Jak zdanit příjmy z honorářů

21. února 2005, 00:00 - JAROMÍR CHLADA, účetní a ekonomický poradce
21. února 2005, 00:00

DANĚ Z VEDLEJŠÍ ČINNOSTI Případ našeho čtenáře Kamila Laštovky je častý. Týká se osob samostatně výdělečně činných - takzvaných svobodných povolání, pokud je pro ně tato činnost pouze vedlejším výdělkem. Kamil Laštovka má stálé zaměstnání na plný úvazek.

**DANĚ Z VEDLEJŠÍ ČINNOSTI

Případ našeho čtenáře Kamila Laštovky je častý. Týká se osob samostatně výdělečně činných - takzvaných svobodných povolání, pokud je pro ně tato činnost pouze vedlejším výdělkem.

Kamil Laštovka má stálé zaměstnání na plný úvazek. K tomu si ale jako publicista a umělec nepravidelně přivydělává psaním článků. Pokud tyto honoráře v kalendářním měsíci nepřesahovaly 3000 korun od jednoho subjektu, postaral se tento plátce odměny (v tomto případě tedy většinou různá vydavatelství) automaticky o stržení 10% daně - což je zvláštní sazba podle § 36 zákona o daních z příjmů. Tím jsou povinnosti pana Laštovky z honorářů vypořádány, nemusí tedy ani samostatně podávat daňové přiznání.

Jenže: V loňském roce měl Kamil Laštovka poprvé několik vyšších příjmů, přesahujících zmíněné 3000 korun. Zajímá ho tedy, jaké jsou jeho povinnosti ve vztahu k finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.

Pokud je vyplácený příjem od jednoho plátce (vydavatelství) vyšší než tři tisíce korun za kalendářní měsíc, vzniká poplatníkovi povinnost podávat samostatně daňové přiznání typu B. V tomto případě tedy nepověří zaměstnavatele podáním daňového přiznání, ale požádá ho jen o vystavení potvrzení o takzvaných zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků. V daňovém přiznání typu B pak musí autor uvést jak příjmy ze zaměstnání, tak i z honorářů přesahujících zmíněnou hranici.

Také autoři, umělci a další takzvaná svobodná povolání mají podobné povinnosti - a tím pádem i práva -jako ostatní osoby samostatně výdělečně činné. Mohou si tedy mimo jiné uplatnit (odečíst z daní) výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tedy například výdaje za dopravu přímo související s touto výdělečnou činností, výdaje za výpočetní techniku, telefonní hovory, kopírování, odbornou literaturu a podobně. Alternativou k tomuto „schovávání účtenek“ je uplatnění výdajů paušální částkou ve výši 30 % z dosažených příjmů (podle § 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů). V obou případech si lze odečíst také uhrazené zdravotní a sociální pojištění.

Jakmile příjmy poplatníka dosáhnou výše rozhodné pro povinnost podávat samostatně daňové přiznání typu B, zaregistruje se jako poplatník daně z příjmů fyzických osob na finančním úřadě v místě trvalého bydliště. V případě autorské či umělecké tvorby není nutné mít živnostenské oprávnění - na úřadě postačí vaše prohlášení, že vykonáváte uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (ve znění pozdějších předpisů).

Dále se musíte zaregistrovat na příslušné správě sociálního zabezpečení. Pokud vykonáváte samostatnou výdělečnou činnost vedle zaměstnání jako vedlejší činnost, platíte v prvním roce zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti jen tehdy, pokud se k účasti na důchodovém pojištění sami přihlásíte. V dalších letech budete platit zálohy v případě, kdy by (podle stavu pro rok 2004) výše vašich příjmů z autorských příspěvků - po odečtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení -činila alespoň 40 410 korun za kalendářní rok.

Zálohy na zdravotní pojištění nejste povinen platit v měsících, kdy budete současně s autorskou činností zaměstnán a zaměstnání bude vaším hlavním zdrojem příjmů. Pojistné v tom případě odvádí jen zaměstnavatel. Přesto se autor musí u zdravotní pojišťovny alespoň zaregistrovat jako OSVČ - do 8 dnů ode od měsíce, kdy jeho honoráře překročily uvedenou hranici.

Do daňového přiznání i do přehledu pro zdravotní a sociální pojistné uvádíte jen ty příjmy, které nebyly zdaněny automaticky u jejich plátce -tedy jen částky přesahující zmíněné tři tisíce. Pan Laštovka ani další lidé, kteří si přivydělávají podobně jako on, nemusejí mít strach ani v případě, že by plátce honorářů (nebo některý z více plátců) nesplnil svou povinnost automaticky srazit 10% částky. Odpovědnost je totiž výhradně na tomto plátci, nikoliv na příjemci. Pokud tedy vydavatel nebo podobný subjekt srážku daně neprovede, bude ji finanční úřad vymáhat na něm, ne na autorovi nebo umělci.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče