Jeden nebo dvacet sedm trhů?

07. září 2010, 05:00 - Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu
07. září 2010, 05:00

Bývalý eurokomisař Maria Monti pořádně rozvířil diskusi o jednotném evropském trhu. Ve své nové zprávě velmi odvážně a ambiciózně volá po jeho dokončení. Zpráva vzbudila rozporuplné reakce odborné veřejnosti i úředníků v Bruselu.

Maria Monti

Mnoho Evropanů, občanů i politických vůdců, zejména ze „starých“ zemí Unie, se dnes dívá na vizi jednotného vnitřního trhu s podezřením a strachem. Rozšíření o nové země, trable s přijetím Lisabonské smlouvy a důsledky turbulentních trhů již unavují. Kritici říkají více či méně nahlas, že téma jednotného vnitřního trhu je téma včerejška. Dnes prý potřebujeme zvládnout krizi spíše novou regulací, efektivní kontrolou a zkrocením dluhů. Myšlenka evropského prostrou svobody, stejných příležitostí pro všechny firmy, občany i spotřebitele zkrátka není příliš sexy.

A do této atmosféry přichází nová zpráva bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Maria Montiho. A její poselství je sympaticky odvážné a ambiciózní. Dokončení vnitřního trhu, míní Monti, potřebujeme v době krize více než kdykoli předtím. Oč méně vlády v důsledku rozpočtových restrikcí nyní utratí z veřejných rozpočtů, o to více můžeme získat z liberalizace vnitřního trhu. Potřeba je však odvážné rozhodnutí evropských politiků Evropy. A to bude téma horkého evropského podzimu.

Na trhu Unie stále existuje řada oblastí, kde spotřebitelé i podnikatelé narazí na překážky, které brání skutečnému uplatňování čtyř deklarovaných svobod – volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. Koneckonců o tom svědčí rostoucí počet stížností na porušování evropského práva, které řeší centra Solvit. Důsledkem tohoto stavu je, že Evropa jako celek je méně konkurenceschopná než dynamicky rostoucí mimoevropské trhy.

V roce 2012 uběhne dvacet let od doby, kdy měl být jednotný trh oficiálně dokončen. Původní ambice není naplněna a navíc ve světě došlo k mnoha technologickým, ekonomickým i sociálním změnám. Montiho zpráva z letošního května (dostupná na adrese http://ec.europa.eu/commis-sion_2010-2014/president/news/press-releases/pdf/20100510_1_en.pdf) se snaží tyto problémy pojmenovat a znovu vyvolat atmosféru nových vizí a přichází s doporučeními, která jsou komplexní a zahrnují opatření od průmyslové politiky, dopravy, jednotného digitálního trhu až po ochranu spotřebitele. Jde tedy o témata, která nejsou tradičně považována za součást politik vnitřního trhu. Navíc Montiho zpráva přichází v době živých diskusí nad ambicemi Strategie Evropa 2020, jejíž návrh byl představen Evropskou komisí v březnu letošního roku.

Co Monti doporučuje?

Do roku 2020 by měla být tři procenta HDP Evropské unie ročně investována do výzkumu a vývoje. Často se mluví o tom, že právě rozvoj ekonomiky založené na znalostech a inovacích je základním předpokladem dosažení konkurenceschopné Evropy. To je promítnuto také do některých doporučení Montiho zprávy. Například vytvoření cenově dostupného patentu EU a jednotného patentového soudnictví by mělo výrazný přínos pro inovace v Unii. Jeho absence je podle Montiho jedním z největších nedostatků jednotného trhu. Díky patentu EU by byl vynález chráněný po celé Unii.

V ČR se mnohokrát setkáme s kritikou zadávání veřejných zakázek, což je i pro Montiho zprávu další z klíčových témat. Zejména jejich netransparentnost a malá přístupnost pro malé a střední podniky.

Další důležitou agendou je oblast digitálního vnitřního trhu, který je stále rozdroben a zaostává za USA či Japonskem. U přeshraničních nákupů přes internet narážejí spotřebitelé často buď na problémy při placení za nakoupené zboží, nebo jim celkově chybí důvěra k nákupu zboží z jiného členského státu přes internet. V oblasti spotřebitelského práva má tuto situaci napravit projednávaná směrnice, která by řešila legislativní překážky spojené s přes-hraničními nákupy a transakcemi.

Monti také zdůrazňuje vazby politik vnitřního trhu na modernizaci průmyslové politiky. Pokud Evropská unie nedokáže zaujmout silnou pozici v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, hrozí jí dlouhodobá hospodářská stagnace a ztráta postavení ve světovém obchodu.

Úředníci se bojí konfliktu

První reakce z Bruselu na Montiho zprávu jsou rozdílné. Zatímco Evropský parlament ji přivítal nebývalou většinou, reakce komisařů je opatrnější. Obava, zda otevření Evropského vnitřního trhu neuvede kontinent do nového polického konfliktu, je prostě v Bruselu od evropských úředníků zřejmá.

Máme-li však najít dobré poučení ze současné finanční a ekonomické krize, pak jím musí být kroky směřující k větší konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, debaty o přidané hodnotě našich řešení a také poznatek, že bez svobodného vnitřního trhu se budoucnost Evropy jeví zase o něco pochmurnější.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče