Jasná pochybení v soutěži o blob

16. října 2008, 12:58 - Eva Jarešová
16. října 2008, 12:58

Neobezřetnost odvolaného ředitele NK Ježka může stát Česko přes miliardu korun

Když před měsícem odvolal lidovecký ministr kultury Václav Jehlička Vlastimila Ježka z postu ředitele Národní knihovny (NK), zdůvodnil to mimo jiné tím, že výstavba nové budovy NK ustrnula na mrtvém bodě a v silné právní nejistotě. Je jisté, že chobotnice, jejíž projekt byl poprvé představen před téměř čtyřmi lety, se hned tak na pražské Letné, popřípadě v jiné lokalitě, neobjeví.

Ježek si chyby nepřipouští Pavel Hazuka, který byl na začátku září pověřen vedením NK po Vlastimilu Ježkovi, po svém nástupu do funkce oznámil, že jedním z jeho prvních kroků bude „zklidnění situace“. Tento bod zřejmě plní úspěšně, neboť se v posledních týdnech zdá, že celý projekt usnul. Jde ale dost možná jen o spánek zdánlivý. Pravděpodobné totiž je, že dohru bude mít nedávno skončené účinkování Vlastimila Ježka, který se během svého působení ve funkci o vznik stavby výrazně zasazoval.
Soutěž na výstavbu nové budovy Národní knihovny provází od počátku řada nejasností, které se týkají především zákonnosti celé soutěže, toho, že dosud není zřejmé, na jakých pozemcích by budova měla být postavena, a skutečnosti, že vítěz soutěže – ateliér Future Systems vedený Janem Kaplickým – nedodržel jednu z podmínek zadání, podle níž neměly být knihovní fondy umístěny pod zemí.
Vlastimil Ježek, který i po odvolání zůstal zaměstnancem NK a v blížících se volbách kandiduje do Senátu, přitom odmítal, že by se coby ředitel dopustil v souvislosti se soutěží zásadních pochybení. „Připouštím si jedinou chybu – a to je ten problém s pozemky města. Vyčítám si jediné: malou obezřetnost,“ uvedl například letos v červenci v rozhovoru pro Lidové noviny.
V souvislosti se soutěží byla dosud podána dvě trestní oznámení. Jedno z nich pochází od skupiny pěti architektů, kteří se domnívají, že se vedení NK mohlo dopustit trestného činu pletich při veřejné soutěži. Tito architekti nebyli účastníky soutěže a trestní oznámení měli podat jako soukromé osoby. Druhé podal – jak na Vlastimila Ježka, tak na svého ministerského jmenovce – provozovatel stránek Centrálního registru dlužníků Jiří Jehlička.

Veřejná zakázka dle cizích pravidel Týdeníku Euro se podařilo získat několik materiálů, které se v průběhu letošního roku k různým aspektům architektonické soutěže vyjádřily. Mezi nimi jsou mimo jiné dopis předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martina Peciny tehdy ještě generálnímu řediteli NK Vlastimilu Ježkovi z letošního srpna, odborná stanoviska profesorů Právnické fakulty Univerzity Karlovy nebo posudek advokátní kanceláře Kříž a Bělina určený pro ministerstvo kultury. Expertizy například zkoumaly, zda soutěž měla být realizována podle zákona o veřejných zakázkách. Jedno z ustanovení zákona umožňovalo NK coby veřejnému zadavateli vyhnout se standardnímu postupu a řídit se místo toho zvláštními postupy či pravidly mezinárodní organizace. Tou by v tomto případě byla Mezinárodní unie architektů (UIA), dle jejíchž pravidel soutěž probíhala. Potíž je ale v tom, že povaha UIA aplikaci zákonné výjimky prakticky jistě neumožňovala. Kromě toho Národní knihovna sice soutěž původně vyhlásila právě podle zákona, v dalších fázích už ale podle něho nepostupovala. Z dostupných analýz vyplývá, že tím při svém počínání pochybila.
Ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd Jaroslav Zachariáš ve svém vyjádření například konstatuje, že „UIA nemůže českého vyhlašovatele architektonické soutěže vyvázat z pravidel zadávání veřejných zakázek tak, jak jsou stanovena platným zákonem“. Ke stejnému závěru dochází ve svém stanovisku z ledna letošního roku i děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. „Protože Mezinárodní unie architektů nebyla založena státy jako subjekty mezinárodního práva s neodvozenou právní subjektivitou, respektive jelikož nebyla založena jinými subjekty mezinárodního práva, není mezivládní organizací.“
Posudek advokátní kanceláře Kříž a Bělina konstatuje, že „předmětná architektonická soutěž nebyla z hlediska českého právního řádu vyhlášena platně“. Z toho je – na první pohled paradoxně – dovozováno, že ji ani nelze zrušit. Pokud by tedy měly kvůli soutěži hrozit České republice arbitráže či soudní spory, nebylo by to kvůli zrušení soutěže, ale pro její neplatné vyhlášení, uvádí analýza.

Že by další arbitráž? Právě hrozba arbitráže byla důvodem, kvůli němuž odmítal dnes již bývalý šéf knihovny Vlastimil Ježek soutěž zastavit. „Dovolte mi upozornit na fakt, že zrušení soutěže by mohlo snadno vést k arbitrážnímu sporu s jejím vítězem – britskou společností Future Systems, případně i dalšími, vesměs zahraničními účastníky soutěže – na jehož konci by mohl účet za tento krok pro Českou republiku přesáhnout snadno i miliardu korun,“ uvedl v srpnovém dopise určeném ministrovi kultury.
Kritický je v srpnovém dopise zaslaném na adresu Národní knihovny i předseda ÚOHS Martin Pecina. „Úřad se ztotožňuje s názorem, že Standardní regulativy Unesco pro mezinárodní soutěže v architektuře a územním plánování, ani Pokyny Mezinárodní unie architektů pro mezinárodní architektonické soutěže nelze považovat za ,pravidla daná zvláštními postupy mezinárodních organizací‘, která by umožňovala výjimku z postupu daného zákonem. Úřad tudíž doporučuje, aby předmětná soutěž byla jejím zadavatelem zrušena.“ Zároveň ale dodává, že „ani nyní, kdy úřadem shromážděné podklady svědčí o nezákonnosti provedené soutěže o návrh nové budovy Národní knihovny, nemůže úřad zahájit řízení o porušení zákona“. Důvodem je skutečnost, že mu tuto pravomoc nedával tehdy platný zákon.

Sliby chyby s pozemkem Neuralgickým bodem byl také úplatný převod pozemků na pražské Letné, na nichž by měla nová budova knihovny stát. Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo ve svém usnesení z března předloňského roku jejich podmínečný prodej Národní knihovně. Ten ovšem dodnes nebyl realizován. Právě kvůli tomu zvažoval Ježek ještě coby ředitel NK v červenci podání trestního oznámení. Podle jeho názoru totiž usnesení stále platilo. Těsně před svým odvoláním navíc oznámil, že ve spolupráci se soukromým subjektem našel pro knihovnu náhradní pozemek.
Podle vyjádření advokátní kanceláře Kříž a Bělina ale „v době vyhlášení soutěže nebyl smluvně konstituován žádný vynutitelný nárok Národní knihovny na získání příslušných pozemků od obce, a soutěž tedy musela být vyhlášena s vědomím takového právního stavu“. Jinými slovy – Praha mohla usnesením schválit, že pozemky Národní knihovně prodá, a pak si celou věc rozmyslet. Národní knihovna s takovou variantou měla počítat.
Podle analýzy této advokátní kanceláře nelze navíc ani vyloučit trestněprávní odpovědnost odvolaného ředitele Ježka. To, čeho se Ježek konkrétně mohl dopustit, má být nedbalostní trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku. Škoda ve výši zhruba pětadvaceti milionů korun měla vzniknout kvůli neplatnému vyhlášení soutěže. Právě tato suma totiž měla být v souvislosti s konáním soutěže vynaložena.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče