Jakým předsedou bude Topolánek?

23. prosince 2002, 00:00 - Jan Šmíd politolog, glosa
23. prosince 2002, 00:00

NázoryObčanská demokratická strana má nového předsedu. Dnes už bývalý předseda Václav Klaus jej neuvítal nijak radostně. A nemusí být v této zemi jediný. Výměna stranických kádrů je těžká pro každou stranu. Pro ODS je o to těžší, že byla první v historii. Odchází totiž Otec Zakladatel.

Názory

Občanská demokratická strana má nového předsedu. Dnes už bývalý předseda Václav Klaus jej neuvítal nijak radostně. A nemusí být v této zemi jediný. Výměna stranických kádrů je těžká pro každou stranu. Pro ODS je o to těžší, že byla první v historii. Odchází totiž Otec Zakladatel.

Kdo vlastně je Mirek Topolánek? Podle názoru Václava Klause zdaleka ne nejlepší adept na předsedu největší pravicové strany. Podle delegátů ODS je právě naopak tím nejlepším předsedou. Má být všechno možné, jen ne klon Václava Klause. Trochu paradoxně se však nikdy nezbaví toho, aby s ním byl vždy a ve všem poměřován. Zatím víme jen tolik, že má bodré vystupování hraničící s neomaleností. Pro předsedu strany to není výhoda, ale ani minus. Je to jen mediální obraz předsedy senátního klubu. Po zvolení do čela strany se mu budou věnovat poradci na vše možné. Do roka tu může stát úplně nový Mirek Topolánek. Daleko těžší je odhadnout, zda kromě image vylepší také vlastní pozici v ODS a především postavení pravice v parlamentní politice. Ovšem daleko horší než prostořeký Mirek Topolánek je Mirek Topolánek jako bytostný politický praktik. Pokud se má stát opravdovým vůdcem strany, musí být také ideologem v tom nejlepším slova smyslu. A tady mu poradci budou jen málo platní. Mirek Topolánek vypadá jako pouhý praktik dokonce i ve srovnání s posledními roky předsednictví Václava Klause, jimž bývá vytýkán odklon od politických principů k politice jako umění možného. Zdá se, že v tomto směru volili delegáti nejhůř, jak mohli. V době, kdy ODS prochází vnitřní krizí, troufla si zvolit člověka bez vize. Bere si snad oddychový poločas před volbou někoho, kdo ji opět postaví do čela státu? Proč ho nezvolila rovnou? Jsou tři možnosti. První z nich je, že nikdo takový v ODS není. Druhá z možností říká, že si ODS po dlouhé éře silného vůdce Václava Klause chce a potřebuje oddychnout od jakékoliv pevné ruky. Třetí možná alternativa je pro ODS nejhorší: sama neví, co je, kam jde a kdo by ji měl vést. Odpovědi se na kongresu nedočkala. A jen těžko lze očekávat, že vyplyne sama od sebe. Jednoho dne bude muset nabídnout takovou odpověď někdo, kdo bude mít ambici stranu skutečně vést. A v tom bude mít Mirek Topolánek určitě velký náskok. Možná ne na veřejnosti, ale určitě uvnitř ODS. Hodně se po kongresu mluvilo o tom, že se do čela dostal kvůli zákulisním jednáním, ve kterých dokázal poslepovat koalici lidí, jejichž očekávání se často vylučují. Navzdory tomu není pozice Mirka T opolánka nikterak slabá. Na rozdíl od Vladimíra Špidly, kterého do čela sociální demokracie v podstatě jmenoval Miloš Zeman, musel si Mirek Topolánek hlasy různých skupin spolustraníků vybojovat sám. T o samo o sobě může svědčit o nemalých politických schopnostech nového předsedy. Vyjednat si podporu ovšem není totéž jako podnikat složitá politická jednání s lidovci nebo Unií svobody. Na druhé straně má neideologický Topolánek výhodu, neboť není zatížen dědictvím osobních konfliktů, které komplikovaly vztahy Václava Klause s potenciálními koaličními partnery. Skutečné Topolánkovy schopnosti však prověří teprve střet s Vladimírem Špidlou. Na něj sebelepší praktik nestačí. Proti vizi drahého sociálního státu je nutné postavit stejně lákavou alternativu. Nový předseda se zatím nedostal dál než ke krásné a bezobsažné myšlence, kterak bude třeba vytrhnout sociální demokracii témata jako sociální politika, rodina a vzdělání, a aktivně prezentovat pravicový pohled na věc, aniž by objasnil obsah toho, co chce voličům říkat. ODS jej přesto zvolila do svého čela. Znamená to snad, že tu za nezájmu médií vyrostl politický vůdce, který brzy zformuluje jasnou politickou vizi? Ale co když je na tom ODS tak špatně, že o žádnou politickou vizi nestojí? Petr Nečas představil mnohem konkrétnější program a nebyl zvolen. V době, kdy se mluví o hluboké krizi české pravice, vybrala ODS člověka, který nenabídl žádný rozumný recept, kudy z ní ven. Jistě, ODS má právo na nějaké zaváhání už z toho důvodu, že musela po dlouhých dvanácti letech vyměnit svého předsedu. Není snadné odhadovat, jak dlouho může takové mezidobí trvat. Britští konzervativci se dodnes nevzpamatovali z odchodu Margaret Thatcherové, pro francouzskou pravici znamenal totéž z odchodu Charlese de Gaulla. Nalezení silné a jednotící osobnosti bude prvním krokem k návratu do čela politického pelotonu. A však bez jasné formulace pravicových myšlenek končí všechny pokusy o reformu ODS stejně: obratem vlevo vbok, jak se to stalo Unii svobody a jak se to dozajista stane i Evropským demokratům Jana Kasla. Pro bezradné delegáty sjezdu mohla být volba neideologického Mirka Topolánka, který chce přebírat levici její témata, aniž by je jasně promyslel zprava, pokusem o podobně laciné a lákavé rozkročení směrem ke středu a doleva.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče