Jak se žije franchisantům

06. prosince 2004, 00:00 - DANA RYBÁKOVÁ
06. prosince 2004, 00:00

PODNIKÁM POD VELKOU ZNAČKOU Podnikání je velké dobrodružství. Pod ochranou zavedené značky je sice méně dobrodružné, ale také méně rizikové. Jak se žije se silnou firmou v zádech? Čeká franchising boom i v Česku?

K nejznámějším tuzemským franchisovým řetězcům patří Dobrá čajovna.  foto: Profit - Martin Siebert 

PODNIKÁM POD VELKOU ZNAČKOU

Podnikání je velké dobrodružství. Pod ochranou zavedené značky je sice méně dobrodružné, ale také méně rizikové. Jak se žije se silnou firmou v zádech? Čeká franchising boom i v Česku?

V mém případě je to splnění snu či uskutečnění vášně, říká o „své“ Dobré čajovně královéhradecký podnikatel Jakub Maleček. Když mu bylo patnáct, nastala v Česku éra čajového stylu. Ta ho nadchla natolik, že začal toužit po vlastní čajovně. Při studiu speciální pedagogiky si přivydělával v provozovně franchisové sítě Dobrých čajoven v Kutné Hoře. Tam také potkal dva společníky a nahlédl do čajového zákulisí. „Po dvou letech převzal podnik v Kutné Hoře nový majitel a my jsme tam byli víceméně zbyteční. Věděli jsme, co tato franchisová síť nabízí, tak nás napadlo do ní jít a otevřít Dobrou čajovnu v Hradci Králové, kde jsme chodili do školy,“ vzpomíná Maleček. Firma funguje už druhým rokem a tři spolužáci ji rozjeli s minimální investicí. Přestože jde o tak specifické podnikání, kde není například nijak jednoduché sehnat kvalitní základní surovinu, podnik funguje. „Neměli bychom čas sami vyrazit do Číny nebo Indie, prostě tam, kde je aktuální sklizeň, a na tamních burzách shánět čaj. Jedna z výhod franchisy je, že celá síť umožňuje takový finanční zátah, aby si mohla dovolit nakoupit opravdu to nejlepší. I když čaj má v sobě určitou poetiku, na trhu je to vždycky otázka peněz,“ míní Maleček. Zařídí to tedy za celou síť majitel značky Dobrých čajoven - firma s příhodným názvem Spolek milců čaje. Její provozovny jsou v Česku a na Slovensku, společnost pronikla i do USA.

POMALÝ ROZJEZD

Franchising, čili méně rizikové podnikání pod značkou zavedené firmy, přijímá v tuzemsku rok od roku více lidí. Přesto je tu franchisantů oproti Spojeným státům nebo Británii či Francii jako šafránu. Nyní působí v Česku přibližně 90 franchisových systémů a sítí. Nové impulzy pro rozvoj tohoto podnikání si slibuje prezident České asociace franchisingu Aleš Tulpa od členství Česka v Evropské unii. „Přijdou další franchisové systémy, objeví se řada nových možností pro české podnikatele,“ předpokládá. N ejčastěji se tento způsob podnikání uplatňuje v obchodu, službách a gastronomii. K nejznámějším franchisovým sítím patří v tuzemsku servisy Barum, některé prodejny OBI a Mc Donald´s, kosmetiky Yves Rocher, restaurace Potrefená husa, pekařství Paneria či prodejny Brněnka. Franchising není v Česku žádná horká novinka. První firmy, které prodejem licencí na své know-how rozšiřují sítě, sem začaly vstupovat už v roce 1991. Tuzemští podnikatelé však tento způsob fungování firem neznali a neprojevovali v něj příliš velkou důvěru. Podnikatelský stav teprve vznikal a stejně tak i potřebná legislativa. Co s podnikatelem-franchisantem, který si chce na svou firmu vypůjčit, neměly donedávna ponětí ani banky.

PŮJČTE NÁM PENÍZE

„Potřebovali jsme necelý milion. Původně jsme uvažovali o bankovním úvěru, ale žádná z bank nám nebyla ochotná půjčit. Za určitých podmínek by to šlo, ale to bychom například museli vlastnit nemovitost, ve které podnikáme. Jenže my jsme v nájmu. Kolegové byli čerstvě po škole, pracoval jsem jen já jako vychovatel-terapeut s malým výdělkem,“ uvádí Jakub Maleček. Peníze na rozjezd bylo třeba najít jinde. Maleček si našetřil v dobách, kdy mezi vyučením a studiem na vysoké škole několik let pracoval. Jeho spolupodnikatelé požádali o finanční injekci rodiče a příbuzné. „Náklady jsme snižovali tím, že jsme co nejvíc práce udělali sami. Proto také trvalo půl roku, než jsme otevřeli. Kdyby měl člověk dost peněz na řemeslníky, dalo by se to stihnout dřív,“ říká Maleček. Pokud jde o úvěry, nespornou výhodu mají franchisanti velkých a obecně známých firem. Například společnost Mc Donald´s, stojící za podnikatelem s licencí, udělala na banku tak dobrý dojem, že spůjčkou nebyl žádný problém. „Nejsem si vůbec jistý, že kdybych šel jako Myška do banky a chtěl od nich 15 milionů, jestli bych měl dveře dokořán. Přes všechny televizní reklamy. Ale je tu garance značky. A také jistota pro banku, že kdybych z jakéhokoli důvodu skončil, restaurace se nezavře, nepřestane fungovat. Prodali by ji někomu, kdo by ten úvěr splácel dál,“ potvrzuje Petr Myška, který provozuje tři pražské restaurace Mc Donald´s. V poslední době banky začínají slyšet i na jiná jména, než jsou světové řetězce. Úvěry šité přesně na míru franchisantům začala například loni poskytovat Komerční banka, která díky mateřské Société Générale má možnost převzít zkušenosti z Francie. Výhoda je v tom, že zatímco u stoprocentně samostatného podnikatele potřebuje banka prověřit jen jeho, u franchisy zkoumá i zkušeného poskytovatele licence.

BUDE TO TAKHLE

Ochranný deštník známé značky ovšem bývá vykoupen i tím, že hlavní slovo při rozjezdu tohoto podnikání má poskytovatel licence. Už při úpravě provozovny se projeví, že franchisant není úplně svobodný. Mateřská firma má v naprosté většině případů „svou tvář“, tedy firemní barvy, zvláštní styl, osobitou úpravu interiéru iexteriéru, která napomáhá rychlé a jednoznačné identifikaci. „Není striktně dáno, že by Dobrá čajovna musela vypadat přesně tak, jako ta naše. Ale pokud bychom chtěli dát do podniku plastové stolky a židličky, určitě bychom narazili,“ tvrdí Maleček. Styl sází na orientální nádech jak v zařízení, výzdobě stěn, tak v používaném nádobí. To mimochodem poskytuje Spolek milců čaje začínajícím podnikatelům na splátky. Jednotný ráz by měly splňovat zejména propagační materiály, marketing, loga a vývěsní štíty. I tady však může existovat určitá volnost, přirozeně po předchozí dohodě s mateřskou firmou. „Když jsme čajovnu otevírali, chtěli jsme vlastní reklamu, která by se od ostatních Dobrých čajoven lišila. Nakonec jsme se rozhodli pro obrovskou čajovou konev mezi mrakodrapy. Bylo to skutečně vyzývavé, i barevně. Ze Spolku milců čaje nám říkali, že se jim to nelíbí, že to není jejich styl. Přesto nám nezakázali tu reklamu vydat, ovšem s podmínkou, že jde pouze o Dobrou čajovnu Hradec Králové,“ říká Maleček.

NĚCO ZA NĚCO

Každý poskytovatel licence si podnikatele do své sítě pečlivě vybírá. Vzhledem k tomu, že jsou to lidé, provozující živnost pod jeho značkou a tedy i tak trochu na „jeho účet“, je to pochopitelné. Nejvíce jsou mateřské firmy choulostivé na poškození dobrého jména. Vyžadují obvykle účetní výkazy, platební morálku a dodržování vyhlášených zásad. „Měsíčně jim předkládáme účetnictví. Kontrolují, zda provozovna splňuje předepsané standardy, například hygienu,“ uvádí Petr Myška z Mc Donald´s. Velký důraz se rovněž klade na kvalifikovaný personál či sledování nejnovějších trendů. „V Dobré čajovně mohou pracovat pouze školení zaměstnanci. Říká se jim čajoví tovaryšové. Kdo se jím chce stát, musí mít nějaké teoretické znalosti a praktické zkušenosti. Prochází školením, skládá zkoušky v čajových dílnách v P raze. Tam si ze Spolku milců čaje zjišťují, jestli je člověk té práce vůbec schopen,“ vysvětluje Maleček. Pravidelné kontroly, předepsaná strategie, ale také poplatky za užívání licence - to jsou omezení, která ne každý podnikatel překousne. Je to čistě jeho volba, výhody a nevýhody franchisingu jsou zjevné. Zdá se však, že jak mateřské firmy, tak jejich „klienti“ vědí, co dělají. Ve Spojených státech pomohlo po ropné recesi v sedmdesátých letech právě přejímání úspěšných podnikatelských počinů prostřednictvím licence zachránit mnoho malých a středních firem.

ODKUD SE VZAL FRANCHISING

Pojem „franchisa“ pochází ze středověké Francie, kde se tak označovala privilegia udělovaná feudálem k výrobě nebo prodeji výrobků či provozování obchodních činností. Moderní franchising vznikl ve Spojených státech, kde jeho rozvoji napomohl rozmach automobilismu a cestování. Začaly vznikat sítě distributorů automobilů, provozovatelů čerpacích stanic, drugstorů a motelů. Po II. světové válce se uchytil hlavně v oblasti rychlého občerstvení a také v restauračních a hotelových řetězcích. Není vlastní jen službám. Franchisový systém je například i produkce Coca Coly. V USA dnes nabízí své know-how na čtyři tisíce systémů a podniká více než 600 tisíc příjemců licence. Zaměstnává přibližně osm milionů lidí a ročně díky franchisingu přibude zhruba 180 tisíc pracovních míst. Franchisoví podnikatelé dosahují ročního obratu odhadem 1000 miliard dolarů. Úspěšné know-how expanduje v naprosté většině (80 procentech) do zahraničí. Ina starém kontinentě se franchise daří. Pět tisíc franchisových systémů s 218 tisíci franchisantů zaměstnávají přibližně 1,5 milionu lidí a dosahují obratu odhadem za 115 miliard eur. Tato forma podnikání se v Evropě sice rozvíjí méně bouřlivě než v USA, ale i tady překračuje hranice do sousedních zemí. Nejvíce prospívá v Německu, Francii a Británii.

CO JE FRANCHISING

Franchising je systém, který uvádí na trh zboží, služby či technologie. Představuje těsnou spolupráci podnikatelů, kteří jsou sice finančně samostatní a nezávislí, ale dobrovolně se podřizují určité koncepci, za níž obvykle stojí zavedená značka. Majitel značky může začít rozšiřovat své teritorium i tak, že lidem, kteří chtějí být stejně úspěšní jako on, poskytne potřebné know-how. Přirozeně za úplatu - prodá jim licenci a stane se franchisorem. Jeho spolupracující podnikatelé jsou franchisanti. Fungují na základě licence, kterou si koupí na určitý počet let. Podnikají pod ochrannou známkou, ovšem o řadě věcí spojených s propagací a fungováním „svého“ podniku nemohou rozhodovat podle vlastního uvážení. Jednotný je například marketing, vzhled prodejen či provozoven. Na oplátku franchisor podporuje spojence investicemi, půjčkami i dlouhodobým pronájmem vybavení.

TUZEMSKÉ FRANCHISOVÉ ŘETĚZCE

(s více než 10 pobočkami)

HOTELY, RESTAURACE, KAVÁRNY, ČAJOVNY

Alois Dallmayr Automaten-Service 26

Dobrá čajovna 19

Fornetti 150

Mc Donald´s 21

Oxalis 95

Potrefená husa 12

Švejk restaurant 32

POTRAVINY, NEPOTRAVINY

Brněnka 116

Coop Diskont 13

Coop Tip 15

Coop Tuty 23

BYDLENÍ A HOBBY

Coop Stavebniny 10

Indeco 24

Welle 19

FOTOSLUŽBY

Fotostar 47

AUTO-MOTO

Barum 74

Poznámka: údaje za rok 2003

Pramen: ČAF

Profit na vlastní uši

Chcete slyšet Profit na vlastní uši? Ekonomický magazín Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu ve spolupráci s Profitem přináší zprávy z podnikatelského prostředí. Každé pondělí vysílají jeho redaktoři od 9.15.

Záznam ve formátu mp3 si můžete stáhnout zde.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče