Je čas na zásadní novelu

17. září 2007, 00:00 - Dušan Šrámek
17. září 2007, 00:00

Novela exekučního řádu je nevyhnutelná. V současné podobě totiž umožňuje několik různých výkladů. „Pro zúčastněné tak ani neexistuje záruka, že soudy budou ve stejných případech postupovat jednotně,“ říká exekutor Igor Ivanko.

Novela exekučního řádu je nevyhnutelná. V současné podobě totiž umožňuje několik různých výkladů. „Pro zúčastněné tak ani neexistuje záruka, že soudy budou ve stejných případech postupovat jednotně,“ říká exekutor Igor Ivanko.

V čem spatřujete v současné době největší nedostatek zákona o exekutorech?

Exekuční řád a navazující normy nejsou přesně výkladově definovány, a proto dovolují různé výklady. Jsou tedy nutné takové novely, aby k podobným nejasnostem nedocházelo.

Nestačilo by postupovat podle určitých analogií v zákonech?

Tento postup má svá úskalí. Často končí tak, že se přijímají pouze další a další výkladová stanoviska – která mohou, ale také nemusí být v souladu s platným právním řádem. Osobně jsem pro to, aby byl exekuční řád co nejpřesnější. Sice je v něm ustanovení o tom, že v případě nejasností se v přiměřené míře použijí jiné normy, ale právě zde již

číhá ono nebezpečí možných výkladových komplikací.

Jaké to má praktické důsledky? Pro zúčastněné neexistuje záruka, že soudy budou postupovat ve všech případech a na celém území státu jednotně, tedy že ve stejných případech budou docházet ke stejným závěrům. Lze nastalé problémy řešit dílčími novelami, anebo by měl být přijat úplně nový zákon? Připravuje se novela exekutorského řádu, a zároveň se chystá zcela nový občanský zákoník a občanský soudní řád. Bez rozsáhlé novelizace těchto základních kodexů již nelze nastalé problémy podle mého názoru řešit. Kde vy osobně vidíte největší problémová místa, s nimiž se setkáváte v praxi? Je to například otázka přiměřenosti zabavovaného majetku ve vztahu k neuhrazeným závazkům, otázka exekučních příkazů, a v neposlední řadě i problém odměňování exekutorů. Nyní probíhá spor, zda má být exekutor odměňován na základě procentuální částky z vymoženého nároku, nebo podle náročnosti případu, případně počtu úkonů. Ke které z variant se přikláníte? Myslím, že spravedlivější je odměňování na základě procentuální částky z vymoženého plnění. Odpovídá úpravě v ostatních státech, navíc to odpovídá i způsobu výpočtům odměn u advokátních tarifů. Není mi jasné, jak by se zjišťovala obtížnost jednotlivých úkonů i celého řízení. Obávám se toho, že by se záměrně vytvářely nadbytečné úkony, jenom aby bylo dosaženo co nejvyšší částky. Nařízení exekuce následuje po vyčerpání všech běžných postupů k zaplacení dluhu. Přesto: Neměl by pro dlužníka existovat ještě nějaký poslední záchranný kruh, který by jej uchránil od samotné exekuce? Nechci zevšeobecňovat, ale v praxi vidím, že není snahou dohnat dlužníka až ke krajnosti. Pokud například dlužník projeví ochotu podepsat splátkový kalendář, nemusí k dražbě dojít. Vždy to ale závisí na tom, zda je potom ochoten svůj slib skutečně plnit. Má věřitel či exekutor dostatek nástrojů, aby v mezidobí mezi povolením exekuce a jejím výkonem nedocházelo ze strany dlužníka k odlivu majetku? K prvnímu kroku dochází již při vydání exekučního titulu exekuce, kdy soud v poučení zakazuje nakládání s majetkem dluž- níka. Nesmí jej tedy zcizovat. Pokud by provedl některé právní úkony, jimiž by mařil účel exekuce, například prodal nemovitost, tak takový úkon lze považovat za protiprávní se všemi důsledky, včetně neplatnosti takového úkonu. Dlužník by se navíc mohl dopustit i trestného činu poškozování věřitele. Poslanecká sněmovna projednává návrh ministerstva spravedlnosti na zvýšení kontroly exekutorské činnosti. Jak se na tento návrh díváte? Osobně jej vítám. Exekutoři se kontrole nebrání, alespoň ti z nás, kteří postupujeme podle zákona. Už dnes může minister- stvo kontrolovat naši práci a novela tuto jeho kontrolní činnost pouze zvýrazňuje a zpřesňuje. Existuje nějaká souvislost mezi hodnotou zabaveného majetku a výtěžností exekuce? Výše exekucí je skutečně odvislá od výše vymáhané částky. Pokud se jedná o částky v řádu desetitisíců korun, tak tam ta vymahatelnost je značná, až padesáti- šedesátiprocentní. U milionových částek se pohybuje ve výši dvaceti až třiceti procent. Velmi důležitou roli hraje i faktor časový. Čím dříve se obrátí věřitel na exekutora, tím větší má šanci se ke své pohledávce dostat a tím pádem i k vyššímu plnění. Uplatňujete nějaký specifický přístup k podnikatelům, například je-li jasné, že problémy nenastaly nějakým podvodným jednáním, ale třeba špatným podnikatelským záměrem?**

Cílem exekuce je vymoci co největší část dluhu. Na druhé straně by exekuce neměla ani sloužit k tomu, aby byla povinná osoba likvidována. Proto je snaha umožnit podnikateli, aby v průběhu exekučního řízení vytvářel zisk, a tím mu bylo umožněno, aby co nejvíce dostál svým závazkům.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče