Je na čase odrazit se ode dna

07. srpna 2006, 00:00 - PETR HAVEL
07. srpna 2006, 00:00

PRODUKCE HOVĚZÍHO Klesající zájem spotřebitelů o hovězí maso, snižující se stavy skotu, problémy se zahraniční konkurencí. Tak v současnosti vypadá tuzemský trh s hovězím . Podle odborníků už to ani horší být nemůže. Evropská spotřeba hovězího masa dostala velkou ránu v polovině devadesátých let kvůli BSE -nemoci šílených krav.

PRODUKCE HOVĚZÍHO Klesající zájem spotřebitelů o hovězí maso, snižující se stavy skotu, problémy se zahraniční konkurencí. Tak v současnosti vypadá tuzemský trh s hovězím . Podle odborníků už to ani horší být nemůže. Evropská spotřeba hovězího masa dostala velkou ránu v polovině devadesátých let kvůli BSE -nemoci šílených krav. Následná, často až zbytečně razantní opatření, sice důvěru lidí v hovězí maso částečně obnovila, přesto se poptávka po této komoditě již do stavu před BSE nevrátila. V Česku přitom do hry vstoupily i další faktory: Především klesající ceny konkurenčních druhů mas, zejména drůbežího a také, jak konstatuje předseda Českého svazu zpracovatelů masa (ČSZM) Jaroslav Kloud, nevyrovnaná kvalita hovězího v tuzemských obchodech. Ta je dána paradoxně tím, že spotřebitelé preferují při nákupu co nejčerstvější zboží. NECHTE TO ULEŽET „Hovězí maso nejdéle zraje a zkrácení doby zrání zhoršuje senzorické, kulinární a technologické vlastnosti. Při běžném chladírenském skladování hovězí ve čtvrtích optimálně vyzraje za 10 až 14 dní,“ konstatuje Kloud. Důvody současného nevyhovujícího stavu jsou přitom historické. „Ekonomické důvody, jako je nedostatek chladírenské kapacity a ztráty hmotnosti při chladírenském skladování masa, dříve vedly k předčasné expedici a tím k jeho nedostatečnému vyzrání a nedosažení očekávané kulinární a smyslové jakosti,“ přiznává šéf svazu. V současné době jsou ale údajně všechny zpracovatelské závody na delší dobu zrání masa technologicky připraveny. Na řadě je tedy nyní hlavně osvěta spotřebitele. KONEC SOBĚSTAČNOSTI V loňském roce podle ČSZM klesla roční spotřeba hovězího na obyvatele pod 10 kilogramů, což je třetina oproti stavu v roce 1989. V Evropě je přitom konzumace hovězího zhruba dvojnásobná, ve Velké Británii dokonce čtyřnásobná. S klesající poptávkou se samozřejmě váže i snižování domácí výroby hovězího a také výprodej kvalitních plemenných zvířat do zahraničí. Podle Agrární komory nebude zřejmě Česká republika letos poprvé v historii v produkci hovězího soběstačná. Jeho výroba spadla v loňském roce na pouhých 81 tisíc tun oproti 97 tisícům v roce 2004 a 108 tisícům tun v roce 2003. Uvedený trend stále pokračuje. Podle posledních statistik Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) byla za prvních šest měsíců letošního roku spotřeba hovězího masa jedinou klesající položkou z 25 387 tun v prvním pololetí loňského roku na letošních 24 854. Jen ve srovnání s předchozím měsícem se podle statistik SZIF vyrobilo v červnu 2006 o 11,6 procenta hovězího méně. Hovězí je přitom jednou z mála klíčových zemědělských komodit, u které jsou ceny placené zemědělcům v Česku hluboko pod evropským průměrem. Podle takzvaných reprezentativních cen v zemích Unie činila v polovině letošního června cena za sto kilogramů masa mladých býků (JUT) v průměru 304,93 eura, v ČR však jen 275,65 eura. Problémem je, že dvě ze tří zemí, kde je cena oproti Česku nižší, jsou naši sousedé - Slovensko a Polsko. U dalších sousedů -Německa a Rakouska - je ale cena hovězího vyšší, zhruba na úrovni unijního průměru. POZITIVA HOVĚZÍHO Ani nízká cena tedy k rostoucí poptávce po hovězím nevede. Patrně proto, že v laické veřejnosti nejsou příliš známa pozitiva jeho konzumace. ČSZM přitom zpracoval dokument, podle kterého je hovězí jedním z hlavních zdrojů specifických bílkovin, obsahující všechny esenciální aminokyseliny, které si tělo neumí samo vytvořit. To potvrzují i odborníci na dietologii. Libové hovězí totiž obsahuje průměrně 21 procent bílkovin, které jsou stavebním materiálem pro buňku a regulují buněčný metabolismus, a na rozdíl od různých mýtů pouze maximálně tři procenta tuku. Hovězí maso je pro člověka velmi významným zdrojem železa, které může využít až ze 30 procent (z rostlin maximálně ze sedmi procent). Hovězí také obsahuje významné množství zinku, selenu a vitaminů skupiny B, zejména B12. Nejlepší kulinární vlastnosti přitom vykazují jalovice a volci do dvou let věku. S prodlužujícím se věkem krav se mění struktura bílkovin a maso se stává tvrdším. Klíčovou roli také hraje, jak již bylo řečeno, doba zrání masa. KVALITNÍ SUROVINA UTÍKÁ DO ZAHRANIČÍ**

Podle ČSZM by bylo nanejvýš žádoucí zvýšit domácí spotřebu hovězího alespoň na 15 kilogramů na osobu a rok. Kromě osvěty spotřebitele může být paradoxně jednou z cest i mírný nárůst ceny kvalitního masa. Za současné situace totiž prodávají kvůli nízkým tuzemským cenám zemědělci kvalitní mladé hovězí do zahraničí (především takzvaný masný skot). To ale následně vede k tomu, že na domácím trhu tato kvalita chybí. Nižší jakost pak odrazuje spotřebitele, který tak ztrácí motivaci hovězí kupovat. A když se ještě soustředí na co nejčerstvější zboží, je dílo zkázy (propadu poptávky) dokonáno.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče