Jdou za lepším, budou chybět

23. října 2006, 00:00 - FILIP ČERNOCH
23. října 2006, 00:00

MIGRACE PRACOVNÍKŮZ Polska nebo Lotyšska utíkají desetitisíce kvalifikovaných pracovníků do západních zemí.Česko dosud emigraci mozků a zručných řemeslníků příliš nepocítilo. Z nejnovějšího výzkumu ale vyplynulo, že se to může brzy změnit.Od vstupu nových zemí do Evropské unie uplynuly už více než dva roky.

MIGRACE PRACOVNÍKŮ Z Polska nebo Lotyšska utíkají desetitisíce kvalifikovaných pracovníků do západních zemí. Česko dosud emigraci mozků a zručných řemeslníků příliš nepocítilo. Z nejnovějšího výzkumu ale vyplynulo, že se to může brzy změnit.

Od vstupu nových zemí do Evropské unie uplynuly už více než dva roky. Proud pracovních migrantů z východu na západ však stále neoslabuje. Vlády nových členských států najednou s údivem čelí varující skutečnosti. Jen určitá část této podnikavé elity má v úmyslu se vrátit.

„Pracovníci jakoby mizeli ve vzduchu. Museli jsme zrušit některé kontrakty, protože už vůbec nestíháme dodací lhůty,“ postěžoval si například majitel stavební firmy v polském Krakově Eduard Suchan, kterému život komplikuje nedostatek elektrikářů a tesařů. Důvod je prostý, Poláci patří mezi novými členskými zeměmi ke zdaleka nejvíce ochotným jít za prací i za hranice. A až dva miliony lidí, kteří kvůli práci opustili rodnou hroudu, začínají Polsku chybět. S prvními problémy se také potýkají baltské země a do určité míry i Slovensko. Zbylé státy, včetně Česka, tento trend příliš nepoškodil. Alespoň zatím.

Varující přitom není jen samotné množství pracovních emigrantů, které kolísá od několika desítek tisíc v Maďarsku až po neuvěřitelných 3,3 procenta celkové pracovní síly v Lotyšsku, ale také jejich složení. V drtivé většině jde totiž o šikovné řemeslníky, čerstvé absolventy středních a vysokých škol a v neposlední řadě i o špičkové profesionály v technických oborech. Odchody řemeslníků tak dále prohlubují jejich všeobecný nedostatek, se studenty mizí draze zaplacené vzdělání a odborníci s sebou odnášejí léta cenné praxe.

ÚNIK MOZKŮ

Přestože Češi díky poměrně dobře šlapající ekonomice a únosné míře nezaměstnanosti nepociťují tlak na pracovní migraci srovnatelný se zmíněným Polskem nebo baltskými státy, první náznaky možných potíží se začínají objevovat. Migrací vysoce kvalifikovaných, hlavně technických profesí, ale také absolventy středních a vyšších škol se zabývá čerstvá analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV). Ta lakonicky konstatuje: „Prosté porovnání žádaných oborů u nás a v zahraničí vypovídá o tom, že chybějící odborníci na českém a evropském trhu práce jsou v téměř totožné odvětvové, oborové a profesní struktuře.“ Tedy že v Česku nedostatkoví profesionálové naleznou výborné pracovní podmínky i v cizině. Strojní inženýři všech zaměření, softwaroví a IT specialisté, podnikatelští experti a manažeři a samozřejmě zdravotnický personál, ti všichni jsou totiž v celé Evropě velmi vzácným zbožím.

Určitým indikátorem vážnosti situace mohou být například zaměstnanci ve zdravotnictví. Ti vlivem vzájemného uznávání kvalifikací a neporovnatelně lepších pracovních i finančních podmínek patří mezi nejohroženější skupiny.

Třeba v Estonsku si o potřebné dokumenty pro práci za hranicemi zažádalo skoro pět procent zubařů a varujících 8,9 procent lékařů. Dalších 56 procent zdravotníků podobný krok zvažuje. Pro doplnění, průměrná mzda v tamním zdravotnictví se pohybuje na 81 procentech celostátní průměrné mzdy, a to i přes nedávný poměrně výrazný nárůst. Podle výzkumu VÚPSV sice situace v českém zdravotnictví takto zlá není, bez diskuzí ale tento sektor trpí kritickým a chronickým nedostatkem kvalifikovaných zdravotníků všeho druhu.

K nejaktivnějším pracovním migrantům ale samozřejmě patří studenti a čerství absolventi. Mají slušné jazykové znalosti a i bídně placené manuální práce v zahraničí jsou pro ně finančně nesrovnatelné s nástupními platy doma. Podle VÚPSV je mezi Čechy, kteří případné stěhování za prací zvažují, 60 procent středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí, ze dvou třetin tuto skupinu navíc tvoří mládež do 29 let. Podobný trend potvrzuje i výzkum Evropské komise, podle kterého hrozí státům střední a východní Evropy útěk až 10 procent nejnadanějších a profesně nejlepších absolventů vysokých škol, převážně do západní Evropy a USA.

V případě Česka s sebou vzhledem k bezplatnému školství odnášejí nemalé finanční prostředky a možná ještě hůře tolik potřebný vědecký potenciál, bez kterého by se z Česka mohla opravdu stát příslovečná montážní dílna Evropy.

LOV NA HLAVY ZAČÍNÁ

Útěk odborných profesí a čerstvých absolventů škol není samozřejmě specifikem pouze nových členských zemí. I mezi relativně bohatými západními státy probíhají o tento sektor pracovníků tvrdé boje, zdvojnásobení počtu německých vědců ve Velké Británii v posledních letech mluví za vše. Navíc všechny státy Evropy jen obtížně bojují s nenasytným trhem USA, který je schopný špičkové odborníky a vědce nejen zaměstnat, ale i velmi dobře zaplatit.

Hlavně k novým zemím Unie jsou proto namířeny pracovní programy, které mají do západní Evropy přilákat nedostatkové pracovníky. „Pro Evropu znamená odliv mozků reálnou hrozbu, které je třeba předcházet. Vyspělé evropské státy dospěly k názoru, že je nutné jednak maximálně podporovat zájemce žádaných oborů ve vlastní zemi a současně realizovat aktivní nábor kvalifikovaných pracovních sil ze zahraničí. Lákání mozků ze zahraničí představuje pro Evropu nový trend, který má na jiných kontinentech již mnohaletou tradici,“ shrnuje zpráva VÚPSV.

Proto také Irsko a Velká Británie plně otevřely své pracovní trhy ihned po rozšíření Unie. Německo zase loni zavedlo nový imigrační zákon s cílem přilákat kvalifikovanou sílu v oblasti zdravotnictví, informačních technologií a inženýrství. Sousední Rakousko se programem Brain power Austria snaží zadržet své vědce doma a již odešlé přilákat zase zpět a konečně Polsko bylo hrozivou situací donuceno pootevřít hranice směrem k Ukrajině, Rusku a Bělorusku.

Česká republika vyvíjí podobnou aktivitu v rámci programu výběru kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Ten ale zatím přilákal sotva pětistovku zaměstnanců z východních zemí, hlavní překážkou je v tomto případě nutnost před udělením povolení mít v Česku sjednanou práci. V případě Kazachstánu nebo Moldavska jde prakticky o podmínku vyřazovací.

ZATÍM POHODA „Odchod pracovníků už má viditelný dopad na ekonomiky a ve střednědobém horizontu může zpomalit růst,“ varuje Světová banka nové členské země. Česka se celý problém zatím netýká, nízká nezaměstnanost a slušné platy únikům mozků celkem úspěšně brání. Jenže podobný postoj zastávaly i vlády Německa, kterému dnes akutně chybí 15 tisíc inženýrů, nebo menšího Rakouska, shánějícího takřka jeden a půl tisíce výzkumných pracovníků. Již nyní je proto potřeba analyzovat situaci do budoucna a na možné problémy být připraven. Určitá doporučení ve své zprávě představili experti Světové banky, otázkou ale je, jak například na návrhy na zavedení placeného školství či zdravotnictví zareagují jednotlivé vlády v Evropě a hlavně v Česku. A na své řešení také už dlouho čeká špatná situace ve vysokém školství, které vychovává neúnosně malý počet technických absolventů. Pochybnou útěchou může v tomto případě být, že jim jejich poměrně špatné jazykové znalosti znesnadňují hledat práci v zahraničí v daleko větším počtu, než tomu bylo dosud. JAK SE BRÁNIT ODCHODU PRACOVNÍKŮ:**

  • větší aktivita státu v oblasti pracovní politiky
  • menší zdanění práce a snížení některých sociálních výhod
  • liberálnější přístup k udělování pracovních a pobytových povolení pro odborníky z východních zemí
  • větší investice ve veřejných sektorech, které jsou odchodem lidí nejvíce postiženy (hlavně jde o zdravotnictví, kde je mimo jiné doporučeno i zavedení poplatků, a o školství a vzdělávání, kde odborníci také doporučují větší podíl soukromého financování)
  • investice v oblastech, ve kterých se soukromá pracovní síla stává příliš drahou (stavebnictví)

Pramen: Světová banka

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče