Jak se rodí paskvily

20. února 2006, 00:00 - PETR KUČERA, KRISTÝNA DUŠKOVÁ, DUŠAN ŠRÁMEK
20. února 2006, 00:00

LEGISLATIVNÍ PROCES Složitost pravidel legislativního procesu by měla zabránit tomu, aby nedocházelo k nesmyslům. Jenže v praxi často nejsou tyto zásady dodržovány. Mnoho z důležitých změn zákonů je pak ukryto pod úplně jiným názvem, takže ani pečlivý podnikatel nemá šanci je objevit.

LEGISLATIVNÍ PROCES Složitost pravidel legislativního procesu by měla zabránit tomu, aby nedocházelo k nesmyslům. Jenže v praxi často nejsou tyto zásady dodržovány. Mnoho z důležitých změn zákonů je pak ukryto pod úplně jiným názvem, takže ani pečlivý podnikatel nemá šanci je objevit.

Zákony vznikají nejčastěji na základě legislativního záměru vlády. Ten vychází z vládního prohlášení. Rozpracování normy mají na starosti jednotlivá rezortní ministerstva. Postupně jsou připraveny takzvaný věcný záměr, zásady a nakonec paragrafované znění návrhu.

Z ministerstva je odeslán do vnitřního připomínkového řízení, tedy jakéhosi „kolečka“ po ostatních ministerstvech. Poté je předložen legislativní radě vlády, která by měla posoudit kompatibilitu s právním řádem. Následně jde návrh do vlády jako celku. Ta jej může zamítnout, vrátit k dopracování, nebo schválit a poslat k projednání do Poslanecké sněmovny.

V průběhu legislativního procesu na úrovni exekutivy probíhá i vnější připomínkové řízení. Účastníky jsou jak různé státní či veřejnoprávní instituce, jichž se zákon dotýká, tak i například tripartita či hospodářská rada vlády.

TŘI ČTENÍ

Podat návrh zákona v Poslanecké sněmovně mají vedle vlády také jakýkoliv poslanec nebo skupina poslanců či senátorů a jako celek pak i jednotlivá krajská zastupitelstva.

Ve sněmovně se pak konají tři takzvaná čtení. V prvním se buďto návrh zamítá, vrací k dopracování, nebo posílá do druhého čtení. V posledním zmiňovaném případě putuje do sněmovních výborů (podle jednotlivých oborů) k projednání.

Ve druhém čtení se pak „načítají“ pozměňovací návrhy jednotlivých poslanců či výborů. Může zde opět zaznít návrh na zamítnutí. Ve třetím čtení se schvalují pozměňovací návrhy a poté celý zákon nebo novela jako celek.

SENÁT A PREZIDENT Po schválení putuje návrh do Senátu, který má třicet dní na to, aby zákon buď schválil, nebo jej s pozměňovacími návrhy (nebo i bez nich) vrátil sněmovně. Pokud se Senát do 30 dnů vůbec zákonem nezabývá, předpokládá se, že s ním souhlasí. Sněmovna pak může přijmout pozměňovací návrhy Senátu, na což ji stačí prostá většina poslanců. Rozhodne-li se ale návrhy Senátu neschválit a znovu tedy přijmout svou původní verzi, musí s tím souhlasit takzvaná absolutní většina, tedy 101 z 200 poslanců. Schválený zákon nakonec dostane k podpisu prezident republiky. Pokud se jej rozhodne vetovat, rozhoduje o návrhu znovu sněmovna. Také na přehlasování prezidentova veta je potřeba nejméně 101 poslanců. POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY Největší problémy vznikají právě ve sněmovně. Někteří poslanci si z návrhu zákona přečtou jen název. Prakticky nic však neomezuje jejich tvořivost při „vylepšování“ původního návrhu. I kdyby tedy rezortní ministerstvo připravilo návrh, který dlouze prošel připomínkovým řízením a tvoří logický celek, poslanci do něj mohou jakkoliv zasahovat. Velkým nešvarem jsou takzvané komplexní pozměňovací návrhy. „Původní návrh je často změněn natolik, že se ztrácí jeho záměr a filozofie,“ stěžuje si prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Rozšířené jsou i takzvané přílepky neboli jezdci. „Tím se obchází celý legislativní proces. Není zaručena věcná a ani právní kvalita návrhu,“ upozorňuje šéf Hospodářské komory Jaromír Drábek. „Ministry k tomuto pokoutnímu prosazování svých záměrů vedou v podstatě tři důvody. Buď se jim nepodařilo záměr prosadit do vládní verze, nebo na něco zapomněli, anebo došlo v průběhu projednávání ke změně politické vůle,“ vypočítává důvody poslanec ústavněprávního výboru za ODS Marek Benda. „Takto tvořené zákony se pak snadno stávají kořistí pro různé lobbisty, kteří z nich udělají neskutečný guláš,“ dodává. SCHOVANÍ JEZDCI Mnoho z důležitých změn je nakonec ukryto pod názvem úplně jiného zákona. Takovým paskvilům se říká přílepky nebo také jezdci. „Problém je v tom, že i kdyby se podnikatel každý den díval na nadpisy nových zákonů, ani v nejmenším nemůže tušit, že třeba v loňském zákoně o finančních konglomerátech se ukrývala poměrně zásadní novela zákona o DPH,“ říká právník Jaroslav Novotný. „V zákoně o surových diamantech byla poměrně rozsáhlá novela zákona o veřejných zakázkách. V zákoně o správních poplatcích máme zase novelu týkající se DPH. A v zákoně o provozu na pozemních komunikacích je novela o vinařství a vinohradnictví,“ uvádí senátorka Soňa Paukrtová. V Profitu jsme vloni podrobně sledovali zmatky kolem povinnosti vydávat účtenky ke všem nákupům nad 50 korun. Důležitá novela živnostenského zákona se schovala do zákona o registračních pokladnách, zrušení této povinnosti pak pro změnu obsahoval zákon o úvěru pro České dráhy. Poslanci tyto nelogické slepence tvoří z nejrůznějších důvodů, nejčastěji kvůli údajné časové tísni. Mnohdy také spoléhají, že jejich kolegové takový přílepek v množství pozměňovacích návrhů přehlédnou, nebo kvůli „drobnosti“ nebudou chtít blokovat přijetí zákona jako celku. „Pokud je například ve druhém čtení přilepen nějaký pozměňující návrh k nesouvisejícímu zákonu, úspěšně lze obejít celý dlouhý legislativní proces. Neprochází již připomínkovým řízením, ani se k němu nevyjadřuje vláda,“ vysvětluje stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. POMŮŽE EDITAČNÍ POVINNOST?**

Mnoho zákonů je nesrozumitelných nejen pro laiky, ale i odborníky. Kvůli nejasnostem, vzniklým ze zbrklého přijetí důležitých zákonů, pak některá ministerstva vydávají metodické pokyny - jakési instrukce pro své úředníky, jak mají při uplatňování zákona postupovat. Po jednotném výkladu zákonů (takzvané editační povinnosti) volají hlavně podnikatelé. Editační povinnost podporují mimo jiné i Hospodářská komora a Svaz průmyslu. Problémy jsou hlavně u daňových předpisů. Dokonce i v rámci jednoho úřadu ve stejném městě se mohou zásadně lišit názory jednotlivých úředníků na aplikaci shodného zákona. Záleží pak na tom, s kým se podnikatel zrovna setká. Zatímco jeden z úředníků mu doporučí určitý postup při účetnictví, jeho kolega pak při kontrole tento postup vůbec neuzná. 

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty, jak na ně?
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Auta
BMW Z4 Concept byl neoficiálně odhalen těsně před premiérou…
Hyundai ukázal nástupce vodíkového crossoveru ix35. Příští rok dorazí také do Evropy
Volvo, Peugeot, Fiat a další vynechají autosalon ve Frankfurtu. Jsou to pro ně vyhozené peníze
Měření rychlosti na D1 v úseku Psáře – Soutice bezpečnost nezlepšilo a policie i MDČR to ví
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá, praktické ale moc není
Technologie
Čeští Warhorse Studios vnadí dalším trailerem na Kingdom Come: Deliverance (video)
Další pohroma v cenách grafických karet na obzoru. GDDR5 tento měsíc zdražila o 30 %
Bitcoin přišel o rekord. Kryptoměnou Ethereum už proudí více transakcí
ČTÚ chce regulovat. Zjistil, že si mobilní operátoři málo konkurují
AMD vydalo speciální ovladač pro horníky. Zrychluje těžbu Etherea na Radeonech
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít