Jakub Šebesta: Pokud selže článek, zhroutí se celý systém

07. června 2011, 09:45 - Zina Plchová
07. června 2011, 09:45

Když země jako Německo udělá chybu dvakrát po sobě, není to náhoda, ale chyba německého systému kontroly potravin, říká o současné mystifikaci se španělskými okurkami a nedávné aféře s dioxinovými vejci Jakub Šebesta, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Foto: Jakub Stadler

Od vypuknutí onemocnění v Německu uběhly zhruba čtyři týdny, objevily se kontaminované potraviny i v Česku?

V Česku zatím nebyla prokázána žádná kontaminace čerstvé zeleniny nebezpečným kmenem E. coli. Ani u šarže okurek ze španělska, jež označila za problematické německá strana, ani u jiné zeleniny, kterou jsme testovali. Přesto byly podezřelé okurky z trhu urychleně staženy. Z nich i další zeleniny jsme hned po začátku epidemie odebrali 20 vzorků. Zatím hotové testy vyšly negativně. Dnes lze říci, že takové výsledky mají i ostatní členské země EU.

Jak se díváte na chování Německa, které nejprve oznámilo původce onemocnění a později zprávu dementovalo?

Označení okurek jako původce a následné dementování informace nás znovu dostalo na začátek. Navíc to nemůžu považovat za nedorozumění, jak říkají němečtí kolegové. Je to velmi zásadní a významná chyba německé strany. Každým dnem se vzdalujeme od počátku epidemie a prvotního zdroje kontaminace. Hrozí tak, že zdroj bakterie nemusí německá strana už nikdy zjistit. Právě chybné označení okurek jako viníka mělo negativní vliv v tom, že se nehledalo dál v dalších komoditách a že v Německu nebyly ověřovány další možnosti, například nákaza prostřednictvím podniků hromadného stravování.

U nás byla i přes označení okurek jako zdroje nákazy testována také jiná zelenina. Proč?

Informace z Německa byly nepřehledné. Objevovaly se nové případy, nemocní lidé uváděli, že konzumovali i jinou zeleninu než okurky. S odborníky jsme nad tím hodně diskutovali. Pokud byl totiž kmen 104 E. coli dosud nalezen na potravinách, jednalo se zatím vždy o potraviny živočišného původu. S ohledem na informace z Německa jsme proto nakonec nechali otestovat veškerou čerstvou zeleninu, jako jsou rajčata, okurky, hlávkový salát s původem v Česku, španělsku, Holandsku, Rumunsku i Bulharsku. Dokonce jsme uvažovali o odběru celkem 260 vzorků na mikrobiologický rozbor, což je nebývalé množství. Běžně testujeme mikrobiologicky zhruba 100 vzorků zeleniny za rok. Důvodem je fakt, že zelenina nebývá v tomto ohledu riziková. Častěji takto zkoušíme sýry nebo saláty na salmonelu nebo listérii. Ani z první série těchto plošných testů zeleniny ale nevzešlo podezření na kontaminaci a po změně informací z Německa jsme od masivního testování upustili.

Nemělo odborníky zarazit, že v označené zemi původu, tedy ve španělsku, nikdo neonemocněl?

Samozřejmě, i na to řada našich odborníků poukazovala. V první řadě bychom předpokládali, že onemocní někdo z Andalusie, z farmy, odkud okurky pocházely. Místo toho onemocnění propuklo kolem Hamburku a na severu Německa. Tento fakt byl jedním z těch, který hypotézu Němců nahlodával.

španělé kritizovali Německo, že nejprve informovalo média a teprve potom jejich úřady. Je takový postup standardní?

To rozhodně není. Ale v případě Německa to není první případ. Podobnou zkušenost máme v nedávné kauze dioxinového vepřového masa nebo slepičích vajec. Tehdy německá strana také nejprve informovala média a teprve potom, a to se značným zpožděním, systém rychlého varování, což je špatně. I když je to nediplomatické, já osobně považuji přístup německé strany za velmi dramatické selhání systému kontroly potravin v Německu.

Není ale na druhou stranu lepší předat informaci rychle médiím a třeba tak zachránit několik životů?

V žádném případě. Pokud není původce jasně prokázán, nelze to takto oznámit. Spustí to lavinu, kterou nyní vidíme a která je zcela oprávněná. Spotřebitelé z toho mají hrůzu. Dopad je pak obrovský nejen na pěstitele ze španělska, ale také na ostatní země. Měla by tedy platit zásada, že pokud není něco potvrzeno, nelze to uveřejnit.

Jakub šebesta (62)

Střední školu absolvoval v Modré u Bratislavy v oboru vinařství, poté absolvoval Zahradnickou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Po studiích v roce 1972 nastoupil jako vedoucí vinařské skupiny JZD Krumvíř. Od roku 1976 působil ve Státní inspekci jakosti, později Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI). Od roku 1990 byl inspektorem kontroly vína. Od roku 1992 pak ústředním ředitelem SZPI. V úřednické vládě Jana Fischera zastával post ministra zemědělství. Do funkce na SZPI se po skončení mandátu vrátil. Působí v dozorčích radách Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Vinařského fondu ČR, je členem společnosti Vinexpo.

Jak je možné uvést tímto způsobem chybnou informaci? Copak tvrzení není nutné podložit testy?

Sám nedovedu pochopit, co se v Německu stalo.

Jak by v podobné situaci postupovalo Česko?

U nás je to otázka několika hodin mezi zjištěním, že některá potravina či výrobek může ohrozit zdraví spotřebitele, a zasláním informace do evropského systému rychlého varování RASFF. Pak si ve všech 27 zemích mohou zkontrolovat, zda nebezpečné zboží dorazilo i k nim a případně je stáhnout z trhu. Informaci o svém postupu pak opětovně uvedou v systému RASFF. V závažných případech jsou informace médiím předány prakticky ihned po odeslání do sytému RASFF.

Na vyhodnocení testů se u nás i v Německu čeká vždy několik dní. Nelze celý proces urychlit?

Když to jde, tak proces urychlujeme. Vzorky jdou nejkratší cestou do laboratoří. Samotná práce v laboratoři ale nějaký čas zabere. Vzorky z potravin je potřeba kultivovat v živné půdě, aby bakterie narostla, pokud tam je. Pokud například zjistíme, že jde o bakterii E. coli, teprve pak dojde k typizaci kmene. Bakterie zkrátka musí nejprve narůst, aby se nám ukázala, a to vyžaduje čas.

Potraviny, které přicházejí na české území, kontrolujete pravidelně, nebo jde jako v tomto případě pouze o reakci na určité varování?

Běžné kontrolní analýzy jsou povinností především pěstitelů, případně obchodníků. Každý z nich má uloženou povinnost právním řádem, aby sám hlídal rizikové faktory. Někteří obchodníci takové testy od svých dodavatelů vyžadují. Státní instituce, jako je Hygienická služba, Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Veterinární správa, jsou spíše takovým supervizorem, který hlídá, zda kontrolní mechanismy v potravinářských podnicích fungují. Část šarží potravin, které k nám přicházejí, pak testujeme podle analýzy rizika. Potraviny, u nichž je riziko vyšší, jsou tedy předmětem naší úřední kontroly častěji.

Pokud přesto objevíte kontaminaci potraviny, jak probíhá její stopování až k původci?

Pokud jde o zeleninu a ovoce, každá dodávka musí být označena původem. Podle toho můžeme kdykoliv dohledat, ze které farmy a ze které země zboží pochází. Z průvodních dokladů, dodacích listů nebo faktur pak zjistíme i to, přes které obchodníky se potraviny dostaly na český stůl. V případě kontaminace u všech článků řetězce odebíráme vzorky. Přes systém varování RASFF na tom spolupracujeme například s kolegy v Hamburku, kde se zboží mohlo překládat z lodě na kamion. V zemi původu inspektoři odeberou vzorky na farmě. Testy pak ukážou, na kterém místě ke kontaminaci došlo. Mezitím jsou ale všechny závadné potraviny staženy ze všech obchodů, tak jak se to stalo i v případě španělských okurek.

Vraťme se ještě k systému RASFF. Není třeba ho změnit, pokud už podruhé v krátké době došlo k selhání?

Jsem přesvědčen o tom, že evropský systém je dobrý. V případě okurek ze španělska i dioxinových potravin ale selhal lokální systém v Německu. A je logické, že když selže jeden a ještě ke všemu základní článek, hroutí se pak celý systém. A v tomto případě je nutné považovat Německo za základní článek v této krizi.

Měli by tedy svůj systém přepracovat Němci?

To musí říct někdo jiný. Já jen vím, že došlo k selhání. Pokud se to stane jednou, může to být náhoda, pokud dvakrát, náhoda to už není. Dobře si pamatuji na čas před naším vstupem do EU, kdy nám byly dávány starší země Unie za vzor. Možná by se nyní ony měly inspirovat tím, jak systém kontroly potravin v bývalých zemích východního bloku funguje.

Co si myslíte o požadavku španělských farmářů, aby je Německo odškodnilo?

Je to spor mezi státy, který musí posoudit někdo jiný než já. Ale určitě se tím bude zabývat i Rada ministrů v Bruselu. Je logické, že dopad na španělské farmáře je obrovský, a nejen na ně. Vliv to má i na naše pěstitele. Nejde možná o statisíce tun produkce, ale vykládejte to někomu, kdo má farmu postavenou na pěstování okurek. Trh zkolaboval a spotřebitel okurky nekupuje. Zelenina, to není zboží, které by se dalo skladovat měsíce. Dopad to má samozřejmě i na trh u nás. Odpovědnost Německa je prostě širší a návrat do původního stavu nebude otázka dnů. Myslím, že utrpí celá tato sezona.

Může si Česko z tohoto případu nějak významně poučit?

Zatím se nemáme z čeho poučit. Nemůžeme udělat přísnější podmínky. Ty jsou dány společenstvím, ve kterém žijeme. Nemůžeme udělat opatření, která by zastavila dovoz z některých států. Poučit se musí ten, kdo udělal chybu. Předpokládám, že bude velký tlak právě na instituce v Německu i v Bruselu, aby udělaly kroky, které tyto chyby v budoucnu eliminují.

Mohlo by vás zajímat

Královská jachta Britannia

Slavná Britannia může po 20 letech znovu na moře. Jako „plující ambasáda“

Praha  Karl-Heinz Strauss

Porr postavil první kompostárnu v Praze

Donald Trump a Hillary Clintonová během svého prvního prezidentského klání.

Předpověděli brexit. Teď odepisují Hillary

 Spam - ilustrační foto

Oko za oko. Se spamery se nejlépe vypořádá robot

 Nicolas Sarkozy

Sarkozy by se pokusil zvrátit brexit novou smlouvou o EU

Uber - označení nástupní plochy v americkém Portlandu

Uber chce globálně rozvážet jídlo. Vstoupí do více než dvacítky zemí

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče