Jaromír Drábek: Až čtvrtina Čechů pobírá dávky neoprávněně

26. ledna 2011, 07:57 - Zina Plchová, Dalibor Dostál
26. ledna 2011, 07:57

Po loňských škrtech jsou ve vládním programu letos na řadě reformy. Zodpovědnost za ně leží z velké části na Jaromíru Drábkovi, ministru práce a sociálních věcí. Ten už má na pažbě změn první zářez. S platností od ledna tohoto roku prosadil snížení objemu peněz na platy státních zaměstnanců.

Foto: Zuzana Šmajlerová

Máte už informaci o tom, kolik státních úředníků odešlo, případně kolik se jich v souvislosti se změnami platových poměrů k odchodu ještě chystá?

Zatím nemáme souhrnná čísla za všechny rezorty. Nepoužili jsme totiž tradiční způsob regulace, jak to dělaly vlády před námi, které rozhodly o snížení počtu státních zaměstnanců tu o dvě procenta, tu o čtyři procenta. Pak se stejně vždy našel nějaký důležitý důvod, proč to nešlo, a ke snížení nedošlo. My jsme proto zvolili systém rozpočtového tlaku. Po půl roce můžu říci, že se to jednoznačně osvědčilo, byť je opatření nepopulární. Z různých rezortů vidíme, že se s tím vedoucí pracovníci vyrovnávali různě. Někde snížený objem peněz na platy vyřešili propouštěním, jinde úpravami mezd.

Jak jste se se škrty vyrovnali na ministerstvu práce a sociálních věcí?

Konkrétně z našeho ministerstva odešlo několik desítek zaměstnanců. Ale nemá to charakter masivního propouštění. Snažíme se postupovat tak, aby neklesla efektivita státní správy, naopak, aby se zvýšila.

Jak to chcete dokázat?

Víte, že připravujeme k prvnímu dubnu reorganizaci úřadů práce. I v souvislosti s chystaným zavedením jednoho výplatního místa pro dávky státní sociální podpory a dávky hmotné nouze. Při této reorganizaci nepůjde o snižování počtu zaměstnanců, chceme je převést na jiné činnosti, které dnes nejsou dostatečně obsazené. Především na kontrolní činnost.

Tato oblast je podle vás podceňovaná?

Pokud chceme účinně bojovat například proti nelegálnímu zaměstnávání, potřebujeme kontrolní kapacitu, která je dnes naprosto nedostatečná. Kontrolní úsek tak posílí stovky pracovníků. Právě nelegální zaměstnávání z mého pohledu představuje ten nejhorší problém. Důsledkem je nižší výběr daní, sociálního i zdravotního pojištění. Je ale také konkurenční nevýhodou pro ty, kteří se chovají podle pravidel. Věřím, že intenzivnější kontroly mohou nelegální práci omezit.

Co dalšího nás kromě přesunů úředníků čeká v roce 2011? Jaké z reforem, které chystáte, pocítí lidé jako první?

Letos chci dokončit práce ve třech základních oblastech. První je důchodová reforma. Byl bych rád, aby první změny v této oblasti začaly platit od příštího ledna. Některé části reformy ovšem budou nasazeny dřív kvůli nálezu Ústavního soudu, který zrušil dosavadní způsob výpočtu přiznávaných důchodů. Druhou základní oblastí je sjednocení výplaty sociálních dávek. To chci také spustit od prvního ledna 2012. Půjde o vyplácení všech dávek finanční podpory nepojistných systémů z jednoho místa – úřadu práce. Třetí oblastí je komplexní úprava zákoníku práce, která by rovněž měla platit od příštího roku.

Myslíte si, že reformy budou i vzhledem ke stavu koalice probíhat hladce? Už loni byly velmi emotivní diskuze kolem škrtů…

Ty diskuze byly mnohem intenzivnější v médiích než na vlastních pracovních jednáních. Když se ohlédnu za půlrokem, který má vláda za sebou, mám velmi dobrý pocit z toho, kolik se toho podařilo naplnit. Při nástupu jsme si předsevzali několik důležitých cílů do konce roku 2010. A ty jsme splnili na 100 procent nebo na téměř 100 procent. Byl schválen rozpočet na rok 2011 s plánovaným sníženým schodkem. Prošla úprava odměňování ve státní správě a celkového snížení nákladů na provoz státu. Takže jsem velmi spokojen s tím, jak je koalice soudržná.

Situace v koalici ale není ideální. Jak hodnotíte pracovní atmosféru během jednání?

Atmosféra je jiná mediálně a jiná na pracovním jednání. Nesetkal jsem se s tím, že by na jednání vlády nebo na poradě ekonomických ministrů vznikla nějaká patová situace. Že by se něco řešilo emocionálně. Vždy se jedná o věcných argumentech. Jiná věc je prezentace vůči veřejnosti, což jako závažný problém cítím. Samozřejmě že lidé, kteří sledují situaci jen prostřednictvím médií, musí oprávněně nabýt dojmu, že se při každém jednání pohádáme. Tak to není. Diskuze probíhají velmi věcně.

Podle posledního volebního průzkumu klesly TOP 09 výrazně preference. Souvisí to s tím, že strana se staví do role nositele tvrdých reformních kroků?

Přihlásili jsme se k nepopulárním krokům ve volebním programu a jsme připraveni je dělat. Lidé, kteří nám dali důvěru, o tom vědí. Reformy musíme udělat, jinak bychom se sami sobě nemohli v zrcadle podívat do očí. Dopadům na preference nelze zabránit a jsou pochopitelné. V lednu už se první úsporná opatření projevila v peněžence jednotlivých lidí. Úkoly, které máme, ale musíme dotáhnout do konce. Zda to občané ocení, nebo zda to vyhodnotí jako nesprávný postup, to je na nich.

Již jste zmínil sociální reformu. Co přinese?

Sjednocení výplaty sociálních dávek na úřadech práce by mělo být mnohem přívětivější pro klienty. Dostanou jednu žádost, setkají se s jedním úředníkem na jednom místě a nebudou muset obíhat různé úřady. Krok také výrazně sníží administrativní náklady. Dnešní souběžné zpracování 18 agend s různými žádostmi, přílohami a například několika lékařskými potvrzeními, která se platí ze státních peněz, je velmi náročné.

Budou mít změny vliv na počet lidí, kterým zůstane nárok na dávky?

Podmínky se nijak výrazně měnit nebudou. Pokud ale mluvíme o posuzování a vymáhání souladu se zákonem, tam čekám razantní posun. Sjednocení výplaty dávek totiž vytvoří podmínky pro to, abychom mnohem účinněji kontrolovali zneužívání dávek. Bude větší přehled o tom, zda to, co je napsané v žádosti, odpovídá realitě. Už v minulém roce jsme měli několik případů, kdy žadatelé o sociální dávky byli odsouzeni za zkreslené nebo lživé údaje v žádosti o dávku. V novém systému by měly být podvody odhaleny velmi brzo. V prostředí, které vytvoříme, by se navíc nikdo ani neměl odvážit uvést lživé údaje, protože bude vědět, že se na to velmi rychle přijde.

Půjde tedy hlavně o odstranění zneužívání dávek? Máte představu, v jak velkém procentu k takovým podvodům dochází nyní?

Nechci říkat konkrétní číslo, protože je velmi nepříjemné mluvit o tom, že například čtvrtina těch, kteří pobírají sociální dávky, je pobírá neoprávněně, protože uvádějí údaje, které nejsou pravdivé. Přesně se to ukáže poté, co dávky sjednotíme. Pak bude vše mnohem průhlednější.

A váš odhad?

Svůj odhad jsem naznačil.

Čtvrtina dávek je tedy podle vás vyplácena neoprávněně?

Je to odhad. Není to přesné číslo. Kdybychom toto číslo uměli podložit, tak to znamená, že tyto případy umíme odhalit. Ale to zatím neumíme, kvůli roztříštěnému systému.

Sjednocení výplatního místa je českou novinkou nebo přebíráte zkušenosti ze zahraničí?

Opíráme se o analýzu našeho stavu za několik let. Máme také srovnání se zahraničím a je naprosto jasné, že roztříštěný systém je mnohem méně efektivní a také méně kontrolovatelný než systém výplaty z jednoho místa.

Byl systém sjednocení výplatního místa i v návrhu reformy, kterou připravoval váš předchůdce Petr Nečas?

Ano, z jeho návrhu řadu věcí čerpám. V jeho návrhu byl základem takzvaný „superúřad“, který by zahrnoval dnešní úřady práce i správu sociálního zabezpečení. To, myslím si, je příliš ambiciózní plán. Alespoň v tuto chvíli. Za optimální považuji sjednocení výplat nepojistných dávek na úřadech práce. Pojistné dávky jsou záležitostí České správy sociálního zabezpečení a hodně s tím souvisí také zřízení jednotného inkasního místa, které systému taky odlehčí.

Jaromír Drábek (45)

Narodil se v Jablonci nad Nisou, kde vystudoval gymnázium. Na ČVUT studoval řídicí techniku a technickou kybernetiku. S prací začínal ve Výzkumném ústavu energetickém, po roce 1993 působil jako technický ředitel a později ředitel Abegu. Kariérně postupoval i v rámci Hospodářské komory ČR, nejprve v její okresní pobočce. Od roku 1999 byl členem dozorčí rady Hospodářské komory, mezi lety 2002 a 2008 i jejím prezidentem. Aktivně působil v agenturách CzechTrade a CzechInvest. Od roku 2009 je místopředsedou TOP 09, od minulého roku také ministrem práce a sociálních věcí. Ve volném čase se věnuje turistice, lyžování, literatuře a hudbě.

Pilířem reformy má být posílení kontroly. Jak konkrétně bude změna vypadat?

Dnes je systém takový, že u České správy sociálního zabezpečení probíhá kontrola v dvouletém cyklu. Podnikatelé to určitě znají a vědí, že nemá cenu něco zakrývat, protože stejně jednou za čas kontrola přijde. Ovšem teď je zaměřena hlavně na administrativní záležitosti. Je potřeba posílit zejména kontrolu věcného stavu. Musí být jasné, že nelegální zaměstnávání se nevyplatí.

O kolika nelegálních pracovnících tu mluvíme?

Přesná čísla nejsou. Z nezávislých odhadů ale vyplývá, že míra šedé ekonomiky v ČR je někde okolo 15 procent, v lepším případě. Pokud to převedeme na čísla, pohybuje se v šedé ekonomice milion lidí. Důsledkem jsou neodevzdané daně, výpadek na sociálním a zdravotním pojištění. Jsou to obrovské sumy. Proto říkám, není cílem vyhodit 100 lidí.

Cílem je, aby tito lidé kontrolami dokázali vynutit dodržování zákona, a tím přispěli k tomu, že bude výběr na daních i pojištění o několik miliard vyšší.

Bude se sociální reforma týkat také výše dávek?

To nepředpokládám. Půjde jen o systémovou změnu. Sjednocením výplaty dávek dojde k přesnějšímu směřování na lidi, kteří pomoc skutečně potřebují. Chceme začít u příspěvků pro osoby se zdravotním postižením, které se sloučí pouze do dvou dávek. Přitom se zachová úroveň podpory. Nechceme ji snižovat, ale zefektivnit a udělat klientsky přívětivější. Vezměte si, že dnes máme příspěvek na zakoupení motorového vozidla, příspěvek na úpravu vozidla, příspěvek na provoz vozidla, příspěvek na garáž a individuální dopravu. Pět různých dávek, které se týkají téhož.

Pokud zůstane výše dávek nezměněná, neměla by se zvýšit minimální mzda? Ta je již několik let stejná a řadu lidí nedokáže motivovat, aby si intenzivně hledali práci.

O tom samozřejmě víme. Chceme dosáhnout toho, aby ti, kteří čerpají pomoc od státu, museli také pro stát něco odpracovat. Budu navrhovat povinný rozsah veřejné služby 20 hodin týdně s platností od ledna příštího roku. Změníme i princip veřejných prací, které nebudou organizovat obce. Některé k tomu nemají podmínky a další k tomu nepřistupují aktivně. Veřejné práce sice budeme obcím dál nabízet, zajišťovat je ale budou úřady práce. Změna výrazně přispěje k odstranění dnešního stavu, který některé nezaměstnané dost nemotivuje k hledání práce. Co se týká výše minimální mzdy, je k diskuzi, kdy obnovit její růst. Myslím, že na to také přijde vhodný čas.

Teď ten čas nenastal?

Od ledna ke změně nedošlo, dokonce si myslím, že v souvislosti s úspornými opatřeními a končící ekonomickou krizí nebyl důvod. Ke zvýšení mzdové úrovně fakticky nedošlo, byť formálně průměrná mzda vzrostla kvůli propouštění a vyplácení odstupných platů. Nicméně nebráním se té diskuzi směřované k prvnímu lednu 2012.

Představil jste ucelený plán. Opozici ale vadí, že k sociální reformě neproběhla širší diskuze.

Pokud bych to chtěl říct s trochou nadsázky, nemáme jednoduše 14 let na to, abychom to řešili jako důchodovou reformu. Navíc jde o organizační záležitosti, ne o systémové změny. V podpoře hmotné nouze se nemění ani čárka. O čem diskutujeme, je slučování procesů souvisejících s výplatou dávek. Proto nevidím žádný důvod, proč by k tomu měla probíhat politická diskuze.

Když přejdeme k důchodové reformě, už je jasné, kolik bude stát?

Jednání stále probíhají. Jen bych chtěl protestovat proti otázce. Měla by zaznít obráceně. Základní otázka je, kolik nás to stojí a kolik nás to bude stát, pokud důchodovou reformu neuděláme včas. I když včas už ji neuděláme. Můžeme ji jen udělat dostatečně rychle. To, že musíme změnit současný systém, protože je dlouhodobě neudržitelný, je naprosto evidentní. Na tom panuje shoda. Jde jen o to, jak systém nejlépe nastavit.

Kdy se na jejích parametrech dohodnete v rámci koalice?

Předpokládám, že během několika týdnů.

Strany koalice vysílají poslední dobou pozitivní signály. Věci veřejné už netrvají na generačním fondu, který dříve prosazovaly. ODS zase připustila, že může souhlasit s povinnými odvody. Stihnete tedy vše dotáhnout?

Ano, důchodovou reformu vnímám jako naprosto zásadní úkol. Musím říct, že je velmi pozitivní vůle všech tří koaličních partnerů dohodnout se na nějakém řešení. Toto není přetahovaná o to, že někdo něco prosadí a nebo se zapře. Analýzy i podklady od Bezděkových komisí i NERVu jsou jasné. Je potřeba převzít politickou odpovědnost a jít do politického rozhodnutí. Myslím, že prohlášení z posledních dnů tomu dávají docela dobré předpoklady.

Vláda mluvila také o zapojení opozice do přípravy důchodové reformy. ČSSD se ale nelíbí povinné odvádění do penzijních fondů a zvyšování DPH.

To je věc diskuze. Komunikuji se stínovým ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem. Nicméně předpokládám, že toto je téma, které v určitou chvíli potřebuje jednání na vrcholové úrovni. Mezi předsedy koaličních stran a předsedou sociální demokracie.

Šli byste i přes sociálně demokratický nesouhlas se zvyšováním DPH?

Na to vám neodpovím. To je věc politických vyjednávání.

Někteří ekonomové tvrdí, že povinné důchodové připojištění může být v některých případech příliš drahé a neefektivní. Proč je pro vás tento prvek tak důležitý?

Na základě výstupů z Bezděkových komisí i NERVu jsem se přiklonil k povinnému spoření v kapitálovém pilíři. Není to pro mne nepřekročitelná věc. Vnímám, že jsou tu výhody i nevýhody jednoho i druhého řešení. Pro mne převážily argumenty pro povinné spoření. Základní nevýhodou dobrovolného vstupu do kapitálového pilíře je to, že se pro ně rozhodnou zpravidla lidé, kteří mají obvykle nadprůměrnou mzdu. Ale to není ta ohrožená skupina. Rizikovou částí populace jsou lidé s podprůměrnou mzdou. Ti potom při setrvání na průběžném pilíři mají nižší důchod a to považuji za větší riziko.

Závěrečná otázka míří na začátek vaší práce. Koalice si předsevzala například změny v oblasti dohody o provedení práce, pracovního poměru na dobu určitou nebo odstupného. Změny ale zatím nerealizovala. Kdy se k nim chcete vrátit?

Tyto návrhy jsou součástí připravovaných komplexních změn zákoníku práce. Ten by měl platit také od ledna 2012. Veřejnosti bych ho chtěl představit zhruba na konci února.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče