Janka Vozárová: Chceme být alternativou k Primě i Nově

21. září 2011, 07:52 - Zina Plchová
21. září 2011, 07:52

Podle Janky Vozárové, generální ředitelky TV Barrandov, není nikde jinde ve světě běžné, aby byly podnikatelům průběžně měněny podmínky. Reaguje tak na chystané nařízení, podle nějž budou soukromé televize zatíženy dvouprocentním odvodem z příjmů z reklamy. Přesto věří, že TV Barrandov si na trhu své postavení ještě posílí.

Foto: Jakub Stadler

Příští rok přechází na komerční televize povinnost podporovat kinematografii z tržeb plynoucích z reklamy. Z ČT zase reklama úplně zmizí. Jak se na tuto změnu připravuje televize Barrandov?

Určitě víte, že jsem byla jediná, kdo se postavil proti novele zákona o omezení reklamy na ČT. Měla jsem k tomu dva důvody. ČT tu na poli reklamy hrála roli regulátora trhu a držela určitou cenovou úroveň. Druhá věc, která mi vadí, je fakt, že i my jako nejmladší televize budeme zatíženi dvouprocentním poplatkem z tržeb z reklamy. Někdo nás dal do stejné kategorie, kde je Nova a Prima. Tyto stanice jsou ale na trhu už druhou dekádu a celou dobu si budují svou škálu diváků. Pro nás jako začínající televizi je další odvod zátěží, která je diskriminační.

Pro začínající televize navrhujete úlevu od zmíněného poplatku. Funguje něco podobného v zahraničí?

Ne, taková zkušenost ze zahraničí není. Nevím ale ani o zemi, kde by se povinnost státu, kterou bezesporu podpora kinematografie je, převáděla na komerční subjekty. Ve světě ostatně není běžné ani to, aby se podnikatelům měnily podmínky v průběhu času podnikání. My jsme na trhu tři roky a podmínky se nám mění pořád. Tento nový poplatek nelze brát jinak než jako dodatečné zdanění. Kromě běžné daně, kterou jako jiní podnikatelé odvedeme ze zisku, zaplatíme jako komerční televize další dvě procenta bez ohledu na to, jaké máme hospodaření.

Chystáte se tuto novelu napadnout u soudu?

Jakmile se k tomu vytvoří legislativní podmínky, budeme se snažit tuto novelu změnit.

Zákon přesto pravděpodobně začne platit. Jak zareagujete? Chystáte se zdražit reklamu?

Příští rok už budeme vysílat čtvrtým rokem a naše postavení sílí spolu s tím, jak se nám stále daří zvyšovat podíl na trhu. Věřím, že to nás bude opravňovat ke zvýšení cen.

Výrazná změna týkající se reklamy není letos jediná na televizním trhu. Už ve středu nás čeká volba nového ředitele ČT. Jak zatím hodnotíte její průběh?

Překvapilo mě, kolik zájemců se do výběrového řízení přihlásilo. Myslím, že ten počet byl až neuvěřitelný. Z pěti finalistů bych já osobně vybrala Petra Dvořáka. Spolupracovala jsem s ním, když ještě řídil televizi Nova. Je to sice náš konkurent, ale musím uznat, že tato stanice má nejvíc profesionálně zdatných lidí. Z tohoto pohledu je to nejlepší kandidát.

Znáte jeho projekt? Je i v tomto ohledu jeho vize budoucnosti ČT nejlepší?

Ano, i podle projektu mi přijde nejlepší. Myslím, že jestli má někdo schopnosti Českou televizi změnit, pak je to pan Dvořák. To je můj osobní názor.

Co byste v ČT změnila vy, pokud byste byla ředitelkou?

Necítím se kompetentní o tom takto mluvit. Ale myslím, že je třeba provést celkovou restrukturalizaci. Prosazení změn stavu, který je dlouhodobě zažitý, je asi ten nejtěžší úkol každého manažera. Bývalému řediteli Janečkovi se to dokončit nepodařilo. I to byl možná důvod, proč jsme nyní svědky nové volby.

Jak by podle vás měla vypadat televize veřejné služby?

Nevím, jestli jako zástupce komerční televize můžu něco takového hodnotit, ale televize, která je svým způsobem dotovaná z příspěvků koncesionářů, by měla mít určitě širší záběr než komerční televize. Je hodně témat a otázek, které by se měly řešit a veřejně diskutovat. Pozitivně pak hodnotím zpravodajství, které je na ČT 24 opravdu kvalitní.

Měla by televize veřejné služby soupeřit nebo se alespoň srovnávat s komerčními stanicemi?

Soupeřit? To snad ani nejde. Vždyť komerční televize jsou postavené na získávání prostředků od zadavatelů reklamy. Proto se některým tématům nemůžou věnovat, na rozdíl od veřejnoprávní televize. Komerční stanice navíc disponují omezeným rozpočtem, který se v době krize ještě zmenšil. Je tedy pochopitelné, že častěji sahají do archivu a reprízují. Oproti tomu balík koncesionářských poplatků pro ČT je v podstatě stále stejný a neměnil se ani v krizi. Nabídka vlastní tvorby by proto měla být širší, než je dnes.

Jak se s dozvuky krize perete vy? Jste na trhu třetím rokem, pro letošní rok jste si dali za cíl sledovanost sedm až osm procent. Povedlo se to?

Máme šest až osm procent, takže to je v plánovaném rozmezí. Věřím, že se nám podaří zvýšit podíl i po listopadu 2011, kdy se definitivně vypne analogové vysílání a lidé po celé republice budou mít šanci naladit si naši stanici na digitálních přijímačích. Navíc chystáme zajímavé projekty, které, jak doufám, přivedou další diváky. Například 3. října startují pondělní přímé přenosy pořadu To byl náš hit, kde budou lidé pomocí SMS hlasovat pro píseň, kterou by rádi viděli na obrazovce.

I tento projekt vrací na obrazovky starší tvorbu. Jak si vysvětlujete její oblibu mezi diváky?

Tyto pořady nejsou jen specifikem českého trhu, i když zde jsou hodně v oblibě. Momentálně jde o celosvětový trend. Vidíme, že se znovu vracejí filmy, které fungovaly v minulém století. Znovu jsou populární třeba Šmoulové. Proč se tak děje, to by bylo spíš na rozbor od psychologa. Osobně si myslím, že v době krize lidé raději vyhledávají filmy, které znají. Nostalgicky pak vzpomínají na lepší časy.

Řekla jste, že obliba archivních pořadů je pro Čechy specifická. Je i to důvod, proč české televize nerady experimentují s novými programy a formáty?

Jsem Slovenka a na Češích obdivuji to, že milují kulturu, na kterou dávají nemalé prostředky. Vidím, že i mladá generace si v televizi raději vybere českou klasiku než americký film. Myslím, že to je pozitivní. Vidím v tom hrdost na to, co se tu vytvořilo. Nic negativního bych v tom neviděla. Češi jsou prostě národ, který má rád původní hodnoty. Měli bychom jim tyto hodnoty nabízet i dál.

A dokážete si představit, že by se v Česku vysílala podobná show jako nedávno v Holandsku, kdy mezi sebou soutěžili žadatelé o azyl? Televize tím chtěla upozornit na společenský problém imigrantů?

To určitě není formát, který by byl pro komerční televize. Dokážu si ale představit, že by se něčím podobným zabývala veřejnoprávní televize.

Zatím poslední celoplošná televizní stanice, která přibyla na trh – Prima Love, už vysílá šest měsíců. Teď možná přibude další. Nova dostala licenci na kanál pro muže. Jak se to projeví na trhu?

To už je běžná obchodní taktika, která reaguje na digitalizaci. I v Evropě vidíme, že většina stanic, které měly majoritu před digitalizací, si po přechodu z analogového vysílání vytvořily několik dalších kanálů. Cílem je udržet původní podíl na trhu. Dát lidem další alternativu. Nova plánuje podíl kolem 40 procent, aby neztratila pozici. I televize Prima jde podobnou cestou a já jen lituji, že televize Barrandov nezačala vysílat dřív. Určitě bychom stejným směrem šli i my.

Janka Vozárová (58)

Do roku 1977 studovala na Fakultě ekonomiky a řízení výrobních odvětví VŠE v Bratislavě. V období 1977 až 1990 působila na různých ekonomických funkcích v Chemko Strážské. V letech 1991 až 1995 byla finanční ředitelkou VSZ SOZ, poté 10 let místopředsedkyní představenstva společnosti Metalimex. Od roku 2006 působí na TV Barrandov. Dozorčí rada společností Barrandov Studio a TV Barrandov ji v roce 2008 jmenovala do funkce předsedkyně představenstva a generální ředitelky obou společností. Je vdaná a má dvě děti.

Jak chcete reagovat na zahuštění trhu?

Věřím, že budeme alternativou k Primě a Nově a se značkou Barrandov si najdeme svých 10 procent diváků. Osobně si nemyslím, že kanál Novy pro muže by sebral diváky právě nám.

Očekáváte, že ještě někdo spustí další kanál, případně úplně novou televizi? Kolik stanic český trh uživí?

Osobně si myslím, že zdejší trh může pojmout maximálně tři komerční televize a pro další celoplošnou tu prostor není. Finanční injekce, která by musela na startu takového projektu přijít, by byla zhruba miliarda korun. Obávám se, že tak silný partner se tu bude hledat těžko. Možná by mohl být ze zahraničí, ale nevím, jestli by to mělo perspektivu. Budovat televizi od nuly je velmi těžké. Diváci potřebují čas, než si zvyknou na nové vysílání a začnou stanici akceptovat.

Řada diváků ale také televizím mizí. Lidé tráví víc času na internetu nebo jinak. Jaký je recept na udržení sledovanosti?

Přirovnala bych to k době, kdy začal boom počítačů a internetu. Tehdy se předpovídalo, že zmizí knihy a dětem se budou pouštět informace pouze na DVD nebo na internetu. Vývoj ale ukázal, že knihy mají své místo. Máme je rádi a vždy po nich sáhneme. Jsem přesvědčena, že podobně to bude s televizí. Patří k atmosféře domácnosti a tento zvyk se určitě jen tak nezmění. Samozřejmě, někdo se bude dívat na pořady raději na internetu, ale televize si své diváky dlouhodobě udrží.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče