Jak se sčítají povodňové škody

14. října 2002, 00:00 - Dušan Šrámek
14. října 2002, 00:00

Na školy a domovy důchodců se dostane později, silnice a památky mají přednost Definitivní účet za letošní povodně nebyl ještě vystaven, neboť v Praze 8 stále platí stav ohrožení. Z čeho ale vycházejí oficiální statistiky při konečném účtování? Nemůže se stávat, že se některé škody překrývají?

Na školy a domovy důchodců se dostane později, silnice a památky mají přednost

Definitivní účet za letošní povodně nebyl ještě vystaven, neboť v Praze 8 stále platí stav ohrožení. Z čeho ale vycházejí oficiální statistiky při konečném účtování? Nemůže se stávat, že se některé škody překrývají?

Problém překrývání a dvojího nahlašování škod se objevil při povodních v roce 1997. Zákon o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou, který byl přijat letos ještě před povodněmi, měl všechny pochybnosti odstranit. V roce 2000 byla přijata vyhláška Ministerstva financí ČR, která stanoví, jak postupovat při vyčíslování škod a při předběžném stanovení nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou.

Původ poškozeného majetku se překrývá

Náklady na obnovu jsou členěny podle druhu poškozného majetku a podle vlastnických vztahů k němu. Z tohoto hlediska se majetek dělí na majetek státu, kraje, obcí, podnikatelských subjektů, fyzických nepodnikajících osob, a právnických nepodnikajících osob. Škody na veřejném majetku se rozdělují podle původu na státní, který evidují jednotlivá rezortní ministerstva, a na krajské a obecní. Ministerstva tedy evidují svůj poškozený majetek, respektive majetek, vůči němuž mají zakladatelskou funkci. To ale není všechno, co ministerstvo eviduje. V závěrečných statistikách se totiž objevují nejen škody na státním majetku v rámci rezortu, ale také škody vzniklé v daném rezortu na majetku soukromém. Zjednodušeně řečeno, ministerstvo zemědělství eviduje škody například na státních statcích, ale ne již na majetku soukromě či družstevně hospodařících subjektů. Přesto se ve statistikách škod vykazovaných ministerstvem zemědělství objevují i údaje o škodách na tomto majetku, tedy za celý rezort. Stejně tak ale škody na zemědělských podnikatelských subjekech eviduje ještě Agrární komora ČR. Obdobně Hospodářská komora ČR eviduje poškození na soukromých podnikelských subjektech, ale ministerstvo obchodu eviduje škody na státních podnicích v rámci svého rezortu. V jeho statistikách se tedy objevují škody způsobené celému průmyslu. Konkrétní rozdělení škod je uvedeno v příloze vyhlášky MF.

Konečné slovo má vláda

Při udělování státní finanční pomoci se postupuje tak, že kraje zpracují přehled o odhadu nákladů na obnovu majetku a předloží ho ministerstvu financí a ministerstvu pro místní rozvoj. Na základě tohoto výkazu zpracují obě ministerstva návrh strategie obnovy na území příslušného kraje a předloží ho vládě. Tato strategie obsahuje zejména vymezení území, na jehož obnovu může být státní pomoc poskytnuta, cíle a priority obnovy majetku, určení ministerstev, která budou státní pomoc relizovat, formy a výše pomoci, přičemž o této státní pomoci musí rozhodnout v konečném schvalování vláda. Ta se ale musí v obecném rámci držet schváleného rozpočtového zákona, případně dalších zákonných opatření, schválených parlamentem.

Údaje shromažďuje kraj

Z metodiky schvalování nákladů spojených s obnovou území vyplývá, že základní jednotkou, která potřebné údaje shromažduje, je kraj. Ten odpovídá i za správnost údajů, které zasílá na ministerské orgány. K účelu sčítání škod jsou kraji vyčleněni zvláštní pracovníci, kteří jsou školeni jak ministerstvem financí, tak ministerstvem pro místní rozvoj. Na jejich znalostech tedy stojí, zda náklady budou vyčísleny skutečně přesně, zda se nebudou někde překrývat, případně zda se na některé škody nedostane. Školení pracovníků zodpovědných za sčítání škod se konalo v květnu a poté ještě jednou, aktuálně v době povodní. Na kraje jsou nahlašovány škody z obcí, které konkrétně zodpovídají za správnost údajů v rámci svých katastrů. Protokol o škodách, který sestavují obce, by měl obsahovat i popis rozsahu krytí škod ze strany pojišťovny, a vyčíslení nákladů mezi předpokládaným krytím a náklady na obnovu. Právě z tohoto rozdílu by se mělo vycházet při stanovení nároků na veřejné rozpočty.

Náhrada má odpovídat škodě

V době povodní před pěti lety si některé obce značně polepšily. Protože ještě neexistovala jednotná metodika, byla mnohdy státní pomoc i nad rámec skutečných škod. Obce se vybavily kanalizací, případně další infrastrukturou, na níž by jinak nesehnaly peníze. Podle letos přijatého zákona lze státní pomoc poskytnout až do výše nákladů, jež je nezbytné vynaložit na obnovu majetku poškozeného pohromou nebo na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž základní funkci jako majetek zničený povodní. Z toho vyplývá, že nutně nemusí jít pouze o opravu, která by majetek uvedla do původního stavu, ale i o určité zhodnocení, které by však nemělo jít nad účel a využití původního majetku. Tento požadavek má své opodstatnění i proto, že mnohé stavby musely být strženy. Bylo by ale nesmyslné je obnovovat ve stejném rozsahu a přesně podle původního projektu, když se mezitím například změnily technologie, a nebo by již stavba v předchozí verzi neodpovídala technickým či dalším normám.

Význam majetku se různí

Který majetek přijde při opravách na řadu jako první a se kterým se musí posečkat, je dáno především celospolečenskou potřebou při užívání tohoto majetku. Z toho plyne, že dálnice, silnice I. třídy, či národní kulturní památky, budou mít přednost před místními zařízeními školské, sociální či zdravotní péče. Z toho by měly obce a kraje vycházet například i při organizování sbírek na odstraňování jednotlivých škod. Město Písek například uspořádalo sbírku na poškozený středověký most, a nyní má obavu, zda o tyto peníze nebude krácena státní pomoc. Pokud by byly peníze vybrány na poškozenou školu či domov důchodců, jistě by to byly peníze navíc.

Státní pomoc při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou podle zákona 12/2002 Sb.

§ 2 Zásady poskytnutí státní pomoci

(1)

Došlo-li k narušení základních funkcí území v důsledku živelní nebo jiné pohromy, která je mimořádnou událostí, na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav (dále jen „pohroma“), může stát poskytnout krajům, obcím, dalším právnickým osobám, s výjimkou právnických osob hospodařících s majetkem státu, a fyzickým osobám (dále jen „dotčené osoby“) státní pomoc na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území.

(2)

Státní pomoc může být poskytnuta, pokud dotčená osoba doloží, že není schopna vlastními prostředky obnovit majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území. Státní pomoc lze poskytnout až do výše nákladů, jež je nezbytné vynaložit na obnovu majetku poškozeného pohromou nebo na pořízení nového majetku, který bude plnit tutéž základní funkci jako majetek zničený pohromou.

(3)

Na poskytnutí státní pomoci není právní nárok. Při poskytování státní pomoci podle tohoto zákona se postupuje podle zvláštních zákonů.

(4)

Státní pomoc na obnovu nebo pořízení téhož majetku poškozeného nebo zničeného určitou pohromou lze poskytnout pouze jednorázově na základě rozhodnutí jednoho z ministerstev určených ve strategii obnovy území.

K registraci škod slouží složité ministerské formuláře.

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče