Jaromír Drábek: Chceme ukotvit krajské hospodářské komory v zákoně

06. března 2006, 00:00 - ERICH HANDL
06. března 2006, 00:00

Jak se mají podnikatelé domluvit na společném programu, když samotná jejich reprezentace, Hospodářská komora, představuje nepřehlednou změť regionálních skupin. Komory byly původně organizovány na okresní bázi, ale po přechodu veřejné správy na krajskou soustavu se vše začalo chaoticky měnit.

Někde vznikla krajská komora, jinde zůstaly okresní, jinde je to půl na půl. Pojem „krajská hospodářská komora“ nezná dokonce ani zákon! O problému jsme hovořili se šéfem celostátní komory. * Proč se nyní regionální komory nacházejí v tak chaotickém územně-organizačním stavu? | „S financováním komory jsme měli těžké období v momentě vstupu do Evropské unie. V současné době už je ale jasné, že jsme to zvládli,“ tvrdí Jaromír Drábek. |
My stále bojujeme s dikcí zákona o hospodářské komoře z roku 1992, která ještě ani zdaleka nepředpokládala vznik krajů. Zákon je formulován tak, že podnikatelská samospráva je tvořena okresními hospodářskými komorami. Ty vznikly v letech 1993 až 1994 ve většině okresů. V roce 2000 vznikly kraje, a tak se okresy začaly samovolně formovat do krajských celků. Ve většině krajů byla zvolena cesta sloučení do regionálních útvarů. Tam, kde se podařilo sloučit všechny okresy, vznikla krajská komora. Jako například ta Jihočeská. Jiné regiony zvolily formu zachování okresních komor, které se ale pak většinou sdružily do právnických osob.
* Jak je ale možné, že některé okresní komory zůstaly zcela samostatné? Například Svitavy nepatří do žádného z regionálních sdružení, jednají na vlastní pěst a pokud vím, ani s pardubickou komorou příliš nekomunikují. V některých krajích nedošlo ke sloučení úplnému. I v dalších krajích zůstaly samostané okresy, třeba Jičín v Královéhradeckém kraji, na západě Cheb, stejně jako některé okresy v Moravskoslezském kraji. * Krajské a regionální komory ani nejsou ustaveny v zákoně. Nepřekáží jim to v práci? Jak můžou něco prosazovat, když ani není na rozdíl od těch okresních ukotven jejich status?

My jsme se s tou situací fakticky vypořádali, ve všech čtrnácti krajích bez ohledu na zákon komory dobře fungují. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby byla jejich existence odražena i v zákoně. Problém jsme se po ustavení krajů snažili řešit legislativně, bohužel musím říci, že zákonodárci nemají pocit, že by to měli řešit.

* A dojde k tomu někdy?

Nakonec k tomu určitě dojdeme, legislativní stav se musí srovnat s tím věcným. My se to pokusíme prosadit po zvolení nové Poslanecké sněmovny.

* Hospodářské komory fungují na dobrovolné bázi, povinné členství u nás existovalo jen krátce na začátku devadesátých let a pak bylo zrušeno. Vy jste jeho příznivec, či nikoli?

Myslím že na zavedení povinného členství byla vhodná doba právě počátkem devadesátých let, když se komora ustavovala. V řadě zemí, například na Slovensku, princip povinného členství na přechodnou dobu zavedli. Nechali podnikatele zformovat, poté členství změnili zpět na dobrovolné. Ale v tu dobu už byly nastaveny základní struktury, základní funkce komory. U nás jsme tuto příležitost propásli. Ale nemyslím, že by dnes, po patnácti letech, byla nutná změna principu.

* Tehdy v roce 1992 bylo povinné členství podle německého vzoru v České republice zavedeno. Proč pak zase ze zákona zmizelo? Jeho zrušení prosadila tehdejší vládní garnitura, byla to iniciativa ministra Karla Dyby a premiéra Václava Klause. * V Německu tvoří hlavní část komorových příjmů příspěvky, jakým způsobem jste financováni v Česku?

Kromě členských příspěvků především z vlastních aktivit - projektů, fondů nebo dotací. Například příjmovou stránku rozpočtu pražského ústředí plní příspěvky jen asi ze tří procent. Na zbytek si vyděláváme poskytováním služeb a jak národními, tak mezinárodními projekty.

* Hospodářská komora byla financována také z prodeje takzvaných ATA karnetů, tedy potvrzení pro dočasný vývoz zboží a také z vydávání certifikátů o původu zboží. Jak to s tímto byznysem vypadá po vstupu do Evropské unie?

ATA karnety a certifikáty jsou dodnes jednou z agend, která přispívá k příjmům komory. Po vstupu do Evropské unie však ten objem vybraných finančních prostředků velmi výrazným způsobem poklesl. Činnost tedy už není zdaleka tak výnosná, její fixní náklady jsou téměř stejné jako výnosy.

* Takže jak teď přežíváte? Proslýchalo se, že už nebudete moci splácet vaši nově pořízenou budovu v pražských Vysočanech.

Měli jsme poměrně těžké období v momentě vstupu do Evropské unie. Museli jsme přestrukturovat naše příjmy, ATA karnety a certifikáty už nebyly, tak jsme je postupně začali nahrazovat jinými příjmy. V současné době už je ale jasné, že jsme to období zvládli. Co se týče naší budovy, v roce 2002 jsme byli postaveni do situace, kdy nám končila nájemní smlouva v tehdejším sídle na Žižkově. Naskytla se možnost koupit vysočanskou budovu na hypotéku od České spořitelny. My jsme si spočítali, že splácet vlastní majetek nás vyjde levněji, než kdybychom šli do pronájmu. Navíc to přineslo kladný efekt - dvě třetiny objektu můžeme pronajímat jiným subjektům. Komora tedy nikdy neměla potíže se splácením budovy, ani jednu splátku hypotéky nezaplatila opožděně.

* Jakými činnostmi jste dokázali nahradit výpadek příjmů? Výrazně tomu pomohly velké projekty, jako tomu například bylo u informačních míst pro podnikatele. Byla tam samozřejmě významná spoluúčast státu, tuto akci bychom nemohli financovat ze svých zdrojů. * Jak se nedostatek financí, způsobený neexistencí povinného členství a koncem výnosů z karnetů, projevuje na soubojích s odbory?

Odbory mají na rozdíl od nás historickou kontinuitu, disponují mnohem lepším zázemím právníků a expertů, které mají z čeho financovat. Když proti tomu stojí dobrovolná organizace, která vznikla z nuly, potom máme podmínky pro lobbing mnohem nevýhodnější.

Dr. Ing. JAROMÍR DRÁBEK (1965) Narodil se v Jablonci nad Nisou. Prezidentem Hospodářské komory ČR byl zvolen v roce 2002 a poté opětovně v loňském roce. Letos kandiduje do parlamentu jako nestraník na kandidátce KDU-ČSL.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče