Jakub Hodinář: Pro Česko získáme špičkové projekty

07. září 2011, 07:49 - Dalibor Dostál, Zina Plchová
07. září 2011, 07:49

První náměstek ministra školství Jakub Hodinář usedl do horkého křesla. Jeho předchůdci, kteří měli na starosti využívání financí z evropských fondů, na svých místech příliš dlouho nevydrželi. Právě Hodinář však pomohl dříve ospalé čerpání peněz z Bruselu pro školství výrazně urychlit.

Foto: Jakub Stadler

Spravujete přibližně 120 miliard z evropských peněz v rámci dvou operačních programů Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Výzkum a vývoj pro inovace. Kolik prostředků již bylo vyčerpáno?

Co se týče programu Výzkum a vývoj pro inovace, což je program pro velká výzkumná centra, jako je ELI (projekt nejvýkonnějšího laseru na světě – pozn. redakce), po dvou letech se podařilo odblokovat jednání s Evropskou komisí, která projekty postupně uvolňuje a schvaluje. Na konci roku předpokládáme, že budeme mít 90 procent prostředků z tohoto operačního programu schválených.

A co se týká druhého operačního programu?

Program Vzdělávání pro konkurenceschopnost představuje takzvané měkké peníze, tedy dotace na vzdělávací programy. Od předškolní výchovy přes základní školy, střední školy, vysoké školy, oblast celoživotního vzdělávání a tak dále. Tam se na konci roku dostaneme přes 10 procent vyplácených prostředků, certifikovaných od Evropské komise. Konkrétně by mělo jít o 10,8 procenta.

Ale to není moc…

Je to ovšem obrovský rozdíl vzhledem k tomu, že na začátku roku to bylo nějakých 0,2 nebo 0,3 procenta. Je to rozdíl nějakých pěti šesti miliard. Ten systém se podařilo rozpohybovat v posledních měsících, od dubna jsme pod zvýšeným dohledem Evropské komise. Nastartovali jsme projekty takovým způsobem, že plníme předpoklady, abychom v roce 2013, respektive 2015 měli vyčerpáno tolik prostředků, kolik bychom měli mít. Strmý nárůst projektů očekáváme především v příštím roce.

V čem vlastně evropské peníze české školství obohatí?

Těch věcí je hodně. Nejhmatatelnější jsou samozřejmě projekty z prvního operačního programu, kdy skutečně vidíte, že budujete výzkumná centra. Že tam fungují vědecké týmy. Že mají nějaké výsledky. Zatímco u těch měkkých peněz je trochu problém, že se snažíte dělat systémové změny, které se pak v praxi promítnou během pěti deseti let.

Přinesou peníze z eurofondů Česku něco navíc, třeba investici pro budoucnost, nebo jsou utráceny za tuctové projekty, které by se tak jako tak realizovaly ze státních nebo krajských rozpočtů?

Ne, jsou to věci, které jsou navíc. Pomáhají připravovat systémové změny, na které bychom jinak těžko hledali peníze ze státního rozpočtu. To nám umožňuje zapojovat experty, které bychom jinak za prostředky, jež standardně státní správa nebo ministerstvo mají k dispozici, nemohli získat.

Například?

V tuto chvíli se rozbíhá projekt, který by měl být dokončený v příštím roce. Je zaměřený na změnu procesu hodnocení vědy a výzkumu. Jeho výsledek by se měl projevit změnou zákona o podpoře vědy a výzkumu i způsobu jejich financování. Když se podíváte, že stát dává do vědy a výzkumu 8,5 miliardy ročně, je samozřejmě dobré se ptát: Je ten systém nastaven účelně? Bude generovat nějaký komerční potenciál pro národní ekonomiku? Protože si to stoprocentně nemyslím, připravujeme změnu. Zapojujeme také zahraniční experty. Je to velice komplikovaný proces, protože se bavíme o všech vědních oborech od hudební nauky po jadernou fyziku.

Audit z loňského září ukázal, že MŠMT čerpalo evropské peníze nejpomaleji ze všech rezortů. Jak si stojíte nyní, poté, co se kompletně obměnila po personální stránce sekce, kterou řídíte?

Posouváme se. V případě takzvaných velkých projektů máme rozjeté projekty za 25 miliard. Druhý program, který byl problematický, se také výrazně posouvá. Když se podíváte, jak si stojí operační programy jiných ministerstev, mají certifikováno 11, 12 nebo 13 procent. My jsme za pouhý rok udělali 9,5 procenta. S tím, že příští rok nám naskočí další desítky procent.

Proč došlo k problémům s čerpáním operačního programu Konkurenceschopnost? A čím jste ho rozhýbal?

První věc byl nešťastně nastavený implementační systém, tedy práce s příjemcem dotací. Druhá věc byla poměrně komplikovaný systém žádostí, kontrol a podobně, které zatěžovaly ministerstvo, stejně tak i ty příjemce evropských peněz, aniž by to bylo nutné. To byla pravidla, která jsme si vymysleli my sami. Nikdo to po nás nechtěl, a to ten proces také nesmírně zdrželo. Proto se snažíme pravidla stále zjednodušovat. Další věc byla permanentní historická turbulence ministrů a managementu na ministerstvu a poddimenzovaná struktura v rámci těch operačních programů. Jinými slovy, bylo tam příliš málo lidí na příliš moc práce.

Po nástupu pana ministra Dobeše musel odejít bývalý ředitel Jan Vitula, který ministra školství kritizuje, že sekci zdevastoval tím, že vyhodil schopné lidi. Co vy na to?

Já jsem tady v tu dobu nebyl, takže se mi to těžko hodnotí. Pan ministr nakonec rozhodl o tom, že se personální stavy tohoto odboru navýší. Musím říci, že se sem podařilo získat schopné experty a že tým, který pracuje na fondech, je naprosto perfektní.

Ministerstvo školství kvůli úsporám výrazně propouštělo a bude propouštět další úředníky (více než 23 procent). Neohrozí to váš tým a další čerpání peněz z EU?

Pevně věřím, že ne. Pro ministerstvo je úspěšné čerpání fondů velkou prioritou. Proto předpokládám, že chystané restrukturalizace by se fondu týkat neměly. Prioritou je pro nás i Evropskou komisi stabilita.

Kolik lidí na školství má v současnosti čerpání peněz z EU na starosti? Jsou placeni z českého státního rozpočtu či z Bruselu?

V tuto chvíli je na obou operačních programech kolem 300 lidí. To jsou lidé, kteří jsou placeni z 85 procent z evropských peněz.

Kolik stojí pronájem budovy v Karlíně, kterou pro tyto lidi platíte z eurofondů? Proč je nepřesunete do budovy, která patří ministerstvu, například do objektu v Jeruzalémské ulici, odkud se bude stěhovat Cermat?

Smlouva na pronájem budovy v Karlíně byla uzavřena, tuším, už v roce 2008 v době boomu realitního trhu za cenu zhruba 16 eur za metr čtvereční do konce programovacího období. Pronájem je placený z evropských peněz mimo státní rozpočet. O stěhování jsme přemýšleli poměrně dlouho. Problém je v tom, že by se tam všichni lidé nevešli. Nebylo by šťastné roztrhnout tuto sekci, když potřebujete, aby fungovala a lidé spolu maximálně komunikovali. Druhá věc je, že každý den zdržení představuje obrovskou potenciální ztrátu. Protože ubere čas do toho konečného data, kdy Evropská komise přijde, zaklapne desky a řekne: Teď už vám nic neproplatíme. A mimochodem, do oné budovy v Jeruzalémské ulici se vejde maximálně 90 lidí. Navíc nemá bezbariérový přístup.

Jinými slovy neuvažujete o stěhování ani v momentě, kdy ministr Dobeš chystá rušení a slučování organizací působících pod ministerstvem školství?

V tomhle jsme v té debatě úplně na začátku. Pro mě bylo klíčové dát tu sekci dohromady a nastavit ten systém tak, aby skutečně fungoval. Pan ministr bude toto téma nepochybně řešit napříč celým rezortem, tak uvidíme, k jakému rozhodnutí dospěje.

NERV kritizuje, že výzkumná centra nebudou samofinancovatelná, což je podmínka Bruselu. A že významně zatíží v budoucnosti státní rozpočet…

Když se podíváte na model, jak fungují takováto centra ve Spojených státech, tak stát tam také financuje celou řadu výzkumných projektů a programů, na kterých má zájem. U podobných programů existuje podpora vždy. Každý z projektů musel předložit koncept své udržitelnosti a ukázat model vnitřní ekonomiky fungování. Všechny mají určitý podíl z veřejných zdrojů, určitý podíl z mezinárodních grantů a také partnery z privátní sféry.

Jakub Hodinář (31)

První náměstek ministra školství, který má na starosti mimo jiné čerpání peněz z evropských fondů, vystudoval v letech 2001 až 2006 Metropolitní univerzitu Praha, obor mezinárodní vztahy a evropská studia. Po krátké novinářské praxi, kdy působil v České tiskové kanceláři, pracoval dlouhodobě ve státní právě: Na úřadu vlády, kde mimo jiné působil jako náměstek ministra pro evropské záležitosti a ředitel sekce Kabinet ministra, na ministerstvu pro místní rozvoj, ministerstvu zemědělství či ministerstvu dopravy, kde působil jako ředitel kabinetu ministra a později jako náměstek ministra.

Se stoprocentní samofinancovatelností se tedy nepočítalo?

Počítalo a posuzovali ji při schvalování projektů zahraniční experti. Jedním z klíčových procesů, které si vláda vytkla, je konkurenceschopnost, posilování inovačních procesů a transport technologií z vědecké sféry do průmyslu a do byznysu. A tato velká centra by měla být jedním z klíčových nositelů této transformační změny. Čili tím, že se postaví, práce nekončí. Ještě je třeba naučit se pracovat s inovacemi a přenosy technologií. To tady u nás nikdy nikdo pořádně neuměl, nikdy k tomu neměl systémový přístup. Pokud to nebudeme umět nebo to nebudeme dělat, tak nám můžou zůstat jen ty betonové baráky.

Jak budete tato centra obsazovat personálně?

Některé projekty jsou Akademie věd, tam předpokládáme zapojení jejích pracovníků. Ale máme i programy jako Návrat. To znamená, že podporujeme doktorandy, kteří se vrátí do České republiky a zapojí se do činnosti těchto vědeckých institucí. S tím, že jim třeba ještě dorovnáváme rozdíl v platu. Protože mzdy v tuzemsku nejsou tak vysoké, aby člověk, který si udělal třeba doktorát na Stanfordu, byl motivován k návratu do české vědy. Ale pravdou je, že velké uznávané mezinárodní kapacity, které jsou teď venku, ať už Češi nebo cizinci, už zbystřily, když se schvaloval ELI. Protože to je tak obrovská výzva, tak unikátní možnost práce, že jsou ochotní se třeba z Bostonu přestěhovat do Prahy.

 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče