Jak vytvořit monopol

05. listopadu 2009, 11:16 - mgr. Rita Kindlerová
05. listopadu 2009, 11:16

Rusové mají tajný plán na ovládnutí ukrajinského trhu s atomem

V ukrajinských novinách Dzerkalo tyžňa (DT) se nedávno objevila závažná zpráva o podrobném ruském plánu, který detailně vyjmenovává prostředky, jež hodlá Rusko použít k přinucení Ukrajiny vzdát se vztahů se Západem a přijmout ruské návrhy, co se jaderné energetiky týče. Týdeník EURO se rozhodl zveřejnit zkrácenou verzi článku, neboť v plánu figuruje i Česká republika.

Vycouvat Ukrajinská společnost Enerhoatom a ruská korporace Tvel měly 2. října 2009 podepsat smlouvu na dodávku paliva pro ukrajinské jaderné elektrárny po roce 2011. Ukrajinská strana však na poslední chvíli svou účast zrušila a odložila na listopadovou schůzku premiérů Ukrajiny a Ruska při setkání předsedů vlád Společenství nezávislých států (SNS) v Jaltě. Redakce DT má k dispozici unikátní Plán opatření státní korporace Rosatom ohledně Ukrajiny po 15. červenci 2009 při nepodepsání dlouhodobé smlouvy na dodávku paliva po roce 2010 (dále pouze Plán) s označením „jen pro služební účely“.
Aktivní dění v této oblasti ukrajinsko-ruské spolupráce se začalo rozvíjet na jaře. Na tiskové konferenci po skončení zasedání Státního výboru pro hospodářskou spolupráci Ukrajinsko-ruské mezivládní komise (SVHS) 29. dubna 2009 ukrajinská premiérka Julija Tymošenková informovala o dohodě, která stanoví, že do 15. července „zformulujeme a poskytneme k jednání dlouhodobou smlouvu na deset let, zahrnující celkový rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky. Ukrajina doufá, že spolu s Ruskem postaví závod na výrobu jaderného paliva. V nejkratší době bychom se měli také stát členy Mezinárodního centra pro obohacování uranu (MCOU) a víme, že Rusko nás v těchto důležitých věcech podporuje.“
V preambuli Plánu se můžeme dočíst, jak Rusko vidí to, že Ukrajina od podpisu dlouhodobé smlouvy ustoupila:
Převedení otázky dodávek jaderného paliva z hospodářské úrovně na úroveň Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Ukrajiny, prezidentské administrativy Ukrajiny a ukrajinské vlády nedovolilo dojednat obchodní podmínky dlouhodobé smlouvy a zařídit její podpis… Ukrajinský prezident Viktor Juščenko nadále trvá na diverzifikaci dodávek jaderného paliva a domáhá se demonopolizace trhu… Věc dospěla tak daleko, že ruská strana byla obviněna z pokusů uchvátit ukrajinský trh s obohacováním uranu… Vedení společnosti Enerhoatom neoficiálně uvedlo, že dlouhodobá smlouva nebude podepsána do 15. července tohoto roku a směrnice k podpisu nebudou k dispozici před koncem předvolební kampaně na Ukrajině (17. ledna 2010), neboť povolební bitvy mohou přinést mnoho změn. Je nepravděpodobné, že práce na kontraktu bude dokončena dříve než v květnu či červnu 2010. V mezivládním dokumentu – záznamu zasedání SVHS z 29. dubna – se v oddíle Oblast jaderné energetiky a jaderných materiálů píše, že státní korporace pro atomovou energii Rosatom a Ministerstvo paliva a energetiky Ukrajiny zajistí uzavření dlouhodobé smlouvy na dodávku jaderného paliva pro ukrajinské jaderné elektrárny po roce 2010 do 15. července 2009. A dále, že státní korporace Rosatom a Ministerstvo paliv a energetiky Ukrajiny budou pokračovat na projektu budování jaderných elektráren na území Ukrajiny, Ruské federace a třetích zemí.

Vytvářet tlak Není žádným tajemstvím, že na jaderném trhu se konkurenční boj vede na všech úrovních, včetně politické. Rusko není výjimkou, i když pravidelně obviňuje Ukrajinu z politizace této otázky. Jak upozorňuje DT, je zřejmé, že Plán byl vypracován a schválen do půlky června 2009, kdy se ještě naplno jednalo o obsahu budoucí smlouvy. V čem spočívají zájmy Ruska v této oblasti a na ochranu čeho jsou zaměřena opatření Plánu?
Státní korporace Rosatom se musí po 15. červenci 2009 zaměřit ve vztahu k Ukrajině na následujcí kroky: - Vytěsnit společnost Westinghouse z Ukrajiny a komplikovat její návrat na trh s VVER (typ reaktorů – pozn. red.).
- Zamezit Ukrajině vytvořit rezervu jaderného paliva na úkor dodávek v roce 2010. - Ukrajina si musí vybrat ruské technologie pro budování podniků na výrobu jaderného paliva. - Podepsat dlouhodobou smlouvu až do roku 2020 tak, aby došlo k fixaci trhu s jaderným palivem na Ukrajině, která bude od ruského dodavatele odebírat palivo minimálně pro 12 bloků. Nejrychlejší a nejúčinnější řešení může být dosaženo za pomoci: - Spojení s politickými zdroji Ruska. - Vyvíjení tlaku na Ukrajinu s tím, že Rusko bude spolupracovat s jinými zahraničními partnery. - Obchodní tlak na Ukrajinu včetně otázky využití uranu ukrajinského původu. - Publikování komentářů odborníků a politiků o důvodech ztroskotání termínu podpisu dlouhodobé smlouvy a podepsání dokumentu o výstavbě podniku na výrobu jaderného paliva na Ukrajině v ukrajinských, ruských a zahraničních médiích.

Nepostradatelná Ukrajina Na Ukrajině je v provozu patnáct jaderných reaktorů sovětské konstrukce typu VVER. Jde o největší park těchto reaktorů mimo území Ruska. Zisky společnosti Tvel za loňský rok z dodávek jaderného paliva pro Ukrajinu a Arménii (jeden blok s reaktorem VVER) byly téměř šestnáct miliard rublů (zhruba 9,5 miliardy korun), tedy 34,4 procenta celkových příjmů. Stejné zisky pocházejí od všech ruských jaderných elektráren s celkovým počtem 31 bloků, včetně reaktorů jiných typů.
Pro ilustraci významu ukrajinského trhu uvádí DT některá čísla:
Prodej paliva společností Tvel jaderným elektrárnám ve východní Evropě a v Litvě v roce 2008 dosáhl 21,2 procenta celkových tržeb, v Číně 2,7 procenta, v Indii 5,7 procenta, v Íránu 1,7 procenta. Ukrajina tedy tvoří polovinu devizových příjmů firmy Tvel. Hlavním úkolem ruské strany je si jakýmkoli způsobem udržet obrovský trh s jaderným palivem na Ukrajině a vytlačit konkurenta Westinghouse Electric Company, jehož hlavním akcionářem je společnost Toshiba. Rusko se snaží vytvořit takové podmínky, aby Ukrajina přijala ruské technologie a postavila na svém území jaderné bloky s reaktory ruského typu. V takovém případě si ruské firmy prakticky navždy udrží ukrajinský trh, který se stane stoprocentně závislým na Rusku. Tento monopol povede k diktátu cen, a co je horší, jak se ukázalo na „plynové válce“, v případě politických komplikací mezi oběma zeměmi Rusko prostě „zavře kohoutky“. Pak se ukrajinské jaderné elektrárny produkující téměř 50 procent elektrické energie země zastaví.
Ukrajinská energetická strategie do roku 2030, schválená vládou na jaře 2006, jasně stanoví, že cílem je zbavit se stoprocentní závislosti na ruském monopolním dodavateli jaderného paliva. Proto začaly rozhovory s dodavateli reaktorových technologií z Jižní Koreje, Kanady, a s firmami Areva (Francie) a Westinghouse (USA). Další způsob diverzifikace energetického trhu je výstavba závodu na výrobu jaderného paliva na Ukrajině. S tímto vědomím Rusové chtějí při realizaci Plánu věnovat zvláštní pozornost skutečnosti, že dlouhodobá smlouva a znemožňování výstavby zařízení s technologiemi Westinghouse na Ukrajině… má zůstat prioritami ruského jaderného odvětví.

Bohatý arzenál Metody prosazování národních zájmů, a to ve všech oblastech, používají Rusové různé: od zapojení politických zdrojů, jak je uvedeno v Plánu, po připojení marginálních proruských stran na Ukrajině, o čemž Plán otevřeně nepíše. Dále to může být tlak na Ukrajinu pomocí obchodních nástrojů, využívání autority EU či vyhrožování odstoupením od rozhovorů a demonstrativním vyjednáváním s jinými zeměmi. A samo sebou medializace komentářů politiků a odborníků o tom, že za přerušení jednání mezi ukrajinským Enerhoatomem a ruským Tvelem může Ukrajina. Autoři i vykonavatelé Plánu zřejmě nemají problém s nekorektními metodami, jako například šíření informací o tom, že používání paliva vyrobeného Westinghousem povede ke druhému Černobylu, nebo vypouštění mediálních „kachen“ o tom, že sekretariát ukrajinského prezidenta již rozhodl o postavení závodu na výrobu jaderného paliva u Bílé Cerkve (město nedaleko Kyjeva – pozn. red.), kde nedávno obyvatelé protestovali proti umístění jiného podniku. V arzenálu je i pořádání různých protestních mítinků za účasti ukrajinských občanů.

Obohatit se na obohacování Kritickým bodem pro Rosatom je rok 2015, kdy se dle odhadů Ukrajiny bude definitivně rozhodovat o budoucí spolupráci s americkou společností. Bude velmi obtížné překročit tento rok v rámci dlouhodobé spolupráce. Omezení smlouvy rokem 2015 pomůže vytvořit podmínky pro Westinghouse na trhu s VVER. Zhruba ve stejné době lze očekávat zahájení projektových řízení na nové závody v Evropě a USA. Nadbytek průmyslových kapacit, převýšení poptávky a neexistence dlouhodobé smlouvy na kompletní dodávky mohou vést k tomu, že Ukrajina uskuteční dlouhodobou diverzifikaci dodávání služeb na obohacování uranu. Ideálně by měl Enerhoatom smlouvu s Tvelem podepsat na roky 2011 až 2015. Pro Rusko je důležité překonat fatální rok 2015, kdy se Ukrajina rozhodne, zda se přikloní k Westinghousu. Nastane reálná šance, že Ukrajina získá druhého dodavatele jaderného paliva, a splní tak cíl stanovený ve své energetické strategii. Do roku 2015 mají být též uvedeny do provozu dodatkové kapacity na obohacování uranu ve Francii a USA a Ukrajina bude moci nakupovat tyto služby na světovém trhu. Dodnes je Ukrajina nakupovala pouze v Rusku. Není proto divu, že mezi cíli Plánu najdeme doporučení znemožnit přímé nákupy služeb na obohacování uranu přes Techsnabeksport, dceřinou společnost firmy Rosatom. Zdůvodnění: dodávky pro Ukrajinu má zajistit pouze firma Tvel. Rusové tentokrát nechtějí připustit konkurenci vlastních společností na ukrajinském trhu.

Vydírání Českem Je zajímavé se v Plánu dočítat i o roli Česka:
Poté, co Tvel přeruší vyjednávání, je třeba zaměřit pozornost na jednání s českými partnery v otázce umístění „pilotního“ závodu v Čechách a s dalšími cizími hráči na světovém trhu s jaderným palivem s cílem vytvářet tlak na Ukrajinu… (více viz Vicepremiér zpíval podle not Rosatomu). Vyjednávání s Toshibou/Westinghousem o možnosti spolupráce při výrobě paliva. Jednat se společností GE o spolupráci na americkém trhu. Využití těchto kontaktů jako výhrůžky pro pozice Westinghousu v USA… Jednat se společností Siemens a USEC o využití těchto strategických aliancí pro vstup na americký trh s cílem vyvíjet nátlak na Westinghouse. Tlak na Ukrajinu vyvíjelo vedení Tvelu v červnu a červenci tím, že poskytovalo rozhovory médiím o tom, že „minimálně pět zemí už vyjádřilo zájem o výstavbu závodů“. Mezi potenciálními partnery uvádělo státy jako Česko, které má šest bloků s reaktory VVER a Slovensko (pět bloků). Mimo jiné měli lidé z Tvelu zřejmě na mysli (ale neuvedli je) Maďarsko (čtyři bloky) a Bulharsko (dva bloky, další dva se stavějí). Možná měli na mysli i Finsko, které provozuje dva bloky typu VVER. V těchto zemích jsou ale provozovány ruské reaktory první generace, které budou brzy vyřazeny z provozu. Ukrajinští odborníci vidí do budoucna perspektivu ve výstavbě závodu na výrobu jaderného paliva ve spolupráci s Westinghousem. Něco podobného plánuje Kazachstán, který vytvořil společný podnik s francouzskou Arevou.

Nestandardní Juščenko Ukrajinská premiérka zřejmě přeje úzké spolupráci s Ruskem v jaderném průmyslu. Prezident Ukrajiny ale v ruské podmínce nákupu veškerých služeb na obohacování uranu vidí hrozbu monopolizace, což sdělil 5. června na zasedání RNBO. Vláda má do konce roku 2009 „vypracovat plán na výstavbu podniku na výrobu jaderného paliva, a to formou tendru“. Dříve se mluvilo jen o výběru partnera.
Ale vláda má udělat ještě jednu – v tomto kontextu zvláštní – věc: „Vypracovat do jednoho měsíce (!) návrh mezivládní dohody s vládou Ruska ohledně rozvoje spolupráce v oboru průzkumu, těžby a zpracování uranových rud, jejíž cílem by bylo ve střednědobém horizontu zajistit těžbu uranu tak, aby plně pokryl potřeby jaderné energetiky Ukrajiny.“ Proč tak náhle? Jak se toto slučuje s obavami prezidenta z ruské monopolizace jaderného trhu? Proč se má podepsat smlouva právě s Ruskem, a ne s Kazachstánem, Kanadou či Austrálií? K tomu všemu ještě spatřil světlo světa prezidentský dekret z 11. února 2009, kde stálo černé na bílém: „nehledě na úspěšná jednání pod vedením hlavy státu s americkou stranou a podepsání smluv s firmou Westinghouse na dodávky jaderného paliva pro tři jaderné elektrárny počínaje rokem 2011“. Takže Juščenko zasáhl do pravomocí ukrajinské vlády a jednal jménem společnosti Enerhoatom? Velice nestandardní postup, konstatuje DT a ptá se, jak má v tomto zmatku, který vládne v nejvyšších patrech vedení ukrajinského státu, vést státní podnik Enerhoatom adekvátní jednání s ruskými partnery, kteří jsou známí svojí zručností a vynalézavostí a navíc mají schválený Plán „nátlaku“?

Důrazy - Rusko chce vytlačit západní firmy z ukrajinského trhu s jaderným palivem.
- Hodlá k tomu využít politického i mediálního tlaku.
- Jednou z variant nátlaku je i jednání s Českou republikou o výstavbě závodu na obohacování uranu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče