Jak spoutávat kapitalismus

29. srpna 2008, 18:38 - (red)
29. srpna 2008, 18:38

Kapitola 141

Vzkaz českým boháčům * Kdo dává potichu, dává dvakrát * Popletený premiér? * Mostecké terno * Kajínkova naděje

Vzkaz českým boháčům

V dnešní době společenské zlo má dva činitele: Peníze a jejich kult. A lidi a kult lidu v demokracii. Tvrdí to největší žijící český spisovatel Ludvík Vaculík v rozhovoru pro Lidové noviny. Těm penězům se dá porozumět, ale co vadí Vaculíkovi na demokracii? „Mnohá blbost se drží a je neporazitelná proto, že se opírá o stejně blbou nebo nevědomou většinu. Kvůli demokracii. Osvícený panovník by se lidu vždycky neptal,“ říká spisovatel.
Vaculík volá po „výchově kapitalismu“, k jakémusi pozvolnému spoutávání jeho činnosti. „Těm, kteří vlastní majetek a peníze, je třeba říct, že jenom náhodou jsou to oni, kteří v tomto životě rozhodují o těch věcech. Jsou odpovědní celé společnosti. Že všecko, co oni vlastní, je zároveň bohatstvím společenským,“ zní vzkaz českým boháčům.

Kdo dává potichu, dává dvakrát

Když česká vláda přislíbila poskytnout americké straně pozemek na výstavbu radaru, nebo co to má být, dostali Američané návdavkem nečekaný pseudokulturní bonus v podobě agitky, zpívané ministryní bez hlasu a humoristou bez humoru. Jelikož však nejmenovaná ministryně bývala ministryní spravedlnosti, chce zřejmě být spravedlivá a rozdává majetky na všechny strany. Teď, aby nás pravoslavní popi neprokleli, že pomáháme budovat americké špionážní sítě příliš blízko, snaží se je zřejmě uchlácholit darováním karlínských kasáren. Možná je to vhodný nápad, možná je to vhodný dárek, možná je to vhodný příjemce.
Soustřeďme se však v tento okamžik na jeden moment, který by mohl případným obdarovaným pěkně zarazit peristaltiku! Historie jsou znalí, diplomacie též, a proto jsouce poučeni, měli by předtím, než vůbec začnou jednat o případném přijetí daru, zkusit vymandelit příslib, že by byl předán potichu, aniž by ministryně obrany začala fušovat do pravoslavné liturgie. V pravoslaví jsou sice popové, ale pravoslavná hudba není pop-music!

Popletený premiér?

Informační globalizace má něco do sebe. Mocným se totiž hůře lže. Lidé si škodolibě povyprávějí a pospojují všelijaké poťouchlosti, které se přihodily těm, kteří vytrvale popírají, že jim čouhá sláma z bot, stojí na hliněných nohách, mají břicha plná lží, srdce v kalhotách - a tam umístěnými orgány zase přemýšlejí, protože mají v hlavě piliny a na ní máslo.
Například americký radar v Česku a související protirakety v Polsku oficiálně stále slouží jako mírová hráz proti Severní Koreji (což není tak těžký úkol, protože kdyby nějaké rakety měla, střílela by je na druhou stranu), a proti Íránu (ten sice rakety má, ale namalované). Na Rusko by prý prostě radar nekoukal. Chce se po nás věřit, že Američany už Rusko vůbec nezajímá. Prostě radar s Ruskem nesouvisí a nemá to s ním co dělat a ne a ne a ne, jak nás věcnými argumenty na úrovni tříletého děcka přesvědčuje ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, div přitom nedupe nožkama.
Pak se však začalo Rusko fackovat s Gruzií. V Polsku ruské vojenské manévry tradičně nebudí žádnou velkou libost, o tom není pochyb. Ale že z toho šla hrůza natolik veliká, až to rozptýlilo poslední zbytky pochybností polského premiéra Donalda Tuska ohledně umístění amerických raket na polském území, to už by jeden neřekl. Ale polský premiér Tusk to řekl. Proti hrůze jdoucí z Ruska se chce bránit raketami, nastraženými na hrozbu z Íránu! Něco je špatně, řeknete si. Nebo ta hrůza zatemnila Tuskovu mysl? Anebo Tusk prostě jen zareagoval logicky a mimoděk tím provalil, proti komu je ve skutečnosti celý americký systém namířen?

Mostecké terno

Lehcí hříšníci z řad řidičů prý budou moci zajet do Mostu pro „odpustky“. Zúčastní-li se totiž na místním autodromu pořádaného kurzu, budou jim odmazány tři body. Pouze za účast. Žádné závěrečné zkoušky je nečekají. Tři body za poplatek za účast na kurzu. To bude procesí! Navíc něco člověku říká, že žádné obavy ze zneužití čehokoli nejsou v Česku přehnané. Aby se pak třeba nestalo, že někomu budou umazány body, aniž by do Mostu strčil nos.
Ale i věcně to je špatně! Kurz, jak ukázala televizní reportáž, je zaměřen na zvyšování řidičských dovedností! Což o to, proti tomu nic, ale ti řidiči dostali body za nedodržování dopravních předpisů, nikoli za špatnou techniku jízdy! To by se mohly časem umazávat body za účast na soutěžích v tuningu (šlechtění a jiné zdokonalování vozu).
Takže rychle zpět. V rozvinutých zemích se body umazávají za účast na psychologických seancích pro řidiče, zaměřených na ovládnutí agresivity a dalších škodlivých emocí za volantem, doplněných semináři o bezpečnosti silničního provozu, o důsledcích jejich nedodržování, o zásadách první pomoci a dalších užitečných věcech. Účast na kurzech je pečlivě sledována - i co do správné identity účastníků. Kurzy jsou zakončeny zkouškami - včetně testů. Pouze za úspěšné absolvování jsou umazávány body. A jakýkoli podvod v rámci kurzu je porušením zákona, s dopadem i na řidičské oprávnění.
Proto by mostecká „malá domů“ neměla být v této podobě schválena, neboť má s požadovaným účelem málo společného. Bude třeba ji z gruntu přepracovat - ale také učinit dostupným něco podobného řidičům ve všech krajích.
A ještě poznámka: Bylo by dobře s odebíráním bodů šetřit. Nebrat je například za „řízení vozidla, které užívá jinou registrační značku, než jež byla vozidlu přidělena“. Nebo za „překročení povolených hodnot při kontrolním vážení vozidla“ či za porušení zákazu stání nebo zastavení. Diskutabilní jsou body za nepoužití pásu - tím přece řidič neohrožuje nikoho jiného než sebe. Body by měly být pouze za ohrožení druhých účastníků silničního provozu. Uvedené případy by totiž mohlo účinně řešit - dle závažnosti - bud přímo zabavení či zajištění vozu nebo pořádně mastná pokuta.

Kajínkova naděje

Experti ve Velké Británii objevili způsob, jak získat z vypálených nábojnic daktyloskopické otisky toho, kdo zbraň nabíjel. Nehledě k ostatním možným aplikacím, může tento postup znamenat obrovskou pomoc pro kriminalisty při objasňování nejzávažnějších trestných činů. A to i přesto, že získají otisky, v lepším případě identitu pouze toho, kdo zbraň nabíjel - což nemusí být ten, kdo z ní střílel. Ale přesto to může být strašně zajímavá informace!
Možná na to myslí i Jiří Kajínek, jehož doživotní odsouzení provázejí mnohé pochybnosti, které nikdy nebyly vyjasněny. Bude proto naprosto nezbytné přepečlivě hlídat důkazy, zajištěné k tomuto případu, zejména vystřelené nábojnice - aby se „náhodou neztratily“. Jejich prozkoumáním by se totiž mohly objevit zásadně nové důkazy, což by Kajínkovi zvýšilo naději, že bude konečně naplněno jeho právo na spravedlivý proces. Nechceme předvídat, jak by tento proces dopadl. Leccos by však mohly naznačit třeba kruhy pod očima toho, kdo od doby britského objevu velmi špatně spí.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče