Jaroslav Mužík: Lidé investují v průměru kolem 100 tisíc

05. srpna 2014, 06:47 - Marek Schwarzman
05. srpna 2014, 06:47

Češi se začínají učit, jak správně a dlouhodobě investovat. Obzvláště dobře slyší na specializované fondy typu „pivo“, „voda“ či „potraviny“. „Jedním z důvodů je srozumitelnost těchto fondů,“ vysvětluje předseda dozorčí rady ČSOB Asset Management Jaroslav Mužík.

Podle Mužíka jsou Češi specifičtí ve více ohledech. Kromě preferencí bezpečnějších investic si velmi často myslí, že se s nimi budou bankéři o investování bavit pouze v případě, budou-li mít na kontě velké peníze. „A to je samozřejmě nesmysl,“ dodává Mužík.

E15: V čem je podle vás investování v postkrizové době jiné?

Z dlouhodobého hlediska se moc nezměnilo. Ale je pravda, že atmosféra na trhu je nyní dobrá. Klienti, kteří v době krize utrpěli ztráty, je už z větší části smazali. Ti, kteří nezpanikařili a neprodali nebo si mohli dovolit neprodat, dnes počítají zisky a jsou třeba i výrazně nad předkrizovou hodnotou svého majetku. Lidé se v krizi naučili, že samotný pokles ceny akcií nevypovídá nic o kvalitě dané akcie, potažmo hospodaření firem, které drží v akciovém portfoliu. Totéž zažili klienti, kteří investovali do nemovitostí v roce 2007. Nyní jsou v Praze v průměru o 30 procent ve ztrátě. Útrapy těchto klientů jsou však mnohem nižší, protože ceny nemovitostí se nezveřejňují tak často jako ceny akcií na burze. Velká řada lidí se však stále řídí „zaručenými“ zprávami, co bude dobré koupit nebo prodat příští týden, a ke správě svých financí přistupuje spíše nahodile než systematicky.

E15: Rychlí střelci tedy zůstali. Rychle nakoupit, ještě rychleji prodat…

Kolem roku 2000 zažíval obchodnický byznys boom. Po krizi se řada lidí od tohoto způsobu odklonila, tento trh je nyní relativně menší. Kdo špatně diverzifikoval své portfolio a vsadil jen na pár akcií, utrpěl zásadní ztráty, ze kterých se již nemusel dostat. To řadu lidí od „rychlého“ investování odradilo.

Dnes například doporučujeme investovat část peněz do staré dobré Evropy, která po delší době ožívá, a je dobré být u toho

E15: Co klienty nejčastěji láká? Do čeho zpravidla chtějí sami investovat? A do čeho pak nakonec své prostředky investují?

Hodně lidí žije v zaběhlém světě termínovaných vkladů či spořicích účtů, což nejlépe dokumentuje vývoj depozit na trhu. Lidé obecně spoří, což je dobře. Ale řada lidí má prostředky na běžných účtech, kde jsou úrokové sazby minimální, pokud tam vůbec nějaké jsou. Nejsou s tím však spokojeni a hledají, kam peníze uložit.

E15: Co jim pak radíte?

Nabídneme jim alternativu. Hned na začátku seznámíme klienta s přístupem, jakým doporučujeme investovat – systematicky, diverzifikovaně, dlouhodobě a pravidelně. Na rychlé krátkodobé zisky při správě peněz nesázíme. Dle výsledků investičního dotazníku se pak s klientem snažíme vymezený prostor vyplnit vhodnými investicemi. Někdy začínáme úplně od základů toho, co je dluhopis, akcie a podobně, nebo klientům vysvětlujeme, že za těmito instrumenty jsou reálné podniky, které vykazují zisky či ztráty, a oni se tak mohou podílet na výsledcích jejich podnikání.

E15: Předpokládám, že Češi jakožto investoři milují bezpečnost. Potvrzují to i vaše dotazníky?

Největší podíl, asi 60 procent klientů v našem portfoliu je ve druhém, „vyváženém“ stupni investičního profilu (ze čtyř – pozn. aut.), což potvrzuje jistý příklon k bezpečí. První, co nás zajímá, je to, zda má klient základní produkty se státní podporou. Upřímně řečeno, je nesmysl je nemít. Také vyhodnocujeme, zda má klient vlastní bydlení, případně jak tuto věc hodlá řešit. Pokud mu i poté zbývají nějaké prostředky, a takových lidí je hodně, navrhneme jim investiční strategii dle jejich profilu. Pokud klient začne rozumět investování o něco více, nabídneme mu nástroj VIP, tedy Vedení Investičního Portfolia. Ten umožní klientovi zorientovat se v tom, kde má své prostředky investovány. Pak může s pomocí svého bankéře jednoduše doplňovat své investiční portfolio.

E15: ČSOB poslední dobou nabízí hodně specializované typy fondů – voda, potraviny, pivo…, slyší klienti na tyto nabídky?

Slyší. Jedním z důvodů je srozumitelnost těchto fondů. Kromě oborů může klient zvažovat i geografické rozložení, poměr výše investic v akciích a dluhopisech a alternativních investicích, v jakých měnách investuje a na jaké období.

E15: Kam se nejčastěji investuje z geografického hlediska?

Dřívější spojení BRIC, které mělo logickou spojitost – rychle se rozvíjejících zemí – dnes nefunguje. Ty země se vyvíjejí už úplně jinak. Například Číně není v dlouhodobém horizontu důvod nevěřit, v případě Ruska je nasnadě úplně jiné doporučení. Dnes například doporučujeme investovat část peněz do staré dobré Evropy, která po delší době ožívá, a je dobré být u toho.

E15: Když jste zmiňoval Čínu – existuje nějaký příklad, na co se tam jako investor zaměřit?

Čína je v portfoliích našich klientů spíše marginální. Pokud by však dynamický klient měl zájem o investici do Číny, mohli bychom mu doporučit třeba tamní IT sféru. Akcie v tuto chvíli nejsou sice levné, ale ani drahé. A IT obor nejen v Číně z hlediska poměru ceny akcie a výnosů vychází velmi dobře. Navíc si myslíme, že IT firmy již dnes nejsou, jako tomu mnohdy bylo v roce 2000, jen „na papíře“, ale jsou reálným byznysem: cloudová řešení, podpora firemních procesů, byznys na sociálních sítích, způsob marketingu prostřednictvím například in-game nákupů, to jsou nové funkční byznys modely. Proto jsme vůči IT dobře naladěni, většina těchto firem je bez dluhu, mnohé mají slušné zdroje hotovosti a vyplácí pěkné dividendy. Dále můžeme doporučit cyklické obory, neboť ekonomika jde vzhůru, daří se třeba automobilkám, spotřebnímu zboží, potravinářství, bankám.

E15: Jak hodnotíte trendy investování do biotechnologických společností, farmaceutického průmyslu a podobně?

Vůči tomuto oboru jsme neutrální. Je sice perspektivní a vypadá to, že se bude vyvíjet dobře, ale hodně těchto očekávání je v ceně akcií daných firem už nyní promítnuto. V případě jakýchkoli problémů či výkyvů by byly takovéto akcie postiženy asi nejvíc.

E15: Podle vás tedy nepřijde něco jako dřívější internetová bublina?

Neobávám se toho, protože si myslím, že základ těchto firem stojí na jiných pravidlech a „kvalitě“ než tehdejší firmy. Řada společností má korporátní vedení, nejsou to nějaké garážové záležitosti. Mluvím-li navíc o IT, rozhodně nemyslím nějaké start-upy, ale zavedené IT firmy. Ale vrátím-li se na začátek – v celém tom našem investičním světě představují investice do IT jen asi pět procent portfolia. Je dobré využít možnosti, ale rozhodně neradím, aby lidé kupovali „jen“ IT.

E15: Už jste se zmínil o Rusku. Zaznamenali jste snahy klientů vyvázat prostředky z rusky orientovaných investic?

Tuto krizi jsme sledovali velmi podrobně, byť přímé investice našich klientů do Ruska jsou marginální. Máme jediný fond, který tímto směrem investuje. U něj jsme doporučovali snížení pozic v Rusku. Investiční důvěra byla narušena a tento fakt bude trh dlouhodobě oceňovat mnohem hůř. Samozřejmě vývoj sledujeme dál a „odinvestováváme“ postupně. Nakonec se ukázalo, že to byl správný přístup. Poplašné zprávy typu „celá střední Evropa půjde dolů“ se nenaplnily. Zatím jde o lokální záležitost.

E15: Podíváme-li se na spory Ruska a Ukrajiny – vše se točí kolem plynu. Dopadá tato nejistota už na energetický sektor, firmy a fondy?

Zatím ji tam nevidíme a myslím, že ani neuvidíme do té doby, než dojde na extrémy typu „Evropa přestane odebírat plyn z Ruska“. Přestože to ve zprávách vypadá dramaticky, domnívám se, že je k tomuto ještě hodně daleko. A pokud by to nastalo, zdraží asi daná komodita, což dopadne na celou evropskou ekonomiku. Zdrojů energií je však daleko více než jen plyn. Reálný dopad by ani v tomto případě nebyl tak zásadní.

E15: S jakou sumou za vámi klienti v průměru přicházejí?

Záleží, zda přijde z naší privátní banky…

E15: …bavme se o průměrném retailovém klientovi.

Investice se pohybují kolem sto stodvaceti tisíc korun. Investovat lze samozřejmě i s nižšími částkami, třeba už od 500 korun měsíčně. Řada lidí si myslí, že pokud nemají milion v kapse, nikdo se s nimi nebude bavit. To je samozřejmě nesmysl. Kolektivní investování je právě pro tyto případy nastaveno. Dokonce i klientům s většími rezervami doporučujeme, aby část svých peněz investovali postupně a věnovali se „drobnému investování“.

E15: Lidé s menšími sumami jsou však zpravidla konzervativní, ne?

Ano i ne. Je to trochu i generační. Například z loňské diskuze o penzijní reformě si mnoho lidí odneslo poznatek, že pokud chtějí mít nějaký standard žití, budou se o něj muset postarat sami. Česko je unikátní v oněch „bezpečných“ spořicích konstruktech – stavební spoření máme snad společné jen s Německem a Rakouskem. Penzijní produkty českého typu existují jen v několika zemích. Například v Británii, USA nic takového neexistuje. Ve většině zemí řeší tuto problematiku právě investicemi do fondů.

E15: Sledujete diskuzi o penzijní reformě?

Jsme zvědaví, jaký koncept nakonec zvítězí. Zároveň doufáme, že možnost koupit si fond formou pravidelné investice bude více zmiňována, neboť je to jednoduché a může to dělat skutečně každý, kdo si chce postupně vytvořit celoživotní rezervu. Ubylo také lidí, kteří uvažují způsobem – mám sto tisíc, někam je na pět let vložím a pak si koupím auto. Pokud uvažují takto, tak si nemohou vytvořit skutečnou celoživotní rezervu a plně využít výhod dlouhodobého investování. Lidé naštěstí začínají být odpovědnější za svou budoucnost a méně se spoléhají na to, co pro ně zařídí stát, a to je velmi dobrá zpráva.

Jaroslav Mužík (42)
Vystudoval britskou Nottingham Trent University, kde získal titul MBA. Začínal jako burzovní makléř Bankovního domu Skala a postupně se propracoval až do pozice ředitele společnosti AB Brokers. Poté přešel do Provident Financial, kde zastával nejprve pozici ředitele obchodu pro Moravu a poté se stal ředitelem podpory prodeje pro Česko a Slovensko. V ČSOB pracuje od roku 2007, kdy se stal výkonným ředitelem Spotřebního financování. Je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho záliby patří rodina, cestování, vysokohorská turistika a bowling.

Čtěte také:

Vladimír Bezděk: Je tu jasné politické zadání, aby byl druhý pilíř zrušen

Pavel Kohout: Nečekejte na penzijní reformu, postavte si vlastní systém

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče