Jan Mládek: Ministerstvo financí směřuje k nízkému rovnému důchodu

24. srpna 2011, 06:11 - Jan Stuchlík
24. srpna 2011, 06:11

Sloučení výběru daní a odvodů do nové instituce může snížit výběr daní. Nový odvod z úhrnu mezd, který mají platit firmy za zaměstnance, je zase prvním krokem na cestě k rovnému důchodu, jehož výše bude minimální, soudí Jan Mládek, stínový ministr financí za Českou stranu sociálně demokratickou.

Foto: Jakub Stadler

Ministerstvo financí na jaře představilo třetí fázi daňové reformy. Teď bude zákony schvalovat vláda. Potřebuje vůbec Česko daňovou reformu?

Slovo reforma česká pravice zprofanovala. Reforma by měla být zásadní změnou. Tu Česko v daních nepotřebuje. Mimo jiné proto, že nemalou část daňového systému má harmonizovanou s Evropskou unií. Takže Česko ani žádné zásadní změny udělat nemůže. Proto je vhodnější mluvit o parametrických změnách daňového systému než o daňové reformě.

K čemu vládou prosazované změny podle vás povedou?

Ministerstvo financí mluví o dalším snížení daňové kvóty. Jenže pak nesplní konvergenční program na snižování deficitu. Ministr Kalousek nejspíš počítá s jednotnou 19procentní DPH, i když teď spadla pod stůl. Předpokládám, že ministr to vytáhne na jaře příštího roku a nakonec zvýšení prosadí. Jenže Kalousek sází na to, že počáteční výpadek příjmů kvůli důchodové reformě nebude tak velký. Takže mu ideálně vyjde, že v roce 2013 bude mít příjem z vysoké DPH, ještě ale nebudou takové požadavky na dotování penzijního systému, takže si opticky vylepší rozpočet. Problém pak zdědí příští vláda.

Co vám nejvíc vadí na navrhované změně přímých daní?

Těžko říct, který návrh vlastně platí. V novele zákona ministerstvo navrhuje ještě zvýšit propast mezi OSVČ a zaměstnanci, teď zase operuje s tím, že by se výdajové paušály pro OSVČ mohly snížit na 20 procent. To jsou dva naprosto protisměrné návrhy.

Jaký je optimální poměr toho, co má z příjmu platit OSVČ a zaměstnanec?

Nerad bych říkal nějaké konkrétní číslo. Ale stav, kdy ten rozdíl je v efektivní sazbě spolu se zdravotním a sociálním pojištěním až 30 procentních bodů, to je příliš. OSVČ by mělo zůstat zvýhodnění, protože se musí starat samy o svůj příjem, jsou vystaveny riziku, nemají ochranu jako zaměstnanci. Ale ne v této míře. S tím souvisí speciální problém paušálů. Paušály používá zhruba polovina OSVČ a velmi výhodné jsou pro čtvrtinu.

Čím si vysvětlujete, že výběr daně od OSVČ se letos dostal poprvé v historii do záporných hodnot?

Máme i signály, zatím bez důkazů, že dochází k masovému zneužívání daňového bonusu na dítě. Trik je jednoduchý: Zaměstnavatel v menší firmě řekne, ať zaměstnanec podá sám daňové přiznání, a ten si připíše nějaké děti.

Fiktivní děti, které zaměstnanec nemá?

Jsou dvě možnosti. Zaměstnanec si připíše děti, které sice má, ale nemá je ve vlastní domácnosti. To finanční úřady neumí kontrolovat. Nebo si natvrdo připisuje děti, které nemá. Nevím ale, zda je to okrajová záležitost, nebo nějaký masovější jev. To by mělo říct ministerstvo financí.

Podnikatelům chce ministerstvo ulevit i administrativně zřízením jednotného inkasního místa (JIM) pro výběr všech daní a odvodů. To byste podpořili?

To je snad nejriskantnější opatření z navrhované změny. Toto JIM může rozvrátit výběr sociálního a zdravotního pojištění.

Proč?

Dlouhodobě platí, že výběr sociálního pojištění je lepší než výběr daní. To je dané tím, že zákonodárce projevil větší vůli trestat firmu, když neodvádí sociální pojištění za zaměstnance. Jenže výběr sociálního pojištění teď přehodíte na novou instituci, která má horší výkon. Tak se může snížit i jeho výběr.

V předvolebním programu jste také měli zřízení jednotného kontaktního místa pro výběr daní.

Ano, této myšlenky se nezříkáme. Jenom to chceme udělat ve dvou krocích. V prvním kroku sjednotit výběr daní a cel. Ministerstvo financí by pak vystupovalo vůči firmě jako jeden subjekt. Zdravotní pojištění by mohla spolu se sociálními odvody vybírat Česká správa sociálního zabezpečení.

Ministerstvo financí přichází také s myšlenkou sjednotit odvody firmy za zaměstnance do odvodu z úhrnu mezd. Proč to kritizujete, když v zahraničí to neníneobvyklý typ daně?

Standardní typ je to v anglosaském prostředí. Hlavní dva vynálezci sociálních systémů byli Bismarck a lord Beveridge. Lord Beveridge zavedl takzvaný payroll tax, tedy jakýsi odvod z mezd, Bismarck zavedl sociální pojištění. Moje podezření je, že ministr Kalousek si není úplně vědom toho, jak zásadní změnu chce tímto udělat.

V čem je ta změna tak zásadní?

Míří tím k rovnému důchodu. Sociální pojištění vám dává nárok na důchod, kde sice je velká míra solidarity, ale je tam i zásluhový prvek. Jenže jakmile to bude daň, nemáte žádný nárok a časem skončíte u rovného důchodu.

Výše důchodu ale závisí na způsobu výpočtu, ne na tom, jakým způsobem se příspěvek odvádí.

Pokud se to jmenuje pojištění, tak váš nárok závisí na nějak přepočteném příspěvku. Kdežto když máte daň, tak vám jednou dají tolik, podruhé tolik. Máme všechny důvody se domnívat, že česká pravice, byť to nedeklaruje, protože se bojí vlastních voličů, směřuje k rovnému důchodu, poměrně minimálnímu. S tím, že bohatší si budou platit do soukromých penzijních fondů.

Jak může vést odvod z mezd k rovnému důchodu?

Je to první postupný krok. Těch triků je celá řada. Můžete říkat, že jsme paranoidní, ale myslím, že nejsme.

Uvažujete, že v případě vítězství ve volbách některé daňové změny vrátíte do původního stavu, jak jste to naznačili u sjednocení DPH?

U DPH to bude nutné. Podívejte se na Dánsko, které je teď obviňováno z toho, že zaváděním celních kontrol rozbíjí Schengenský prostor bez hranic. Jenže mu zjevně vadí, že má jednotnou DPH 25 procent a Dánové si masově jezdí nakupovat do Německa, které má nižší sazby. Takže zavedení celních kontrol bylo hlavně kvůli tomu, aby se omezil tento dovoz. Česká vláda se přitom stejný problém chystá vyrobit. Na sazbě 14 procent by to ještě nemuselo být tak zlé, ale u 19procentní sazby by nastaly masové nákupy v zahraničí. Zejména potravin.

To se ale bude týkat jen příhraničních oblastí.

Ano, ale ty jsou velké. Ostravská aglomerace je druhá nejlidnatější v České republice. K tomu přidejte Liberec, Ústí nad Labem, České Budějovice a Brno. Bohužel okolní země se nechystají zvýšit DPH na potraviny.

Na druhou stranu říkáte, že DPH změníte, pokud vám to stav veřejných financí dovolí. Neznamená to, že se nakonec nic měnit nebude?

Z Kalouska vypadlo, že u knih, časopisů a léků je připraven ustoupit. Pravděpodobně přijdeme do stavu, kdy bude základní sazba 19 nebo 20 procent a snížená sazba na toto zboží. My budeme donuceni přidat potraviny, protože nám budou utíkat spotřebitelé. Když bude fiskální situace složitá, dovedl bych si představit, že se zúží definice potravin, na které bude snížená sazba. Třeba je otázka, jestli ve snížené sazbě má být kaviár nebo káva.

Jan Mládek (51)

Dvakrát působil ve funkci náměstka ministra. Poprvé v letech 1991–1992 na Federálním ministerstvu hospodářství ČSFR a podruhé na Ministerstvu financí ČR (1999–2001). V letech 2005–2006 byl ministrem zemědělství za ČSSD. Mezi červnem 2002 a prosincem 2005 byl poslancem PSP ČR za ČSSD. V ČSSD pracuje především jako předseda Národohospodářské komise ČSSD. Nyní vystupuje jako stínový ministr financí. Zároveň je ředitelem Českého Institutu Aplikované Ekonomie a předsedou FONTES RERUM, družstva pro ekonomická, politická a sociální studia.

Co byste měnili v přímých daních?

U právnických osob zavedeme dvě sazby. U fyzických osob chceme zavést progresivní zdanění, tedy jednu sazbu navíc. Počítáme s 28,3 procenta ze superhrubé mzdy, což činí 38 procent z hrubé mzdy.

Od jaké hranice?

O tom se ještě diskutuje. Mohlo by to být od příjmu 100 tisíc korun měsíčně, ale není to definitivní.

Proč je důležité zavést progresivní zdanění, když dodatečný daňový výnos nebude nijak velký?

Zlepšuje to sociální soudržnost, protože bohatší přispívají větším procentem. A má to i podporu v teorii mezního užitku, která říká, že čím jste bohatší, tím víc vydáváte další peníze za nesmysly. Ale když ty peníze dáte chudším, tak ti to pořád vydávají za věci, které více potřebují. Takže celkový užitek celé společnosti se zvětšuje.

O kolik by se zvýšily příjmy státu, kdybyste uskutečnili všechny své plány?

Daňová kvóta by byla 36 procent. Pokud bychom startovali z kvóty 34,5 procenta, pak to znamená příjem 60 miliard korun ročně. Ale problém je v tom, že nevíme, do jakého stavu v roce 2014 přijdeme. Zatím stačí deklarovat voličům, co chystáme dělat, a s konkrétní podobou jednotlivých daní můžeme počkat.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče