Jan Bureš: Anatomie evropského pesimismu

03. září 2014, 08:04 - Jan Bureš
03. září 2014, 08:04

Nálada v evropském průmyslu spadla na nejslabší úrovně za posledních 13 měsíců. Itálie je v recesi. Francie dva kvartály po sobě stagnuje. I Německo viditelně šláplo na brzdu. Eurozóna sice jede vpřed, ale pomalu. Její slabý výkon bude určitě hrát svou roli i při rozhodování evropských politiků připravujících nový seznam sankcí proti Rusku. Sankce přitom nejsou zdaleka jediný faktor, který stojí za slabým výkonem euroklubu.

Přímý efekt sankcí do evropského hospodářství je zatím spíše malý. Pro velké evropské země jako Německo není Rusko klíčovou exportní destinací – v tamním pořadí je až na třináctém místě a tvoří zhruba tři procenta exportů. Propad vývozů do Ruska od počátku roku tak neudělal v německém zahraničním obchodu výraznou revoluci.

Podobná je situace v celé eurozóně. I když vývozy do Ruska v červnu padaly meziročně skoro o dvacet procent, celková dynamika exportů zvolnila jen lehce. Vývozy z eurozóny do Ruska navíc kvůli slabším výkonům ruské ekonomiky meziročně klesají již od poloviny roku 2013. Poslední měsíce tento trend jen uspíšily.

Nebezpečnější než přímé dopady ruské krize do zahraničního obchodu jsou širší dopady do ochoty evropských firem investovat. Ve druhém čtvrtletí investice německých firem rychle propadly – ve stavebnictví o více než čtyři procenta. Otázkou ovšem je, zda se dá opatrnost německých podniků svést jen na rusko-ukrajinský konflikt. Spíše ne.

Na francouzský košík se nedá spolehnout

Část viny jde za slabým růstem poptávky v dalších dvou velkých ekonomikách eurozóny – italské a francouzské. Na francouzský nákupní košík se dá těžko spolehnout, a to je pro německou ekonomiku problém. Francie je stále vývozní destinací číslo jedna.

Francouzský spotřebitelský pesimismus přitom nesouvisí s ukrajinskou krizí. Je důsledkem strukturálních problémů francouzské ekonomiky. Nezaměstnanost zůstává vysoká a vládě se nedaří bojovat s rozpočtovými deficity jinak než zvyšováním daní. Právě očekávání vyšších daní drží francouzské útraty na uzdě.

Třetí Achillovou patou eurozóny je v tuto chvíli slabá poptávka z Číny – čínské dovozy přes přijetí stimulačních opatření v posledních měsících stagnují a poslední data nevěstí rychlý obrat k lepšímu. Čína má přitom v německém zahraničním obchodě výrazně vyšší váhu než Rusko a potíže tamní ekonomiky bezesporu mohou mít přesah do ochoty německých podniků investovat.

Sečteno a podtrženo, za posledním zhoršením vyhlídek pro eurozónu není jeden základní příběh, tudíž nemá jedno jednoduché řešení. Pro českou ekonomiku je dobrou zprávou alespoň to, že se dál daří německému spotřebiteli. Ten si nehledě na geopolitická rizika a slabší investice zatím užívá nízké nezaměstnanosti a pozvolna zvyšuje útraty.

Autor je hlavním ekonomem Ery


Čtěte také:

Polský ministr: Dopady ruského embarga musí nést solidárně celá EU

Návrhy sankcí: Rusko může přijít o úvěry i fotbalový šampionát

Průmysl v eurozóně rostl nejpomaleji za více než rok

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče