Jaromír Bláha: Lidé se bojí přestat ovládat a řídit přírodu

04. srpna 2011, 09:02 - Zina Plchová
04. srpna 2011, 09:02

Jeho příznivci už týden blokují kácení na Šumavě. Hnutí Duha se nelíbí, že se pily zařezávají do stromů napadených kůrovcem v místech, která jsou podle některých výkladů stále bezzásahovou zónou. Lesníkům práci blokoval i Jaromír Bláha, který by byl radši, pokud by toto místo lidé ponechali přirozenému vývoji.

Foto: Jakub Stadler

Proč je Šumava tak výbušné téma a každý má pocit, že se k ní musí vyjadřovat?

Důvodů je podle mě více. Šumava je jediné území u nás, kde je systematická snaha ponechat přírodu bez zásahu člověka na velké ploše. Přitom v národním parku by to mělo být samozřejmé. Ale hodně lidí má problém překonat bariéry, že přestane přírodu ovládat a řídit. Každý to máme nějak v sobě, chceme mít kontrolu nad tím, co je kolem nás.

A další důvody?

Je to rovněž precedent pro lesnickou profesi. Lesníci jsou zvyklí, že se v lese hospodaří. Kůrovec je pro ně škůdce a dívat se na suché stromy, což je v přírodním lese běžný pohled, je pro ně neslučitelné s dobrým hospodařením. Neberou ani to, že hospodářský les má jiná pravidla než les v národním parku. Nevnímají les jako ekosystém se všemi jeho prvky, protože hospodaří pouze s jedním z nich. Třetím důvodem jsou ekonomické zájmy. Na Šumavě jsou obrovské zásoby dřeva. V mýtných porostech jsou miliardy korun. Jen na lesní správě Srní, jednom ze sedmi územních pracovišť, je asi osm miliard v okamžitě vytěžitelném dřevě.

Je ale ekonomický důvod u současného zásahu opodstatněný? Vždyť v několika lokalitách se dřevo jen odkorňuje a nechává na místě.

Menšina zůstává, většina se odváží. Z některých stanovišť se odváží až 70 procent dřeva. Pokud bych se měl vrátit k důvodům, proč je Šumava centrem pozornosti, patří mezi ně také snaha politiků získat moc nad tímto územím. A konečně, je tam boj o pozemky. Cena pozemku na Šumavě se pohybuje podobně jako v Praze. Tlak na prosazení developerských záměrů je tam velký.

Často mluvíte o dřevařské lobby. Je pro dřevaře dostatečně zajímavé už to, že se na Šumavě kácí?

I to je dobrý kšeft, ale jde i o koupi dřeva. Zpracovatelská kapacita v České republice hrubě převyšuje dodávky dřeva. Vidíte ten boj o zakázky v Lesích České republiky mezi největšími dřevařskými společnostmi, které si v podstatě rozparcelovaly české lesy na obrovské územní jednotky, o které vedou soutěž. Ta samá snaha je na Šumavě.

Tvrdíte, že kácení na Ptačím potoce je nezákonné. Zatím se ale nezdá, že by vám některá ze státních institucí dala za pravdu.

Žádné ze státních institucí nám za pravdu nedaly, což ve mně vzbuzuje pochybnosti o tom, jak kontrolní orgány doopravdy fungují. Nicméně jednoznačně nám dali za pravdu na státu nezávislí právníci. Ať už je to Ekologický právní servis nebo jsou to právníci ve Stínové vědecké radě NP. Podle našeho názoru potřebuje správa parku pro zásah v současném rozsahu výjimku, kterou zatím nemá. Ale faktem je, že o tuto výjimku už v současnosti správa NP požádala. Čili uznala, že ji potřebují.

Umožňuje legislativa správě parku začít někde kácet kvůli boji s kůrovcem?

To samozřejmě umožňuje, ale jde o intenzitu toho zásahu. Je to národní park, nejpřísněji chráněné území, takže jsou tam paragrafy, které dávají zásahům nějaké mantinely. V okamžiku, kdy kvůli kácení vznikne holina, což je likvidace lesa na dané ploše po dobu několika desetiletí, likvidace půdy a zároveň výrazná změna prostředí a podmínek pro růst nového lesa, je to už zakázané. Když správa parku chce udělat takový zásah, potřebuje výjimku.

Jak je to v případě oblasti Ptačího potoka?

Oblast patřila do bezzásahové zóny. Její vyjmutí odsouhlasil ministr. Podle nás ale zatím nebyla změna režimu legislativně potvrzena. Návrh na změnu režimu z bezzásahového na zásahový, který Stráský prosazuje, musí podle nás projít posouzením Natura 2000. Musí existovat posouzení vlivu na přírodu, chráněné druhy a přírodní stanoviště, která jsou předmětem ochrany soustavy Natura 2000. To je regulérní proces, procedura zakotvená v zákoně a Stráský ji neabsolvoval. Tím pádem je to pro nás stále bezzásahová zóna.

Jaké následky to může mít pro celý ekosystém?

Když se stromy vykácejí na velké ploše, dojde k degradaci půdy. V momentě, kdy na půdu začne svítit slunce, zvedne se její teplota a zhroutí se její struktura. Vyhynou půdní organismy, bakterie a houby. Málokdo ví, že právě půda je pro existenci lesa klíčovým prvkem. Ne to, co je nad zemí, ale to, co je pod zemí. Obnova původní struktury půdy trvá někdy i tisíc let.

Ohrožuje zásah i některé vzácné živočišné druhy?

V oblasti Ptačího potoka žijí především tři druhy vzácných ptáků – tetřev hlušec, kulíšek nejmenší a datlík tříprstý. U tetřeva inspekce konstatovala, že ho zásah neohrozí. Nevyjádřila se ovšem k dalším dvěma druhům ptáků, kde problém vidím. Oba druhy totiž hnízdí v dutinách, jejich mláďata vylétávají z hnízd teď do konce července.

Kritici bezzásahového režimu tvrdí, že lesy na Šumavě byly natolik pozměněny člověkem, že už si bez lidských zásahů nedokáží s kůrovcem poradit. Souhlasíte s tím?

To se týká lesů, které byly kdysi smíšené a teď jsou místo nich vysázené smrkové monokultury. Ale o tom není spor. Když se tam proti kůrovci zasahuje a vysazují se tam potom listnáče a jedle, je to v pořádku, s tím souhlasíme. Jen říkáme, že se to mělo udělat dříve. Pokud by tam teď byl podrost podsázených jedlí a buků, nebyl by takový problém ani s kůrovcem. Spor se vede o přirozená stanoviště s vysokým zastoupením smrku, to znamená horské smrčiny, podmáčené smrčiny a rašelinné smrčiny.

Čím se liší od umělých smrkových monokultur?

Tyhle typy lesů se vždycky obnovovaly prostřednictvím plošných rozpadů způsobených polomy a kůrovcem. Třeba v podmáčených smrčinách to vždy bylo tak, že když vyrostly do 100 až do 120 let, vítr je na podmáčených půdách plošně vyvrátil. Přilétl kůrovec a napadl i stromy v okolí. A pak tam vyrostl les nový. Takhle to tam fungovalo po tisíciletí. U horských smrčin býval tento interval delší, ale poslední dobou se zkracuje v důsledku kombinace několika faktorů. Oslabení lesů imisemi, kvůli kácení a umělé výsadbě i suššímu klimatu v posledním století.

Jeden z argumentů pro kácení je, že Šumava s uschlými stromy poškodí ekonomický rozvoj obcí. Jsou tyto obavy na místě?

Jaromír Bláha (41)

Vystudoval Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně. V letech 1989 až 1990 byl členem Celostátního stávkového výboru vysokých škol.

Od roku 1991 působí v Hnutí Duha, ve kterém založil program na ochranu lesů. Zároveň pracuje jako internista, endokrinolog ve Veterinární nemocnici Český Brod.

V letech 1999 a 2008 obdržel od slovenské Nadácie Zelená nádej středoevropskou Cenu za lesoochranársky čin roka, v roce 2000 Haas-Lechnerovu cenu v Německu a v roce 2003 cenu Přátel přírody.

Pokud se v bezzásahových částech nebude kácet, neohrozí to zaměstnanost lidí pracujících v oblasti těžby dřeva. V ostatních částech parku je spousta práce s tím, aby se les změnil z nepřirozených monokultur. Navíc těžba dřeva rozhodně nemusí být tím nejdůležitějším příjmem obce. Na bavorské straně Šumavy mají obce několikanásobně větší příjmy z turismu než z lesnictví. I přesto, že například ve staré části parku je bezzásahových zón 75 procent. Takže tam jsou také uschlé stromy po kůrovci a také obnovující se les.

Když neodrazuje kůrovec turisty v Německu, proč u nás ano?

Sami kvůli tomu děláme anketu u pramenů Vltavy. Podobné ankety, jaké dělají kolegové v Bavorském lese. Kupodivu výsledky vycházejí dost podobně. Pohled na suché stromy vadí 47 procentům lidí. Nicméně chuť tato místa navštěvovat to ovlivní jen u 4 procent lidí. Naopak 27 procent turistů se chce na ta místa vracet, aby se podívali, jak se krajina vyvíjí. Svým způsobem se kůrovec stává určitým lákadlem, a je to tedy přesně naopak, než se říká. Holiny se pak nelíbí 76 procentům lidí a skoro pětina lidí se vykáceným místům raději vyhne.

Jak vlastně k péči o park a ke kůrovci přistupují v Bavorském lese?

Samozřejmě i tam se hodně debatovalo o tom, jak celou oblast pojmout. Ale v Německu, když už se jednou rozhodlo, respektovaly to i následující politické reprezentace. Nemění se tam režim s každým novým ministrem. Myšlenka, že se park změní v divočinu, měla podporu i u premiéra Stoibera, který rozhodně nebyl příznivcem ochrany přírody.

Jak nyní zóna vypadá?

Pokud mluvíme o staré části, která vznikla v roce 1970, tak tam bezzásahová zóna tvoří 75 procent plochy. I tam, v horských smrčinách, před lety odumřela většina stromů v důsledku napadení kůrovcem. Výsledkem byla generační obměna. Kupodivu některé stromy kůrovec nenapadl a zatím se neví proč. Z jejich semen vyrůstají nové stromky, které mají předpoklad být odolnější. To území se pravidelně kontroluje. K obnově lesa tam dochází na 99 procentech plochy. V pásmu smíšených lesů kůrovec vyžral veškeré smrky a rozšířil se i do údolních smrčin v podmáčených polohách. Gradace šíření kůrovce pak proběhla v 90. letech. Poté se zhroutila, aniž by se zasahovalo. Zajímavé je, že kalamita v Bavorském lese skončila ve stejnou dobu jako u nás. A to se na české straně napadené stromy kácely.

Ředitel Jan Stráský řekl, že by dokázal kůrovce zlikvidovat na Šumavě za rok.

Nemám představu, jak by to do roka bylo možné. Napalmem? Definitivním řešením by bylo vykácet všechny smrky v národním parku, tím by se zlikvidoval i kůrovec.

 

 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče