Jaroslav Pouzar: Vadí mi byrokracie a lobbing

13. února 2006, 00:00 - STANISLAVA NERADOVÁ, TOMÁŠ JOHÁNEK, KRISTÝNA DUŠKOVÁ, JAROSLAV SCHEJBAL
13. února 2006, 00:00

Před 15 lety založil v Českých Budějovicích velké fitness centrum. Během podnikání ustál rozchod se společníkem. Nejtěžší boj mu připravila nemoc. Před rokem bývalý hokejista, který jako první Čech zvedl nad hlavu Stanleyův pohár, podstoupil transplantaci kostní dřeně.

Jaroslav Pouzar zaměstnává ve své firmě celou rodinu.

* Podnikat jste začal velmi brzo, těsně po revoluci. Proč jste zůstal v Českých Budějovicích?

Neměl jsem emigrační myšlenky. Z Ameriky jsem se vrátil v roce 1985 a hrál ještě v Německu až do roku 1991. Když se fitness stavělo, působil jsem ještě v zahraničí.

* Dům už funguje patnáctým rokem. Jaké byly začátky? Šlo o jednu z prvních soukromých staveb, která se v Českých Budějovicích tehdy stavěla na pozemku koupeném od města. Tenkrát to bylo složitější v tom, že se musely dělat pohovory s obyvateli sídliště, zda tato sportovní zařízení chtějí. Dům jsme otevírali před Vánocemi roku 1990. V přízemí byla sportovní prodejna, od ledna pak začalo fungovat fitness centrum. * Jak pohlížíte na tehdejší podnikatelské prostředí? Když jsme si tehdy brali úvěr, úroková sazba byla 18 procent. Dneska jsou sazby daleko jinde, půjčky jsou jednodušší. Podnikání ale znepříjemňují předpisy a zákony, které pořád vymýšlejí něco nového. * Co vás trápí nejvíce? Celá situace je pro nás horší a horší. Energie se zdražují, zpřísňuje se pojištění a různé vyhlášky, na kterých se přiživují různé lobbistické skupiny. Museli jsme například po deseti letech dělat další zkoušky, abychom mohli provozovat fittnes a solária. Takže nějaké skupiny lidí na tomto zase vydělávají. Jsem nucen znova dělat kurzy a někdo má prostě patent na kulaté razítko, které potřebuji. To se mi nelíbí! * Pomohlo vám v podnikání vaše jméno?

Asi určitě, podobně jako moje pozice tady v Českých Budějovicích. Získání povolení na stavbu šlo tehdy lehčeji a rychleji než pro někoho jiného. Ostatní věci jako provoz, ty už záleží na zákaznících, zda přijdou. Pojmenovat společnost mým jménem vymyslel můj tehdejší partner. Možná, že se ze začátku lidé přišli podívat i na mne, ale dneska si přijdou jen zacvičit.

* Snažil se vás už někdo napálit?

Ale samozřejmě, začátky byly těžké. Měl jsem partnera, se kterým jsme se rozešli. Zůstaly mi veliké úvěry a dluhy, které jsem musel zaplatit. Trvalo hodně dlouho, než se splatily.

* Přinesl jste si do podnikání něco z hokeje? Tvrdost, útočnost, vytrvalost? Hokej je tvrdá hra, v tomto podnikání ale tvrdou hru nepotřebujeme. Záleží na lidech, zda si k nám najdou cestu. * Vaše akciová společnost je rodinnou firmou.

Podnikáme s manželkou. Dcera je ve správní radě a má své fitness ve městě. Celé naše fitness tady na sídlišti a na plovárně vede manželka a já jí pomáhám. Než jsem onemocněl, celou dobu předtím jsem pracoval pro českobudějovický hokejový klub. Teď hledám další cestu, jak se bavit jiným podnikáním. Tady bych byl zbytečný, manželka to zvládne.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče