Jak si poradit s daní z příjmů fyzických osob, I. část

22. října 2004, 00:00 - Ing. Miloš Hovorka, daňový poradce
22. října 2004, 00:00

Praktický a kompletní návod – 1. část

Zákon o daních z příjmů fyzických osob byl za dobu své dvanáctileté existence již více než 60x novelizován. Upravuje mimo jiné také příjmy podnikatelů z řad fyzických osob, dále příjmy soukromě hospodařících rolníků a osob vykonávajících nezávislá povolání.

1. Kdo je považován za poplatníka daně z příjmů fyzických osob

a jaký je rozsah jeho daňové povinnosti

Kdo je poplatníkem daně z příjmů fyzických osob stanovuje § 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), kde je uvedeno, že poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby.

Poplatníky daně z Łříjmů fyzických osob jsou fyzické osoby bez ohledu na jejich občanství, zapsání nebo nezapsání do obchodního rejstříku nebo věk. Poplatníky se proto mohou stát (a v praxi také stávají) i nezletilé děti.

 

Neomezená daňová povinnost

eomezenou daňovou povinnost, která znamená, že poplatník zdaňuje nejen příjmy dosaěené na území naší republiky, ale dosažené i kdekoliv na světě, má u nás ten poplatník, který splní alespoň jednu z těchto dvou stanovených podmínek:

– má na našem území bydliště (bydlištěm se rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat),

– nebo se na našem území obvykle zdržuje (to znamená, že zde pobývá alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu).

Pro zjednodušení nazývejme takového poplatníka v praxi vžitým označením – daňový rezident.

 

Omezená daňová povinnost

Poplatník, který:

a) na našem území nemá bydliště,

b) a zároveň se zde ani obvykle nezdržuje,

má svou daňovou povinnost omezenou pouze na příjmy, jejichž zdroj je na území České republiky (obě podmínky musí být splněny současně).

Pro zjednodušení je nazýván takový poplatník v praxi vžitým označením – daňový nerezident.

Které příjmy se považují za příjmy ze zdrojů na území České republiky je vyčerpávajícím způsobem stanoveno v § 22 ZDP.

Jedná se, za podmínek v tomto odstavci stanovených, např. o:

– příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,

– příjmy ze služeb poskytovaných na území České republiky,

– příjmy z prodeje nebo užívání nemovitostí umístěných na našem území,

– příjmy z nezávislých profesí vykonávaných u nás,

– náhrady za poskytnutí práva na užití software,

– příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky.

Omezenou daňovou povinnost mají (a daňovými nerezidenty jsou) i ti poplatníci, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Příklad:

Slovenský podnikatel poskytoval v roce 2004 na našem území své služby a to po dobu 200 dní. Přitom bydliště měl v qomto období na Slovensku. Ve které zemi bude pro rok 2004 daËovým rezidentem? Protože měl slovenský podnikatel v roce 2004 na Slovensku bydliště, tak splnil kritérium rezidentství ve Slovenské republice. Protože však v tomto roce pobýval na našem území alespoň 183 dnů, tak by se stal podle § 2 odst. 2 ZDP daňovým rezidentem (poplatníkem s neomezenou daňovou povinností) také v České republice. Podle § 2 odst. 3 ZDP však musíme ještě vzít pro další úvahy o daňovém rezidenství v úvahu existenci či neexistenci mezinárodní smlouvy. Česká republika má se Slovenskou republikou uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a tak může být otázka rezidentství upravena touto smlouvou. Odpověď pro náš příklad nalezneme v článku 4 – rezident, kde je v odstavci 2a uvedeno, že jestliže je fyzická osoba rezidentem v obou smluvních státech, tak se předpokládá, že je tato osoba rezidentem v tom smluvním státě, ve kterém má stálý byt.

Slovenský podnikatel je tak rezidentem (poplatníkem s neomezenou daňovou povinností) ve Slovenské republice a u nás daňovým nerezidentem (poplatníkem s omezenou daňovou povinností) a budou mu zde za rok 2004 zdaňovány pouze příjmy, kterých dosáhl ze zdrojů na území České republiky (v tomto případě jeho příjmy za poskytnuté služby). Ostatní jím dosažené příjmy budou zdaňovány na Slovensku.

 

Důležité:

Posouzení toho, jestli jde o poplatníka s neomezenou celosvětovou daňovou povinností u nás nebo o poplatníka, kterému budou u nás zdaňovány jenom příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky podle § 22 ZDP, je pro zdaňování příjmů poplatníka a řešení dalších daňových záležitostí s tím spojených stěžejní.

Kdyby byly s určením rezidenství problémy, tak je možno využít ustanovení § 39 písm. b) ZDP, podle kterého může Ministerstvo financí ve sporných případech rozhodnout o daňovém rezidenství (domicilu) poplatníka.

2. Co je předmětem daně z příjmů a co není

Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob

Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob, je stanoveno v § 3 ZDP.

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:

a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (co se za tyto příjmy považuje je stanoveno v § 6 ZDP; jde např. o příjmy z pracovního poměru, příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným, odměny členů představenstev akciových společností a další),

b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (co se za tyto příjmy považuje je stanoveno v § 7 ZDP; jde např. o příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství),

c) příjmy z kapitálového majetku (co se za tyto příjmy považuje je stanoveno v § 8 ZDP; jde např. o podíly na zisku společnosti s ručením omezeným, dividendy z akcií, úroky z vkladů na běžných účtech, úroky z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu,

d) příjmy z pronájmu (co se za tyto příjmy považuje je stanoveno v § 9 ZDP; jde např. o příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů nezahrnutých do obchodního majetku),

e) ostatní příjmy (co se za tyto příjmy považuje je stanoveno v § 10; jde např. o příjmy z prodeje nemovitosti, bytu, movitých věcí a cenných papírů pokud nejsou při prodeji zahrnuty v obchodním majetku prodávajícího, příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným a z převodu členských práv a povinností k družstvu pokud nejsou při převodu zahrnuty v obchodním majetku převádějícího).

Dosažený příjem se musí do kategorie jednoho z výše uvedených druhů příjmů správně zařadit, protože u každého z nich se stanoví základ daně specifickým způsobem.

Příklad:

Pokud by poplatník např. neměl živnostenské oprávnění na činnost kterou vykonává (ačkoli
v ho podle živnostenského zákona mít má), tak příjmy nemůže zahrnovat pod režim § 7 (příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti) a uplatňovat tak např. výdaje bez prokazování – stanoveným procentem z příjmů. Takový příjem potom bude muset zahrnout pod daňový režim ustanovení § 10 (ostatní příjmy).

 

Co není předmětem daně

z příjmů fyzických osob

Když není příjem předmětem daně z příjmů, tak to znamená, že zdaňováním tohoto příjmu se zákon o daních z příjmů nezabývá. Přitom takový příjem může být předmětem jiné daně než je daň z příjmů a být tak zdaňován podle jiných zákonů – např. podle zákona o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí.

 

Příjmy získané zděděním nebo darováním

Předmětem daně podle § 3 ZDP např. nejsou příjmy získané zděděním, darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností.

Příklad:

Dostane-li zaměstnanec k životnímu jubileu od firmy dar, tak je tento příjem předmětem daně z příjmů fyzických osob, protože se jedná o dar přijatý v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 ZDP.

Příklad:

Pokud podnikatel dostane od svého obchodního partnera za dlouhodobou solidní obchodní spolupráci zlaté hodinky, tak je tento příjem také předmětem daně z příjmů fyzických osob, protože se jedná o dar přijatý v souvislosti s podnikáním.

Příklad:

Dostane-li zubní lékař, provozující soukromou zubní ordinaci, peněžní dar na zakoupení nové zdravotnické techniky, tak tento příjem ve formě daru není předmětem daně z příjmů.

Tento dar bude sice předmětem daně darovací, ale podle § 20 odst. 11 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, bude od daně darovací osvobozen, protože:

„Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku fyzickými osobami s bydlištěm na území České republiky provozujícími školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat určená na financování těchto zařízení.“

Přiznání k dani darovací však musí lékař podat, i když je tento dar od daně darovací osvobozen.

Důležité:

Pokud je v rodině nějaký lékař, který provozuje soukromé zdravotnické zařízení, tak se dá naprosto legálně využít výše ustanovení i tak, že např. otec, jehož základ daně je dejme tomu 500 000 Kč, daruje svému synovi, lékaři provozujícímu toto zdravotnické zařízení, 50 000 Kč na financování tohoto zařízení. Nakonec budou spokojeni oba: u syna bude tato částka osvobozená od daně a otec, který mu s financováním jeho zdravotnického zařízení pomohl, si bude moci o 50 000 Kč snížit základ daně.

Obdobně je možno postupovat např. i v případě, že někdo v příbuzenstvu provozuje soukromé školské zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat.

 

Přijaté úvěry a půjčky

Předmětem daně také nejsou přijaté úvěry a půjčky s výjimkou:

1. Příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena.

2. Příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka.

 

Příklad:

Jestliže si poplatník půjčí od někoho určitý obnos, tak tento příjem nebude zdaňovat, protože není předmětem daně.

Příklad:

Pan A půjčil panovi B 50 000 Kč. Pan B se nemá ke splácení půjčky a proto se rozhodne pan A pohledávku za ním úplatně postoupit. Nabude ji nakonec pan C, a to za 20 000 Kč.

Protože je ve vymáhání důraznější, tak se mu nakonec podaří od dlužníka celou půjčku vymoci. Částka ve výši 30 000 Kč (50 000–20 000) však bude u pana C předmětem daně.

Předmětem daně z příjmů fyzických osob nejsou i jiné příjmy než výše uvedené.

 

Další příjmy, které nejsou předmětem daně

Velká skupina příjmů, které nejsou předmětem daně je např. pro zaměstnance uvedena v § 6 odst. 7 ZDP (náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zákonem o cestovních náhradách, náhrady za opotřebení vlastního nářadí potřebného pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce).

V návaznosti na § 7 odst. 12 se zase za příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d) nepovažují a jředmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené zákonem o cestovních náhradách.

Zdaňují se nejen peněžní příjmy, ale i příjmy nepeněžní

V § 3 ZDP je také důležité ustanovení o tom, že příjmem, který je předmětem daně z příjmů, se rozumí nejen příjem peněžní, ale také i příjem nepeněžní dosažený i směnou.

Za příjem peněžní budeme považovat příjem v penězích v hotovosti nebo úhradu připsanou na účet u peněžního ústavu. U fyzických osob vedoucích účetnictví však do základu daně vstupuje již, na základě vystavené faktury, částka zaúčtovaná na účet výnosů, i když k faktickému přijetí úhrady ještě nedošlo.

Rozpoznat, jestli poplatník dosáhl příjem, není v praxi mnohdy jednoduché, protože za příjem se nepovažuje pouze příjem peněžní, ale i nepeněžní, který bývá často poplatníky opomíjen.

U poplatníků, kteří účetnictví nevedou, tak dochází k nepeněžnímu příjmu např. při vzájemném zápočtu pohledávek a závazků z prodeje služeb nebo zboží, při úhradě za prodej zboží jiným zbožím odběratele apod.

Co se považuje za nepeněžní příjem a bude zdaňováno je dále specificky stanoveno např.:

a) v § 6 odst. 3, kdy se příjmem rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku, nebo cena, kterou účtuje jiným osobám,

b) v § 23 odst. 6 (u vlastníků – pronajímatelů), kdy se u nich považují za nepeněžní příjem výdaje (náklady) vynaložené a hrazené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného,

c) v § 23 odst. 13, kdy je u poplatníků, kteří nevedou účetnictví příjmem hodnota pohledávky, která byla vložena do obchodní společnosti nebo družstva a hodnota pohledávky, kte
rá byla postoupena (a to i tehdy, když nebyla ještě ve zdaňovacím období uhrazena), a to i v případě, že se jedná o pohledávku postoupenou nebo vloženou za cenu nižší, než je její hodnota. Pokud by byla postoupena za vyšší cenu, než je její hodnota, tak je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení nedobytných pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) je naopak příjmem částka, za kterou byly tyto pohledávky postoupeny.

3. Které příjmy jsou od daně osvobozené

I když je příjem předmětem daně z příjmů fyzických osob, tak to ještě neznamená, že se vždy zdaní.

ZDP zejména v § 4 vymezuje desítky druhů příjmů fyzických osob, které mohou být za určitých okolností od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny.

 

Příjmy sociálního charakteru

V § 4 ZDP je výčet desítek různých příjmů, které jsou osvobozeny od daně, aniž by poplatníci tušili, že takové příjmy předmětem daně z příjmů vůbec jsou.

Příklad:

Od daně z příjmů jsou osvobozeny dávky nemocenského pojištění, kterými např. podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, jsou:

– nemocenské,

– podpora při ošetřování člena rodiny,

– vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,

– peněžitá pomoc v mateřství.

Příklad:

Od daně z příjmů jsou osvobozeny důchody z důchodového pojištění podle zákona

č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, kterými jsou důchody:

– starobní,

– plný invalidní,

– částečný invalidní,

– vdovský a vdovecký,

– sirotčí.

Jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 144 000 Kč ročně.

Příklad:

Od daně je osvobozeno plnění z všeobecného zdravotního pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se např. o poskytnutou zdravotní péči v rozsahu a za podmínek tohoto zákona hrazenou ze zdravotního pojištění, která zahrnuje:

a) léčebnou péči ambulantní a ústavní (včetně diagnostické péče, rehabilitace a péče o chronicky nemocné),

b) pohotovostní a záchrannou službu,

c) preventivní péči,

d) dispenzární péči,

e) poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků,

f) lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách,

g) závodní preventivní péči,

h) dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů,

i) posudkovou činnost,

j) prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy.

 

Příjmy z prodeje a převodu majetku

Nejvíce se v praxi samozřejmě poplatníci budou zabývat tím, jestli je možné, aby byl jejich příjem z prodeje bytu, rodinného domku, chaty, automobilu nebo cenných papírů osvobozen od daně z příjmů.

V § 4 ZDP najdeme velkou skupinu, která je tvořena příjmy z prodeje a převodu majetku, které mohou být za určitých podmínek od daně z příjmů osvobozeny.

Pro tuto skupinu příjmů je charakteristické posuzování splnění určité časové lhůty (časového testu), která je odlišná v závislosti na tom, zda prodávaný nebo převáděný majetek byl, je nebo není zahrnut do obchodního majetku poplatníka.

Přitom:

– v případě nezahrnutí do obchodního majetku je pro účely osvobození posuzována doba, která uplynula mezi nabytím a prodejem majetku,

– v případě zahrnutí do obchodního majetku, je pro účely osvobození posuzována doba, která uplynula od vyřazení majetku z obchodního majetku nebo doba, která uplynula od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka.

 

Prodej rodinného domu a bytu s dvouletým bydlištěm

bezprostředně před prodejem

Proto, aby měl poplatník příjmy z prodeje rodinného domu nebo bytu osvobozeny od daně stačí, aby v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Přitom jeho vlastníkem se může stát např. teprve jeden den před prodejem.

Bydlištěm se pro účely ZDP rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. Podnikatelé v praxi často také v rodinném domu nebo bytě, který vlastní, podnikají.

Pokud si chtějí jako daňový výdaj uplatnit výdaje vynaložené na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení rodinného domu nebo bytu, tak ZDP stanoví jako základní podmínku, aby rodinný dům nebo byt byl zařazen do obchodního majetku poplatníka. To jednoduše řečeno znamená, že o rodinném domu nebo bytu bude poplatník účtovat, pokud má povinnost vést účetnictví, nebo jej uvádět ve své daňové evidenci podle § 7b ZDP, pokud se na něj vztahuje.

Stejná podmínka platí i pro to, aby si mohl poplatník uplatnit (alespoň částečně) jako daňový výdaj odpisy rodinného domu nebo bytu.

Pokud by poplatník někdy prodával rodinný dům nebo byt, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, tak mimo podmínky dvouletého bydliště bezprostředně před prodejem musí být ještě splněno to, že rodinný dům nebo byt byl vyřazen z obchodního majetku poplatníka (to jednoduše znamená, že o něm poplatník přestal účtovat nebo jej evidovat ve své daňové evidenci) a od tohoto vyřazení uplynula lhůta delší než dva roky.

 

Prodej ostatních nemovitostí a bytů

Pokud bude poplatník prodávat nemovitost nebo byt, kde výše uvedenou podmínku dvouletého bydliště bezprostředně před prodejem nesplňuje, nebo v nich bydliště vůbec neměl (což zde ani podmínkou není), tak bude příjem z prodeje osvobozen od daně, pokud přesáhne doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let.

Pokud by poplatník někdy prodával nemovitost (rodinný dům, provozovnu, pozemky) nebo byt, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku pro výkon jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, tak musí být splněno to, že nemovitost nebo byt byl vyřazen z obchodního majetku poplatníka a od tohoto vyřazení uplynula lhůta delší než pět let.

Prodej automobilu, počítače, stroje a dalších movitých věcí

Příjem z prodeje počítače, nábytku, televize a Zalších movitých věcí bude mít poplatník osvobozen od daně. Toto však neplatí pro příjmy z prodeje automobilu, motorky, letadla nebo lodě, kde musí být pro to, aby byl příjem z jejich prodeje osvobozen od daně, přesáhnout doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu jednoho roku.

Pokud by však poplatník prodával automobil, stroj nebo jakoukoliv jinou movitou věc, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku pro výkon jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, tak musí být splněno pro osvobození příjmů z prodeje to, že movitá věc byla vyřazena z obchodního majetku poplatníka a od tohoto vyřazení uplynula lhůta delší než pět let.

Za zmínku je dobré ještě uvést, že stavby nespoje
né se zemí pevným základem jsou také movitými věcmi (např. volně položené obchodní stánky nebo cesty z volně položených panelů).

 

Prodej cenných papírů

Příjmy z prodeje cenných papírů bude mít poplatník osvobozeny od daně, pokud přesáhne doba mezi jejich nabytím a převodem při prodeji dobu 6 měsíců.

Pokud by poplatník prodával cenné papíry, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, tak musí být splněno pro osvobození příjmů z jejich prodeje to, že nejdříve musí poplatník ukončit svou podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost a od tohoto ukončení musí uplynout lhůta delší než 6 měsíců.

 

Převod účasti na společnosti s ručením omezeným

Příjmy z převodu účasti na s. r. o. jsou od daně osvobozeny, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let.

Pokud však poplatník pořídil tuto účast ze svého obchodního majetku (např. jako podnikatel), tak musí být splněno pro osvobození příjmů z jejího převodu to, že nejdříve musí poplatník ukončit svou podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost a od tohoto ukončení musí uplynout lhůta delší než 5 let.

Důležité:

Pokud měl podnikatel např. automobil, počítač, stroj nebo přístroj zahrnut do svého obchodního majetku, tak je pochopitelně pětiletá lhůta, od jeho vyřazení z obchodního majetku, pro osvobození příjmu z jeho prodeje, pro něj neuvěřitelně dlouhá. On potřebuje prodat auto nebo stroj hned, a z utržených peněz si koupit např. nový automobil nebo stroj, který mu bude sloužit pro jeho podnikání!

I když nebude při nedodržení lhůty pro osvobození u podnikatele příjem z prodeje výše uvedeného majetku osvobozen od daně, tak se přesto může vyplatit auto, počítač, stroj nebo jinou věc, která sloužila k podnikání, nejdříve vyřadit z obchodního majetku a teprve potom ji prodat.

Příjmy z prodeje totiž potom nebudou součástí příjmů z podnikání podle § 7, kde by se platila nejen daň z příjmů, ale ve většině případů i pojistné na sociální a zdravotní pojištění, ale budou posuzovány jako ostatní příjmy podle § 10 ZDP, kde by se toto pojistné neplatilo.

Více o tom u části článku, která se zabývá zdaňováním příjmů z podnikání.

 

Další příjmy podnikatelů osvobozené od daně

Příjmy z provozu elektráren a dalších zařízení

Od daně z příjmů jsou osvobozeny:

„příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen„zařízení“), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech.

Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny.

Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování.“

Aby byly výše uvedené příjmy od daně z příjmů osvobozeny, tak musí být splněny následující podmínky:

1. Musí jít o příjmy z provozu výše vyjmenovaných zařízení.

2. Poplatník toto zařízení nepronajal a ani nepřevedl vlastnická práva k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka (tato podmínka je obsažena v § 4 odst. 3).

3. Poplatník se tohoto osvobození nevzdal oznámením správci daně (tato podmínka je obsažena v § 4 odst. 3).

4. Osvobozeny jsou příjmy v kalendářním roce, v němž byly uvedené zařízení poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících 5 letech.

S účinností od 1. ledna 2004 došlo v tomto ustanovení ke zpřesnění definice „prvního uvedení do provozu“, která mimo jiné zabraňuje u malé vodní elektrárny prodloužit osvobození od daně z příjmů na dalších 5 let z důvodu rekonstrukce a jejího opětovného uvedení do provozu. Pokud má poplatník malou vodní elektrárnu nebo jiné příjmy z „ekologické“ činnosti podle písm. e), tak platí automaticky, že má tyto příjmy osvobozené od daně.

Na druhou stranu musí počítat s tím, že nebude moci uplatnit jako daňové výdaje – výdaje s dosahováním těchto příjmů spojené. Podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP totiž platí, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené.

Jestliže poplatník počítá s tím, že bude ziskový, tak by měl dát přednost tomu, aby byly jeho příjmy (a tím i zisk) od daně osvobozené.

Jestliže však počítá s tím, že bude mít činnost ztrátovou, tak bude možná pro něj výhodnější ve stanoveném termínu se osvobození příjmů vzdát oznámením správci daně. Bude sice příjmy zdaňovat, ale také uplatňovat výdaje v souladu se zákonem jako výdaje daňové a nakonec vzniklou ztrátu odečítat od zisku v následujících pěti zdaňovacích obdobích po období vzniku ztráty. Při těchto úvahách však musí poplatník také počítat s novým ustanovením § 7c ZDP o minimálním základu daně a vše si dobře zvážit.

 

Dotace na pořízení hmotného majetku nebo jeho technické zhodnocení

Od daně z příjmů jsou osvobozeny:

„dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu (13c) a nebo dotace, granty a příspěvky z prostředků Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu (20).“

(13c) § 7 odst. 1 písm. o) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) ve znění zákona č. 141/2001 Sb.

(20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 7

Výdaje státního rozpočtu

(1) Ze státního rozpočtu se hradí příspěvky fyzickým osobám podle zvláštního právního předpisu.

Výše uvedené dotace, granty a příspěvky jsou osvobozeny od daně pokud jsou poskytnuty na:

– pořízení hmotného majetku (jeho definice je v § 26 ZDP),

– na jeho technické zhodnocení (definice je v § 33 ZDP),

– nebo na odstranění následků živelní pohromy definované v § 24 odst. 10 ZDP.

Aby nedocházelo k druhému zvýhodnění poplatníka, a to prostřednictvím daňových odpisů, které by zvyšovaly jeho daňové výdaje, tak se zároveň podle § 29 odst. 1 ZDP vstupní cena tohoto majetku snižuje o tyto poskytnuté prostředky.

Pokud poplatn
ík vede účetnictví (od roku 2004 se tím myslí již jenom účetnictví podvojné) a účtuje podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tak z @avazujícího Českého účetního standardu pro podnikatele č. 013

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek vyplývá, že příjem dotace poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku a jeho technického zhodnocení se neúčtuje do výnosů.

Pokud jde o jednu z výše citovaných dotací, tak bude její daňový režim stejný jako výše uvedený daňový režim u poplatníka, který účetnictví nevede.

Příklad:

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci podle § 7b ZDP obdržel v r. 2004 z rozpočtu obce dotaci ve výši 500 000 Kč na pořízení strojního zařízení jehož pořizovací cena je 1 000 000 Kč. Dotace bude u podnikatele osvobozena od daně z příjmů a vstupní cena strojního zařízení, ze které bude moci provádět daňové odpisy, se sníží o poskytnutou dotaci a bude činit

500 000 Kč (1 000 000–500 000).

 

Dary ve formě reklamního předmětu

V rámci vzájemných obchodních styků se podnikatelé často obdarovávají různými předměty. Jak již bylo výše uvedeno, jsou dary přijaté v souvislosti s podnikáním nebo s jinou samostatnou výdělečnou činností předmětem daně z příjmů fyzických osob, a pokud není v qDP dále stanoveno, že jejich nabytí je od daně osvobozeno, tak je podnikatel jako obdarovaný povinen je zdanit v rámci svých celkových příjmů z podnikání.

Podle § 4 odst. 1 písm. za) jsou od daně osvobozeny příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč.

Příklad:

Obdrží-li podnikatel od svého obchodního partnera např. barevný kalendář, opatřený jeho obchodním jménem v hodnotě 400 Kč, tak jeho nabytí bude u něj od daně osvobozeno.

Příklad:

Obdrží-li ale např. podnikatel jako obchodní partner významné obchodní společnosti bezúplatně 2 lístky na koncert v ceně 1000 Kč za kus, tak se jedná se o dar v souvislosti s jeho podnikáním, který však nesplňuje výše uvedené podmínky pro osvobození od daně z příjmů a podnikatel je povinen jeho hodnotu ve výši 2000 Kč zahrnout mezi své příjmy z podnikání.

Za jakých podmínek si může poskytovatel dar uplatnit jako daňový výdaj, bude pojednáno v další části textu.

 

Závěrem k příjmům osvobozeným od daně

Příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů, se v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob neuvádějí. Mimo výhod, které osvobození příjmů od daně z příjmů podle

§ 4 ZDP přináší, by měl poplatník, pamatovat i na ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, podle něhož se za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů neuznávají výdaje vynaložené na příjmy od daně osvobozené.

Pokud byly výdaje vynaloženy jak na příjmy od daně osvobozené, tak na příjmy, které od daně osvobozené nejsou (poplatník je bude uvádět ke zdanění ve svém daňovém přiznání), tak je třeba výdaje uplatnit v daňovém přiznání pouze částečně a to na základě vhodně zvoleného kritéria.

Osvobozeny od daně z příjmů nejsou pouze příjmy uvedené v § 4 ZDP.

Významná skupina příjmů, které jsou od daně osvobozeny pro zaměstnance je uvedena v § 6 odst. 9 ZDP (např. nealkoholické nápoje poskytované zaměstnancům bezúplatně ke spotřebě na pracovišti, rekreační poukazy do výše 20 000 Kč za rok). Také některé příjmy v rámci § 10 jsou od daně z příjmů osvobozeny (např. příjmy z příležitostných činností, z příležitostného pronájmu movitých věcí a další).

4. Co je základem daně

Když má poplatník příjmy, které jsou předmětem daně podle § 3 a nejsou podle § 4 (případně § 6 a 10) od daně z příjmů osvobozeny, tak tyto příjmy budou zdaňovány.

Aby však mohlo dojít k jejich zdanění, tak je nezbytné znát to, jestli budou zdaňovány dosažené příjmy, anebo jestli si je bude moci poplatník snížit o výdaje, které na jejich dosažení vynaložil. Jinými slovy je třeba znát, co tvoří základ daně.

Obecné ustanovení o základu daně poplatníka se nachází v § 5 odst. 1 ZDP, kde je uvedeno, že: „základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.“

Je třeba zdůraznit, že u jednotlivých druhů příjmů je stanovení základu daně pojato odlišně anebo více konkretizováno oproti tomuto obecnému ustanovení, a proto bude pro poplatníka platit ono.

Příklad:

U většiny příjmů z kapitálového majetku podle § 8 je základem daně jenom samotný příjem bez možnosti uplatnit výdaje, které byly na něj vynaloženy.

Příklad:

U příjmů z podnikání (§ 7) a u příjmů z pronájmu (§ 9) je zase uvedeno, že není povinností poplatníka uplatňovat pouze výdaje, které prokazatelně vynaložil na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Nemusí totiž žádné výdaje prokazovat a může si zvolit variantu, kdy uplatní výdaje pouze na základě výpočtu stanoveným procentem z příjmů (u příjmů ze živnosti např. ve výši 25 % z příjmů a u příjmů z pronájmu ve výši 20 % z příjmů). Základ daně tak bude stanoven odlišným způsobem od výše uvedeného obecného stanovení základu daně, protože nebudou uplatňovány výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Pro úplnost je třeba ještě dodat, že kromě výdajů uplatněných procentem z dosažených příjmů, si může ještě podnikatel nebo jiný poplatník s příjmy podle § 7 uplatnit i jím prokazatelně zaplacené výdaje na jeho sociální a zdravotní pojištění.

Jestliže poplatníkovi plyne ve zdaňovacím období jenom jeden druh příjmů podle § 6 až 10 ZDP, tak základ daně zjištěný v rámci ustanovení příslušného druhu příjmu je zároveň i jeho základem daně.

Plynou-li však poplatníkovi ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, tak nejdříve zjistí základ daně v rámci ustanovení příslušného druhu příjmů a takový základ daně se nazývá dílčím základem daně.

Základem daně potom bude součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů.

 

Příklad:

Poplatník v roce 2004 podnikal, vedl daňovou evidenci podle § 7b ZDP a měl ve zdaňovacím období příjmy ke zdanění ve výši 1 000 000 Kč a daňové výdaje 700 000 Kč. Dílčím základem daně u příjmů z podnikání podle § 7 je 300 000 Kč (1 000 000-700 000).

Zároveň mu byly na jeho účet , který byl určený pro podnikání, v tomto roce připsány bankou úroky ve výši 1000 Kč. Dílčím základem daně u příjmů z kapitálového majetku podle § 8 je příjem ve výši úroků 1000
Kč.

Poplatník zároveň pronajímal několik týdnů svou chatu a obdržel 10 000 Kč. Protože uplatnil výdaje procentem z příjmů, tak dílčím základem daně u příjmů z pronájmu podle § 9 je 8 000 Kč (10 000-20 % z 10 000).

Základem daně poplatníka za rok 2004 je tak nakonec součet dílčích základů daně, tj.:

z podnikání (§ 7 ) 300 000 Kč

z kapitálového majetku (§ 8) 1 000 Kč

z pronájmu (§ 9) 8 000 Kč

celkem 309 000 Kč

V § 5 ZDP je také důležité ustanovení o tom, co se rozumí u fyzických osob daňovou ztrátou. Pokud poplatník při své podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) nebo pronájmu (§ 9) dosáhne podle vedeného účetnictví nebo daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích ztrátu, tak po její úpravě podle § 23, kde se stanovuje, o co je třeba ztrátu snížit nebo zvýšit, dostane daňovou ztrátu.

O tuto daňovou ztrátu bude snižovat úhrn dílčích základů daně (kromě dílčího základu daně u příjmů podle § 6):

– nejdříve ve zdaňovacím období, kdy vznikla,

– nelze-li to, tak ji může odečíst od tohoto úhrnu nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích a u daňové ztráty vzniklé po 31. 12. 2003 nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

5. Příjmy ze závislé činnosti

Co se těmito příjmy rozumí

Co se považuje za příjmy ze závislé činnosti a jak se u nich stanoví základ daně je stanoveno v § 6 ZDP.

Mezi typické příjmy ze závislé činnosti patří např. příjmy z uzavřeného pracovního poměru, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti.

Jestliže je poplatník společníkem společnosti s ručením omezeným, se kterou nemá uzavřený pracovní poměr, a přitom za práci pro společnost pobírá příjem, tak se jedná o příjem ze závislé činnosti podle tohoto ustanovení, a to i v případě, že není povinen při výkonu práce pro společnost dbát příkazů jiné osoby.

Za příjmy ze závislé činnosti se také považují odměny členů představenstva a dozorčí rady akciové společnosti.

 

Jak se stanoví základ daně

Pokud jsou např. poplatníkovi vypláceny příjmy od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, úhrnná výše těchto příjmů u !éhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč a poplatník nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, ve kterém by uplatňoval nárok na položky odečitatelné od základu daně podle § 15 ZDP, tak zaměstnavatel zaměstnanci nejdříve srazí zaměstnanci pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen platit, a z takto snížené částky mu srazí daň ve výši 15 %.

Důležité:

 

Tímto způsobem je daňová povinnost zaměstnance již definitivně vypořádána.

Pokud by měl další příjmy, např. z jiného zaměstnání nebo i příjmy z podnikání nebo pronájmu, tak příjem, kde již byla jednou definitivně sražena daň, se k těmto dalším příjmům připočítávat nebude.

Poplatníkovi tak nehrozí např. to, že by musel z těchto příjmů např. doplácet další daň ve výši 17 %, když jeho celkový základ daně se po snížení položek odečitatelných od základu daně nachází v pásmu, kde bude nutno ze základu daně platit daň ve výši 32 %.

Příklad:

Uzavře-li poplatník např. dohodu o pracovní činnosti s )eskou akciovou společností, nepodepíše u ní „Prohlášení“, které mu dává nárok na přiznání nezdanitelných částek ze základu daně (např. na poplatníka, vyživované dítě apod.) a za měsíc březen je mu přiznaná odměna ve výši 5000 Kč, tak po sražení pojistného na sociální a zdravotní pojištění ve výši 625 Kč (12,5 % z 5000 Kč) bude 4375 Kč samostatným základem daně pro zdanění sazbou daně ve výši 15 %.

Po sražení daně ve výši 656 Kč nakonec poplatník obdrží 3719 Kč (5000-625-656).

Příklad:

Pokud by však v návaznosti na výše uvedený příklad poplatník uzavřel dohodu o provedení práce, tak by nakonec obdržel celkem 4250 Kč [(5000 – (5000 x 0,15)]. Důvodem je to, že poplatníkovi byla pouze sražena z jeho příjmu daň a nikoliv již pojistné na sociální a zdravotní pojištění, protože to se na příjmy z dohody o provedení práce nevztahuje. Pokud by příjem zaměstnance z pracovního poměru u téhož zaměstnance v kalendářním měsíci přesahoval 5000 Kč, anebo byl i nižší, avšak zaměstnanec „Prohlášení“ k ani podepsal, tak se mu z příjmů nebude srážet konečná srážková daň, nýbrž záloha na daň z příjmů.

Záloha se však nebude srážet z celého příjmu, nýbrž z příjmu sníženého o povinné pojistné zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění a o 1/12 položek odečitatelných od základu daně (např. na poplatníka, na vyživované děti apod.).

Pokud zaměstnanec nebude povinen podat daňové přiznání (viz dále), má nárok na to, aby do 15. 2. následujícího roku požádal svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh, které mu provede zaměstnavatel nejpozději do 31. 3.

Důležité:

Yoční zúčtování záloh je vždy pouze ve prospěch poplatníka, protože případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží.

Naopak rozdíl zálohově sražené daně a vypočtené daně při ročním zúčtování ve prospěch poplatníka vrátí zaměstnavatel poplatníkovi jako přeplatek nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li částka vyšší než 50 Kč.

Důvodem vzniku přeplatku je to, že zaměstnanec měl v daném roce vypláceny příjmy nerovnoměrně. Např. proto, že v některých měsících měl vyšší příjem z ůvodu vyplácených prémií nebo odměn.

Dalším důvodem je to, že k částce na manželku (manžela), k hodnotě darů poskytnutých zaměstnancem na dobročinné účely, k příspěvkům zaplaceným zaměstnancem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, k pojistnému jím zaplacenému na jeho soukromé životní pojištění a k příspěvkům odborové organizaci, přihlédne zaměstnavatel až při ročním zúčtování záloh za kalendářní rok (o tyto položky se snižuje základ daně poplatníka).

Pokud by poplatník při jednání se mzdovou účtárnou zaměstnavatele měl pocit, že by mohl být nekvalifikovaně poškozen např. neuznáním poskytnutého daru sportovní organizaci, tak má samozřejmě právo podat si daňové přiznání sám a dar v něm, jako položku odečitatelnou od základu daně, uplatnit.

Důležité:

Jak je z výše uvedeného patrno, tak zaměstnanci není možno odečíst od příjmu žádný daňový výdaj, kromě pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen on platit. Na druhou stranu je i v § 6 obsažena řadu příjmů, které budou u aměstnance osvobozeny od daně.

Příjmy zaměstnance osvobozené od daně

Pro daňové plánování lze u příjmů zaměstnanců, které jsou od daně osvobozeny, vycházet ze dvou základních věcí:

1. Jestliže je příjem od daně osvobozen, tak to
znamená, že se jeho hodnota nebude připočítávat k příjmu zaměstnance a nebude spolu s ním zdaňována.

2. U zaměstnavatele jsou tyto příjmy v mnoha případech daňovým výdajem.

Penzijní připojištění

Osvobozen bude u zaměstnance příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Vyměřovací základ zaměstnance pro pojistné je měsíční, a proto by se i tento „penzijní“ příspěvek neměl poukazovat zaměstnanci najednou např. za více měsíců nebo rok, ale měsíčně, protože od daně je osvobozena jenom stanovená maximální částka, která je odvozena z měsíčního vyměřovacího základu zaměstnance pro toto pojistné.

»aňově bude zaměstnavateli uznán příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období nebo jeho část.

 

Soukromé životní pojištění

Osvobozeny budou u zaměstnance částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění za podmínek, že:

– částky pojistného jsou hrazeny zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho pojištění,

– je hrazeno na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k Hrovozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona o pojišťovnictví,

– ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let,

– právo na plnění z těchto pojistných smluv má pojištěný zaměstnanec, a †e-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,

– maximálně však bude uznána částka o výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.

Na rozdíl od penzijního připojištění se státním příspěvkem není u soukromého životního pojištění pro osvobození pojistného od daně z příjmů rozhodné to, jestli úhradu pojistného provádí zaměstnavatel pojišťovně měsíčně anebo jen např. 1x ročně.

Daňově bude uznáno zaměstnavateli pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR podle zákona o pojišťovnictví, maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.

 

Stravování

Osvobozena bude u zaměstnance hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů.

Daňově budou zaměstnavateli uznány výdaje (náklady) na provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zákona o cestovních náhradách (pro rok 2004 je hodnota tohoto stravného stanovena na 58 Kč až 69 Kč a proto je tento limit stanoven na výši 48,30 Kč).

Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

U zaměstnance bude osvobozena jakákoliv hodnota výše uvedeného stravování, zaměstnavatel může uplatnit jako daňový výdaj pouze výše uvedené limitované hodnoty.

V ZDP jsou stanoveny další plnění, které jsou u zaměstnance osvobozeny a u »aměstnavatele budou uznány jako daňový výdaj (např. částky vynaložené zaměstnavatelem na doäkolování zaměstnanců, hodnota poskytnutých nealkoholických nápojů ke spotřebě na pracovišti, k jejichž poskytnutí je zaměstnavatel povinen a další).

6. Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti

Co se těmito příjmy rozumí

Co se považuje za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti je stanoveno v § 7 ZDP.

Mezi typické příjmy z podnikání patří například příjmy ze živnosti nebo příjmy samostatně hospodařících rolníků.

Dále sem patří i příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, např. příjmy advokátů, daňových poradců, auditorů, soukromých lékařů.

Mezi typické příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti patří například příjmy z užití nebo poskytnutí autorských práv, to znamená příjmy spisovatelů, zpěváků nebo herců, pokud u nich nejde o příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP. Herec v divadle totiž může mít např. uzavřen pracovní poměr, a potom je nutné takový příjem přiřadit pod ustanovení § 6 jako příjem ze závislé činnosti a nikoliv pod ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) jako příjem z jiné samostatné výdělečné činnosti.

Důležité:

Příjmy z užití nebo poskytnutí autorských práv jsou v praxi hodně rozšířené a ne vždy se jejich příjemci v této problematice dokáží zorientovat.

A to ke své škodě, protože je zde možno uplatnit např. vyšší hodnotu paušálních výdajů než u příjmů ze živnosti.

Navíc tyto příjmy nepodléhají odvodům pojistného na sociální zabezpečení, pokud poplatník sám neučiní u příslušné správy sociálního zabezpečení prohlášení o tom, že jde o soustavný výkon. Pokud takové prohlášení učiní, tak odvodům podléhají (odvodům pojistného na zdravotní pojištění tyto příjmy podléhají vždy).

Důležité:

K vymezení příjmů podle § 7 je nutné ještě říci, že za příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 se považují příjmy také příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z prodeje cenných papírů.

Pokud bude např. podnikatel prodávat automobil, počítač nebo stroj, které měl zahrnuty do svého obchodního majetku, tak by měl zvážit, jestli je z obchodního majetku před prodejem nevyřadí. V takovém případě by příjmy z jejich prodeje nebyly součástí jeho příjmů z podnikání, nýbrž by byly zdaňovány jako ostatní příjmy podle § 10 ZDP, kde by mu nezvyšovaly vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Současně by nebyly součástí základu pro výpočet záloh na daň z p

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče