Jak se ubránit zlovolné moci státu

13. října 2010, 14:06 - Benjamin Kuras
13. října 2010, 14:06

Trvalé omezení občanských svobod je pro západní civilizaci nepřijatelné

Žijeme v éře dvojího ohrožení svobody. Prvním je islámský terorismus, jejž doprovází islamizace společenského života, kultury a politiky. Druhým omezování občanských a politických svobod našimi vládami a institucemi pod nálepkou obrany proti terorismu. To druhé je v podstatě dobrovolnou demontáží hodnot, které islámští teroristé na západní civilizaci nejvíc nenávidí a chtějí je zničit – tolerance, svobody projevu, posvátnosti soukromí, demokracie, právního státu, úcty k lidským právům a individuální autonomii. Všechny západní demokratické země zavádějí ve jménu „bezpečnosti“ zákony, které omezují naše po staletí těžce vybojovávané občanské svobody. Naše instituce tím bezděky a dílem i záměrně plní cíle islámského terorismu. Usnadňujeme mu to, protože omezování svých svobod přijímáme bez dostatečně silných protestů.

Chyba krizových rozměrů

To je výchozí situace knihy Liberty in the Age of Terror: A Defence of Civil Liberties and Enlightenment Values (Svoboda v éře terorismu. Obrana občanských svobod a osvícenských hodnot) britského liberálního filozofa A. C. Graylinga. Ten hned v úvodu knihy na všechna dilemata, jež takovou situací vznikají, odpovídá jednoznačně. Omezování občanských svobod kvůli posílení bezpečnosti je chybou „krizových rozměrů“, neboť „skutečným rizikem politické katastrofy naší doby je nejen terorismus, ale i jeho spojitost s našimi reakcemi na něj“. Grayling považuje za základ všech svobod a práv svobodu projevu. Ta je pro něho absolutnem, bez nějž by společnost byla „stísněná a bezduchá“. A centrálním prvkem západní civilizace. „Bez svobody projevu nemůžeme uplatňovat ani bránit ostatní svobody a práva. Nemůžeme mít demokracii, která závisí na debatě a konfrontaci. Nemohli bychom mít hodnotné vzdělání, které závisí na výměně informací. Bez svobody projevu by naše životy byly zavřené jako naše ústa,“ tvrdí Grayling.

Politický podvod

Občanské svobody, připomíná Grayling, existují, aby chránily lidi před zlovolnou mocí státu. Není tedy divu, že státní instituce mívají sklon vnímat občanská práva jako překážku a nepříjemnost. Ochrana před terorismem je jim dnes vítanou záminkou ke zdokonalení kontroly občanů včetně různých technologických vynálezů na jejich sledování. Těch vzniká čím dál víc a jsou stále účinnější. A jakmile se jednou zavedou, závisí pak na nich celé velké průmyslové odvětví, které by zkrachovalo, kdyby se přestaly používat. Zabředáme do setrvačného zdokonalování sledovacích technologií a zákonů povolujících neustále rostoucímu počtu institucí jejich používání proti občanům. To vše pod heslem „Je to pro vaši ochranu. Kdo je nevinný, nemá se čeho bát“. Toto heslo je nejsvůdnějším politickým podvodem a zradou svobody, píše Grayling. Vychází totiž ze dvou utopií. Za prvé, že jakmile budeme v bezpečí, sledování ustane. A za druhé, že nám navždy budou vládnout laskaví demokraté, kteří nemají na srdci nic jiného než naše dobro. Je-li však jednou nastolena možnost zneužívat sledovací technologie, zanedlouho je ovládnou mocichtiví despotové a manipulátoři. Toto nebezpečí posilují i politici s dobrými úmysly, kteří se nechávají svést vírou, že jejich voliči od nich bezpečí žádají, a proto jim je musejí naordinovat. Namísto aby jim státnicky připomínali to, co Grayling považuje za stěžejní: „Občanské svobody sice přinášejí rizika, ale jsou natolik drahocenné, že bezpečnostním opatřením – přestože jsou důležitá, nesmí být umožněno poškodit dlouho vybojovávané a těžce získávané svobody, které donedávna definovaly moderní Západ.“

Vrchol všech hodnot

Trvalé omezení občanských svobod je pro západní civilizaci nepřijatelné, protože bez nich přestává být sama sebou. Občanské svobody nesmíme trvale obětovat dočasné bezpečnosti, neboť podle jednoho ze zakladatelů americké demokracie Benjamina Franklina (1706–1790), kterého Grayling cituje, „kdo se chce vzdát svobody, aby získal bezpečnost, nebude mít ani jedno, ani druhé. A ani si je nezaslouží.“ Princip osobní svobody je vrcholem všech hodnot západní civilizace a žádná vláda, jak říká anglický filozof John Stuart Mill (1806–1873), jehož Grayling také uvádí, nemá právo zasahovat do osobních svobod lidí z jiných důvodů, než aby jim zabránila ohrožovat druhé. Nemá na to právo, ani pokud se domnívá, že je to lidem ku prospěchu. Jedna z nejhorších tyranií je tyranie většiny. Civilizovaná společnost chrání svobodu lidí a menšin před většinami. A také před tyrany. Svobodná debata, výměna názorů a tolerance individuálního excentrismu – Grayling dál interpretuje Milla – jsou nezbytnými předpoklady tvůrčí společnosti. Konformní společnosti nejen vedou k útlaku, ale i stagnují. Všechny historické doby, které přinášely pokrok ve vědě, umění a vládnutí, se vyznačovaly společenským étosem otevřenosti, vstřícnosti k výjimečnosti, inovace, experimentování a opouštění zavedených tradic, jež přestaly být užitečné. Demokracie ke svému životu vyžaduje debatu a konfrontaci, vládu zákona, práva být vyslechnut, opravdové vzdělání, otázky, pochyby a volný přístup k informacím. Nic z toho není možné bez svobody projevu. I za cenu, že to někoho urazí. Uraženost se nesmí stát příčinou potlačování svobody projevu. Jedinou výjimkou, opět podle Milla, smějí být projevy, jež vyzývají ke zlým činům.

Skupinová identifikace

V tomto kontextu Grayling kritizuje snahy britské vlády zavést vedle už existujícího zákona proti rasismu zákon zakazující urážku náboženství. V tom Grayling zásadně rozlišuje. Svou rasu nemůže člověk podobně jako věk, tělesnou vadu nebo pohlaví změnit, a proto nikdo nemá právo ji kritizovat, napadat a urážet. Náboženství je podobně jako politický názor nebo životní styl přijatý systém myšlení a chování, který se navíc mění a může se především ve veřejném projevu vyvíjet, přizpůsobovat, mírnit či zaměnit za jiný. Proto musí zůstat legitimním předmětem debaty, kritiky i karikatury. Souvisí to s jedním z méně viditelných útoků na svobodu, jímž je koncept identity – příslušnosti k určité skupině lidí a přizpůsobení se jí. Grayling nabízí pravidlo, že „čím méně identit si lidé přisuzují, tím méně jsou svobodní“. Naopak je člověk tím svobodnější, čím víc identit má – například rodičovskou, profesní, národnostní, kulturní, jazykovou, ideovou či politickou – a v každé ze zvolených rolí dokáže vnímat svět z jiného hlediska. Nejméně svobodní jsou ti, kdo se ve všem přizpůsobují jednomu systému natolik, že přehlížejí ostatní aspekty lidské osobnosti, a mají potřebu jej vnucovat druhým lidem. Taková skupinová identifikace je v dnešní době opět na vzestupu a ohrožuje individuální svobody. Je stěžejním prvkem každého náboženského fundamentalismu a nejvýrazněji a nejnebezpečněji se dnes projevuje u islámu. Ten své identitě podřizuje všechno – od politiky a ekonomie přes oblékání až po každodenní jednání vnucované jiným.

Umlčování druhých

Osvědčenou technikou umlčování druhých je takzvaná „obrana proti urážce,“ kterou muslimské menšiny uplatňují proti naší svobodě projevu. Ani jí se však nesmíme nechat umlčet, protože má-li společnost mnoha kultur a ideologií zůstat svobodná a demokratická, nelze se vyhnout tomu, že někoho urazíme či někdo urazí nás. Kritika, satira a konfrontace musejí zůstat legitimními nástroji obrany svobody jednotlivce. Právo na svobodu projevu s sebou nese povinnost ji praktikovat. Autocenzura, kterou mnoho médií projevuje v souvislosti s „uraženým islámem“, je proto pro západní civilizaci stejně nebezpečná a sebevražedná jako cenzura vnější. Tolerance znamená uznat právo jiných být jinými, pokud tím neohrožují stejné právo ostatních. Na toleranci je však paradoxní, že má-li přežít, nemůže tolerovat netoleranci, která chce práva jiných zničit. Proto každý, kdo si zvolil žít v liberální západní demokracii, musí být upozorněn, že jeho názory, přesvědčení a víra jsou v ní terčem karikaturistů, satiriků a všech, kdo s nimi nesouhlasí. Jedinou zbraní, kterou se jim smějí bránit, je jejich vlastní svoboda projevu. A každý, kdo s tím nedokáže žít, protože není dostatečné dospělý či sebevědomý, má svobodu odejít.

Výzva k protestu

Umlčováním svobody projevu začíná demontáž občanských svobod, které naše civilizace zdědila ve svých nejlepších tradicích, vrcholících osvícenstvím. Pokud tomuto procesu nezabráníme, dnešní doba by mohla vstoupit do dějin jako krátké období svobodných společností. Avšak jako období nežádoucí, protože v sobě neslo zárodky a nástroje vlastního zániku, uzavírá Grayling. A vyzývá „k protestu proti takovému přepisu dějin, i kdyby měl znamenat poslední příležitost, kterou k takovému svobodnému projevu máme“.

Box: LIBERTY IN THE AGE OF TERROR: A DEFENCE OF CIVIL LIBERTIES AND ENLIGHTENMENT VALUES (Svoboda v éře terorismu. Obrana občanských svobod a osvícenských hodnot) AUTOR A. C. Grayling VYDAL Bloomsbury Londýn 2009 ROZSAH 286 stran

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče