Jeden národ, dvě země

03. ledna 2012, 17:11 - Miroslav Zámečník
03. ledna 2012, 17:11

Makroekonomika

Korejský poloostrov skýtá jedinečnou příležitost pro srovnání hospodářského vývoje různých režimů téhož národa

Tuto rubriku Makro věnujeme předsedovi KSČM JUDr.Vojtěchu Filipovi, rodákovi z Jedovar u Trhových Svinů. Díky neúnavné, takříkajíc pinoživé práci ekonomického historika Anguse Maddisona z Centra pro otázky růstu a rozvoje při univerzitě v nizozemském Groningenu, zesnulého v roce 2010, víme, že asijské země jako celek představovaly více než polovinu světového HDP v osmnácti z posledních dvaceti století. Takže vzestup Asie je vlastně jen návratem k normálu. Ochytřeni Maddisonovou zálibou v rekonstrukci dlouhých časových řad ekonomických ukazatelů můžeme prezentovat i výsledky panování severokorejské komunistické dynastie Kimů, jak pokud jde o celkový objem vytvořeného HDP, tak v přepočtu na obyvatele v mezinárodních dolarech v cenové hladině roku 1990. A to navzdory zcela pochopitelnému nezveřejňování jakýchkoli porovnatelných dat Pchjongjangem. Severokorejský zakladatel dynastie Kim Ir-sen nijak neustoupil z nastoupené cesty „ču-čche“ a nenechal se svést čínskými reformami počínajícími rokem 1978 ani vietnamskou „doi-moi“ z konce 80. let, tedy dvěma revizionistickými režimy, které sice udržely mocenský monopol komunistické strany, ale zároveň zavedly kapitalistické reformy, které podstatně zvýšily tempa růstu v obou zemích. Pád Sovětského svazu v roce 1991 znamenal odstavení od subvenčního penězovodu z Moskvy a ekonomický kolaps severokorejské ekonomiky do chronického hladomoru, proti němuž vypadá Kuba bratří Castrů jako příjemné místo k životu.
Od sjednocení Německa je existence dvou států na Korejském poloostrově jediným případem, kdy je možné porovnávat ekonomické výsledky stejného etnika s velmi dlouhou společnou historií a kulturou v závislosti na ekonomickém a politickém modelu. Jihokorejci sjednocení Německa sledovali velmi pečlivě, ale nikoli s nadšením. Před dvaceti lety autorovi rubriky jihokorejský velvyslanec řekl, že kromě války se v Soulu ničeho nebojí tolik jako rychlého sjednocení a otevření hranice se Severem po zhroucení tamního režimu. Od té doby Jih velmi zbohatl a Sever se nezmohl na nic jiného než na atomovou bombu. Pořadí nočních můr se zřejmě v Soulu nezměnilo.

P.S.: Za opožděné vydání studijní pomůcky pro koncipování kondolencí se vedení redakce JUDr.Vojtěchu Filipovi, předsedovi stínové vlády KSČM, omlouvá. Byla přijata odpovídající personální, organizační i administrativní opatření, aby k podobným prodlením nedocházelo. Například se zavazujeme, že s dostatečným předstihem uveřejníme srovnání vývoje Kuby a Kostariky od roku 1959.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče