Je exekuce cíleným tahem Jana Kroužeckého?

10. března 2010, 11:24 - Dalibor Šalek
10. března 2010, 11:24

Spolumajitel dolů by mohl dosáhnout toho, oč již delší dobu usiluje

Nedávno se objevila informace (EURO 9/2010), že na Jana Kroužeckého, vlastníka 30 procent akcií sokolovských dolů, byl podán návrh na exekuci. Ten přitom nepopírá svůj závazek vůči společnosti registrované v jednom z daňových rájů ve výši zhruba 36 milionů dolarů, který je důvodem exekuce. Jeho vznik odůvodňuje neúspěšnými obchody s dluhopisy financovanými z půjček, které nyní není schopen splatit.

Příčina potíží

Miliardář Kroužecký spatřuje příčinu svých potíží ve sporu s vedením Sokolovské uhelné (SU) reprezentovaném zbývajícími akcionáři Františkem Štěpánkem a Jaroslavem Rokosem. Představenstvo uhelné společnosti totiž koncem loňského roku odmítlo povolit dát jeho akcie do zástavy. A nelze ani očekávat vyplacení mimořádné dividendy, která by mohla být pro Kroužeckého poslední záchranou.
Není tajemstvím, že vztahy Kroužeckého s vedením SU a jejími ostatními akcionáři jsou již několik let vyhrocené. Ve svém boji má zdatného pomocníka – agresivního finančníka Pavla Tykače. Oba sice spolupráci oficiálně popírají, ale Tykač dlouhodobě vystupuje jako osoba, která ovlivňuje výkon akcionářských práv. Jisté je, že Kroužecký po odchodu z vedení uhelné společnosti brojí proti SU i Štěpánkovi a Rokosovi – mimo jiné prostřednictvím různých žalob. Žádná však nebyla úspěšná, a některé z nich dokonce soudy označily za šikanózní. Výsledkem Kroužeckého postupu proto bylo pouze zhoršení vztahů s vedením SU. To oprávněně na Kroužeckého činy pohlíží nedůvěřivě. Kroužecký měl dvě možnosti, jak získat likvidní prostředky – zástavu svých akcií nebo výplatu mimořádné dividendy společnosti. Představenstvo uhelné společnosti však zástavu akcií nepovolilo. Důvodem bylo riziko, že by Kroužecký svůj dluh nesplnil a zastavené akcie skončily v dražbě. A v ní by je mohl volně nabýt prakticky kdokoli.

Rekultivace a revitalizace regionu prioritou

„Nepodporujeme nic, co by mohlo vést k převodu akcií na někoho zvenku,“ uvádí Štěpánek. A dodává: „Mezi akcionáři platí dohoda, že při prodeji akcií mají ostatní akcionáři právo koupit je za jejich reálnou cenu. Navíc, což Kroužecký ví, jsme se při privatizaci pod hrozbou sankce zavázali po určitou dobu držet současnou akcionářskou strukturu.“
Tvrzení Kroužeckého o záměrném nevyplácení dividend je také zjevně pouze účelové. A neuspěl s ním ani u soudu. „Dividendu nevyplácíme, abychom měli prostředky na rekultivaci a následnou revitalizaci regionu poničeného těžbou. V tom je naše odpovědnost. Všichni jsme do toho šli s tím, že cílem není naše osobní obohacení, ale zajištění dlouhodobého rozvoje Sokolovska,“ říká Štěpánek. A pokračuje: „Vyplácení tantiém je zasloužené. Společnost má dobré výsledky a je správné přiznat jejímu vedení přiměřený podíl.“
V souvislosti s posledními vyjádřeními Kroužeckého připravují Štěpánek a Rokos trestní oznámení. Kroužecký nemůže v médiích tvrdit, že ho kvůli odkoupení jeho akcií Štěpánek s Rokosem vydírají. Není to totiž pravda. A jde jen o cílené očerňování Štěpánka a Rokose, kterému je nutné se bránit.

Podezřelý postup

Otazníky se vznášejí i nad hrozící exekucí na majetek Kroužeckého. V jejím rámci by pravděpodobně byly prodány jeho akcie SU, o což dlouhodobě usiluje. Brání mu v tom však předkupní právo ostatních akcionářů – Štěpánka a Rokose. Tímto postupem, jenž je pro něho zdánlivě tíživý, by tedy dosáhl toho, oč se již delší dobu snaží. A za podmínek, jež jsou pro Štěpánka a Rokose nevýhodné. Ti by sice při dražbě mohli dorovnat kupní cenu a akcie získat, ale nemají garantovanou kupní cenu odpovídající jejich reálné hodnotě jako při přímém prodeji.
Je tedy možné, že exekuce je dalším krokem Kroužeckého v boji se Štěpánkem a Rokosem. Nasvědčuje tomu i jeho postoj. Exekuční titul nepopírá a svůj dluh hodnověrně nezdůvodňuje. Navíc není jasné, jak na své „obchodování s dluhopisy“ sehnal financování ve výši několika set milionů korun. Poskytnutý úvěr musel totiž něčím zajistit a zástavou nemohly být akcie uhelné firmy. A jiný majetek již údajně nemá. Je proto otázkou, zda „zajištění“ pro investora Kroužeckého nepředstavovala právě možnost získat jeho akcie SU. „Nevylučuji možnost, že exekuce je pouze fiktivním krokem, jehož pravým účelem je získat pro jeho investora akcie firmy. A tím obejít sjednané omezení převoditelnosti,“ říká Štěpánek.

Nejasný výsledek

Exekuce je sice soukromá věc Kroužeckého, ale s podstatnými důsledky pro akcionáře i společnost a její privatizační závazky. Štěpánek a Rokos k tomu říkají: „Předložíme Kroužeckému nabídku na odkup jeho akcií za reálnou cenu stanovenou dle akcionářské dohody. Ta aktuálně činí zhruba 3,6 miliardy korun. Tím bude mít dostatek prostředků na úhradu dluhu a ještě mu dost zbude. Je to pro něho výhodné. Od privatizace se cena jeho akcií mnohonásobně zvýšila, aniž by pro to musel cokoli udělat.“
Není však jisté, zda Kroužecký nabídku přijme. To si uvědomuje i Štěpánek: „Mám pocit, že o osudu akcií již nerozhoduje Kroužecký, ale Tykačovi lidé. Těm se naše nabídka asi líbit nebude.“ Štěpánek a Rokos však jsou připraveni své zájmy i společnosti adekvátně bránit dostupnými právními kroky. Případní zájemci o akcie SU si také musejí uvědomit, že Štěpánek a Rokos na ně stále budou mít předkupní právo. A pokud by tyto akcie koupili za přemrštěnou cenu, bez souhlasu Štěpánka s Rokose je legálně neprodají jinak než právě jim. A to za cenu dle stanov společnosti.
Poslední kroky Kroužeckého vnímají negativně i zaměstnanci SU a celý region. Uměle vytvářená hodnota akcií Kroužeckého – sedm až osm miliard korun – je považována za snahu o destabilizaci společnosti. Odborová organizace připravuje konkrétní stanovisko k postupu Kroužeckého – včetně hodnocení jeho role v posledních letech. Případný prodej Kroužeckého akcií v exekuci v dražbě proto zřejmě bude mít soudní dohru. Je-li exekuce cíleným tahem Kroužeckého a jeho „investora“, otázkou zůstává výsledek, který ve skutečnosti přinese.

Možnosti

Jan Kroužecký měl dvě možnosti, jak získat likvidní prostředky – zástavu svých akcií nebo výplatu mimořádné dividendy společnosti.
Představenstvo uhelné společnosti však zástavu akcií nepovolilo. Důvodem bylo riziko, že by Kroužecký svůj dluh nesplnil a zastavené akcie skončily v dražbě. A v ní by je mohl volně nabýt prakticky kdokoli.

Další krok

Je možné, že exekuce je dalším krokem Jana Kroužeckého v boji s Františkem Štěpánkem a Jaroslavem Rokosem. Nasvědčuje tomu i jeho postoj. Exekuční titul nepopírá a svůj dluh hodnověrně nezdůvodňuje.
Navíc není jasné, jak na své obchodování s dluhopisy sehnal financování ve výši několika set milionů korun. Poskytnutý úvěr musel totiž něčím zajistit a zástavou nemohly být akcie uhelné firmy. A jiný majetek již údajně nemá.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče