Jak vás pohostí v Japonsku

31. července 2011, 09:15 - Petra Trnková
31. července 2011, 09:15

Kuchyně země vycházejícího slunce bývá často označována za vůbec nejzdravější na světě. V čem spočívá její tajemství?

Foto: Profimedia.cz

Obyvatelé japonského souostroví Okinawa se běžně dožívají 100 let. Není pochyb o tom, že za dlouhověkost vděčí svému životnímu stylu a stravě. Když se totiž vědci zaměřili na emigranty z Okinawy žijící ve Spojených státech, ukázalo se, že pokud tito lidé přijali americký životní styl a stravovací návyky, šlo to s jejich pevným zdravím prudce z kopce. V čem se tedy japonská kuchyně liší od té evropské a jaké japonské speciality byste si měli pravidelné dopřávat, pokud chcete být zdraví a štíhlí?

Pravidlo „hara hachi bu“

Základem japonské kuchyně je bílá rýže, zelenina a ryby. Oproti masivněji rozšířené kuchyni čínské se v Japonsku mnoho jídel podává studených, třeba rýže nebo chlazené nudle, či přímo syrových, například ryby. Oproti kuchyni čínské se v té japonské používá minimum masa, tuku a výrazného koření, Japonci dávají přednost přírodní chuti pokrmů. Hlavním ochucovadlem je japonská sójová omáčka shoyu, zelený křen wasabi a čerstvý či marinovaný zázvorový kořen.

Počet obézních lidí v Japonsku nepřekračuje tři procenta, což z Japonců činí jeden z nejštíhlejších národů světa. Rozumnou velikost porcí určuje pravidlo „hara hachi bu“, tedy jakási obdoba našeho „jez do polosyta“. Toto pravidlo říká, že s jídlem máte přestat, když jste syti asi z 80 procent.

Specifikem japonské kuchyně je také důraz kladený na estetickou stránku stolování, každý talíř musí působit jako umělecké zátiší. Důležitá je nejen úprava stolu, výběr nádobí, způsob podávání či krájení surovin, ale i jejich barevná kombinace. Jídlo by nemělo být zážitkem pouze pro váš žaludek, ale také pro duši. Platí to třeba o sashimi či sushi.

Historie dnes asi nejslavnějšího japonského pokrmu jménem sushi, což v doslovném překladu znamená kyselá rýže, je více než tisíciletá. Původně se rýže používala pouze jako fermentační prostředek k uchovávání ryb, důležitého zdroje bílkovin. Fermentace neboli kvašení je ostatně proces, kterým vznikají i dvě další důležité ingredience japonské kuchyně – sójová omáčka a pasta miso. Miso pasta i pravá sójová omáčka mají na lidské zdraví příznivé účinky – obsahují totiž velké množství antioxidantů, které působí preventivně proti kardiovaskulárním chorobám, a enzymy, jež napomáhají trávení a podporují látkovou výměnu.

Superzdravá kombinace

Vraťme se však k sushi. V jeho dnešní podobě už k fermentaci nedochází, naopak, ryba se jí co nejčerstvější a rýže se předem ochutí rýžovým octem, cukrem a solí. Existuje několik typů sushi – malé válečky, na kterých leží tenký plátek ryby, se jmenují nigiri, ruličky obalené plátkem řasy nori maki sushi, plátkům syrových ryb bez rýže se říká sashimi. Sushi tradičně doplňuje sójová omáčka, zelený křen wasabi a marinovaný zázvor.

Kombinace rýže, mořských ryb, řas a fermentované sóji patří k těm nejzdravějším vůbec. Řasy obsahují mnoho vitaminů, jód a kyselinu alginovou, která je přirozeným čističem střev. V mořských rybách a plodech je zase široká škála minerálů a nenasycených mastných kyselin, sója pak dokáže plnohodnotně nahradit živočišné bílkoviny.

Býci, kteří pijí saké

K japonským specialitám nepatří jen sushi. O pastě miso z fermentovaných sójových bobů, z níž se připravuje známá polévka miso shiru, už byla řeč. Japonci touto polévkou plnou vitaminů, minerálů, bílkovin a enzymů často začínají den a dopřávají si ji už k snídani.

Hranice Japonska svým věhlasem přesáhly také pokrmy tempura a teppanyaki. Tempura jsou drobné kousky zeleniny či mořských plodů obalené v těstíčku a zprudka osmažené. Teppanyaki je způsob přípravy jídla na rozpálené železné plotýnce teppan, která se položí na stůl a hosté si na ní sami opékají drobné kousky zeleniny, ryb či masa; vzdáleně připomíná v Evropě tolik populární fondue.

I když Japonci dodnes konzumují čtyřikrát méně masa než Evropané, dali světu jednu masovou delikatesu. Je to hovězí z Kobe. Jedná se o maso býků plemene Waygu, kterým je během jejich života věnována láskyplná péče. Zvířata jsou pravidelně česána a masírována, poslouchají vážnou hudbu a k pití dostávají kromě vody také saké, pivo či koňak. Maso tohoto skotu vyniká svou jemností, křehkostí a dokonalým mramorováním, které zaručuje, že se při pečení, třeba právě na teppanu, nevysuší. Vývoz tohoto hovězího z Japonska byl bohužel v roce 2001 zakázán, a tak jinde ve světě můžete ochutnat pouze jeho napodobeniny. Pokud si chcete dát pravé hovězí z Kobe, musíte do Japonska.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče