Jaká jsou východiska z krize?

11. února 2009, 12:55 - Petr Zahradník
11. února 2009, 12:55

V Evropě i USA se často mezi protikrizovými opatřeními objevují zelené projekty

Prohlubující se ekonomická krize a energetická rizika jsou klíčovými problémy dnešní doby. Obě tato témata se přitom překrývají. Tento průnik pak naznačuje scénáře budoucího ekonomického i společenského vývoje nejen v EU, ale i v rámci euro-atlantické civilizace v globálním kontextu. Východiska z krize obvykle předurčují dlouhodobý společenský vývoj. Její hloubka pak ukazuje, že nastal čas se rozhodnout, jak pokračovat.
Může hloubka ekonomické krize přiblížit společenský vývoj jeho kořenům a vrátit mu lidství? Nebo povede ignorování varovných signálů a další konzum k přijetí opatření, jež posílí virtualizaci a robotizaci společnosti?

Obnova

Není náhoda, že se v Evropě i v USA mezi protikrizovými opatřeními často objevují jak „zelené“ či vzdělávací projekty, tak ty zaměřené na sociální soudržnost. Z tohoto hlediska jsme se ocitli na rozcestí a další směřování bude mít dalekosáhlé pozitivní i negativní následky. Nelze pochybovat, že rozumnou a udržitelnou ekonomickou prosperitu je třeba obnovit co nejdříve. Při této obnově je však třeba se aspoň dvakrát zamyslet, zda některé její zahajovací postupy a modely rozvoje energetiky dříve či později nepovedou k dalšímu vytváření bariér mezi lidmi. To by mohlo vyústit v příští krizi – nejen ekonomickou, ale i sociální či ekologickou.
Proto je důležité se co nejlépe připravit na Kodaňský summit, jenž se má zabývat klimaticko-energetickým balíčkem, osvojit si ekonomický plán obnovy a zavést pravidla pro finanční trh, která jej zpřístupní a zprůhlední většině lidí a učiní důvěryhodnějším.

Opatření

Hledání východisek z krize se projevuje ve vytváření mnoha strategických dokumentů. Jejich smyslem jsou opatření, jež umožní některé krizové jevy snáze překonat. A současně i kroky, které umožní případným dalším krizovým tlakům lépe čelit a nastolovat „zdravé“ trendy slučitelné s udržitelným rozvojem. Dnešní situaci lze proto považovat za příležitost k rozvoji environmentálních opatření. Ze zveřejněných dokumentů je z tohoto hlediska pravděpodobně nejucelenější Evropský plán hospodářské obnovy. Ten především spočívá v podpoře reálných a smysluplných ekonomických procesů, jež posílí v poslední době mimořádně oslabenou důvěru podnikatelů, investorů i spotřebitelů v budoucí hospodářský vývoj.
Chystaná opatření budou mít velký fiskální rozměr a dopad. Je však třeba mezi nimi rozlišovat. Za prvé jde o daňové stimuly umožňující klíčovým hráčům se svobodně rozhodovat o tocích svých peněz při investování či spotřebě. Za druhé to jsou výdajové dotační podpory, jejichž smyslem je především naplňovat veřejné či neziskové aktivity. Opomenout však ani nelze různá garanční schémata a investiční pobídky, jež lze vnímat jako kombinaci příjmových a výdajových nástrojů. Možným řešením je i „přeprogramování“ Strukturálních fondů EU v rámci schválených pravidel.
V tomto velkorysém a komplexním řešení však zatím chybí srovnání evropských zemí ohledně naplňování „zelených programů“. I ono však musí respektovat fiskální disciplinu a zdrženlivost. Protikrizová opatření se také zacilují na zajištění a ochranu zaměstnanosti a na podporu podnikatelské sféry. Podpůrné „zelené programy“ by to měly činit také.

Zlomová doba

Dnešní doba je možná zlomová i z hlediska alokace investic a jejich ovlivnění budoucnosti - například projekty na podporu energetické účinnosti nových i současných nemovitostí ve smyslu „zelených produktů“. Měly by být vytvořené poptávkové cíle a stimuly na podporu nejvyšších standardů energetické efektivnosti veřejných budov i soukromých či sociálních bytů. Lze například využít majetkové daně (jejich snížením) pro energeticky úsporné stavby. Pro všechny „zelené investice“ je pak vhodné uvažovat o daňových bonifikacích či úlevách v přímých daní. Ve spotřebě lze DPH (snížením sazby) použít ke stimulaci poptávky po „zelených výrobcích a službách“, například úsporných domácích spotřebičů.
Současná situace by také měla rozšířit prostor pro partnerství veřejné a soukromé sféry, kupříkladu v oblasti rozvoje čistých technologií. Vhodné by byly iniciativy vedoucí ke vzniku „továren budoucnosti“, energeticky efektivních budov či ekologických automobilů.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Macron ve stopách Babiše
Velký dovolenkový speciál: jak nejlépe používat platební kartu na dovolené
Finance.cz nově najdete v aplikaci Tapito
Čeká naši společnost revoluční změna díky technologii blockchain?
Šéf mi čte e-maily. Je to v pořádku?
Auta
BMW X3 třetí generace je lehčí, rychlejší a nabídne klíč s…
Jaguar opět rozšířil nabídku motorů pro XE, XF a F-Pace. Nový dvoulitr 30t má 300 koní
Tradiční londýnská taxi dostanou elektrický pohon. Premiéra proběhne v Goodwoodu
Proč má být Kia Stinger tak dobrá? Protože na Nürbrugringu odjela desítky tisíc kilometrů
Test na pondělí: Porsche Macan 2.0T
Technologie
Úspěch jako hrom. Na oběžné dráze je první česká nanodružice
Další hardwarové chyby procesorů. AMD má problém v Ryzenu, Intel u Skylake a Kaby Lake
Facebook hledá v Hollywoodu originální skriptované pořady. „Vysílat“ by mohl brzy
Více Linuxu ve Windows Storu. Microsoft pro testování uvolnil dvě edice SUSE
Hvězdou YouTubu beze slov. Tyhle kanály vás budou bavit, i když se v nich nemluví
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít