Je to běh na dlouhou trať, stále se pohybuji na hranici fikce a skutečnosti,

14. července 2003, 00:00 - Pavel Šnajdr, snajdr@profit.cz
14. července 2003, 00:00

říká živnostník Jiří Hrdina, který se celý život věnuje kultuře a v posledních letech v ní podnikápřípadová studieNázev firmy: Jiří Hrdina, Balbínova poetická hospůdkaForma podnikání: fyzická osoba, živnostníkDatum vzniku: 1992Předmět podnikání: kulturní činnost, restaurační provozKlíčová osobnost: Jiří HrdinaCíl: dělat nadále to, co je celoživotní zálibou a uživit seKavárník Jiří Hrdina má za sebou pestrou minulost.

říká živnostník Jiří Hrdina, který se celý život věnuje kultuře a v posledních letech v ní podniká

případová studie

Název firmy: Jiří Hrdina, Balbínova poetická hospůdka

Forma podnikání: fyzická osoba, živnostník

Datum vzniku: 1992

Předmět podnikání: kulturní činnost, restaurační provoz

Klíčová osobnost: Jiří Hrdina

Cíl: dělat nadále to, co je celoživotní zálibou a uživit se

Kavárník Jiří Hrdina má za sebou pestrou minulost. Za minulého režimu byl pronásledován komunisty za své politické názory, několikrát byl vězněn. Nikdy ale nepatřil k disidentským špičkám. Do politiky se po roce 1989 také příliš nehrnul. Velkou příležitost však vnímal po „sametové revoluci“ v možnosti podnikat. Mnohokrát doplatil na svou naivitu a přílišnou důvěřivost k některým svým bývalým kamarádům, se kterými se do podnikání pustil. Často podcenil finanční a ekonomickou stránku věci, což se mu několikrát vymstilo. „Teď jsem snad ale dostatečně poučen,“ říká dnes Hrdina. Přesto je jeho hlavním krédem, že podnikání má být založeno především na kamarádských vztazích a dobrých myšlenkách. „Jinak to zkrátka nevidím,“ zdůrazňuje.

Od divadla k distribuci knih

Prakticky celý život se věnoval amatérskému divadlu a pohyboval se v kultuře, která byla většinou mimo oficiální struktury. Kvůli jeho politickým postojům se mu nepodařilo studovat například na DAMU. „Ani jsem se neodvážil pomyslet, že bych se tam třeba pokusil byť jen přihlásit. Díky rodičům jsem alespoň absolvoval učiliště, které jsem ukončil úspěšně jako letecký opravář. Nikdy jsem tuto profesi nevykonával. Ani by mi to neumožnili,“ podotýká dnešní živnostník. Za jeden z největších vrcholů své divadelní činnosti považuje několik vystoupení v Litvě v době, kdy tato pobaltská země usilovala o nezávislost na tehdejším Sovětském svazu (1991). Jiří Hrdina dělal pouliční divadlo, které mu příliš peněz nepřinášelo, zároveň ale potřeboval uživit své děti. Podle svých slov měl několikrát smůlu na ženy, které ho po určité době vždy opustily a odešly k jiným mužům. Pokaždé mu nechaly své potomky. „Snažil jsem se dělat cokoliv, abych vydělal nějaké peníze. Třeba uklízeče nebo taxikáře a podobně,“ říká. Začátkem devadesátých let si založil svou živnost a začal se živit distribucí knih a nakladatelskou činností. To mu vydrželo sedm let. Zpočátku se jednalo o pomoc kamarádovi, který si založil malé nakladatelství knih. Hrdina jeho knihy rozvážel. Postupně začal pomáhat dalším známým. „To bylo v době, kdy jsem o podnikání nevěděl téměř nic. Takže jsem všem rozdal faktury a pak jsem naivně a někdy marně čekal na peníze. Knihy jsem začal rozvážet po celé republice, zaměstnal jsem další kamarády, koupil další auta na rozvoz zboží a postupně nastal jistý komerční úspěch. Nakonec ale téměř ze dne na den bylo všechno jinak,“ popisuje své první dlouhodobé zkušenosti s podnikáním dnešní kavárník. Někdo mu nezaplatil, pak mu ukradli auto plné knih, na které nestačil uzavřít novou pojistku, přišel o nemovitost v hodnotě několika milionů. Dostal se do velkých dluhů a s podnikáním s knihami skončil.

Problém č. 1: Hledání jiného předmětu podnikání

Koncem devadesátých let minulého století se ocitl v situaci, kdy začínal znovu od nuly. Pomáhal jednomu svému kamarádovi z dob pouličního divadla - Pavlovi Kočímu - v divadle U panáků v pražských Holešovicích, kde měl pronajatou divadelní kavárnu. Tam jej po určité době napadlo založit si podnik, ve kterém by hrály kapely nebo jednotliví muzikanti, četla se poezie, próza a zároveň by byl samozřejmou součástí odpočinek v baru, který by k provozovně patřil. „Podstatné pro mě bylo a stále zůstává, aby se vystupující umělci neseparovali od diváků a mohlo mezi nimi docházet ke vzájemným kontaktům. Ať už během představení, nebo po něm,“ vysvětluje své původní podnikatelské záměry Jiří Hrdina.

Problém č. 2: Prosazování se na trhu

Tak vznikla Salmovská literární kavárna. Na všechno si musel podnikatel vydělat sám. Kavárna nebyla dotovaná obvodním úřadem a jediné peníze navíc byly jenom od případných sponzorů. Výhodou pro její založení bylo, že na trhu bylo pro podobné podniky místa dost. V neposlední řadě hrálo roli především to, že Hrdina měl a stále má k divadlu a k hudbě vřelý vztah. Za dobu svého působení v kultuře získal i nezbytné kontakty, bez kterých to v žádném podnikání nefunguje. „Věděl jsem, že umělci, na které se obrátím se žádostí o vystoupení, mě neodbydou. Dodneška nemám s žádným z nich nějaké smlouvy. Všechno mezi námi funguje na ústní dohodě,“ poznamenal nynější kavárník a hospodský. Problém ale ze začátku byl, aby si lidi na novou, komplexnější formu zábavy, která tady doposud nebyla příliš obvyklá, zvykli. Do povědomí obyvatel Prahy se první podnik tohoto typu dostával velmi ztuha. Trvalo to zhruba rok a půl, než lidi na představení chodili v hojnějším počtu. Tak, aby provoz nebyl ztrátový. „Dělal jsem tam od uklízečky přes dramaturga úplně všechno.“

Problém č. 3: Špatný výběr partnera do s. r. o.

Chybu ale Hrdina udělal s tím, že se spojil s podnikatelem, kterému zpočátku příliš důvěřoval a který jej poté nemile překvapil. Založil společnost s ručením omezeným, kde měl pouhých 20 %, zatímco jeho partner měl 80 %. „Podepsal jsem všechno, bylo mi to úplně jedno. Podstatné pro mě bylo, aby literární kavárna fungovala dobře. Nakonec po třech letech došlo k rozepři a já jsem se ocitl znovu na začátku. Původní kavárna stále pokračuje. Dá se říci, že bývalý kolega využil mého nápadu, získaných kontaktů a jede dál v podobném duchu. Tak, jak jsem to původně začal. Já jsem se ocitl znovu na začátku,“ popisuje dnes věcně své podnikatelské peripetie Jiří Hrdina.

Problém č. 4: Využití jiných nebytových prostor

Živnostník, který chtěl pokračovat ve svých dosavadních aktivitách, objevil na Obecním úřadě pro Prahu 2 nabídku na pronájem nebytových prostor. Podařilo se mu získat peníze na rekonstrukci, která trvala zhruba půl roku. Díky dobrému jménu, které si získal provozem Salmovské literární kavárny, nebyl ani zpočátku problém v zájmu potenciálních návštěvníků a vystupujících umělců. „Nějakým zázrakem se mi také podařilo dostat prostory, kde byla kdysi hospoda U zlatého litru, do původního stavu. Tak, jak vypadaly v třicátých letech.“ Kapacita jeho současného podniku je spíše menší než větší - pro zhruba něco přes sto lidí. „Většinou spolupracuji se špičkami tzv. menšinového žánru. Jediný, kdo u mě zatím nechce vystoupit, je Jaromír Nohavica. Ten zřejmě přišel na chuť spíš větším sálům a stadionům,“ poznamenal k současné dramaturgii její tvůrce. Hrdina nechce ustrnout a dává prostor novým kapelám a zajímavým umělcům. Patří k nim třeba skupina Těla z Liberce. Mezi stálými umělci, kteří v Balbínově poetické hospůdce hrají, je Vladimír Mišík a Etc., Jan Hrubý, Sváťa Karásek, Radúza, Jaroslav Hutka a podobně.

Partner, na kterého je spolehnutí

Jiří Hrdina neustále zdůrazňuje, že pro něj nejsou peníze - kromě uživení svých dětí a sebe - příliš důležité. Proto také v minulosti během svého podnikání celou řadu věcí podcenil a několikrát se mu stalo, že ho jeho partneři chtěli z jejich společného podnikání vystrnadit. O to se snažili i v nové provozovně, Balbínově poetické hospůdce. Díky zkušenostem, které v minulosti získal v literární kavárně, se však nenechal jen tak přelstít. „Většinou se jednalo o investora, který měl zisk z baru a já se staral o produkci. Pokoušeli se mě pokaždé nějak vyštípat a ovládnout celou hospůdku, já se ale nenechal a i přes dramatický průběh těchto vzájemných jednání se mi podařilo odolat,“ popisuje kavárník, respektive hospodský Hrdina. Nyní podniká delší dobu s kamarádem, s nímž hrál kdysi pouliční divadlo a který má v současné době grafické studio - Petrem Borkou. Ten se stará o finance, účetnictví a vůbec o ekonomický provoz podniku, zatímco Jiří Hrdina může podle svých slov dál expandovat ve svých originálních nápadech, co se produkce a dramaturgie týče. S Borkou také původně z recese založil Balbínovu poetickou stranu, kde se mimo jiné inspirovali historickou Haškovou Stranou mírného pokroku v mezích zákona. „Byli jsme překvapeni, kolik jsme dostali hlasů.“ Jiří Hrdina se nezlobí na své bývalé podnikatelské partnery a vyjadřuje se o nich značně smířlivě: „Praha je celkem veliká, tak mi příliš nevadí, že provozují podniky podobného ražení a šíří tak mé původní myšlenky.“ On sám dává i nadále přednost myšlence a originálním nápadům, zdůrazňuje, že jeho podnikání se pohybuje na hranici fikce a skutečnosti. Podstatná je pro něj citová investice v podnikání, která se vždy vrátí. „Je to běh na dlouhou trať. Lidé, kteří u mě dnes hrají nebo chodí na pořady v mé hospůdce, mají nebo budou mít své děti atd.,“ uzavírá kavárník a hospodský Jiří Hrdina.

Profit rady

- Lidé nejsou stále nasyceni literárními kavárnami či poetickými hospůdkami. Nejenom v Praze. Pokud máte dobrou dramaturgii a kontakty na zajímavé umělce, můžete být úspěšní.

- Dramaturgii je potřeba stále doplňovat o nové nápady.

- I podnikání v kultuře potřebuje dobrý marketing, který pomůže oslovit a získat „klienty“ - tedy diváky, návštěvníky, posluchače.

Kavárník a podnikatel Jiří Hrdina je průkopníkem literárních kaváren a poetických hospůdek u nás. * Vladimír Mišík a jeho Etc. patří k umělcům, kteří v Balbínově poetické hospůdce hrají pravidelně za obrovského zájmu publika.

FOTO: AUTOR * FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče