Jako na ostrově San Marcos

16. dubna 2010, 14:00 - (red)
16. dubna 2010, 14:00

Kapitola 223

Obavy z Havla * Nebohý pan Ruml * Banánová republika * Mravnostní kontrarozvědka

Obavy z Havla

Slavnostní podpis rusko-americké odzbrojovací smlouvy sledoval na Pražském hradě kdekdo z těch považujících se za politickou špičku. A byly jich tucty – poslanců, senátorů, předsedů, poradců, velvyslanců, ministrů, náměstků, kontrolorů a dalších. Vidlemi je mohli přehazovat. Bývalý prezident Václav Havel však ve Španělském sále chyběl, nikdo ho nepřihodil. Nebyli ani mnozí jiní, co si mysleli, že by tam měli být. Málo židlí nebo co.
U Havla však napadá ještě jiná možnost. Nedávno odešel z večeře s princem Charlesem a vévodkyní Camillou ještě před dezertem na nějakou nablblou soutěž mladých holek. Hrad proto možná zvážil riziko, že kdyby multimilionář Zdeněk Bakala zase někde zchrastil mladé holky, mohl by se Havel opět vypařit. Nedej bože ještě před podpisem dohody, což by byl trapas. A to přitom dle mínění bontonmajstra Ladislava Špačka je Havel „stále česká politická osobnost číslo jedna“. A vychování měl Havel z domova samé „ano, prosím“ a „nikoliv, prosím“. Těžko si představit, kdy ta změna nastala. Že by to byl tristní výsledek Špačkova letitého působení?

Nebohý pan Ruml

Jan Ruml buď snědl něco hrozně špatného, nebo mu někdo nabančil. Jisté je, že v posledních letech byl vídán nejprve modrý, pak duhový – a nyní zelený. Vstupem do Strany zelených jako by dával najevo, že jako angažovaný občan bez politiky prostě být ne a nemůže. Na mysl mu však zřejmě nikdy nepřišlo, zda by se naopak politika bez něho docela dobře neobešla.
Shrneme-li výsledky Rumlova působení v ODS a pak v Unii svobody, můžeme dospět k důvodnému závěru, že kudy prošel, tudy již tráva neroste. Pikantní by bylo, kdyby se to s onou travičkou stalo i Straně zelených. Nu což, nezbývá, než to poučné repete nechat na voličích.

Banánová republika

Poslanec ODS Jiří Polanský chce – formálně na vztek Ústavnímu soudu a věcně v rozporu s bývalým ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem – přilepit k nesouvisejícímu zákonu větu, která by zásadně změnila proceduru a předpoklady pro jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu. V návrhu se praví, že „jmenování soudce, který není přidělen nebo přeložen k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu, předsedou nebo místopředsedou Nejvyššího soudu prezidentem republiky, má účinky přidělení nebo přeložení takového soudce k výkonu funkce k Nejvyššímu soudu“ (doslovná citace ze sněmovního tisku).
Neodbytně se vtírá vzpomínka na jeden z prvních revolučních výnosů vzbouřenců na ostrově San Marcos: „Všem, kterým ještě nebylo šestnáct let, je šestnáct let.“ Když pomineme jemně sexuálně ironický podtext, bez něhož by Woody Allen asi nenatočil jediný film, s hrůzou zjistíme, jak blízko má právní kultura některých poslanců k právní kultuře revolucionářů v onom filmu výstižně nazvaném Banáni.

Mravnostní kontrarozvědka

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy pověřil tajnou službu, aby našla a vykořenila zdroj fám, že on i první dáma Francie udržují mimomanželské poměry. Sarkozyho poradce prohlásil, že může jít o součást spiknutí proti hlavě státu. Údajný komplot je prý organizován finančníky a načasován na dobu předcházející předsednictví Sarkozyho ve skupině G20 v roce 2011.
Šéf politické policie potvrdil, že nařídil vyšetřit, z kterého počítače a kdy byla na web umístěna ona nemravná informace o mravném prezidentském páru. Ve věci začala konat prokuratura. Jediná Carla, prezidentova manželka, je nad věcí: „Myslím, že nejsme oběťmi žádného komplotu. Nejde ani o pomstu. V ničem se nás to nedotýká. Už dávno jsme to hodili za hlavu.“ Ona možná ano. Prezident Sarkozy však nikoli.
Snad poučen těmito rejdy temných sil, rozhodl se založit státní „školu pro špiony“. Chce zejména zlepšit efektivitu spolupráce všech tajných služeb, co jich Francie má. Ty totiž často čelí kritice, že bojují spíše mezi sebou, než proti nepřátelům státu. Na mravnostní kontrarozvědnou ochranu prvního páru jim pak pochopitelně nezbývá čas. Absolventi této školy budou zřejmě zruční v novém využití propisovačky – nikoli už k zabíjení, ale k likvidaci mravně pokleslých fám. Vykořeňovat pomluvy o prezidentských záletech totiž vyžaduje permanentní a koordinované úsilí!

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče