Jan Bárta: Sametová revoluce přišla pozdě

20. února 2006, 00:00 - RENATA BARTOŠKOVÁ
20. února 2006, 00:00

S výrobou chemikálií začínal „na kolenu“ v garáži. Postupem let se jeho firma Aqua dostala do povědomí natolik, že v podstatě nepotřebuje reklamu. „Nesnažíme se za každou cenu přijít s něčím novým, když to nemá smysl,“ říká Jan Bárta. Společnost Aqua vyrábí přípravky pro údržbu a obnovu povrchů historických staveb.

S výrobou chemikálií začínal „na kolenu“ v garáži. Postupem let se jeho firma Aqua dostala do povědomí natolik, že v podstatě nepotřebuje reklamu. „Nesnažíme se za každou cenu přijít s něčím novým, když to nemá smysl,“ říká Jan Bárta.

„Společnost Aqua je od počátku založena na českém know how,“ říká Jan Bárta.

Společnost Aqua vyrábí přípravky pro údržbu a obnovu povrchů historických staveb. Firmu v roce 1991 založil Jan Bárta ve spolupráci s předním českým chemikem Jiřím Rathouským. V té době měl za sebou dvacetileté zkušenosti v oboru restaurování památek. Po studiu architektury pracoval nejdříve pro OPBH Praha 1, kde měl na starosti domy na Starém Městě a Malé Straně. „Byla to doba, kdy padaly římsy a kolem památek se stavěla opěrná lešení. Pro mě to nebyla špatná škola, protože jsem měl možnost poznat mechanismy destrukce těch domů,“ vypráví Bárta.

Později pracoval pro pražský památkový ústav a v restaurátorských ateliérech. „V roce 1991 byl doktor Rathouský už v penzi. Měl teoretické znalosti a několik patentů. Já jsem měl praktické zkušenosti. Rozhodl jsem se, že to vše využiji k podnikání,“ říká Bárta. Společnost je tedy od začátku založena na českém know how. Základní myšlenkou bylo skutečně do hloubky obsáhnout daný sektor a nabízet restaurátorům památek kvalitní prostředky pro úpravu povrchů staveb.

ZAČÍNALI V GARÁŽI

Firma začínala v podstatě bez kapitálu. Žádnou půjčku do začátku si Bárta nebral hlavně z důvodu, že se v oblasti památek velmi těžko dopředu odhaduje poptávka. Je to sektor z převážné většiny závislý na státních dotacích. „Asi nejsem ten správný odvážný podnikatel, který se nebojí riskovat. Sametová revoluce pro mě hlavně přišla pozdě. Bylo mi padesát let, když jsem začínal podnikat, a to už je člověk opatrný,“ vysvětluje Bárta. První konzervační prostředky tak vznikaly doslova v garáži a prvními obaly byly lahve od Dobré vody popsané fixem.

Aqua začínala s prostředky na zpevňování kamene, omítek a na vodoodpudivé úpravy povrchu. Zájem o její produkty byl veliký. V té době nebyla ještě na českém trhu zahraniční konkurence. Postupem času ale podobných výrobců přibylo. Na trhu se objevily evropské firmy, hlavně z Rakouska, Německa a Anglie. Výrobou vodoodpudivých povrchů se zabývají i tři české firmy, ale jsou zaměřeny spíše na velké stavebnictví. „Vyplňujeme tak na trhu nepostřehnutelnou mezeru, která nám stačí,“ říká Bárta.

Společnost má v současnosti jedenáct zaměstnanců, výrobnu v Dobrovízi, malou provozní laboratoř a prodejnu potřeb pro restaurátory v Praze na Smíchově. Přípravky nejsou určeny pro maloobchodní síť, neboť je při jejich aplikaci potřeba odborných znalostí.

ROZHODUJÍCÍ JE KLIENT Postupně firma rozšířila spektrum produktů o suché směsi pro výrobu umělého kamene. V praxi to znamená, že zákazník, který dodá vzorek původní horniny, dostane její napodobeninu. Ta je stejná na pohled amá odpovídající fyzikální vlastnosti. Tyto napodobeniny pak restaurátoři využívají pro opravy soch a dalších kamenných památek. „Před deseti lety přišel velký návrat vápna do památkové péče, ten jsme zachytili naštěstí ihned. Vytvořili jsme systém vápenných produktů, z nichž nejúspěšnějším je vápenná fasádní barva Porokalk, která už je aplikována na stovkách památek po celé republice,“ říká Bárta. Společnost Aqua vyváží na Slovensko a začíná dodávat i do Lotyšska. Firma v podstatě nepotřebuje reklamu. „Píšeme jen do odborného tisku, abychom se připomněli, jinak nás zákazníci vyhledávají sami. Nemůžeme si ale dovolit selhání, to bychom přišli o důvěru,“ tvrdí Bárta. Společnost nemá peníze na vlastní výzkum. Spolupracuje proto s vysokými školami a různými laboratořemi a na základě jejich výsledků pak vylepšuje produkty. „Konkurence nás nutí přemýšlet, sledovat literaturu a dění v oboru. Nesnažíme se ale za každou cenu přijít s něčím novým, když to nemá smysl. To bych si připadal jako výrobce lyží, který se každým rokem snaží zákazníkovi vnutit, že musí mít nový model, protože jinak nebude in. Snažíme se reagovat na požadavky konkrétních zákazníků, ty jsou pro nás směrodatné,“ říká Bárta. PRAKTICKÉ RADY

STRATEGIE ÚSPĚCHU V OBORU **některé produkty se záměrně připravují historickými technologiemi, manufakturním způsobem důležitá je úzká spolupráce s památkovými ústavyjednotlivé prvky systému jsou určeny pro použití stavebnicovým způsobem, umožňujícím vzájemné kombinace s klasickými postupyfirma poskytuje poradenské služby, zejména v oboru konzervace kamene a omítek a při průzkumu barevnosti fasád

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče