Je lepší být s nimi

06. prosince 2004, 00:00 - Dana Rybáková
06. prosince 2004, 00:00

ŘETĚZEC PNEUSERVISŮ Samostatně podnikat znamená být hozený přes plot a sám pracně shánět informace. "Takhle mám v zádech velkou silnou firmu," říká Zdeněk Moravec, který provozuje pneuservis pod známou značkou Barum.

ŘETĚZEC PNEUSERVISŮ Samostatně podnikat znamená být hozený přes plot a sám pracně shánět informace. „Takhle mám v zádech velkou silnou firmu,“ říká Zdeněk Moravec, který provozuje pneuservis pod známou značkou Barum. Pneuservis Barum v Chlumci nad Cidlinou ještě svítí novotou - jsou mu teprve čtyři roky. Jeho počátky je však třeba hledat už v roce 1991, kdy se servisem začal otec rodu Moravcových. O rok později se k němu připojil jeho syn Zdeněk, do té doby profesionální řidič u ČSAD. „Měli jsme svůj servis. Pro Barumku jsme fungovali jako dealeři, nebyl to franchising,“ vzpomíná Zdeněk Moravec. Firma si je ale po několikaleté zkušenosti vybrala. „Jako franchisanti máme jiné podmínky nákupu než dealeři,“ podotýká Moravec. Ceny jsou prý o deset až patnáct procent nižší, podle druhu zboží. To pak umožňuje servisu držet ceny pro zákazníky na příjemné úrovni. Při konkurenci v okolí je to nezanedbatelná výhoda. Cenově totiž hlídá jeden druhého a neomezují se jen na servisní konkurenty. Ve hře jsou i velké prodejny, které umějí nabídnout zboží hodně lacino, včetně pneumatik. „Lidé obvolávají servisy. Než koupí gumy, jsou ochotni najezdit spoustu kilometrů a nakonec procestují třeba tisíc korun, jen aby ušetřili. Kupují gumy v Makru za neuvěřitelně nízké ceny. Obouvali jsme tu oktávku, všechny čtyři gumy protektory a na všech byly boule. Majitel musel zpátky do Hradce Králové vadné pneumatiky vyměnit. Přijel s dalšími a dvě byly zase špatné. Tak je jel znova vyměnit. N o nekupte to, když je to tak laciné, že?“ charakterizuje problémy s levnou konkurencí Moravec. PŮJČIL BARUM I BANKA Před čtyřmi roky začala firma Pneuservis Barum Moravec podnikat ve vlastní budově. Předtím fungovala v pronajatých prostorách, nájemné se stále zvyšovalo a přestalo být únosné. „Když jsme si pak spočítali, co jim dáváme za nájem a co budeme platit, když si vezmeme dlouhodobý úvěr, šli jsme do vlastního,“ říká Moravec. N ový servis přišel přibližně na 6,5 milionu korun. Firma žádala o bankovní úvěr a zjistila, že je to složité. „Za prvé jsme byli veřejná obchodní společnost, a tu neuměla žádná z bank zaúvěrovat. Měly zkušenosti buď s fyzickou osobou, nebo eseróčkem. N akonec se nám to podařilo, po několikahodinovém jednání s ředitelem bankovní pobočky jsme dali úvěr dohromady,“ uvádí Moravec. Aby peníze od banky dostal, musel také přinést dobrozdání od společnosti Barum. Banku zajímalo, jak dlouho Barum se servisem spolupracuje, jak je s ním spokojen, počítá-li se spoluprací do budoucna. „To nám pomohlo. Z banky jsme si půjčili čtyři miliony a od Barumky jsme dostali úvěr na další dva,“ uvádí Moravec. Barum se velmi podrobně zajímá o hospodaření servisů své sítě. Provádí známkování, hodnotí, jak vypadá budova, zda je v jeho firemních barvách s viditelným logem, jaké jsou v servisu stroje, co poskytuje za služby. VÝHODY NEJSOU ZADARMO**

Výhodnější nákupní ceny, poskytnutí půjčky, marketingové materiály nebo pravidelná školení představují pomoc mateřské firmy spolupracujícím drobným podnikatelům. Samozřejmě nikoli zadarmo. Franchisant platí pravidelně servisní a marketingový poplatek, oba ve výši jednoho procenta z obratu. Vyplatí se to? „Jezdíme třikrát čtyřikrát ročně na různá školení. Dozvíte se něco nového o výrobcích, o mašinách. Když podnikáte samostatně, jste hozeni přes plot a všechno si musíte shánět sami,“ vysvětluje Moravec. Další oříšek jsou podle něho prospekty, které si samostatný podnikatel musí řešit také sám, zatímco v rámci franchisy je dostane. „Kdybychom je měli sami vymyslet, sehnat někoho, kdo to dá dohromady, vytiskne, tak nás to přijde na víc než jedno nebo dvě procenta z obratu,“ tvrdí Moravec. Podle něho není podnikatel-franchisant sám ani tehdy, když se dostane do problémů. „Nesmíte stát na mrtvém bodě. Když jim dáte vědět, co se stalo a že jste schopni situaci vyřešit, třeba ne hned, ale do několika měsíců, tak pomohou. Počkají třeba s poplatkem. Záleží na dohodě. Pokud jim ale nebudete brát telefony a nebudete komunikovat, tak je konec,“ říká Moravec. Ve třináctém roce své existence je firma podle Moravcových slov „usazená“. Kromě rodinných příslušníků v ní pracují čtyři zaměstnanci plus účetní. Na otázku, jestli by raději nebyl úplně samostatný, odpovídá: „Nevím, to v dnešní době prostě nejde. Je lepší být se známou značkou.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče