Jde to i bez drátů a trolejí

02. ledna 2007, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
02. ledna 2007, 00:00

TRAMVAJOVÉ SYSTÉMYJedním z nových trendů v tramvajové produkci jsou bezdrátová řešení. Jejich hlavní výhoda je zřejmá. Nehyzdí centra měst dráty a sloupy. Když se řekne tramvaj, zřejmě si automaticky představíte troleje a spleť drátů. Výrobci ale v poslední době experimentují s vozy, které se alespoň částečně bez přívodu elektřiny shora obejdou.

TRAMVAJOVÉ SYSTÉMY

Jedním z nových trendů v tramvajové produkci jsou bezdrátová řešení. Jejich hlavní výhoda je zřejmá. Nehyzdí centra měst dráty a sloupy.

Když se řekne tramvaj, zřejmě si automaticky představíte troleje a spleť drátů. Výrobci ale v poslední době experimentují s vozy, které se alespoň částečně bez přívodu elektřiny shora obejdou.

V čem spočívá výhoda bezdrátových tramvajových tras? Především jsou z estetického hlediska daleko přijatelnější. Zejména v historických centrech měst působí změť drátů a sloupy, které vedení nesou, mnohdy velmi cizorodě a rušivě. „Výhodou bezdrátových řešení je i to, že ušetříte na šířku minimálně metr prostoru, který byste jinak potřebovali právě pro sloupy elektrického vedení,“ doplňuje René Tutzauer z nadnárodního koncernu Alstom, který se na vývoj bezdrátových tramvajových systémů mimo jiné zaměřuje.

Dráty se navíc mnohdy dostanou do nebezpečného kontaktu s okolo rostoucími stromy, které se proto musí ořezávat. Komplikují také život na ulici a opravy okolních domů.

S BATERIÍ POD STŘECHOU Existují různá technická řešení jak dát tramvaji život, aniž by do ní energie proudila seshora. Jednou alternativou je velká baterie uložená pod střechou. Ta se nabíjí, když souprava jezdí po perifériích příslušného města se zdviženou trolejí a v kontaktu s dráty. V momentě, kdy přijede vůz do bezdrátové části tratě, trolej se zatáhne a vůz dočasně využívá energii nakumulovanou v baterii.

Potenciální nevýhodou takového řešení je ale to, že při napájení z baterie může mít souprava menší sílu. Proto není podobná tramvaj nejvhodnější třeba pro města, kde by musela překonávat velká převýšení. Bezdrátové úseky také nemohou být příliš dlouhé, protože by se baterie vybila. Řádově vydrží taková souprava stovky metrů bez opětovného připojení k drátům.

JEDNA KOLEJ K DOBRU

Zajímavé řešení zkoušejí odborníci ve francouzském Bordeaux. Firma Alstom tam buduje tramvajovou síť, která v centrálních částech města nepotřebuje žádné dráty, elektřinu totiž berou vozy zezdola. Kouzlo tentokrát nespočívá v baterii, ale v jakési třetí prostřední koleji. Ta přivádí do tramvaje proud diskrétně zespodu.

Samozřejmě se zdá, že dotek s kolejí by mohl být nebezpečný pro člověka, který přechází přes ulici. „Celý systém je ovšem založen na sofistikovaném principu, který zajišťuje, že proud jde skrz vnitřní kolej právě jen v momentě, kdy nad ní přejíždí tramvaj,“ uvádí mluvčí Alstomu Mihály Müller.

Tramvaje tak elegantně brázdí i krásnou historickou část Bordeaux, aniž by ji hyzdilo vedení drátů. Napájení soupravy prostřednictvím třetí koleje navíc umožňuje vybudovat delší bezdrátové úseky, než pokud by se jednalo o alternativu s baterií. „Náklady na zavedení takového dopravního sytému se samozřejmě liší podle konkrétního terénu v příslušném městě. Obecně lze ale říct, že na kilometr jsou asi o tři procenta vyšší, než kolik stojí stejně dlouhá tradiční tramvajová trasa,“ tvrdí René Tutzauer.

Pro uvedení takového systému v zemích s chladnějším klimatem je však třeba vzít v úvahu počasí. „Déšť nebo menší sněhová pokrývka nemá na činnost systému žádný vliv. Pokud by ale střední kolej zasypala vysoká vrstva sněhu, bude přerušen kontakt se soupravou a tramvaj by nejela,“ říká Tutzauer. „Tomu lze ovšem předcházet. Například se dá instalovat zahřívání kolejí,“ dodává. Pro každé město je podle něj každopádně nutné hledat řešení šité na míru.

TRAMVAJE SE VRACEJÍ DO FRANCIE

Minulý měsíc se s velkou slávou vrátila do Paříže tramvajová doprava, která zde naposledy fungovala v roce 1937. První nová linka je dlouhá osm kilometrů. Její vybudování stálo 311 milionů eur, což je v přepočtu asi 8,7 miliardy korun. Paříž se tak začlenila do rostoucí řady francouzských měst, která se k tramvaji vracejí. Ta prožívala zlatý věk koncem 19. a v první polovině 20. století, pak ale postupně skoro všude zmizela. Jedinými výjimkami byly Lille a Saint-Etienne. Dnes už ale jezdí tramvaj znovu v šestnácti francouzských městech. V dalších čtyřech se tramvajové trati stavějí a šest měst výstavbu plánuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče