Jan Bureš: Zátěžové testy jako osamocený krok správným směrem

29. října 2014, 21:12 - Jan Bureš
29. října 2014, 21:12

Když přebíráte obchod, vždy chcete vědět, jaké zboží najdete na skladě. Podobně je na tom také Evropská centrální banka, které spadl na bedra úkol provádět jednotný regulatorní dohled nad bankami v eurozóně. Hloubková prověrka a zátěžové testy jsou v tomto smyslu krokem správným směrem. Samy o sobě ale nestačí na otočení evropského kormidla směrem k rychlejšímu růstu a inflaci.

Provést úspěšné zátěžové testy bank je více uměním než vědou. Musí být dostatečně tvrdé na to, aby trh uvěřil, že prověří skutečně černé scénáře a odhalí většinu shnilých jablek v portfoliích bank. Na druhé straně zcela katastrofické scénáře mohou nakonec vyústit v příliš vysoké požadavky na nový kapitál, což může vrátit na trhy nejistotu, zvláště když není kapitál kde brát. Zatím poslední a dlouho očekávané zátěžové testy v tomto ohledu na první pohled vypadají relativně úspěšně. Jsou o poznání tvrdší než v roce 2011 a počítají s více než pětiprocentním propadem hospodářství a vyšším nárůstem nezaměstnanosti.

Ještě důležitější je, že testy letos doprovázela hloubková prověrka bank. Ta zjistila, že aktiva finančních domů byla celkově nadhodnocena o necelých 48 miliard eur. Současně by měla vést k navýšení klasifikace problémových úvěrů v bilancích bank o 136 miliard eur. To vše dodává letošním zátěžovým testům větší důvěryhodnost. Odhalená kapitálová díra přitom nakonec činí 25 miliard eur, z nichž po započtení kapitálových injekcí od počátku roku zbývá už „jen“ něco přes devět miliard eur. Někteří tržní hráči přitom odhadovali více než dvojnásobek. Výsledná suma tedy není nijak astronomická, jde o 0,25 procenta HDP eurozóny. Na trhy by se tedy neměl vrátit strach, že kapitál nebude kde brát.

Kde je tedy háček? Na prvním místě určitě v tom, že řada bank prošla testy jen těsně. To se týká například několika německých bank. Tyto banky tak jako tak budou pravděpodobně muset shánět dodatečný kapitál, protože kapitálové požadavky se mají v nadcházejících letech postupně zpřísňovat. V současných výkazech finančních domů také ještě nejsou promítnuty nárůsty problematických úvěrů, které mohou ovlivnit jejich hospodaření ke konci roku. Ze střednědobého pohledu jsou ale všechny tyto kroky správné a investoři by je časem mohli ocenit.

Krok správným směrem, který přišel pozdě?

Závažnější problém tkví v tom, že jeden krok správným směrem nakonec eurozóně nemusí pomoci z pasti slabého růstu, nízké inflace a vysoké nezaměstnanosti. Jednak proto, že přichází relativně pozdě. Stejně pomalu reagovala ECB i při uvolňování měnové politiky. Včasná reakce je přitom polovinou úspěchu, protože v pravý čas udrží na trzích a ve finančním sektoru důvěru a zabrání zbytečně hlubokým propadům.

Chybná je také politika řady evropských vlád, které se v uplynulých letech příliš soustředily na agresivní rozpočtovou dietu, zatímco strukturální reformy odsouvaly na vedlejší kolej. Podle hlasů z Berlína a Bruselu se na tom ale v dohledné době nic měnit nebude. Takže zátěžové testy, jakkoli propracované, mohou zůstat jen tou jednou vlaštovkou, která zdaleka jaro nedělá.

Autor je hlavním ekonomem Ery


Čtěte také:

Potvrzeno. Zátěžovými testy ECB neprošlo 25 evropských bank

Evropským akciím prospěl test ECB, pak je srazila podnikatelská nálada v Německu

Mohlo by vás zajímat

Další videa z Euro TV
  • Firma s hypotékami za 22 miliard

  • Nejnadějnější český export: STRV vyvíjí z Prahy aplikace…

  • Petr Zahradník v Euro TV: Evropa se změní, brzo a hodně

  • Martin Komárek: Už nebudu klukem z plakátu

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

Hry pro příležitostné hráče
Zavřít