Jan Bureš: Máme se bát řecké nákazy?

24. června 2015, 07:21 - Jan Bureš
24. června 2015, 07:21

Dohoda s Řeckem není na stole, přestože hodiny ukazují přinejlepším za pět minut dvanáct. Napětí eskaluje a odliv vkladů z řeckých bank zrychluje. Je možné, že už v příštích dnech budou řecké banky pod tlakem okolností nucené zavést kapitálové kontroly a omezit výběry z bankomatů. A vyloučit nelze ani samovolný grexit.

Trhy zatím zůstávají celkem v klidu. To se ale může rychle změnit, pokud ani do konce měsíce nepřijde žádná dohoda. Řecko pak vypadne ze záchranných sítí ECB a ocitne se v programovém vakuu. Jak silná může být v takovém případě nákaza? Historická srovnání pokulhávají. Řecká krize v letech 2011 a 2012 byla jiná v tom ohledu, že podobně jako kyperská skončila vzájemnou dohodou a následnou restrukturalizací dluhu. Neřízený bankrot a odchod z eurozóny jsou fenoménem zcela novým.

Na druhé straně proti roku 2012 je eurozóna na takovou vyhrocenou situaci o poznání lépe připravena. Na skladě má řadu nových zbraní, kterými se eventuální nákaze může bránit. Jsou především z dílny Evropské centrální banky, která se na rozdíl od roku 2012 už vůbec neštítí nakupovat vládní dluhopisy do vlastní bilance a současně převzala kontrolu nad bankami v eurozóně.

Pokrok je ale vidět i na straně ostatních periferních ekonomik, které jsou daleko odolnější než před třemi lety. Mají vyrovnané nebo přebytkové primární bilance státních rozpočtů a vyrovnané běžné účty platební bilance. I když jejich hospodářský výkon zůstává pod předkrizovými úrovněmi a nezaměstnanost je stále neúnosně vysoko (především ve Španělsku), růstové vyhlídky se v posledních kvartálech setrvale vylepšovaly. Španělsko, Irsko i Portugalsko by měly letos svým růstem zbytek euroklubu překonat.

Vážným problémem ale může být něco, čemu ekonomové dost neobratně říkají redenominační riziko. Pokud by Řekové přechodem na drachmu přišli o značnou část svých úspor, nezačnou se Španělé bát návratu k pesu? I když ECB má nástroje, jak tento strach a odliv vkladů z národních ekonomik ošetřit, finanční napětí by mohlo lehce podřezat větev pod zranitelným evropským růstem.

Grexit by také jednou provždy vypustil džina z lahve. Přechod k národní měně by přestal být nemyslitelným tabu, ale stal by se reálnou alternativou pro jakoukoli další členskou ekonomiku v jakékoli budoucí krizi. Španělské banky by se pak mohly snadno dostat pod tlak, zvlášť před letošními volbami, ve kterých nabrala na síle extrémní levice programově souznící s řeckou Syrizou.

Řecký odchod z eurozóny by tedy bezesporu i dnes přinesl značné náklady. To ale neznamená, že by věřitelé měli ustupovat Aténám za každou cenu. Morální hazard spojený s příliš měkkým postojem může do budoucna zadělat na mnohem větší problémy. A to nejenom v řecké krizi.

Autor je hlavním ekonomem Ery


Čtěte také:

ECB náš bankovní systém padnout nenechá, tvrdí řecký státní tajemník

ECB údajně opět zvýšila limit nouzového financování řeckých bank

Řecký den D opět vyšuměl, aténská burza ale divoce rostla v očekávání dohody

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče