Jak zredukovat digitální propast

16. března 2011, 15:32 - Ondřej Hergesell
16. března 2011, 15:32

Do pěti let má mít třetina národa internetové připojení o rychlosti 30 megabitů za vteřinu

Vánoce 2013, Češi žijící na vesnicích sedají k internetu s rychlostí alespoň dvou megabitů za vteřinu, jejich spoluobčané z větších měst mají internet dokonce pětkrát rychlejší. Vánoce 2015 jsou internetově ještě štědřejší: třetina tuzemských domácností má připojení k síti o rychlosti alespoň 30 megabitů za vteřinu. To nejsou údaje z nějakého sci-fi románu, ale základní teze dokumentu Digitální Česko, který schválila vláda jako státní strategii pro oblast elektronických komunikací, tedy především internet.
Vedle základních cílů, kam by měl ve střednědobém horizontu dospět, obsahuje Digitální Česko i poměrně detailní analýzu současného stavu elektronických komunikací, včetně srovnání se zahraničím, a návrhy, jak může stát rozvoj připojení podporovat v tržním prostředí. „HDP je v současném globalizovaném světě stále lehčí. Místo výroby oceli či průmyslových strojů se do popředí dostává lehká a znalostní ekonomika, jejíž součástí je i ICT byznys. Všem je dnes jasné, že rychlé připojení k internetu není v současné době cíl, ale nástroj,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

Penetrace za miliardy

Právě „jeho“ úřad, tedy MPO, strategii Digitální Česko připravovalo a společně s regulátorem telekomunikačního trhu Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) má na starost plnění základních úkolů. „Primárním cílem je zlepšit dostupnost internetu a rychlost připojení, neboť zaostáváme jak proti průměru EU, tak i za zeměmi sdruženými v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD),“ tvrdí Jan Duben, sekční ředitel MPO, do jehož kompetencí internet spadá.
Zatímco v České republice dosahuje penetrace rychlého internetu 19,3 procenta, průměr OECD je 23,3 procenta, a sedmadvacítky zemí EU dokonce 24,8 procenta. „Považoval bych za rozumné, kdybychom se dostali alespoň na průměr Evropské unie,“ soudí šéf ČTÚ Pavel Dvořák. Že má internet pozitivní vliv na ekonomiku země si je vědom i ministr Kocourek, který připomíná jednu ze základních rovnic internetu a byznysu: „Světová banka vypočetla, že zvýšení penetrace vysokorychlostního připojení o deset procent přináší v podobě nárůstu zaměstnanosti, zrychlení procesů, a tedy růstu efektivity, zvýšených útrat a s tím souvisejících investic pozitivní vliv na růst hrubého domácího produktu o 1,21 procenta.“ Pro úplnost dodejme, že v případě České republiky by to v běžných cenách loňského roku představovalo téměř 45 miliard korun. Svatoslav Novák, předseda ICT Unie, nejdůležitější oborové asociace v oblasti elektronických komunikací, si pochvaluje, že si politické špičky této země začaly uvědomovat důležitost technologicko-telekomunikační branže. „ICT průmysl je pro rozvoj této země naprosto stěžejní, pokud nechceme, aby se z Česka stala jen levná montovna. Oproti západní Evropě zaostáváme v otázce broadbandu v domácnostech, tedy rychlého internetu, asi o třetinu, což má za následek ztrátu konkurenceschopnosti lidí a v konečném důsledku i celé země,“ říká Novák, který reprezentuje osmdesátku firem s ročním obratem přes 215 miliard korun. „Jen na daních a pojištění odvedou naši členové do státního rozpočtu bezmála patnáct miliard korun ročně, což je více než autoprůmysl. Je na čase, aby se stát začal o tuto branži náležitě starat,“ dodává.

Ambiciózní plány

Co konkrétně tedy vládní garnitura hodlá udělat pro lepší budoucnost českých elektronických komunikací?
* Zredukovat digitální propast v přístupu k rychlému internetu mezi venkovem a městy, zajistit dostupnost broadbandu ve všech obydlených lokalitách Česka o rychlosti alespoň dva megabity za vteřinu (přičemž ve městech by to mělo do konce roku 2013 být alespoň deset megabitů).
* Využít svého postavení regulátora a do roku 2015 zajistit, aby venkov měl internet s alespoň poloviční rychlostí, než jaké je průměrně dosahováno ve městech, s tím, že třetina domácností Česka by měla mít web o rychlosti přinejmenším 30 megabitů za vteřinu (takže běžně velké hudební album se dá stáhnout do dvacet vteřin).
* Stát jako velký odběratel elektronických služeb bude ovlivňovat poptávku a zároveň stimulovat rozvoj nových technologií.
* Pokračovat v elektronizaci státní správy, tedy vytvářet či dokončit služby typu eGovernment, eHealth, eJustice apod., které vyžadují vysokorychlostní přístup k internetu, a motivovat tím národ k jeho většímu využívání.
Ambiciózní plány, zejména část týkající se výrazného zrychlení českého internetu, vyvolávají otázku, jaké páky má stát pro realizaci těchto cílů v ryze tržním prostředí. „Ve schváleném návrhu je několik opatření, například zřízení registru pasivní infrastruktury, tedy jakési databáze stožárů, kabelovodů, potrubí a rozvodných skříní po celé České republice. Náklady na výkopy a položení kabeláže nebo chrániček optických vláken totiž představují 70 až 80 procent celkových nákladů na výstavbu sítí. Případné sdílení infrastruktury mezi operátory může díky databázi, kterou zvažujeme vytvořit, náklady výrazně snížit a podpořit rozšíření nabídky rychlého internetu,“ vysvětluje Jaromír Novák, šéf odboru elektronických komunikací MPO. Podle Davida Grundela, ředitele české pobočky společnosti Alcatel-Lucent, stojí jeden metr výkopu přibližně tisíc korun. Jeden metr kabelu, který se do něj položí, asi čtyři koruny, ať se jedná o měděný kabel pro ADSL linku, nebo optické vlákno umožňující připojení až do stovek megabitů za vteřinu. Vedle tohoto registru chce ministerstvo a ČTÚ motivovat k pokrývání odlehlých oblastí snížením poplatků za využití kmitočtů, které pravidelně operátoři platí regulátorovi trhu.

Kmitočty z dividendy

Klíčovým nástrojem pak má být plánované výběrové řízení na čtvrtého mobilního operátora, které chce ČTÚ rozjet během druhé poloviny letošního roku. V něm bude nabízet jak zbývající volné kmitočty v pásmech 1,8 či 2,6 gigahertzu, tak především v pásmu 800 megahertzů, což jsou frekvence z takzvané digitální dividendy, jež se uvolní po úplném vypnutí analogového televizního signálu a přechodu na digitální. „Cíle z DigiČeska hodláme zabudovat do výběrového řízení tak, aby znemožnily účast spekulantů, a naopak oslovily reálné investory. Zároveň počítáme se zapracováním takzvaných rozvojových kritérií, což jsou požadavky na dosažení určitého pokrytí ve stanoveném čase na určité úrovni,“ přesvědčuje Dvořák.
V pracovních verzích dokumentu Digitální Česko dokonce byla tato rozvojová kritéria narýsována, ve finální podobě dokumentu (po mezirezortním připomínkovém řízení) však vypadla. Tvůrci strategie z MPO například navrhovali: Obce do pěti tisíc obyvatel budou pokryty do dvou let od získání licence, teprve po pokrytí 30 procent z nich může vítězný subjekt začít stavět síť v obcích do 20 tisíc obyvatel a teprve po pokrytí 60 procent malých obcí a 30 procent středně velkých obcí či měst může výherce tendru začít pokrývat města do 200 tisíc obyvatel. Na Prahu, Ostravu či Brno by došla řada až v momentě, kdy by bylo mobilním signálem pokryto 90 procent malých obcí, 60 procent středních obcí a 30 procent měst. „Konkrétní podoba podmínek vzejde z diskuse, ale obecně je předpokládáno, že vítěz aukce na volné kmitočty by se měl zavázat postupovat podobně,“ soudí Jaromír Novák.
Šéf ČTÚ ale upozorňuje, že dokument Digitální Česko je technologicky neutrální, takže k dosažení cílů pokrytí či rychlostí může dojít jak prostřednictvím mobilních technologií, tak i pevných sítí. „V daném časovém rámci vidím větší šanci pro mobilní broadband na základě technologie LTE, ale v pevných linkách bude vysokých rychlostí dosahováno díky optickým vláknům a připravované technologii VDSL,“ dodává Dvořák.

Extrémní Vysočina

Z výsledků studie, kterou si MPO zadalo u agentury Central European Data Agency, vyplývá jedno nepříjemné zjištění – více než 636 tisíc obyvatel České republiky nemá možnost využívat služby vysokorychlostního internetu nebo je může využívat pouze od jednoho dodavatele, tedy bez konkurenčního tlaku na cenu a zejména kvalitu. „Nejhorší situace je v kraji Vysočina, kde každá pátá obec nemá žádný přístup k internetu, naopak ve středních Čechách je to jen osm procent obcí,“ vypočítává Jan Duben.
Jan Lembas z poradenské firmy CET navíc upozorňuje, že propast mezi Českem a vyspělou částí EU se může nadále zvyšovat. „Abychom deficit dohnali, potřebujeme urychleně, tedy do čtyř až pěti let, připojit k internetu dva miliony domácností. To půjde jen kombinací optických sítí a nových mobilních technologií v 4G,“ soudí. Jaromír Novák k tomu dodává, že v současnosti využívá téměř polovina (46 procent) vysokorychlostně připojených rodin technologii WiFi, tedy bezdrátově. „Největší potenciál do budoucna samozřejmě nabízí optické vlákno, ale nejsme v situaci, kdy bychom mohli říci, že do pěti let bude celá Česká republika zasíťována optickým kabelem. Výsledkem DigiČeska bude mix bezdrátových a pevných sítí,“ uzavírá Novák.

Digitální dálnice podle EK Rozvoji rychlého internetu se věnuje i Evropská komise (EK). Ta si dala za cíl, aby do roku 2020 měli všichni obyvatelé EU přístup k internetu rychlejšímu než 30 megabitů za vteřinu (čehož dnes v unii dosahuje asi pět procent linek) a přinejmenším polovina evropských domácností by měla mít připojení 100 megabitů za vteřinu. Jen pro ilustraci, dnes má takto rychlou síť jen půl procenta Evropanů. Dle zjištění komise totiž starý kontinent zaostává nejen za asijskými zeměmi, ale i za Spojenými státy americkými. Takzvanou evropskou digitální dálnici chce EK vytvořit několika regulatorními opatřeními, mimo jiné podporou projektů pro napojení venkovských oblastí na optické sítě.

Zemědělské internety Předchůdce současné Státní politiky v elektronických komunikacích, zkráceně označované jako Digitální Česko, pochází z ledna roku 2005, kdy za premiérování Stanislava Grosse a fungování samostatného ICT resortu, tedy ministerstva informatiky, schválila vláda Národní broadbandovou strategii (NBS). Česká republika tehdy získala téměř 900 milionů korun na podporu vysokorychlostního internetu, zejména na venkově, jenže většina peněz byla takzvaným principem flexibility použita na modernizaci zemědělských a potravinářských podniků. Když bylo v roce 2007 zrušeno ministerstvo informatiky, přešla část kompetencí včetně NBS do působnosti ministerstva vnitra, zatímco problematika elektronických komunikací „spadla“ na resort průmyslu a obchodu. O podpoře vysokorychlostního internetu nebylo několik let slyšet, přesto se vnitro pochválilo za to, že cíl strategie, dosáhnout 50procentní penetraci broadbandu, se podařilo splnit již v roce 2008. Definice rychlého internetu však zůstala v intencích roku zadání, za broadband bylo požadováno připojení o rychlosti minimálně 256 kilobitů za sekundu, tedy jedna osmina základního minima, kterou nyní hodlá stát prosadit v rámci Digitálního Česka.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče