Jak zvýšit vývoz? Mít co nejvíc vývozců!

23. června 2003, 00:00 - Dana Rybáková
23. června 2003, 00:00

Podpora vývozců v zahraničí se v současnosti zdaleka neomezuje jen na exportéry zboží, ale třeba i na vývoz investic. Nejdůležitější je však všude stálá kultivace podnikatelského prostředí.

Zaměřit se pouze na podporu exportu znamená začít řešit problém zprostředka

Podpora vývozců v zahraničí se v současnosti zdaleka neomezuje jen na exportéry zboží, ale třeba i na vývoz investic. Nejdůležitější je však všude stálá kultivace podnikatelského prostředí.

Podpora exportu v tuzemsku není vzhledem k objemu financí srovnatelná se zeměmi evropské patnáctky. Konstatoval to na konferenci Podpora exportu v ČR generální ředitel agentury CzechTrade Martin Tlapa. Export na hlavu v Česku činí zhruba 3800 dolarů ročně, zatímco v zemích Unie je to přibližně dvaapůlkrát více. Také podíl malých a středních firem na vývozu v tuzemsku pořád ještě pokulhává. Činí 37 procent, zatímco v Evropské unii je to kolem padesáti procent. Jedna věc jsou prostředky, které stát na podporu podnikání může vydat, další je potom to, na co je vydává. Z následujících příkladů je patrné, že v zahraničí se státy snaží podporovat mnohem více než jen vývoz. Zjednodušeně by se dalo říci, že jejich zájmem je především to, aby měly co nejvíce firem, které jsou schopny exportovat. A není neobvyklé, že finance na dané projekty neplynou jen ze státní kasy, i když veřejné financování ve všech uvedených příkladech výrazně převažuje.

Finsko: Nestačí jen podporovat export

Už osm desítek let se snaží efektivně zkombinovat veřejné a soukromé prvky finské Finpro. Tato instituce, která je soukromým subjektem, plní podobný úkol jako v tuzemsku CzechTrade. „Financování je hlavně z veřejných prostředků. To dává mnohem větší možnosti, než kdyby na činnost přispíval jen soukromý sektor. Ten se však podílí finančně také. Šedesát procent prostředků jde z veřejných financí, dalších 35 procent jsou peníze za služby a pět procent tvoří členské příspěvky několika stovek členů,“ uvedl senior viceprezident Finpro Seppo Laine. Finpro má 51 zastoupení v 39 zemích světa a síť těchto zastoupení byla přibližně před deseti lety převelena z ministerstva zahraničí do rukou průmyslových asociací. Úlohou Finpra není však ani zdaleka pouze podpora exportu. „Zaměřit se pouze na podporu exportu znamená začít řešit problém zprostředka. Finpro se snaží poskytnout služby všem finským firmám ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Je pak na nich, zda budou vyvážet,“ řekl Laine. V polovině devadesátých let se finský stát rozhodl, že než financovat Finpro, nabídne raději peníze rovnou vybraným firmám. Ovšem efektivita takového kroku byla podle Laina problematická. Nicméně tento krok byl pro Finpro jasným povelem pro hledání jiných cest pomoci firmám. Důraz se začal klást na podporu inovací a Finpro našlo nový důvod ke své existenci. „Distancovali jsme se od tradičních subvencí a obchodní či exportní politiky a hledáme nové cesty podpory. Zaměřujeme se právě na firmy, které přicházejí s inovacemi, či na podniky, které chtějí růst, ale potřebují technologie, kapitál, umět se pohybovat na mezinárodních trzích a v neposlední řadě také povzbuzení,“ vysvětlil novou strategii Laine.

Irsko: Od grantů k půjčkám

Změnu zaměření státní podpory zaznamenalo v posledních letech i irské hospodářství. Dříve se státní podpora týkala pomoci při vybudování výrobní základny, především pak zemědělství. Dnes směřují státní prostředky hlavně do marketingu, na inovace a také na podporu exportu. Irské hospodářství zaznamenává od devadesátých let velký rozmach. „Vláda se zaměřila na to, zda vůbec potřebuje vládní agenturu pro rozvoj průmyslu a jestli by nebylo lepší zaměřit se třeba na ochranu životního prostředí či další oblasti a témata, která jsou velmi aktuální a jejichž řešení není vhodné příliš odkládat,“ řekl výkonný ředitel pro průmysl a evropské trhy agentury Enterprise Ireland Gerard Murphy. Agentura funguje podle několika základních principů. Prvním z nich je přesvědčení, že byznys dělají lidé, nikoli vlády. Další je jasné zaměření na trh a také rozvoj domácího potenciálu. Zaměřuje se nejen na podporu výroby, ale v centru zájmu je dlouhodobě například oblast vzdělávání. Podpora se týká hlavně místních firem. Cílem je však vytváření celkově lepšího podnikatelského prostředí. „Přestali jsme poskytovat granty a místo toho nabízíme půjčky. Peníze jsme dali do rizikových fondů, kde jsou tak prostředky pro rozjezd nových firem. A nezapomínáme na finance na vzdělávání,“ zdůraznil Murphy. Enterprise Ireland má 28 zahraničních zastoupení, jedno z nich je i v Praze. „Nejdříve bylo naším cílem, aby tu irské firmy začaly prodávat. Dnes se zaměřujeme na to, aby zde začaly investovat,“ uvedl Murphy. Enterprise Ireland se poslední dobou také snaží, aby se zákazníci irských firem podívali do Irska a popřípadě tam začali podnikat. Druhou nosnou linií činnosti je pomoc firmám, aby si vybudovaly vlastní kanceláře v zahraničí a pokud bude tamní trh jejich aktivitě příznivě nakloněn, i vlastní pobočku. „Každá země si musí vybrat strukturu podpory, která jí vyhovuje,“ uzavřel Murphy.

Maďarsko: Vyvážet kapitál, lákat investice

Maďarské hospodářství je nyní v růstové fázi a podpora exportu se snaží nezůstat nikterak pozadu. Vedle vývozu zboží se Maďaři věnují také vývozu kapitálu. Stát podporuje maďarské firmy expandující do zahraničí prostřednictvím instituce s názvem Corvinus. Ta do expandující firmy kapitálově vstoupí a po třech až pěti letech ji zase opustí. Funguje tak vlastně jako fondy rizikového kapitálu. Kapitálově firmu podpoří a umožní jí rychlý rozběh na zahraničním trhu. Podle vedoucího kanceláře Obchodního zastupitelství velvyslanectví Maďarské republiky Gergelyho Mezö vyvezly maďarské firmy do konce loňského roku 2,5 miliardy USD kapitálu. Více než sto milionů dolarů z toho směřovalo do České republiky. Kromě vývozu vlastního kapitálu se Maďaři snaží také přilákat zahraniční investice. V případě podpory investic existuje od letošního roku v Maďarsku nový systém pobídek sladěný s Evropskou unií. Velký důraz se klade na vytváření příznivého podnikatelského prostředí. Součástí toho je nepochybně i výše daně z příjmu právnických osob. Sazba je dnes osmnáctiprocentní, ale vedou se diskuze o jejím snížení. Navíc firmy podnikající na maďarském území mohou vytvářet investiční rezervy, které se nedaní. Pokud jde o podporu malých a středních firem, existují v Maďarsku podobné programy jako v Česku. Kromě již zmíněné rizikové kapitálové společnosti, která kapitálově vstupuje do malých a středních podniků na tři až pět let. Státní agentura pro rozvoj investic a obchodu VTD má 37 zahraničních kanceláří v 32 zemích a deset regionálních zastoupení v sousedních státech. Zaměřuje se na rozvoj podnikání, podporu exportu a investic. V elmi důležitou roli pak bude podle Mezö hrát při čerpání prostředků z Evropské unie.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče