Jak se soudit se zaměstnancem

01. listopadu 2004, 00:00 - RICHARD W. FETTER, právník
01. listopadu 2004, 00:00

PRACOVNĚPRÁVNÍ SPORY Pokud se zaměstnavateli nepodaří problém se zaměstnancem vyřešit přijatelným způsobem, pak mu nezbývá než vstoupit s pracovníkem do soudního sporu. Co vás při něm čeká? Dříve než se zaměstnavatel obrátí se žalobou na soud, měl by se vždy pokusit o dosažení smíru se zaměstnancem - tedy o mimosoudní narovnání.

PRACOVNĚPRÁVNÍ SPORY Pokud se zaměstnavateli nepodaří problém se zaměstnancem vyřešit přijatelným způsobem, pak mu nezbývá než vstoupit s pracovníkem do soudního sporu. Co vás při něm čeká? Dříve než se zaměstnavatel obrátí se žalobou na soud, měl by se vždy pokusit o dosažení smíru se zaměstnancem - tedy o mimosoudní narovnání. Jde-li například o náhradu škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, ukládá zákoník práce zaměstnavateli povinnost projednat její výši se zaměstnancem. (Náhrada škody převyšující 1000 korun a obsah dohody o způsobu její úhrady mají být zásadně projednány též s příslušným odborovým orgánem.) Pokud zaměstnanec uzná závazek nahradit škodu v určené výši a dohodne se na způsobu úhrady, je s ním zaměstnavatel povinen uzavřít dohodu písemně - jinak je dohoda neplatná. Písemné dohody však není třeba, jestliže již byla škoda uhrazena. NÁLEŽITOSTI ŽALOBY Jestliže ke smíru nedojde, nezbývá než se obrátit na soud. Zákoník práce idalší předpisy totiž překypují ochranou zaměstnance, zato zaměstnavateli příliš možností nedávají - a pokud ano, tak je jejich praktická realizace poměrně obtížná. A rozhodčí řízení nelze v individuálních pracovních sporech použít. Soudní řízení se zahajuje na návrh žalujícího, tedy podáním žaloby zaměstnavatelem. Návrh (žaloba) musí obsahovat zejména: * jméno, příjmení a bydliště účastníků řízení (tj. žalovaného zaměstnance a žalujícího zaměstnavatele - v případě právnické osoby její obchodní jméno), * vylíčení rozhodujících skutečností, * označení důkazů, jichž se navrhovatel (žalobce) dovolává, * musí být patrno, čeho se navrhovatel domáhá (např. určení, že pracovní poměr byl rozvázán neplatně; zaplacení náhrady škody apod.). KAM S NÍ

Individuální spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky z pracovního poměru, jakož i spory vyplývající z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, projednávají a rozhodují soudy. Věcně příslušným k podání žaloby a dalšímu řízení je zásadně okresní (v P raze obvodní a v Brně městský) soud. Místně příslušným soudem je soud žalovaného odpůrce, tedy soud určený podle bydliště zaměstnance. Nemá-li zaměstnanec trvalé bydliště, pak soud, v jehož obvodu se zdržuje. V první instanci rozhodují pracovněprávní spory senáty okresních soudů složené z profesionálního soudce, který je předsedou, a dvou laiků - přísedících. Vydání platebního rozkazu ve zkráceném řízení (tedy bez slyšení účastníků řízení a jen na základě skutečností tvrzených žalobcem) je ve věcech pracovních nepřípustné. Soud tedy vždy nařídí jednání a účastníky k němu předvolá.

KDO JEDNÁ ZA ZAMĚSTNAVATELE Za zaměstnavatele - právnickou osobu jedná její statutární orgán (tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen) nebo prokurista (pakliže podle udělené prokury může jednat samostatně). Jde-li o věci týkající se odštěpného závodu nebo organizační složky, zapsané do obchodního rejstříku, jedná za právnickou osobu vedoucí tohoto závodu nebo složky. Zaměstnavatel - fyzická osoba může před soudem vystupovat sama. Zaměstnavatel se může dát zastoupit jakoukoliv fyzickou osobou způsobilou k právním úkonům (tzv. obecným zmocněncem). Jménem zaměstnavatele často jedná pověřený zaměstnanec - obvykle podnikový právník nebo třeba personalista. Účastník soudního řízení si jako zástupce vždy může zvolit advokáta. NENÍ TO ZADARMO Soudní řízení je zpoplatněno. Kdo iniciuje soudní spor, jehož předmětem je peněžité plnění (např. vyplacení dlužné mzdy, náhrady škody), zaplatí na soudním poplatku 4 % ze žalované částky, jde-li mu o více než 15 tisíc korun. Pokud žádá o přiznání menší částky, pak zaplatí vždy 600 korun. V ostatních případech pracovněprávních sporů zpravidla činí soudní poplatek 1000 korun. Účastníku sporného řízení, který měl ve věci plný úspěch, přiznává soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účastník, jenž spor prohrál, tak nakonec nese bez náhrady nejen své náklady, ale také náklady vítězné protistrany. Mezi náklady řízení jsou zejména:

* hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, např. jízdné, poštovné;

* soudní poplatek;

* ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců;

* náklady na zjištění, zajištění a provedení důkazů, včetně tzv. svědečného,

* úplaty za znalecké posudky.

Odměna za zastupování patří ke kompenzovaným nákladům řízení jen, je-li zástupcem advokát. Právník se s klientem může dohodnout na libovolně vysoké smluvní ceně. Nedohodnou-li se, platí klient za poskytnuté služby podle advokátního tarifu. Poražená strana ve sporu však své protistraně hradí náklady za právní zastoupení advokátem stanovené nikoliv ve výši skutečně vynaložených (právníkovi zaplacených) částek, nýbrž podle paušálních sazeb předepsaných vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., v platném znění. V případě sporu o zaplacení peněžité částky platí částky uvedené v tabulce, v případě sporu o určení existence právního vztahu nebo práva činí sazba náhrady 6 200 korun, v ostatních případech 5 000 korun.

KDO JE VÍTĚZEM? O plný úspěch ve věci se jedná tehdy, jestliže soud svým rozhodnutím zcela vyhověl návrhu jedné strany. Žalobce dosáhl plného úspěchu, jestliže rozsudek odpovídá jeho návrhu. Žalovaný plně uspěl, pokud soud žalobu v celém rozsahu zamítne. Kdo však platí náklady řízení, pokud žádný účastník nedosáhl plného úspěchu - tj. obě strany částečně uspěly a částečně neuspěly? První možností je, že soud může přesto přiznat právo na plnou náhradu nákladů řízení té straně, která „převážně zvítězila“. Soud tak rozhodne zejména tehdy, jestliže neúspěch vítězného účastníka byl v poměru k jeho úspěchu jen nepatrný. Jestliže nejsou podmínky pro přiznání plné náhrady nákladů převážně zvítězivšímu účastníkovi, má soud dvě možnosti: 1) Náhradu nákladů rozdělí podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. 2) Je-li úspěch a neúspěch na obou stranách přibližně stejný, soud rozhodne, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Každý z nich tedy ponese (bez nároku na náhradu) náklady, které v průběhu řízení vynaložil.

NEPLATNÉ ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

Specifické jsou spory o neplatné rozvázání pracovního poměru. Tedy v případě, kdy jeden účastník pracovněprávního vztahu učiní právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru, ale tento úkon nemá všechny náležitosti stanovené zákoníkem práce nebo při něm nebyly splněny podmínky stanovené zákoníkem pro platnost tohoto úkonu. Neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance může zaměstnavatel uplatnit žalobou u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Po marném uplynutí lhůty veškeré nároky propadají a již nelze neplatné skončení pracovního poměru napadnout.
Zákoník práce zvýhodňuje zaměstnance, na neplatnost rozvázání pracovního poměru proto zaměstnavatelé většinou nežalují. Pokud přece jen, tak napadají toliko rozvázání formou výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru. Ostatně, například žaloba na neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru by neměla (s ohledem na § 63 větu druhou a § 243 odst. 4 zákoníku práce) žádný smysl. Zaměstnavatel sice může napadnout neplatnou dohodu o rozvázání pracovního poměru, ale nemůže uplatňovat nárok na náhradu škody pro neplatnost této dohody. Neplatnost právního úkonu nemůže být zaměstnanci na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám. Naopak - vznikne-li zaměstnanci následkem takového neplatného právního úkonu škoda, je zaměstnavatel povinen ji nahradit.

PRACOVNÍ POMĚRY NA DOBU URČITOU

Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené pro sjednání takového poměru, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Jestliže má zaměstnavatel zájem výše uvedené situaci předejít, musí ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby, podat návrh (žalobu) na určení, zda byly splněny podmínky pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou.

NÁHRADA NÁKLADŮ NA ADVOKÁTA

 Hodnota peněžité částky, jejíž zaplacení je předmětem řízení  Náhrada nákladů za právní zastoupení advokátem v jedné instanci
 do 500 Kč 1 500 Kč
 přes 500 do 1000 Kč 3 000 Kč
 přes 1000 do 5000 Kč 4 500 Kč
 přes 5000 do 10 000 Kč 6 000 Kč
 přes 10 000 do 200 000 Kč 6 000 Kč a 15 % z částky přesahující 10 000 Kč
 přes 200 000 Kč 34 500 Kč a 1,5 % z částky přesahující 200 000 Kč
 přes 10 000 000 Kč  181 500 Kč a 0,015 % z částky přesahující 10 000 000 Kč

Pramen: vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb.

foto: Profimedia.cz/Corbis

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče