Jak vyždímat EU

30. dubna 2010, 15:11 - Kateřina Menzelová
30. dubna 2010, 15:11

Zavedený pracovní řád v institucích je nespravedlivý a demotivující

Požadují zvýšení platu dle tabulek bez ohledu na to, že ekonomiky Evropské unie nyní jen pomalu a s obtížemi překonávají krizi. Suma, která jim každý měsíc přijde na bankovní konto, není zdaleka jediným benefitem, který plyne z jejich zaměstnání. Řeč je o evropských úřednících. Budí respekt, ale i oprávněnou kritiku. Stali se součástí mnohdy zkostnatělé bruselské byrokracie. V evropských institucích pracují stovky Čechů, kteří jsou specialisté ve svém oboru, vykonávají smysluplnou a odpovědnou práci a je samozřejmé, že jsou za ni náležitě odměňováni. Aby se dostali na vytoužené místo, museli projít náročným a zdlouhavým výběrovým řízením. Z tisíců uchazečů v celé sedmadvacítce totiž bývají na pozice v Bruselu vybráni pouze desítky vhodných kandidátů. Tito lidé by neměli problém najít podobné místo kdekoliv. Mnoho Čechů, kteří se z Bruselu vrátili zpět, se dostalo na vysoké manažerské pozice v soukromé sféře nebo jsou úspěšní ve státních institucích. Jenže pak je tu početná skupina těch, pro něž je Brusel jen možností, jak si vydělat peníze. A je jim jedno, že je dostávají za nudou a rutinní činnost, na kterou by klidně vystačili se středoškolským vzděláním. Mrhají tak často svým odborným potenciálem. Sami mnohdy připouštějí, že bruselské platy a další benefity jsou přemrštěné. Jenže by byli přeci hloupí, kdyby se výhod vzdali. Bohužel, státní správa umožňuje, že stejné tabulky a řád platí pro všechny nehledě na výkonnost zaměstnance. A kolos, jakým je bruselská administrativa, zaručuje šedým úřednickým myším pohodlný život. Že by se na zaběhnutém systému, který je nespravedlivý a demotivující, mělo něco změnit, je nepravděpodobné. Doporučení tedy zní: každý, kdo přemýšlí o práci v institucích EU, by si měl předem rozmyslet, zda jde za kariérou a motivací vykonávat smysluplnou práci, nebo jen hledá pracovněprávní luxus.

Pejčbrejkují nebo klínapují. Počeštěná verze anglického označení aktivit, které provádějí zaměstnanci Evropské komise na asistentských pozicích. Pracovní dobu tráví tím, že kontrolují, zda obsah textu na stránkách je v jednotlivých jazycích identický. Například v jednom z oddělení takto Češi porovnávají český a anglický text. S trochou znalosti angličtiny a schopností ovládat základy wordu jde o mechanickou práci. Pokud by ji ti samí lidé odváděli v jakékoli firmě v Česku, museli by se spokojit s průměrným platem. Jejich nástupní základní mzda v Evropské komisi překračuje 2600 eur, tedy necelých 70 tisíc korun čistého. Úředníci nemusejí odvádět daně, platí jen odvody na zdravotní a sociální pojištění. Tabulkové platy těch, co se dostali na vyšší posty – administrátorské, začínají na více než 4200 eurech. Odměňování evropských úředníků představuje dokonale propracovaný systém, který do nejmenších detailů popisuje, na co všechno mají zaměstnanci nárok. Různé bonusy znamenají přilepšení k platu v řádech několika set eur. Práce v evropských institucích ale přináší i další, nefinanční benefity, jako je automatické povyšování po uplynutí dvou let či dodatečné dny volna. Někteří Češi pobývající v Bruselu, a určitě se to netýká jen jich, přišli na to, jak systém využít na maximum.

Životní zkouška

Všichni úředníci museli nejprve absolvovat vstupní test. Pokud dotyčný uspěje, s trochou nadsázky lze říci, že jde z pracovního hlediska na dlouhou dobu o největší životní komplikaci. Prověrky se skládaly z písemného testu z logiky, porozumění textu v cizím jazyce a ze znalostí evropských institucí. Tato část se pro řadu uchazečů ukázala jako největší překážka. Museli se zpaměti naučit ty nejpodrobnější detaily týkající se EU, což znamenalo mít v paměti stovky dat a jmen. Často přitom tyto informace ke své práci vůbec nepotřebují. V testech se objevovaly otázky typu: Kdo z předsedů Evropské komise prosadil takzvaná balíková jednání, nebo Který z pomocných orgánů EK vydává Úřední věstník EU? Ti, co se dostali přes písemnou část, postoupili k ústnímu pohovoru do Bruselu. Ani zdárné vystoupení před zkušební komisí ale automaticky neznamenalo, že dotyčný získá lukrativní místo. Jeho jméno bylo zařazeno na seznam úspěšných absolventů a práci si musel zajistit každý sám. Dle oficiálních statistik prošlo doposud testy do evropských institucí na 350 tisíc zájemců, ale zaměstnání sehnalo jen tři procenta z nich. Na konci loňského roku Evropská unie sjednotila náborové konkurzy a pořádá nyní hromadně zkoušky pro všechny členské země najednou. V polovině března vyhlásil Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) takovýto konkurz poprvé. Zájem je hlavně o experty na evropskou administrativu, právo, ekonomii, informační technologie a audit. Přihlášku podalo přes 51 tisíc lidí, z nichž je 865 Čechů. Výběrová řízení probíhají každoročně ve třech cyklech – pro administrátory, asistenty a překladatele a tlumočníky. Aby se již neopakovala situace, kdy jména úspěšných uchazečů zůstanou na seznamu několik let, aniž by se jim podařilo získat pracovní místo, budou rezervní seznamy platit do konce jednoho cyklu výběrového řízení, tedy pouze rok. Letošní konkurz představuje poprvé celoevropský nábor, dříve byly testy pořádány pro jednotlivé země. Výsledky konkurzu se účastníci dozví nejdéle za devět měsíců. To je výrazný posun, protože doposud rozhodovala bruselská byrokracie až dva roky. Na post administrátorů se mohou přihlásit všichni, kdo mají aspoň bakalářský titul a mluví anglicky, francouzsky nebo německy. Zájemci projdou počítačovým testem z matematiky včetně slovních úloh a logického uvažování, testem z vybraného oboru (práva, auditu, veřejné správy, ekonomie nebo IT) a z porozumění textu. Odpadne test ze znalostí evropských institucí. Další je prověrka v praktických úlohách, takzvaných assessment centrech. Kdo projde, půjde na ústní pohovor.

Až do penze

Češi přicházeli do evropských institucí ve dvou vlnách. „V té první, po roce 2000, to byli lidé, kteří měli o evropskou problematiku skutečně zájem a zabývali se jí i v Česku,“ říká zdroj týdeníku EURO. V pozdější době se stále častěji mezi uchazeči objevovali lidé, pro které se hlavním kritériem proč jít do Bruselu stala výše platu. Na asistentských místech tak působí řada učitelů, kteří by v Česku pobírali tabulkový plat. Až působení v Bruselu jim umožnilo dovolené v exotických krajích či pořízení luxusního auta. Pohled každý měsíc na výplatní pásku jim bohatě vynahradí to, že v podstatě zahodili své vysokoškolské vzdělání a v mnoha případech vykonávají mechanickou práci. V Evropské komisi pracuje v současné době 450 Čechů, dvě třetiny jsou ženy. I když čeští úředníci v Bruselu fungování kolosu sami neveřejně kritizují, v mnoha případech se mu dokonale přizpůsobili. Tvrdí, že nastavený systém je značně demotivující. Každý, kdo nastoupí do zaměstnání, musí projít devítiměsíční zkušební lhůtou. Po jejím uplynutí, pokud se nedopustí nějakého skutečného průšvihu, má, jako jinde ve státní správě, zajištěno lukrativní místo až do penze. Pracovní řád stanovuje, že úředníci budou automaticky každé dva roky povýšeni. Na zaměstnance sice píší jejich nadřízení hodnocení, na některých odděleních jde ale o formalitu. „Povýšení se týká lidí, kteří se snaží, ale i těch, kteří se nepřetrhnou,“ říká jeden z asistentů. Pracovníci mají jisté, že se budou v průběhu času posunovat do vyšších kategorií jednotlivých platových tříd, kterých je šestnáct. V té nejvyšší činí základní plat 16 600 eur. Kdo chce šplhání po žebříčku urychlit, musí projít vnitřním konkurzem. V pracovním řádu je uvedeno, že při prvním povýšení může být dotyčný přezkoušen z uspokojivých znalostí třetího jazyka. Přestože mají úředníci placené jazykové kurzy, které navštěvují v pracovní době, Češi našli způsob, jak se případnému neúspěchu u zkoušky vyhnout a pojistit si postup. Místo zkoušky například z francouzštiny se přihlásí na test ze slovenštiny. A předpisy tím neporuší, i slovenština je jednacím jazykem EU. I když jsou bruselské platy nadstandardní, a to i v belgickém měřítku, přesto na konci loňského roku úředníci kvůli penězům stávkovali. Některým stávkujícím Čechům se nelíbilo, že za čas mimo kancelář nedostanou zaplaceno. Vždyť mají přeci právo na to, aby dostali přidáno. Cílem protestu bylo dosáhnout navýšení platů o 3,7 procenta. Proti se však postavila řada členských zemí EU (viz Česko se komisi nepostaví), jejichž souhlas je ke zvýšení nezbytný. Kritici valorizace poukazují na to, že je třeba brát v úvahu současnou situaci, kdy unie prochází nejhorší ekonomickou krizí ve své historii. Jenže s růstem mezd počítají evropské normy. Na to upozornil i předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Musíme dodržovat zákon. Toto není politická volba, ale zavedení zákonem daného závazku do praxe,“ komentoval situaci. Spor o zvýšení platů nyní řeší soud. Až do jeho vyřešení budou úředníci dostávat platy navýšené o 1,85 procenta. Zaměstnanci EU poukazují na to, že by se jim měly mzdy upravovat dle inflace v hostitelské Belgii a také podle vývoje kupní síly úředníků v členských zemí. V roce 2008 euroúředníkům mzdy narostly o 2,4 procenta, ale inflace v Belgii dosáhla šesti procent, takže jim prý ve výsledku citelně klesla jejich kupní síla.

Zaplacené přesčasy

Pracovat v některé z evropských institucí neznamená jen nadprůměrný plat, ale i další výhody. Ty garantuje pracovní řád, který byl poprvé přijat roku 1968 a od té doby mnohokrát novelizován. Poslední velká úprava proběhla v roce 2004 před rozšířením unie. V jednom z paragrafů se konstatuje, že týdenní pracovní doba je stanovena na 42 hodin. Pro ty, kteří pracují na nižších asistentských pozicích, je zaručeno, že každou hodinu přesčasu dostanou zaplacenou, nebo si ji budou moci vybrat v náhradním volnu. V komerční sféře něco nevídaného. Někteří z českých úředníků se již naučili, jak s touto výhodou správně „naložit“. Často proto zbytečně vysedávají v práci jen kvůli tomu, aby si finančně přilepšili nebo aby si například prodloužili víkend, aniž by museli čerpat dovolenou, kterou mají stanovenou na 30 pracovních dní. Dle pracovního řádu má zaměstnanec za odpracovanou hodinu přesčasu nárok na 1,5 hodiny náhradního volna, spadá-li práce navíc do doby mezi 22. a 7. hodinu, dostane za každou hodinu dvě hodiny volna. „Během švédského předsednictví bylo málo dokumentů a nemohli jsme tak zůstávat v práci přesčas,“ posteskl si jeden z úředníků. A pak je tu systém různých příplatků. Zaměstnanci dostávají příspěvky na domácnost, jejichž základní výše činí od poloviny loňského roku více než 167 eur. Podmínkou je, aby dotyčný žil v manželství či registrovaném svazku. Dle informací týdeníku EURO je finanční přilepšení pro někoho důvodem pro uzavření neplánovaného sňatku. Další stovky eur pobírají zaměstnanci v Bruselu na děti, cestovné nebo na vzdělání. Po stanovenou dobu si mohou za zvýhodněných podmínek pořídit auto a vybavení bytu. Není tak výjimkou, že krátce po nástupu do práce se již úředníci vozí luxusními auty. Je logické, že nikdo z úředníků, hlavně těch, kteří si zvykli na pohodlný život v Bruselu a jinde by měli problém se uplatnit, nechce o svůj lukrativní post přijít. Jakoukoli kritiku týkající se EU nesou s nelibostí. A je jedno, zda se ozývá z Pražského hradu nebo od volených zástupců v Evropském parlamentu. Je logické, že daleko více přívrženců než euroskeptik Václav Klaus měl mezi úředníky bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Jeho vstřícný postoj k EU byl byrokratům mnohem sympatičtější.

Box Česko se komisi nepostaví Na dubnové schůzi česká vláda neposvětila plán, aby se Česko připojilo ke skupině zemí, jež nesouhlasí s navýšením platů úředníků EU o 3,7 procenta. Francii, Německu, Nizozemí a Velké Británii se nelíbí představa, že v době hospodářské recese doprovázené škrty ve veřejných rozpočtech by se zaměstnanci bruselských institucí měli těšit růstu mezd v plné výši. Problém je, že na to euroúředníci mají dle platné unijní legislativy nárok. Výše platu se v současnosti odvíjí od inflace v Belgii a mezd státních zaměstnanců v „bohatších“ státech EU, kam patří Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Španělsko a Velká Británie. Zaměstnanců, kterých se to týká, je přes 50 tisíc. Návrh, aby se Česko přidalo ke skupince „odmítačů“ plného navýšení vzešel z ministerstva vnitra. Podle dobře informovaného zdroje týdeníku EURO se proti postavilo ministerstvo zahraničních věcí. Evropská komise totiž bude brzy projednávat řadu otázek, které jsou pro Česko důležité. Jde například o realokace finančních prostředků ve strukturálních fondech, kde se vyžaduje souhlas bruselských úředníků. Proto se česká diplomacie snaží předejít otevřenému sporu. Úředníci loni v prosinci v Bruselu stávkovali. Nelíbilo se jim rozhodnutí unijních lídrů navýšit mzdy pouze o 1,85 procent. V materiálu ministerstva vnitra se nicméně praví, že i přes částečné navýšení „nedošlo k poklesu reálné kupní síly platů úředníků EU“. Evropská komise coby „strážkyně“ evropských smluv přesto v lednu členské státy zažalovala u Evropského soudního dvoru. Očekává se, že spor nakonec komise vyhraje. Martin Shabu

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče