Jak věčné jsou diamanty?

25. září 2008, 16:35 - David Kasl
25. září 2008, 16:35

Alternativní investiční příležitost slibuje stabilní dlouhodobý výnos.

(celý podtitulek)
Alternativní investiční příležitost slibuje stabilní dlouhodobý výnos. Není však bez rizik.

Spojené státy jsou největším odbytištěm diamantových šperků na světě, ročně se tam prodá zhruba 50 procent jejich celosvětové produkce. Nervozita investorů z aktuální finanční krize se odrazila i ve vývoji cen akcií menších diamantových producentů. Zatímco obchodování s jejich akciemi je pod sílícím tlakem víceméně po celý letošní rok, ceny surových diamantů zůstávaly pevné. Díky tlaku lídra diamantového trhu, jihoafrické společnosti De Beers, která ovládá zhruba 40 procent celosvětové produkce diamantů, vzrostla letos cena suroviny celkem o zhruba 16 procent.

Krátkodobý pokles?

Dle názoru některých analytiků z počátku září se však situace pomalu mění. CEO diamantové skupiny Steinmetz Ori Temkin prohlásil, že v posledních šesti týdnech začala cena surových diamantů klesat a v průměru zaznamenala desetiprocentní snížení. „Mezi samotnými obchodníky s diamanty se prudce snížilo spekulativní obchodování s většími a hodnotnějšími surovými kameny,“ komentoval Temkin v prvním zářijovém týdnu současné dění při své prezentaci investorům v Johannesburgu.
Marketingový ředitel společnosti Rockwell Diamonds Jeffrey Brenner při té příležitosti uvedl, že poslední čtvrtletí obchodům s diamanty nepřálo. „Diamanty jsou luxusní zboží a jako takové nejsou vůči recesi zcela imunní,“ dodal Brenner.
Analytik RBC Capital Markets Des Kilalea se ale domnívá, že zatímco v krátkodobém výhledu nejsou ceny diamantů jisté, během příštích tří až pěti let ovlivní jejich růst nedostatek drahokamů, protože ani nejnovější zprávy o dalších nalezištích a těžbě nestačí pokrýt rostoucí poptávku. „Nedostatek způsobí především rostoucí poptávka z nových trhů, jako jsou Čína nebo Indie, což požene cenu surových kamenů nahoru,“ vysvětluje Kilalea. Naposledy podle něj ceny kvalitních diamantů spadly v letech 1980 až 1985, kdy inflační očekávání nafoukla cenovou bublinu, která poté splaskla.
Výraznější pokles obchodování s cennějšími kameny nezaznamenal Přemysl Synek, ředitel společnosti Diamonds International Corporation (DIC), která je členem antverpské diamantové burzy Beurs voor Diamanthandel. „Pravdou je, že poněkud polevilo obchodování s kameny nad pět karátů, u čtyřkarátových je to naopak velmi živé,“ komentuje aktuální situaci Synek. Podle něj v současnosti panuje spíše neochota investovat do akcií a cena suroviny jde stále nahoru. Zásluhu na tom podle něj mají právě nové trhy pro odbyt diamantů, jako jsou Čína nebo arabské země.
Společnost DIC působí na českém trhu od konce roku 2005 a kromě luxusních šperků se zaměřuje především na sestavování diamantových investičních portfolií. „Ceny diamantů napříč všemi třídami (viz Základní 4C) posledních sto let neustále rostou v průměru o tři až sedm procent,“ říká předseda představenstva DIC Luboš Říha. Některé cennější kategorie kamenů velikosti kolem čtyř karátů podle uznávaného velkoobchodního indexu cen Rapaport přitom za poslední rok vzrostly i o více než 40 procent. „Vhodně sestavené portfolio investičních diamantů, v němž jsou obsaženy kameny různých velikostí, může generovat kolem deseti až patnácti procent ročně,“ dodává Říha. Je třeba dodat, že tento růst se týká oficiálních velkoobchodních cen na diamantových burzách.

I diamanty mají rizika

Šéf privátního bankovnictví soukromé banky Sal. Oppenheim Jan Prachař považuje za výhody investice do diamantů velmi stabilní dlouhodobý výnos i v nejistých dobách bez větší závislosti na vývoji finančních trhů, omezené množství suroviny, ale i lehkou přenositelnost či „mobilitu“.
„Každá investice je ale spojena s určitou mírou rizika, diamanty nevyjímaje,“ upozorňuje Prachař. Aby byl diamant vhodným investičním prostředkem, musí splňovat určité charakteristické vlastnosti. „A vzhledem k tomu, že cena diamantu je vázána na americký dolar, téma pro ,nedolarové investory‘ představuje rovněž kurzové riziko,“ dodává Prachař. Investor by se dle něj měl také vyvarovat rizika nákupu přes pochybné zprostředkovatele a nakupovat diamanty by měl pouze přes renomované obchodníky.
Investici do diamantů by Prachař doporučil velmi konzervativním klientům, kteří kromě ostatních tříd aktiv (portfoliové investice či nemovitosti) mají zájem dlouhodobě investovat do alternativních investičních příležitostí. „Pokud hovoříme o rozsahu, rozhodně bych tento typ investice vnímal jako doplňkový investiční produkt reprezentující řádově několik procent ve vyváženém portfoliu klienta,“ domnívá se Prachař.
Jednou z nevýhod uložení peněz do diamantů může být skutečnost, že se jedná o de facto „mrtvé“ peníze. Přemysl Synek nicméně podotýká, že jeho firmu oslovila Slovenská národní banka, pro kterou připravují prospekt na diamantové fondy. „Klienty ale při jednáních upozorňujeme, že by měli do diamantů ukládat jen ty prostředky, které nebudou v horizontu minimálně několika let potřebovat k pokrytí nutných provozních nákladů,“ říká Synek.
Jeho společnost si při prodeji účtuje zhruba dvou- až pětiprocentní marži, stejnou lze očekávat při případném následném zprostředkování prodeje kamene na burze. Výše marže se odvíjí od konkrétního případu. „Pokud by se klient rozhodl prodat kámen třeba po půl roce, nevydělal by mu samozřejmě ani na tu marži,“ upozorňuje Synek. Proto se jako minimální doba pro diamantovou investici uvádí alespoň tři roky, ideálně však více.
Ve chvíli, kdy se majitel diamantu rozhodne kameny prodat, má několik možností. Tou nejméně vhodnou, a spíše jistým prodělkem, je prodej přes zastavárnu. Přijatelnou cenu může nabídnout například klenotník. „Při zpětném odkupu jsme okamžitě schopni vyplatit zhruba 70 procent aktuální ceny kamene na burze,“ tvrdí Synek s tím, že záleží na tom, jak rychle chce prodávající získat za diamanty hotovost.
Říká se, že každý kámen má svého kupce, takže nejvýhodnější variantou je komisní prodej přes obchodníka přímo na burze. „Oproti automobilům nebo jinému spotřebnímu zboží má diamant výhodu, že jeho cena v momentě nákupu neklesá, ale naopak roste,“ dodává ještě Synek.

Pryč od dolaru?

Již počátkem letošního roku prohlásil Gareth Penny, výkonný ředitel společnosti De Beers, že letošní rok bude pro diamantový průmysl znamenat výzvu, protože zpomalení tempa růstu světové ekonomiky by mohlo přinést oslabení poptávky po diamantech. Za velkého konkurenta zejména šperkařských produktů přitom označil nabídku z jiných oborů – například iPodů či rostoucího videoherního průmyslu. Mezi negativními vlivy na diamantové podnikání uvedl rovněž rostoucí cenu ropy a problémy s dodávkami elektřiny v Jižní Africe.
Penny zároveň vyzval konkurenční producenty, aby se sjednotili v marketingových a retailových aktivitách, „protože De Beers do budoucna nemůže zůstat osamělým vůdcem průmyslu“. Vzhledem k slábnoucímu kurzu dolaru rovněž naznačil, že by se diamantová lobby měla zamyslet nad obchodováním diamantů v americké měně. Tuto kacířskou myšlenku ale ve svém vyjádření pro Reuters nakonec zlehčil tím, že nebyla myšlena vážně. „Chtěl jsem jen naznačit, že je třeba přicházet s novými nápady,“ podotkl Penny pro zpravodajskou agenturu.

Bez emocí to nejde

Zvyšování ceny diamantů do budoucna lze předpokládat mimo jiné kvůli náročnosti jejich těžby. Pro nalezení zhruba gramu diamantové suroviny je třeba vytěžit okolo 250 tun horniny. Množství diamantových nalezišť je omezené, a i když rostoucí cena umožňuje začít s těžbou i například v těžko přístupných oblastech Kanady, výhledově nebude podle expertů diamantová produkce stíhat pokrýt rostoucí poptávku.
A tím spíše u kamenů těch nejvyšších kvalit, jež jsou vhodné jako prostředek pro bezpečné uložení peněz. Většina investičních diamantů se také jen zřídkakdy vrací zpátky na trh. Jakmile si totiž diamantový investor kameny pořídí, většinou se do nich zamiluje.
Právě silné emoce, které pořizování diamantů provázejí, jsou podle šéfa společnosti Gem Diamonds Clifforda Elphicka jedním z důvodů, proč se trh s přírodními kameny nemusí zatím obávat uměle vyráběných konkurentů. „Přírodní diamanty vznikly v zemských hlubinách před miliardami let, po vytěžení je vybrousili a vyleštili ti nejzručnější řemeslníci světa. Syntetické kameny se vyrábějí v laboratořích během několika dní. To se prostě nedá porovnávat,“ přitakává Lynette Gouldová z De Beers.
Přestože je mnozí označují jako jistou investici, jisté je, že diamanty většinou slouží jako uložení rodinných peněz pro budoucí generace. A jako pojistka na ty nejhorší časy. Zcela v duchu marketingového hesla, které počátkem minulého století prosadila tehdy v podstatě monopolní společnost diamantového průmyslu De Beers: Diamanty jsou věčné.

(do bočního sloupce)
Diamantová elita Top společnosti zabývající se těžbou diamantů
De Beers
Rio Tinto
Alrosa
Harry Winston Diamond
BHP Billiton
Petra Diamonds
Gem Diamonds

(tabulka)
Země s nejvyšší produkcí diamantů Země/Roční produkce (miliony karátů v roce 2006)
Botswana/24
Rusko/23,4
Kanada/12,4
Austrálie/7,3
Angola/7
Jihoafrická republika/6,2
Demokratická republika Kongo/5,6
Namibie/2,2
Pramen: 2006 Minerals Yearbook

(box)
Základní 4C Vodítkem pro určení ceny diamantů jsou takzvaná 4C. Kvalitu kamenů zaručují certifikáty od gemologických laboratoří (mezi přední patří například GIA, IGI či HRD).

Carat Jeden karát odpovídá 0,2 gramu kamene. Jako investiční diamanty se většinou používají kameny od jednoho karátu výše. Diamanty v běžně prodávaných špercích mají obvykle ryzost v desetinách až jednotkách karátů.

Clarity Čistota diamantu se určuje přezkoumáním pod lupou s desetinásobným zvětšením. Nejčistší diamanty neobsahují při desetinásobném zvětšení žádné nečistoty (inkluze). Stupně čistoty se určují podle velikosti, polohy, zabarvení a počtu inkluzí. Čím méně „nedokonalostí“ diamant obsahuje, tím je vzácnější. A dražší.

Colour Přírodní diamanty se vyskytují od naprosto bezbarvých přes jemně žluté až k sytě žlutým, označené na stupnici barevnosti písmeny D až Z. Vyskytují se i přírodní diamanty zelené, modré, růžové či červené (velmi vzácně) a hnědé až černé. Bílé diamanty s odstínem žluté jsou většinou levnější, zatímco diamanty jiných barev („fancy diamonds“) jsou velmi ceněné.

Cut Brus je jediným kritériem ze 4C, které je přímo ovlivnitelné člověkem. Nejoblíbenějším brusem je briliantový (doporučovaný i u investičních diamantů), který má 57 plošek (faset) a dokonale odráží dopadající světlo. Dalšími brusy jsou smaragdový, ovál, kapka, srdce, princess a markýza.

Poznámka: Obecně platí, že čím vyšší nebo kvalitnější jsou jednotlivá C, tím vzácnější a dražší je diamant. Cena například roste s kvadrátem hmotnosti, takže jeden dvoukarátový kámen má cenu nikoliv dvou, ale spíše čtyř jednokarátových. Samozřejmě při shodných kvalitách všech ostatních C. U investičních kamenů je třeba brát v potaz i další vlastnosti, jako je například fluorescence neboli světélkování kamene, které se zjišťuje pod ultrafialovým světlem. Vysoká fluorescence je preferována například v Americe, konzervativnější Evropa dává přednost spíše nízké fluorescenci. V závislosti na trhu tak může fluorescence znamenat cenový posun v řádu několika málo procent.

(box-rozhovor)
Alojz Ryšavý
Nejkrásnější doplněk Lepší než kámen v trezoru je diamant vsazený do šperku

Přední český výrobce diamantových šperků ALO jewelry byl jako jediná firma z bývalého Československa již třikrát pozván na prestižní šperkařský veletrh v Basileji. „Vystavovali jsme vedle světoznámých značek v oboru, jako jsou Chopard, Cartier nebo Bulgari,“ vypočítává zakladatel firmy Alojz Ryšavý.

EURO: Jaké jsou současné trendy ve špercích? RYŠAVÝ: Barevné polodrahokamy v kombinaci s opravdu drahými kameny, zejména diamanty. Diamantové šperky představují zhruba 80 procent naší produkce a letos jsme oproti loňsku navýšili výrobu o 40 procent. Určitě nejpopulárnější je briliantový brus, který šperk díky dokonalému odrazu světla posouvá na jinou úroveň. Lidé se o diamanty zajímají stále více a díky rostoucí poptávce také plánujeme rozšířit svou prodejní síť i do zahraničí. V plánu je Vídeň, Paříž, Budapešť, Londýn či Bratislava.

EURO: Jaký jste zpracovávali největší diamant? RYŠAVÝ: V současnosti řešíme spíše nejdražší kámen. Na speciální objednávku hledáme jednokarátový diamant, ovšem přírodně červený, jehož cena by měla být 1,5 milionu dolarů. Pro klienta to budou určitě vhodně uložené peníze a od nás chce rovněž zpracovat návrh na šperk.

EURO: Na kterých burzách nakupujete diamanty? RYŠAVÝ: Aktivně obchodujeme v Antverpách a v Tel Avivu, i když v současnosti je pro nás jednodušší obchodovat spíš v Evropě. Kdysi mívala Belgie kvalitnější kameny s kulatým brusem a ostatní brusy se v nejlepší kvalitě prodávaly spíše v Izraeli. Dnes je ale kvalita srovnatelná a každá větší společnost je na všech burzách. Na světovou úroveň brusu se dnes již dostala i Indie, Rusko nebo Čína, nejšpičkovější brusiči jsou ale přeci jen stále ještě v Belgii.

EURO: Zabýváte se rovněž prodejem investičních diamantů? RYŠAVÝ: Určitě prodáváme i kameny, které jsou pro uložení peněz výhodné. Jsou to kameny od karátu výše, těch nejlepších čistot a dalších kvalit. Jinak 99 procent naší činnosti představuje obchodování se šperky. Než samotný diamant je podle mě lepší jednoduchý šperk s velkým kamenem. Pokud ho zasadíte do šperku, neříkám, že znásobíte jeho cenu, ale rozhodně ji vylepšíte. Diamant je stále ještě tím nejkrásnějším doplňkem pro ženu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče