Jak si spoří lidé v regionu střední a východní Evropy?

27. října 2011, 19:26 - Profit, TZ
27. října 2011, 19:26

Míra spoření je v regionu střední a východní Evropy  velmi  rozdílná.  Zatímco  každý druhý Čech, Slovák a Rakušan  pravidelně  spoří, Maďaři a Ukrajinci si tento zvyk teprve osvojují. Britové  daleko ochotněji peníze utrácí  než  spoří,  většina  Slováků  (85 %) a Maďarů (82 %)  však  v  ruce  obrací  každý cent  (resp.  forint). 

Foto: Profimedia.cz

Němce,  tradiční  mistry spoření,   nechává   současný   hospodářský vývoj chladným - spoří totiž většinou na stáří a tak je lze považovat za mistry ve spoření se 180 EURy měsíčně, následováni Rakušany (168 EUR) a Brity (160 EUR). V zemích SVE jsou neúnavnými spořiteli Češi a Slováci (90 EUR). Maďaři a Ukrajinci jsou schopni měsíčně uspořit pouze 40 až 50 eur.  

Z hlediska nominální hodnoty se objem měsíčních úspor v Rakousku pohybuje na historickém maximu (168 EUR), minulý rok však stagnoval na této úrovni, což znamená, že zde není příliš prostoru pro růst. Občané Velké Británie naspoří zhruba 160 EUR měsíčně, přičemž daleko ochotněji peníze utrácejí než spoří:  objem  plateb  kreditními  kartami  je  více  než  dvojnásobný  (365  EUR  měsíčně). Současný  trend přesto směřuje k úsporám: Britové letos naspořili měsíčně o 12 % více než v předchozím roce, celkový počet  lidí  bez  jakýchkoliv  úspor  se  snížil  o  třetinu  a  každý  čtvrtý  dosud  nespořící  (12,4  milionu)  chce  v průběhu dalších tří až šesti měsíců začít spořit.

Němci  jsou  tradiční  spořílci:  v  roce  2010  naspořili  měsíčně  180  EUR  resp.  11,3  %  ze  svého disponibilního  příjmu,  což  znamená  tolik  jako  před  krachem  Lehman  Brothers  (2006:  10,8  %).  Nenechají se příliš ovlivnit hospodářským prostředím: ani turbulence na finančních trzích, ani hluboká recese v Německu neměly na výši jejich spoření podstatný vliv. V roce 2010 vzrostl díky hospodářskému růstu  také  disponibilní  příjem  Němců, který  obratem  použili  ke  spoření,  a  to  hlavně  na  stáří.  V  letech 2011 a 2012 by míra úspor měla pouze mírně klesnout na 11,2 %.

Ve střední  a východní Evropě jsou nejpilnějšími spořiteli Češi a Slováci. Měsíčně uloží stranou 90 EUR, s  čímž  je  většina  z  nich  v  podstatě  spokojena.  Na  opačné  straně  spořícího  žebříčku  jsou  Maďaři  a Ukrajinci, jimž se podaří měsíčně naspořit zhruba 50 resp. 40 EUR. Maďarsko a Ukrajina však vykazují nejvyšší  nárůst  tendence  ke  spoření:  polovina  dotázaných  byla  přesvědčena,  že  spoření  je  dnes důležitější než před několika málo lety.

Rakušané  a  Němci  jsou  věrní  vkladním  knížkám,  stavebnímu  spoření  a  pojištění;  Češi,  Slováci  a  Maďaři  navíc  sázejí  na  penzijní  připojištění.  Obyvatelé  Ukrajiny  naopak  upřednostňují  rychlý přístup ke svým penězům.  „Vkladní knížka je v Rakousku stále  ještě velmi oblíbená. Téměř každý Rakušan má alespoň jednu (86 % dotázaných).  Každý druhý Čech  má  uzavřené  stavební spoření  -  v  Rakousku  to  platí dokonce  pro  64  %  populace,” prohlásil  Martin  Škopek,  člen představenstva   Erste   Group zodpovědný za  retailové bankovnictví.  „Slováci  upřednostňují   spořící   účet,   který vlastní    více    než    polovina respondentů.  Naopak  v Maďarsku a na Ukrajině je vidět, že spořící produkty ještě nejsou tak oblíbené a že myšlenka spoření zde teprve musí zapustit kořeny”. Maďaři se většinou rozhodují pro produkty životního a kapitálového pojištění (30 %),  v  téměř  stejné  míře  však  i  pro  vkladní  knížky,  spořící  karty  a  účty  (27  %). Obyvatelé  Ukrajiny upřednostňují rychlý přístup ke svým penězům a proto volí většinou karty (32%). Pouze 15 % Ukrajinců vlastní  spořící  účet  či  spořící  vklady.  Maďarsko  a  Ukrajina  mají  také  nejvyšší  podíl  obyvatel  bez jakýchkoliv spořících produktů (zhruba každý pátý dotázaný).

Tři čtvrtiny Čechů, Slováků, Rakušanů a Ukrajinců očekávají, že budou moci spořit přinejmenším tolik jako nyní; největší pesimisté ohledně budoucích úspor jsou Maďaři. „Většina obyvatel ve střední a východní Evropě spoří za účelem finančního zajištění a pro případ nouze. Zhruba každý druhý Čech, Slovák, Rakušan a Maďar kromě toho spoří také na stáří,” vysvětluje Škopek.  

Značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou patrné při otázce spoření na zamýšlené nákupy: přibližně tři čtvrtiny Čechů, Slováků a Rakušanů spoří cíleně na menší a velké nákupy a na rekonstrukci domu, zatímco v Maďarsku a na Ukrajině je tento podíl mnohem nižší (40 % popř. 49 % obyvatelstva). Polovina Rakušanů a opět tři čtvrtiny Čechů a Slováků spoří, aby si později mohli více dovolit, v Maďarsku a na Ukrajině tak činí pouze čtvrtina dotázaných.  “Obyvatelé střední a východní Evropy jsou ohledně výše svého budoucího spoření celkem optimističtí: přibližně tři čtvrtiny dotázaných Čechů, Rakušanů, Slováků a Ukrajinců očekávají, že budou moci spořit přinejmenším  tolik  jako  nyní.  Největšími  pesimisty  jsou  obyvatelé  Maďarska,  kde 43 %  dotázaných očekává, že v příštích pěti letech budou moci spořit méně než nyní,” uzavírá Škopek.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče