Je pomoc Evropské unie skutečnou pomocí?

02. září 2002, 00:00 - Dušan Šrámek
02. září 2002, 00:00

Unie neposílá peníze navíc, pouze je přesunuje z jiných projektů Evropská unie nabídla České republice pomoc ve výši 1, 8 miliardy korun. Jde však o skutečnou pomoc? Většina finančních prostředků je pouze přesměrována z dříve plánovaných projektů a budou tedy chybět jinde.

Unie neposílá peníze navíc, pouze je přesunuje z jiných projektů

Evropská unie nabídla České republice pomoc ve výši 1, 8 miliardy korun. Jde však o skutečnou pomoc? Většina finančních prostředků je pouze přesměrována z dříve plánovaných projektů a budou tedy chybět jinde.

Premiér Vladimír Špidla i ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřili poděkování nad promptní pomocí Evropské unie při likvidaci následků povodní. Předpokládaná pomoc však může přinést i určité problémy. Nejedná se totiž o peníze, které by měly jít z unijního rozpočtu navíc, ale o částky, které byly v rámci jiných programů vyčleněny na již existující projekty. O skutečné pomoci lze hovořit jen v případě 300 milionů korun z fondu Phare. Zbylé částky mají být pouze přesměrovány z již existujících projektů, jejichž realizace je tak ohrožena. Jedná se především o fond ISPA. V jeho rámci se měl uskutečnit projekt Povodí Dyje, rekultivující celé území moravské řeky. Nyní se za tyto částky budou řešit následky povodní. Odložení již rozpracovaných projektů by znamenalo nejenom časový posun, ale i změnu již hotové projektové dokumentace, která v některých případech činí až deset milionů korun. To by si vyžádalo dodatečný růst nákladů. Podle náměstka pro zahraniční vztahy Státního fondu životního prostředí Tomáše Novotného by na aktuální řešení povodňových problémů měl směřovat zvláštní evropský fond, jehož vytvoření navrhl německý kancléř Schröder. Z přednostního řešení povodňových problémů z fondů EU nejsou nadšeni ani zemědělci. Na odstraňování následků škod by se totiž měly vyčlenit prostředky z fondu Sapard, jejichž celková výše určená pro ČR je 1, 3 miliardy korun. Fond Sapard má ale sloužit k přípravě zemědělců a potravinářů ke vstupu do EU. Právě zemědělství očekává největší konkurenční nápor a tak potřebuje každou korunu, aby očekávanému tlaku odolalo s co nejmenšími ztrátami. Proti zvýhodnění projektů, které vycházejí z povodňových škod, se staví Asociace soukromého zemědělství. „Pokud by EU chtěla zemědělcům skutečně pomoci, měla by najít zdroje navíc, mimo fungování současných fondů,“ míní zástupce soukromých zemědělců ve firmě Sapard Michal Pospíšil. Proti využití Sapardu při řešení povodňových škod jsou nejenom soukromí zemědělci, ale i potravináři. Povodňové využití prostředků jak z fondu ISPA, tak Sapard naráží i na problém finanční spoluúčasti. Poškozené subjekty budou jenom těžko shromaždovat prostředky, aby mohly této podmínce vyhovět.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče