Jan Stráský: Bez zásahu kůrovec zničí desetinásobek stromů

03. srpna 2011, 09:31 - Zina Plchová
03. srpna 2011, 09:31

Málokterý zásah na Šumavě ujde pozornosti ekologů a médií. Pod drobnohledem je od února i každý z kroků nového šéfa národního parku Jana Stráského. Ten už stihl provést řadu kontroverzních kroků. Nyní poslal lesníky do místa, které je podle ekologů bezzásahovou zónou. Pokud nezasáhneme, kůrovec zničí desetinásobek stromů, říká.

Foto: Jakub Stadler

Proč právě Šumava je pod takovým drobnohledem ekologů a aktivistů?

Protože národní park (NP) se zpravidla dělá tam, kde je původní příroda. Na Šumavě je na území NP 22 obcí. Další stovky jich zanikly. Jsou tu i tisíce hektarů kulturní krajiny, která s divočinou nemá už staletí nic společného. Ty diskuze pak vyplývají z toho, že jedna strana chce ortodoxně vykládat, jak má vypadat národní park. Ten má mít skutečně území, která jsou ponechána samovolnému vývoji. V tomto okamžiku a po rozhodnutí, které jsme přijali pod mým vedením, je to 25 procent parku, které je bezzásahové. Ale samozřejmě ona čtvrtina parku je také příčinou kalamity kůrovce.

Je oblast Šumavy náchylnější ke kůrovci?

To je dáno rozmístěním bezzásahových zón. Ty jsou tvořeny 160 ostrovy po celé ploše NP. Většina je v první zóně. Tato území kůrovec sežere. Zde se nedá postupovat tak, že oddělíme les napadený kůrovcem od lesa zdravého a vytvoříme pufrační zónu, kterou pak bráníme. Udělat to kolem všech 160 ostrovů by znamenalo vykácet skoro celou Šumavu. Střet se vede o to, zda zasahovat a kácet, nebo nechat kůrovce, aby území napadl, zničil ho a na těchto územích pak vyrostl přirozeně nový les. Jenže Šumava už není původním lesem. Přirozeně tu nebylo 90 procent smrků, jako je tomu nyní.

Podle vás by si příroda sama neporadila?

V té přírodě jsem jako člověk zasahoval, zdeformoval jsem ji, dostal jsem ji do určitého stavu a teď ji nechám, aby si pomohla? Přitom budu tvrdit, že je to přirozené? Já tvrdím, že to tedy přirozené není. Musel bych ji uvést do stavu, který je přírodě nejbližší. Vrátit zpět 30 procent jedlí a 20 procent buků. Teprve potom bych ji mohl nechat vyvíjet samovolně.

Aktivisty na Šumavu přivedlo ohlášení kácení u Ptačího potoka. Proč tam chcete zasahovat, když sám říkáte, že vytvářet nárazníkové pásmo v blízkostibezzásahové zóny nemá smysl?

My tady ale nevytváříme typické ochranné pásmo, kdy si vyměříte kilometr lesa a všechny stromy v něm porazíme. V oblasti Ptačího potoku je 280 hektarů lesa, na kterých je jeden milion stromů. Chceme několik tisíc těchto stromů výběrově pokácet, protože jsou napadeny kůrovcem. Věříme, že když to neuděláme, za dalších 10 až 12 dnů od okamžiku, kdy spolu mluvíme, bude z každého tohoto stromu napadeno dalších 10 stromů. Kalamita se tak rozšíří ze zhruba pěti tisíc na 50 tisíc stromů.

Takže vykácíte nyní tři tisíce stromů, abyste jich nemuseli pokácet v budoucnu více?

Ano, tak to je. Kdyby vládla ta skupina, která proti tomu protestuje, kůrovec by napadl během dvojího ročního rojení dalších 300 tisíc stromů a Šumava by mizela dál rychlostí 2 500 hektarů ročně.

Proti kácení v NP Šumava se postavili i přední čeští a světoví vědci.

Když budete chtít, můžu vám ukázat pět studií, které potvrzují jejich názor, a dalších pět, které ho vyvracejí. Vždy jde o to, v jaké fázi nad malým porostem stromků les zanikne, ať už uschne nebo ho porazíme. Když tam mezitím nebudou vzrostlé malé stromky, tak tam po pádu velkých kmenů nenarostou. Ortodoxní vědec řekne, že když na tom území les nebude, tak tam nebude. Je otázkou, co tomu řekne český občan.

Tomu možná budou vadit nevzhledné holiny, které podle ekologů na místech zásahu proti kůrovci vznikají.

Nevzhledné jsou jiné věci. Lesy suchých stromů. Těch loni vzniklo 500 tisíc. Kvůli tomuto půlmilionu stromů, které jsme nechali bez zásahu, padne dalších pět milionů. I proto moji předchůdci loni porazili 365 tisíc stromů. Na Šumavě se už tři roky kácí trojnásobek toho, co je v jiných lesích povoleno. A holin? Těch tu moc nevzniklo. Většinou jde totiž o výběrové těžby. Příkladem je právě i Ptačí potok, kde chceme z milionu stromů porazit nyní pět tisíc. Tím nevznikne holina.

Proč jste k zásahu vybrali zrovna Ptačí potok?

Tady nejde jen o Ptačí potok. Všechny napadené oblasti se budou takto výběrově kácet. Na jiných místech se už také těží. Pozornost přitahuje ale jen Ptačí potok.

Možná proto, že podle Hnutí Duha jde o bezzásahovou zónu…

Není to bezzásahová zóna. To území bylo 17 let v zásahové zóně. Pak bylo tři roky v bezzásahové. Letos v dubnu ho ministr životního prostředí z této oblasti vyňal, stejně jako řadu dalších území.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha (celý rozhovor s ním přineseme zítra) musí být pro vyjmutí z bezzásahové zóny dokončeno posouzení procesu Natura 2000. To proběhlo?

Tam žádný takový proces není nutný. Máme na to právní výklad. My se opíráme o zákon, který nám ukládá, abychom bránili ekosystém, v němž když bude zničen, budou zničeni i živočichové, kteří v něm žijí. Čili se opíráme o výklad, že nepotřebujeme žádné další posouzení pro likvidaci kůrovce v této lokalitě.

Zní to až děsivě jednoduše: S nadsázkou stačí jedno razítko a kácení na přírodně cenném území může začít. Nemělo by se přece jen počkat na posouzení nezávislými odborníky a Naturou 2000?

My nemáme na co čekat. Kdybychom vyčkali ještě 10 dnů, tak se mě ani na nic nebudete ptát a já vám nebudu mít na co odpovědět. Kůrovec vyletí a sežere další hektary stromů.

Co se stane se stromy, které vykácíte u Ptačího potoka?

Jde o druhou zónu, takže tam není povinnost je nechávat na místě. My to přesto chceme udělat. Jen se chceme poradit s odborníky, jestli je to dobře. Les tam má nyní podrost malých stromků, a když do něj naházíme pokácené kmeny, znemožníme mu další růst. Právě to je přitom hlavní argument Duhy a přírodovědců, že se les obnoví sám. Výsledek takového postupu můžete vidět u pramene Vltavy, kde jsme pokáceli tři stovky stromů a nechali je v mladém lese. Výsledkem je, že tam teď nemůže růst nic. A bude se muset hledat cesta, jak to místo uvolnit.

Nemůže posunutí hranice bezzásahové zóny být dobré i pro dřevařský byznys?

Copak je dřevařský byznys prostituce nebo je nějak opovrženíhodný? Předchozí ředitel na tomto byznysu vydělal 365 milionů korun a všechny musel podle zákona vložit znovu do parku. Až je nevydělám, nebudeme ani kácet, ani loupat nastojato, protože na to nebudeme mít peníze. Samozřejmě že důvody, proč se kácí, jsou různé. V tomto případě jde ale o odstranění napadených stromů. Musím za to zaplatit a nebudu z toho nic mít, protože to dřevo tam zůstane.

Česká Šumava bývá srovnávána s Bavorským lesem na druhé straně. Sledujete, jak se dlouhodobě s kůrovcem vyrovnávají tam?

Bavorský les je proti Šumavě zahrádka. Oproti našemu parku má sedminovou rozlohu. Je 40 let starý. Udělali tam stejný krok, jaký udělali tady. Nechali kůrovce před 40 lety udělat svou práci. Teď se můžete podívat, jak tam les vyrostl. Jenže oni těží z několika výhod. Za prvé tam nemají smrkové, ale smíšené lesy. Takže i když jim kůrovec smrky sežral, pořád tam lidi mají dojem, že se pohybují v lese. I Němci reagovali na postup kůrovce do vnitrozemí vytvořením pufrační zóny 500 až 1 200 metrů. V tom pásmu vykáceli všechny zdravé smrky. Toto pásmo teď intenzivně hlídají, protože kůrovec přeletí i 1 200 metrů. Nestane se to ale v nějakém masivním množství jako u nás, kde máme teď desítky milionů kusů kůrovce.

Když je výskyt kůrovce tak masivní, zaráží mě vaše nedávné prohlášení, že byste v případě dohody dokázal lýkožrouta zlikvidovat do roka. Jak byste to chtěl udělat?

Postupoval bych jako ve všech ostatních lesích v Česku. Například v sousedních Vojenských lesích se jim to do roka povedlo. Napadené stromy vykáceli. Udělal bych i pufrační pásmo.

Kácel byste i v bezzásahových zónách?

Samozřejmě. Šlo by o situaci, ve které by na území Šumavy nebyl národní park. V žádném případě to není možné v současných podmínkách.

Jan Stráský (70)

Vystudoval obchodní akademii v Plzni a filozofii a politickou ekonomii na Karlově univerzitě v Praze. Pracoval ve Státní bance československé. V letech 1990 a 1991 byl náměstkem ředitele Komerční banky.

Spoluzakládal ODS, v letech 1991–1992 byl místopředsedou vlády ČR a pak do konce roku 1992 předsedou poslední československé vlády. Později řídil ministerstvo dopravy a zdravotnictví. V roce 1998 přestoupil z ODS do Unie svobody. V roce 2001 ze strany odešel a stal se na pět let ředitelem Krajského úřadu v Českých Budějovicích.

Šéfem rady Národního parku Šumava byl pět let, od února 2011 je jeho ředitelem. Je předsedou Klubu českých turistů.

To je překvapivý názor od člověka, který by měl podobu národního parku hájit. Proč vlastně kácení kvůli kůrovci vysvětlujete snahou ochránit ekonomické zájmy Kašperských hor a kondice jejich lesů? Neměl byste hájit spíš NP?

To ano, ale to vás pak musím požádat, abyste dala kus výplaty bokem. Tak abychom pak Kašperským horám mohli zaplatit.

Vždyť Kašperské hory dostávají kompenzace.

Dostávají peníze, za to, že jsou v NP a mají s tím řadu omezení, ne za to, že budou mít v lesích kůrovce. Až se tak stane, budou chtít Kašperské hory zaplatit les. Takové informace mám já i ministr životního prostředí. Máme signály, že takový spor bychom prohráli, proto bereme ohled i na Kašperské hory. Pro ně se nemění zátěž toho, že jsou v Národním parku.

I přesto, ekonomický zájem je důležitější než názor odborníků nebo vize týkající se parku?

Myslím, že tu nejsem placený ani za vizi, ani za ekonomii. Jsem tu placený za to, že musím sloučit tři zájmy dohromady. Zájem ochrany přírody a zájem obyvatel, kteří tu chtějí žít. Třetím zájmem je motiv krajinářský. Ten se týká všech obyvatel republiky a všech hostů. Musíme zajistit, aby ze Šumavy lidé neutíkali, aby neklesla návštěvnost. Jestli to má dohromady nějakou vizi? O tom můžu ještě přemýšlet.

Jak by měla vypadat Šumava za pár let pod vaším vedením? Platí, že byste chtěl obnovovat zaniklé obce?

Šumava začíná být svou neobydleností docela nebezpečným pohořím. Když půjdete ze Strážného na Bučinu, je to asi 10 kilometrů. V tomto úseku nikdo nebydlí, a pokud byste si tam zlomila nohu, není tam ani signál, takže si nezavoláte pomoc. Proto uvažujeme o tom, že by bylo vhodné postavit na určitých místech několik ekofarem, které by zajištovaly komunikační službu. Nejde jen o to. Na co se tu zapomíná, jsou oblasti bezlesí, plání a mokřin, kterou jsou tu typické. Jenže les je postupně zabírá. Tyto farmy by se staraly o své okolí, udržovaly bezlesí. Navíc by mohly produkovat výrobky, které by turisti mohli sníst. Takové farmy fungují velmi dobře i v zahraničí, uvažoval o nich i bývalý ředitel.

Nešlo by o prolomení Šumavy směrem k developerům, před kterým ekologové varují?

O to by developeři asi moc nestáli. Farmy by musel postavit stát. Jde totiž o velké riziko, stavět něco v NP. Představte si, že přijde nový ředitel, který stavbu v první zóně zakáže. Developeři se naopak na Šumavu moc neženou, protože se bojí nestabilních podmínek.

Není naopak dobré mít místa, ve kterých 10 kilometrů nikdo nebydlí a není tam signál? Proč na Šumavě nechcete mít divočinu?

Ale ano, proč ne. Já jsem viděl místa, která se dají jako divočina označit, po celém světě. Ale pochybuji, že od toho je tu Šumava. Toto je park, kde člověk není jen proto, že ho Češi i Němci vyhnali. Nebýt druhé světové války, park by tu nebyl. Samozřejmě takové situace můžeme využít. Divočina tu může být, ale jen v určitých částech NP. Turistu na taková místa upozorníme. Takových je oněch 25 procent bezzásahových ploch. Ale divočinu určitě nechci na celém území Šumavy. Pokud by něco mělo být mou vizí, tak to, že nedopustím, aby celá Šumava byla neobydlená a divoká. Má vize je taková, že se o to území jednoduše musíme podělit.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče