Jak země „bojují“ s nezaměstnaností?

06. října 2009, 12:12 - Petr Gola, <a href="http://www.finance.cz">Finance.cz</a>
06. října 2009, 12:12

Ekonomiky některých vyspělých zemí světa již vykazují mírné oživení, nezaměstnanost však neklesá. Míra nezaměstnanosti se mezi zeměmi výrazně liší, jaké konkrétní opatření podnikly jednotlivé země ke snížení nezaměstnanosti?

Autor: Jan Blažíček

Rostoucí míra nezaměstnanosti je hlavním problémem všech vyspělých ekonomik. Ve většině členských zemí OECD se očekává nárůst nezaměstnanosti i v příštím roce. Nyní dosahuje nezaměstnanost ze země OECD rekordních 8,5 % (což je o 2,4 % více než v předcházejícím roce), v roce 2010 může být až 10 %. Projevuje se zde totiž značné časové zpoždění. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v Nizozemí, Koreji a Rakousko (pod 5 %). Nejvyšší je ve Španělsku (18,5 %), následují Irsko, Slovensko a Maďarsko (přes 10 %). O problému nezaměstnanosti čtěte i Nezaměstnanost – největší starost Evropanů.

Většina zemí OECD zavedla opatření s cílem podpory zaměstnanosti v zemi. Mezi nejznámější patří:

• dočasné snížení sociálního pojištění

• snížení daňové povinnosti a podpora podnikání

• státní kompenzace mzdy práce na méně hodin

• snížení administrativy

• finanční úlevy při přijímaní nových pracovníků

• zvýšení výdajů na aktivní politiku práce (rekvalifikaci, školení…).

Vybrané evropské země:

Německo

Nezaměstnanost v Německu se zvýšila za poslední rok nejméně ze všech členských zemí OECD. V červenci 2008 byla 7,2 % a v červenci 2009 byla 7,7 %. Nezaměstnanost se tak zvýšila pouze o 0,5 %. Německé výdaje na podporu zaměstnanosti jsou nejvyšší ze všech vyspělých zemí OECD (v % k HDP). Jedním z hlavních důvodů bylo zavedení „kurzarbeitu“, kdy firmy splňující vládní podmínky dostávají dotace na mzdy svých zaměstnanců od státu. Zaměstnanci čas, kdy nejsou v práci tráví „samostudiem“. Pracovní doba se zkrátila v průměru o jednu třetinu. Firmy tak raději své zaměstnance nepropouští a čekají na oživení poptávky. Pokud však k němu nedojde, tak dojde i v Německu k hromadnému propouštění, kterému se zatím úspěšně vyhnulo. Maximální doba podpory je dokonce 24 měsíců. Německou vládu však stojí toto opatření cca 1,5 miliardy € měsíčně. V červenci bylo takto státem dotováno 1,4 miliónů pracovních míst. Německo dále výrazným způsobem usnadnilo administrativu u zkrácených úvazků, které jsou nyní pro zaměstnavatele atraktivní. Dalšími kroky německé vlády bylo dočasné snížení některého pojistného, dále došlo v výraznému nárůstu dotací na rekvalifikace či školení (především starších pracovníků a čerstvých absolventů).

Nizozemí

V Nizozemí je v současné době nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí OECD (3,4 %). Nizozemí se cestou podpory (daňově i administrativně) zkrácených pracovních úvazků vydalo již před léty. U zaměstnavatelů je práce na zkrácený úvazek oblíbená a často nabízená, využívá ho dokonce 60 % všech žen. V době krize došlo k ještě větší podpoře ze strany státu. Nizozemská vláda však vyžaduje, aby zaměstnavatelé vrátili polovinu výdělku zaměstnavatele, jestliže dojde v průběhu 3 měsíců k jeho propuštění.

Velká Británie Velká Británie neprovádí, např. narozdíl od Německa, žádnou dotační politiku směřující k zamezení propouštění (státní výdaje jsou tak ve Velké Británii výrazně nižší). Hlavní výdaje jsou směřovány na zesílení pomoci nezaměstnaným při hledání nového pracovního místa. Byl však např. zaveden program, kdy v oblastech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti mohou nezaměstnaní pracovat ve společenských organizacích. Vybrané mimoevropské země

USA

Míra nezaměstnanosti v USA se zvyšuje rychleji než v ostatních vyspělých zemích, za posledních 12 měsíců došlo ke zvýšení o 3,6 %. Míra nezaměstnanosti tak dosáhla 25letého maxima. Vládní výdaje na aktivní programy na trhu práce jsou v porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD nízké. Trh práce v USA je však velmi pružný. Propustit nebo přijmout pracovníka nepřináší zaměstnavateli kromě nákladů na zaškolení žádné vedlejší náklady (např. odstupné či výplata mzdy ve zkušení době). Z tohoto důvodu v USA nezaměstnanost rychle stoupala, avšak při oživení domácí ekonomiky bude zase rychle klesat. V USA rovněž nehrozí „evropské“ nebezpečí, že ze státních dotací jsou zachraňovány pracovní místa a firmy, jejichž budoucnost je nejistá. Vlivem hospodářské krize však došlo v USA ke zlepšení finančních podmínek pro nezaměstnané, které jsou pořád výrazně nižší než v EU.

Více na Finance.cz.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče