Jak si poradit s daní z příjmů právnických osob, III. část

12. října 2004, 00:00 - Ing. Miloš Hovorka, daňový poradce
12. října 2004, 00:00

Jak si poradit s daní z příjmů právnických osob, III. část

Jak si poradit s uplatňováním daně z příjmů právnických osob (Dokončení).

14. Slevy na dani

Slevy za zaměstnance se změněnou pracovní schopností

V návaznosti na § 35 Zákona o daních z příjmů (ZDP) se poplatníkům daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností (§ 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (§ 21 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů) a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo,

c) polovinu daně u poplatníků, zaměstnávajících nejméně 20 zaměstnanců, u nichž podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, činí více než 50 % průměrného ročního přepočteného počtu všech jejich zaměstnanců.

Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

Pro výpočet slev podle písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a zaměstnanců se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a pro výpočet slevy podle písm. c) též průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců poplatníka.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby podle § 84 a 85 zákoníku práce (ZP) nebo z individuálně sjednané pracovní doby podle 86 ZP a z délky trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, sníženého o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby (§ 128 ZP a § 21 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů) a pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou § 83 zákoníku práce.

Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

Budou-li slevy na dani podle písm. a) a b) uplatňovat poplatníci za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadá do dvou různých kalendářních roků, zjistí se celková částka slevy jako součet dílčích částek těchto slev, vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání. Při výpočtu každé z dílčích částek slev se jako dělitel použije celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními předpisy, příslušného kalendářního roku, a částka slevy podle písm. a) a b) platná k poslednímu dni období, za které se podává daňové přiznání.

Budou-li slevy na dani podle písm. c) uplatňovat poplatníci za zdaňovací období, kterým je hospodářský rok, nebo za zdaňovací období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, anebo za jinak vymezené období, za které se podává daňové přiznání, jehož začátek a konec spadají do dvou různých, na sebe navazujících kalendářních roků, zjistí se celkový podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností jako vážený aritmetický průměr ze součtu násobků ročních podílů zaměstnanců se změněnou pracovní schopností vypočtených samostatně za kalendářní rok, do něhož spadá začátek, a za kalendářní rok, do něhož spadá konec období, za které se podává daňové přiznání, a počtu měsíců nebo kalendářních dnů připadajících z období, za které se podává daňové přiznání na příslušný kalendářní rok.

 

Slevy na dani poplatníkům s příslibem investiční pobídky

Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách, který pro poskytnutí příslibu zahájil podnikání a zaregistroval se podle zákona o správě daní a poplatků jako poplatník, může podle § 35a ZDP, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené ZDP, uplatnit slevu na dani, a to ve výši 31 % ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy uvedené v § 36 odst. 6 písm. a) převyšují s nimi související náklady (výdaje).

Jednoduše řečeno – sleva na dani bude taková, že poplatník žádnou daň platit nebude.

Poplatník, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách a na kterého se nevztahuje ustanovení § 35a, může podle § 35b ZDP, splnil-li všeobecné podmínky stanovené zvláštním právním předpisem a zvláštní podmínky stanovené ZDP, uplatnit slevu na dani, která se vypočte podle vzorce S1 minus S2, přičemž

a) S1 se rovná částce daně vypočtené níže uvedeným způsobem za zdaňovací období, za které bude sleva uplatněna; výše této částky se nemění, je-li dodatečně vyměřena vyšší daňová povinnost,

b) S2 se rovná částce daně vypočtené níže uvedeným způsobem za jedno ze dvou zdaňovacích období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, za které lze slevu uplatnit poprvé, a to ta částka daně, která je vyšší; uvedená částka bude výchozí částkou uplatňovanou při výpočtu slevy na dani za všechna zdaňovací období, za která budou slevy uplatňovány; tato částka bude upravena o hodnoty jednotlivých meziročních odvětvových indexů cen vyhlašovaných Českým statistickým úřadem, a to počínaje indexem vztahujícím se ke zdaňovacímu období, za které byla tato částka vypočtena; výše této částky se nemění,
je-li za příslušné zdaňovací období dodatečně vyměřena nižší daňová povinnost. Obdobně se postupuje při úpravě částky S2, přechází-li poplatník na hospodářský rok.

Částka daně pro výše uvedené účely je u poplatníka rovna částce vypočtené sazbou 31 % ze základu daně podle § 20 odst. 1 sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 a o rozdíl, o který úrokové příjmy uvedené v § 36 odst. 6 písm. a) převyšují s nimi související náklady (výdaje).

Jednoduše řečeno – sleva na dani se bude rovnat přírůstku daně mezi výše uvedenými zdaňovacími obdobími.

Řokud ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které lze slevu uplatnit poprvé, vykázal poplatník daňovou ztrátu nebo mu daňová povinnost nevznikla, sleva na dani se vypočte podle písm. a).

Jak pro slevu na dani podle §35a tak §35b platí, že ji lze uplatňovat po dobu 10 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období, přičemž prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné podmínky podle zákona o investičních pobídkách a zvláštní podmínky stanovené ZDP, nejpozději však zdaňovací období , ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. V případě, že byla lhůta pro splnění všeobecných podmínek prodloužena podle zákona o investičních pobídkách, posunuje se počátek pro uplatnění slevy na dani z příjmů, nejdéle však o 2 roky.

Sleva na dani nesmí v jednotlivých zdaňovacích obdobích překročit míru veřejné podpory vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny, a současně nemůže v celkovém souhrnu překročit přípustnou hodnotu veřejné podpory stanovené rozhodnutím podle zákona o investičních pobídkách.

15. Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob

Kdy se daňové přiznání podává

Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta. Daňové přiznání se podává:

a) v průběhu konkursu ve lhůtách podle zákona o správě daní a poplatků,

b) ke dni, ke kterému správce konkursní podstaty sestavuje konečnou zprávu (§ 29 zákona o konkursu a vyrovnání), nejpozději v den předložení konečné zprávy soudu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno. Přiznaná daň se zahrne do konečné zprávy. Při stanovení základu daně se vychází z výsledku hospodaření zjištěného z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, kterou je správce konkursní podstaty povinen sestavit ke stejnému dni, ke kterému sestavuje konečnou zprávu,

c) ke dni zrušení konkursu nejpozději do konce měsíce následujícího po zrušení konkursu za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo daňové přiznání podáno.

 

Lhůta pro specifické případy daňového přiznání

Daňové přiznání se kromě případů stanovených zákonem o správě daní a poplatků podává také

a) za období předcházející rozhodnému dni fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno, není-li tento rozhodný den prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,

b) za období předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno,

c) za období předcházející změně zdaňovacího období z kalendářního roku na hospodářský rok, nebo naopak, za které nebylo dosud daňové přiznání podáno.

Daňové přiznání se podává nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, do něhož spadá den

a) rozhodnutí valné hromady nebo společníků anebo členské schůze družstva o fúzi nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva, není-li rozhodný den fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení společnosti nebo družstva prvním dnem kalendářního roku nebo hospodářského roku,

b) předcházející dni zápisu změny právní formy komanditní společnosti na jinou obchodní společnost nebo družstvo a změny právní formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným anebo družstva na veřejnou obchodní společnost nebo komanditní společnost,

c) předcházející prvnímu dni hospodářského roku nebo kalendářního roku, a to i ři změně účetního období.

Podáním daňového přiznání podle písm. a) není povinnost podat daňové přiznání podle zákona o správě daní a poplatků splněna, pokud nedojde k zapsání přeměny společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

 

Daňová přiznání za podílové fondy

Investiční společnost vytvářející podílové fondy je povinna podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v •řípadě, že podílový fond vykáže základ daně ve výši nula nebo jeho výdaje (náklady) upravené podle

§ 23 převyšují jeho příjmy upravené podle § 23.

Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.

 

Neplatnost lhůty

Při podávání daňového přiznání za zdaňovací období kratší než dvanáct měsíců neplatí lhůta 25 dnů pro podání daňového přiznání stanovená zákonem o správě daní a poplatků.

Smyslem tohoto ustanovení tak je , aby poplatníci daně z příjmů právnických osob podávali daňové přiznání i v případě, kdy je celé zdaňovací období kratší než jeden rok ve lhůtách, které běžně platí za celé zdaňovací období.

 

Příklad:

Týká se to zejména případů, kdy nástupnická společnost u ,řeměn má první zdaňovací období podle § 17a písm.c) ZDP kratší než 12 měsíců.

 

Kdo nemá povinnost podat daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání podle zákona o správě daní a poplatků nemá

a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), nebo nemá povinnost uplatnit postup podle

§ 23 odst. 3 písm. a) bodu 9,

b) veřejná obchodní společnost,

c) zanikající obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny podle obchodního zákoníku do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče