Je úvěrový boom ohrožen vyšším úrokem?

CENTRÁLNÍ BANKA Česká národní banka hodlá zvýšit úrokové sazby, protože inflační tlaky v domácí ekonomice narůstají. Vyplynulo to z výroků členky bankovní rady ČNB Michaely Erbenové v rozhovoru pro agenturu Reuters. Základní úroková sazba se v Česku už od října 2005 drží na úrovni dvou procent.

CENTRÁLNÍ BANKA Česká národní banka hodlá zvýšit úrokové sazby, protože inflační tlaky v domácí ekonomice narůstají. Vyplynulo to z výroků členky bankovní rady ČNB Michaely Erbenové v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Základní úroková sazba se v Česku už od října 2005 drží na úrovni dvou procent. „Poslední vývoj mi jasně signalizuje, že příští pohyb sazeb bude směrem vzhůru a že tato chvíle se přiblížila,“ uvedla členka bankovní rady centrální banky Michaela Erbenová. Poukázala přitom na několik inflačních faktorů, mezi nimi zdražující energie. Ceny vzhůru tlačí také vzestup spotřebních výdajů, což je přičítáno poklesu nezaměstnanosti, růstu mezd a konjunktuře v průmyslu.

Ceny na domácím trhu zvyšuje také rostoucí objem nákupů na úvěr - dlužníci těží z nízkého úroku. Objem spotřebitelských úvěrů v meziročním porovnání v prvním pololetí vzrostl o třetinu a letos přesáhne úroveň 100 miliard korun. Některé banky hlásí prudký vzestup poptávky, například ČSOB jich v prvním pololetí poskytla o 167 procent více než loni.

Úvěry jsou stále dostupnější, vysoké nárůsty hlásí i hypoteční trh (například Hypoteční banka meziročně zvýšila objem úvěrů o 78 procent) a stavební spořitelny. Banky ovšem neustále zdokonalují systém hodnocení „kvality“ žadatelů. Hlavním nástrojem se pro ně staly registry klientských informací, kde je zachycena úvěrová „historie“ všech dlužníků. Loni zahájil provoz nebankovní registr, který dnes využívá 16 leasingových a splátkových společností, členská základna bankovního registru se mezitím rozrostla na 19 bank a stavebních spořitelen.

Zájem o půjčky případné zvýšení úroku nejspíš neovlivní. Mimo jiné i proto, že zadlužení domácností je nízké. Podle společnosti Cetelem v Česku na jednu rodinu připadá dluh 843 eur, zatímco třeba v Maďarsku je to 1255 eur. V západní části Unie je zadlužení ještě vyšší.