Je možné nařídit zaměstnanci, aby pracoval doma?

14. dubna 2003, 00:00 - Ladislav Jouza, právník
14. dubna 2003, 00:00

Práce na dálku, tzv. telework, a úprava délky pracovní doby zaměstnavatelem je možnáFlexibility pracovního poměru je možné dosáhnout několika legislativními způsoby. Jedním z nich je i práce doma (telework).Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že bude pracovat doma, např.

Práce na dálku, tzv. telework, a úprava délky pracovní doby zaměstnavatelem je možná

Flexibility pracovního poměru je možné dosáhnout několika legislativními způsoby. Jedním z nich je i práce doma (telework).

Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že bude pracovat doma, např. podle pokynů zaměstnavatele, podle disposic tzv. center práce na dálku, případně agentur zprostředkovávajících práci, úřadu práce apod. Přesné podmínky práce doma si dohodnou v pracovní smlouvě. Zaměstnanec si určuje rozvrh pracovní doby, takže svůj pracovní režim a výkon práce na dálku si ovlivňuje sám. Zaměstnavatel do rozvrhu pracovní doby nezasahuje, zajímá ho jen výsledek práce. U zaměstnanců se uplatní tzv. samořídící schopnost. Tento postup zaměstnavatelům umožňuje a stanovuje podmínky § 267 odst. 2 zákoníku práce. K dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem může dojít i v průběhu pracovního poměru, i když původně sjednaná pracovní smlouva práci doma „neumožňuje“. Dřívější pracovní smlouva může být v tomto smyslu doplněna nebo změněna po vzájemné dohodě, a to i ústně.

Příklad: Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dne 10. 12. 2001 pracovní smlouvu, podle níž má zaměstnanec místo výkonu práce sídlo zaměstnavatele. Podmínky se změnily a zaměstnavatel by chtěl umožnit zaměstnanci od 1. 5. 2003 práci doma. Stačí doplnit dříve sjednanou pracovní smlouvu, což je možné po vzájemné dohodě.

Paušální náhrady

Zaměstnanci pracující doma mohou k provádění sjednaných prací a úkolů používat svého vlastního nářadí, strojů nebo jiných předmětů. Tuto okolnost je třeba dohodnout v pracovní smlouvě. Měla by obsahovat konkrétní údaje, zda budou používat svého vlastního nářadí, nebo zda zaměstnavatel poskytne potřebné předměty sám. V případě, že dojde mezi ním a zaměstnancem pracujícím doma k dohodě o používání vlastních předmětů zaměstnance, měla by pracovní smlouva obsahovat ujednání o výši náhrad, které zaměstnavatel poskytne tomuto zaměstnanci za použití jeho nářadí, zařízení, a předmětů potřebných pro výkon práce. Jde zpravidla o paušální částky zahrnující náhradu za opotřebení těchto předmětů i za případnou spotřebu energie k jejich pohonu a na osvětlení pracoviště.

Osobní výkon práce

Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnanec pracující doma povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy. Rozsah fyzické nebo duševní práce, který zaměstnavatel určuje množstvím materiálu, zadáním pracovního úkolu nebo zhotovením určených zakázek, nemá většinou přesahovat množství práce, jaké podle konkrétních norem spotřeby práce odpovídá denní nebo týdenní pracovní době obecně stanovené pro výkon prací tohoto druhu.

Pracovní doba a překážky v práci

Pracovní doba je i pro tyto občany nejvýše 40 hodin týdně. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci pracující doma mají možnost přizpůsobovat si svou pracovní dobu osobním časovým možnostem a jejich pracovní doba je flexibilní, není nutné jim zajišťovat náhradu mzdy při osobních překážkách v práci. Proto dosavadní právní úprava umožňuje poskytovat pracovní volno s náhradou ušlé mzdy ve výši průměrného výdělku jen při těchto osobních překážkách v práci: úmrtí rodinných příslušníků, vlastní svatba, svatba dětí, přestěhování. Za nezbytně zameškanou dobu pro překážky z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, občanské povinnosti - svědek apod.) poskytuje se i těmto zaměstnancům náhrada ušlé mzdy ve výši průměrného výdělku.

Doba trvání práce

Za případnou škodu zaměstnavateli odpovídá samotný zaměstnanec podle pracovněprávních ustanovení jako zaměstnanci v obvyklém pracovním poměru. I kdyby mu tedy při práci pomáhali rodinní příslušníci a způsobili škodu na materiálu svěřeném ke zpracování nebo na zapůjčeném nářadí, odpovídal by pouze zaměstnanec, který je v pracovním poměru. Charakter práce na dálku může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem zdůraznit časovým omezením trvání tohoto druhu pracovního poměru. Zákoník práce v ustanovení § 30 odst. 2 uvádí, s kým nelze sjednat pracovní poměr na dobu určitou. Jedná se o absolventy škol, mladistvé a o zaměstnance, o nichž to stanoví kolektivní smlouva. Sjednáním pracovního poměru na dobu určitou může zaměstnavatel řešit např. potřebu výkonu prací, které mají sezonní nebo kampaňový charakter, nebo práce, o nichž předpokládá, že jejich nárazový výkon bude trvat jen určitou dobu. V případě trvání tohoto krátkodobého pracovního poměru na dobu kratší než jeden měsíc nemusí zaměstnavatel pracovní smlouvu sjednávat písemně.

Vedlejší pracovní poměr

Práci na dálku může zaměstnanec vykonávat i ve vedlejším pracovním poměru, např. po své pracovní době u zaměstnavatele, kde je v hlavním pracovním poměru na plně stanovenou týdenní pracovní dobu. Tento druh pracovního poměru lze sjednat jen na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu a za předpokladu, že zaměstnanec má ještě pracovní poměr, v němž je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu (§ 70 odst. 1 zák. práce). Pokud by neexistoval pracovní poměr se stanovenou týdenní pracovní dobou, jednalo by se o dva pracovní poměry s kratší pracovní dobou. Vedlejší pracovní poměr umožňuje zaměstnavateli pružnější postup při jeho skončení: k výpovědi není třeba uvádět důvod, výpovědní doba je patnáctidenní, není nutné nabízet jiné vhodné pracovní místo, nevyžaduje se projednání s odborovou organizací a neplatí zákaz výpovědi pro určité skupiny zaměstnanců, např. osoby se ZPS (§ 70b odst. 1 a 2 zák. práce). Vedlejší pracovní poměr se zaměstnancem pracujícím na dálku tak může zaměstnavatel skončit operativně i s ohledem např. na snížení potřeby výkonu práce nebo na změny v jeho výrobní činnosti.

Dohody o práci

U dohody o provedení práce jde o krátkodobou formu zaměstnání, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce. Počet těchto hodin a jednotlivých dohod u různých zaměstnavatelů zákoník práce neomezuje. Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavírat, jestliže rozsah prací podle ní nepřekročí v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Podle současné právní úpravy se zpravidla jedná o rozsah pracovní doby do 20 hodin týdně. Oba typy dohod se posuzují jako pracovněprávní vztah a pro účely zaměstnanosti se považují za zaměstnání (např. pro účely splnění podmínky pro poskytnutí hmotného zabezpečení před zaměstnáním). Zaměstnanec v nich nemusí mít pevně stanovenou pracovní dobu ani její rozvrh a může pracovat podle operativních pokynů zaměstnavatele doma. V dohodě o pracovní činnosti může mít se zaměstnavatelem dohodnuto, že mu v práci bude vypomáhat rodinný příslušník, což v obvyklém pracovním poměru možné není.

Pracovní doba podle potřeb

Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl úpravu pracovní doby podle provozních nebo jiných potřeb nebo na žádost zaměstnance, např. ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů. Tato úprava může být sjednána již v pracovní smlouvě nebo v jiné dohodě. Vhodná úprava pracovní doby může spočívat např. v kratší pracovní době, stanovení jiného začátku (případně konce) v jiném rozvrhu pracovní doby apod. Může být doh
odnuto, že část pracovní doby bude zaměstnanec pracovat v místě pracoviště a část pracovní doby doma, tedy podle dohody bude pracovat na dálku, případně se budou zaměstnanci střídat na jednom pracovním místě apod.

Způsoby práce na dálku

Zákoník práce připouští v zájmu zaměstnavatelů práci na dálku a úpravy obsahu pracovněprávního vztahu:

* sjednání pracovního poměru na dobu určitou s výkonem prací na dálku,

* rozdělení pracovní doby se střídáním zaměstnanců na jednom pracovišti a doma,

* dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr v počtu pracovních hodin soustředěných do kratšího uceleného časového období podle potřebné situace u zaměstnavatele s určením jiného místa výkonu práce apod.

Větší prostor pro dohody

Zákoník práce a další pracovněprávní předpisy (zejména nařízení vlády č. 108/1994 Sb.) umožňují práci na dálku a vytvářejí legislativní podmínky pro plnění podnikatelských záměrů a výrobních, ekonomických i provozních potřeb zaměstnavatelů. V současné době není nutné v tomto směru novelizovat zákoník práce. Připravovaná nová právní úprava pracovněprávních vztahů legislativní podmínky pro práci na dálku zvýrazní. Bude nutné legislativně upravit otázky v souvislosti s pracovní dobou těchto zaměstnanců (stanovení maximálního, případně paušálního rozsahu), poskytování pracovního volna s náhradou mzdy při některých překážkách v práci z důležitých osobních důvodů, řešení otázek náhrady škody v souvislosti s úrazy, které se přihodí při práci doma apod.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče