Je na čase rozsvítit

31. března 2010, 14:11 - Pavel Hanslíček
31. března 2010, 14:11

Čeští podnikatelé žádají větší politickou stabilitu a méně korupce

Co trápí české podnikatele po dvou desetiletích návratu k tržní ekonomice? Jak vnímají tuzemští byznysmeni situaci v ekonomice a v politice? To jsou jen dvě z mnoha otázek, o nichž se diskutovalo na konferenci uspořádané týdeníkem EURO k 10. výročí soutěže Podnikatel roku České republiky. Setkání s názvem Jaký je český kapitalismus po dvaceti letech budování? se uskutečnilo v pražské restauraci Mlýnec a jeho patronem byla poradenská společnost Ernst & Young a partnerem Raiffeisenbank. Domácí podnikatelská a manažerská elita hlasitě kritizovala rostoucí propojení politiky a byznysu. „Na podnikání nelze nahlížet odděleně od politiky. A způsoby, jakými se řada dnešních politiků snaží získat své pozice, jednoznačně směřují k tomu, že i slovu podnikatel dávají velmi negativní pověst,“ řekl například generální ředitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. Někdejší předseda představenstva Českého Telecomu a prezident sdružení Tuesday Business Network Ivan Pilný se domnívá, že politika se stala novým odvětvím byznysu. Generální ředitel společnosti Linde Gas Petr Choulík zase tvrdí, že v současnosti velká část lidí nevidí jako hlavní cestu ke společenskému úspěchu poctivou práci, ale korupci a napojení na politické struktury. Věřme, že tyto hlasy nezapadnou, i proto, že celá akce vyvolala značný zájem – mediálním partnerem byl Český rozhlas 1 – Radiožurnál a zpravodajská televize Z1 celou konferenci odvysílala v přímém přenosu.

Podnikatel není nadávka Přestože název konference odkazoval na dvacet let budování kapitalismu, vedoucí partnerka společnosti Ernst & Young Magdalena Souček na úvod připomněla, že obnova tržního hospodářství v roce 1989 měla na co navazovat. „Československo po první světové válce patřilo k nejvyspělejším zemím světa a značky jako Baťa, Laurin & Klement či Koh-i-noor jsou symbolem podnikatelského úspěchu. A k těmto vzorům jsme se vrátili i po pádu komunismu. Nicméně toto období také přineslo slovu podnikatel problematickou pověst – pamatujeme mnohé, kteří jméno podnikatel nosili neprávem, podnikali nepoctivě a nechvalně skončili,“ říká Souček. Poté, co se po deseti letech divoká privatizace převalila, ukázalo se, že vznikla skupina opravdových podnikatelů. „Ti kdysi začali bez peněz jen s dobrým nápadem a velkou odvahou. Proto jsme se v roce 2000 rozhodli přinést soutěž Podnikatel roku i do Česka. Cílem bylo navrátit dobré jméno podnikatelskému stavu a ukázat pravý význam slova podnikatel a podnikání. Vyzvednout ty, kteří svou pílí a talentem vybudovali úspěšné firmy, a také vysvětlit, že slovo podnikatel není nadávka,“ dodává Souček.

Dvacetiletá tma Zazněly i kritické hlasy. „Na začátku kterýsi politik řekl, že nejlepší privatizace je na pět minut zhasnout. Bohužel, nerozsvítili jsme ani po dvaceti letech. Následkem toho vznikla obecná skepse, se kterou se velmi těžko bojuje. Prostě jsme hrubě podcenili morálku, hodnoty a dlouhodobé vize,“ uvedl generální ředitel Raiffeisenbank Lubor Žalman, který upozornil na negativní vliv absence hodnot zejména na mladou generaci. „Naše děti si již mohou vybírat, kde chtějí žít. Pokud s popsaným stavem rychle něco neuděláme, nemusejí si nutně zvolit Česko,“ varoval Žalman. Souhlasila s ním i někdejší poslankyně České národní rady a současná děkanka US Business School Praha Jana Ryšlinková: „Vítězství modelu zhasnutých světel dalo směr vývoje našeho kapitalismu, a doplácíme na to dodnes. Bohužel tehdejší touha po rychlém zbohatnutí byla větší než potřeba nastavení správných pravidel umožňujících dlouhodobé budování kapitalismu. Nutnost opětovného rozsvícení je nezpochybnitelná.“ Podnikatel roku 2003 a generální ředitel společnosti Linet Zbyněk Frolík zase připomněl, že česká politická scéna trpí přinejmenším od druhé poloviny 90. let značnou nestabilitou. „To pro nás znamená nejistotu, jak se budou vyvíjet zákony a jak si máme nastavit náš dlouhodobý byznys,“ uvedl. Dalším problémem je podle něj rozbujelá státní správa. „Zatímco my našim zaměstnancům u výrobních linek počítáme každou vteřinu, státní zaměstnanci nikam nespěchají, a naopak za rychlá rozhodnutí požadují odměnu,“ dodal Frolík.

Kultura je zásadní Nestabilita politické scény však není jediným úskalím, se kterým se museli čeští podnikatelé od roku 1989 vyrovnat. Velkou výzvu představovalo také zvládnutí rychlého růstu vlastní společnosti. Ne každý totiž dokázal uřídit svou firmu v okamžiku, kdy počet jejích zaměstnanců vystřelil z původních několika osob k desítkám či stovkám pracovníků. Zásadní roli při růstu firem přitom sehrává silná firemní kultura, jak potvrdila generální ředitelka společnosti Vodafone Czech Republic Muriel Antonová. „Kulturu firem vytvářejí zejména jejich zakladatelé a nejvyšší manažeři. Jsou to právě jejich hodnoty, etické zásady a především každodenní chování v kanceláři, co definuje standardy pro zaměstnance,“ domnívá se Antonová. A dodává, že právě podniky se silnou firemní kulturou jsou předurčeny k tomu, aby dobře fungovaly: „Jejich zaměstnanci jsou motivovanější a více směřují za cílem organizace. Naopak společnosti se slabou firemní kulturou mají měně motivované pracovníky a musejí zavádět více předpisů a byrokracie.“

Chybějící generace Kromě správného nastavení podnikové kultury museli čeští byznysmeni zvládnout i řadu manažerských dovedností. Zde však ještě stále mají určité rezervy. „Našim podnikatelům rozhodně nechybějí nápady, ale pokulhává například finanční řízení,“ myslí si někdejší ředitel ruské Alfa Bank a investor ze společnost Lycopan holding Petr Šmída a přidává konkrétní situaci: „Jednou za mnou přišel český výrobce náplastí umožňující hojení kůže. Funkčnost i balení byly na špičkové úrovni, ale zarazilo mě, že prodávali centimetr čtvereční této náplasti čtyřiašedesátkrát levněji než v USA. A přitom si to vůbec neuvědomovali.“ Podcenění finančního řízení potvrzují i další příklady. „Celý koncern GE je schopen zjistit své finanční výsledky do čtyř dnů po konci účetního období. V Česku znám řadu firem, které je neznají ani po měsíci či po dvou,“ dodává Šmída. Tuzemským firmám přitom hrozí ještě vážnější riziko, než jsou manažerské nedostatky. Upozornil na něj partner společnosti Uptown Private Equity Michal Pavel. „Vnímáme klesající ochotu mladších generací přijímat podnikatelské riziko. Vidí, že rodiče neměli dvacet let dovolenou a raději se místo práce pro vlastní firmu nechají zaměstnat,“ říká Pavel. „Čím je společnost bohatší, tím klesá ochota lidí riskovat a přijímat osobní riziko, což je velký problém všech rozvinutých zemí nejen v Česku,“ potvrzuje Bernard.
Přesto označili účastníci konference týdeníku EURO rozvoj českého podnikatelského stavu v posledních dvaceti letech za pozitivní. „Česko má malých a středních podnikatelů na počet obyvatel snad vůbec nejvíce v Evropě. Menší viditelnost domácích firem souvisí s povahou jejich podnikání. Mnohé z nich začínaly od nuly, a v takové situaci trvá, než se dostanete na desítky či stovky milionů obratu. Obzvlášť úspěšní jsou čeští podnikatelé ve službách, zejména v IT,“ říká Frolík. Jeho slova potvrzuje i vítěz posledního ročníku soutěže Podnikatel roku. Tím se stal Eduard Kučera, spoluzakladatel společnosti Alwil Software, která vyvinula antivirový program avast! používaný více než sto miliony uživatelů po celém světě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče