Jak se politicky oddělat

03. ledna 2011, 10:52 - Jaromír Bartůněk
03. ledna 2011, 10:52

Případ Drobil definitivně ukázal, že Petr Nečas ODS nespasí. Jestli po kauze exministra životního prostředí a stále ještě místopředsedy občanských demokratů Pavla Drobila o něčem není pochyb, pak je to bezesporu rozkývaná židle pod šéfem ODS a premiérem Petrem Nečasem.

Foto: Jan Zátorský / Profimedia

Nejprve povšechná rekapitulace, takový prolog: Kauza jak hrom, až vystudovaný právník Drobil oznámil rezignaci na ministerskou funkci – 15. prosince. Kabinet je v křeči. V pondělí 20. prosince se mělo původně uskutečnit v pořadí již třetí klíčové jednání koaliční devítky za účelem sjednotit vládní strany před úterním hlasováním o nedůvěře vládě, které vyvolali sociální demokraté. Jednání K9 (ta předchozí dvě zkrachovala) předcházelo prý bouřlivé grémium ODS, jež se zabývalo již zmíněnou kauzou – korupční aférou na Státním fondu životního prostředí.

Připomeňme rovněž, že den předtím, tedy v neděli 19. prosince, se prezident Václav Klaus Drobila zastal slovy, že je přesvědčen, že mu někdo spíš „nadrobil“. Konkrétně uvedl: „No to bych chtěl vědět, jestli si pan ministr něco nadrobil, nebo jestli mu náhodou nebylo nadrobeno. Tahle slůvka, myslím, jasně naznačují, o co mně jde. Já mám skoro nehezký a nedobrý pocit, že to druhé je pravdou.“ Naznačil též, že by byl rád, aby se to všechno otočilo a vyřešilo – aby nemusel jemu sympatický „antibursík“ Drobil odcházet. Klaus se také postavil na stranu policejního prezidenta Oldřicha Martinů, jehož šéf véček a vnitra Radek John vyzval k rezignaci.

Týž den (o hodinu později) šéfka poslaneckého klubu VV Kristýna Kočí upozornila: „Obávám se, že je to trochu vládní krize. My, jako Věci veřejné, stojíme před velkým morálním dilematem. Na jednu stranu je tu stoosmnáctková většina, tedy obrovská šance změnit věci v České republice, nastartovat reformy. Na druhou stranu je tady vláda, která už, bohužel, si dnes nemůže říkat protikorupční.“ Kočí dále řekla, že „je potřeba delangerizovat státní správu, neboť vliv Ivana Langera zejména na ministerstvu vnitra je bohužel velmi katastrofický“.

Důvěra uvnitř otřesené trojkoalice spadla na bod mrazu. Nečas si nebyl vůbec jist, zdali vláda v úterý přežije.

Grimasy v obličeji

Toliko shrnutí a nyní k věci, takovému epilogu: Není příliš fair hodnotit kohokoli podle grimas v obličeji, ale už pouhá tisková konference těsně předcházející zmíněnému pondělnímu jednání K9, po němž zástupci véček spektakulárně odešli, byla výmluvná.

Petr Nečas byl vždy znám svým stoickým klidem, což podtrhovalo jeho konzervativní založení a v kladném slova smyslu ho odlišovalo především od bouřliváka Mirka Topolánka. Jak ale už na počátku kauzy správně poznamenal bývalý elitní policista a dnes předseda správní rady protikorupční organizace Transparency International Václav Láska: Značné úhony dostál právě Nečasův opakovaně deklarovaný boj proti korupci, který vzkazoval v době předvolební kampaně i své vlastní straně. Upřesněme, že spolu s onou důvěryhodnou tváří zachraňoval napůl zlomenou „odéesku“ na jaře 2010.

Nečas tak na zmíněném brífinku v Kramářově vile působil přesně tak jako každý, kdo je vyveden z míry přes únosný práh. U politika s téměř dvacetiletou praxí a toho času premiéra je přitom jistě tato laťka hodně vysoko.

Kdo je tady pánem?

Nečase s pravděpodobností hraničící s jistotou vyhecovali jeho kolegové z grémia ve stylu „musíš ukázat, kdo je tady pánem“, „nejlepší obrana je útok“ a tak dále. Šéf občanských demokratů pak v odpovědi na otázku novináře, jak to bude s osudem policejního šéfa, odvětil: „Pokud by byla nastolena otázka výměny na pozici policejního prezidenta, strana si nedovede představit, že by se to netýkalo i vedení ministerstva vnitra.

Každému, kdo se aspoň trochu orientuje v mluvě politiků, bylo jasné, že tím vyhrožuje Johnovi odvoláním.

Poněkud komicky pak působily SMS zprávy od mluvčího ODS Tomáše Bartovského odeslané asi hodinu po onom brífinku, že „některé servery“ mylně interpretovaly Nečasova slova. A že to tak vlastně premiér nemyslel. Omezíme-li se však na čistě oficiální výstupy ze strany předsedy ODS, šlo v jeho případě o první významnou indicii, že něco rozhodně není v pořádku.

„Taťka Šmoula to zařídí“

Podle mnohých občanských demokratů zavládl v tu chvíli ve straně příšerný chaos, přičemž se očekávalo, že Nečas má v rukávě nějaké eso. Tím se nakonec, jak známo, stal „pouze“ prezident Klaus, jemuž se kdysi v hlavní kanceláři ODS běžně přezdívalo taťka Šmoula.

O tom, co se přesně následujícího dne upeklo na Hradě, kam si prezident pozval představitele koaličních stran (prý je sám obvolával), se nejspíš nikdy přesně nedovíme. A stojí za zmínku, že se to zřejmě nedozví ani exprezident Václav Havel, jemuž se na rozdíl od Klause nelíbí, jak se Nečas k aféře postavil. Zmíněná „smlouva“ zajišťující vládu volených zástupců všem občanům České republiky je skutečně tajná (!), což žádná ze zúčastněných stran nebyla až doteď schopna a ochotna smysluplně vysvětlit. Avšak i kdyby členové koaliční devítky vyšli spolu s Klausem před novináře se zřetelnou veřejnou dohodou, byla by to pro Nečase prohra.

Otázka je jasná: Proč Nečas nedokázal formulovat onu funkční kompromisní dohodu sám? Respektive, jestliže ODS musela Věcem veřejným ustoupit, proč se vůbec hrnul do předem prohraného boje?

Dva vzkazy

Podtrženo sečteno: Nečas vyslal dva vzkazy. První byl adresován (bývalým) voličům: Svým nekonáním poté, co se od tehdejšího šéfa Státního fondu životního prostředí Libora Michálka dozvěděl o možné korupci, i dalším vystupováním v kauze, definitivně ztratil pověst „slušňáka“, který to s bojem proti korupci myslí vážně.

Vzkaz druhý patří spolustraníkům a dá se předpokládat, že mnozí ambiciózní čekatelé na funkce jásají. Část strany Nečasovi už od počátku vládnutí v trojkoalici vyčítala slabost zejména ve vnitrovládním souboji s ministrem financí a prvním místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem. Fatální zaváhání v kauze Drobil pak definitivně ukázalo, že Nečas není oním spasitelem, který by dokázal vzít nesourodou – a přiznejme stále na mnoha místech kmotry ovládanou – stranu pevně do rukou. Vždyť i Praha a Brno se mu vysmály velkou modrooranžovou koalicí.

V Topolánkových stopách?

Je pravda, že Nečas i nadále může spoléhat na autoritu Václava Klause alespoň v jedné věci. Prezidentovi nejspíš role neformálního šéfa ODS vyhovuje, a tak se může postarat, aby současný premiér, jemuž je na rozdíl od Topolánka nakloněn, přežil celé volební období.

Právě hlava státu, kterou ctí, nutno dodat, i ministr dopravy a faktický lídr Věcí veřejných Vít Bárta, v případě politických turbulencí – a Václav Klaus si to v minulosti vždy užíval – hraje roli moderátora, k čemuž mu ústava dává dostatečné nástroje. Nečasovi zbývá doufat v další obdobné hradní schůzky, kde to nejvyšší boss nějak zařídí.

Jenže to je pro premiéra zatraceně málo už jen proto, že kromě Klausova ještě víc vzroste faktický vliv zmíněného Kalouska (teď již skutečného šéfa vlády). Jestliže ruku v ruce s tím půjdou preference ODS dlouhodobě dolů – a to se dá předpokládat –, může se Nečas těšit na… Jakže to říkal Mirek Topolánek? Popravu stranického šéfa za bílého dne.

Novináři Nečasovi léta škodolibě připomínali jeho slavnou větu svědčící o jeho nerozhodnosti. Když mu kdysi Klaus coby premiér nabízel křeslo ministra vnitra, tehdejší mladý nadějný politik poznamenal, že se buď na té funkci udělá, nebo oddělá, a nakonec post nevzal. Jak to Petr Nečas zvládl coby premiér, nechť každý posoudí sám.

Vývoj kauzy

6. srpna

- Novým šéfem Státního fondu životního prostředí (SFŽP) při ministerstvu životního prostředí byl místopředsedou ODS a ministrem Pavlem Drobilem jmenován Libor Michálek. Předtím pracoval jako expert dohledu nad finančním trhem v České národní bance. Později se Drobil nechal slyšet, že Michálka přijal na doporučení svého poradce Martina Knetiga.

  • *Konec léta (září) - Michálek se ve Sněmovně setkal s ministrem vnitra Radkem Johnem (VV) a hovořil s ním o podezření na korupci v SFŽP. V té době ještě neměl potřebné důkazy a John mu prý poradil, ať si je pořídí. Mimo jiné jej měl odkázat i na novináře, kteří disponují potřebnou nahrávací technikou. Ohledně této schůzky panují časové nesrovnalosti: Michálek nejprve hovořil o listopadovém termínu. Později přiznal omyl, přesný termín ale lze podle něj dohledat v knize návštěv ve Sněmovně. 13. října - Michálek písemně požádal o setkání s premiérem Petrem Nečasem (ODS) a o zapojení BIS kvůli zajištění důkazů. Premiér nereagoval a tuto informaci předal Drobilovi. Michálek v prosinci vysvětlil: „Já vzhledem k tomu, že na řadě těch jednání (měla s poradcem Knetigem probíhat v hostinci U Modrého orla v Ungeltu, pozn. redakce) byly zapnuté rušičky, jsem považoval za nezbytné, aby předtím byla nějaká součinnost Bezpečnostní informační služby.“ 26. října - Michálek pořídil klíčovou nahrávku s poradcem Knetigem, který ho prý nabádal k manipulování s veřejnými zakázkami, aby bylo možné získat peníze na financování ODS a Drobilovy kariéry. Michálek později v ČT ještě upřesnil, že s ním Knetig nebyl spokojen, protože „neskákal, jak se pískalo“, a to i v případě „manipulace se zakázkou na mnohamiliardovou modernizaci pražské čistírny odpadních vod“. Podle informací, které vyslechl, byla údajně zakázka nadhodnocena o tři miliardy, aby si dvě křídla ODS mohla rozdělit po půl miliardě. 11. listopadu - Michálka přijal ředitel Úřadu vlády Lubomír Poul. Nečas poté podle Poula opět doporučil Michálkovi obrátit se na ministra životního prostředí a současně uložil Drobilovi, aby vyzval Michálka k předání důkazů policii. 1. nebo 2. prosince - Michálek telefonicky kontaktoval novináře MfD Janka Kroupu a informoval jej, že má důkazy o korupci. 9. prosince - Schůzka Drobila s Michálkem, kterou Michálek nahrával. Drobil Michálkovi poradil, že by měl jít buď na policii, nebo nahrávky zničit. V jednom okamžiku mu nabídl místo svého náměstka, pokud důkazy zmizí. 13. prosince - Michálek podal v kauze trestní oznámení. 14. prosince - Drobil odvolal Michálka, prvnímu náměstkovi Dušanu Fibingrovi nařídil dovolenou a zrušil spolupráci se svým poradcem Martinem Knetigem. Ministr rozhodnutí zdůvodnil tím, že ve vedení fondu zuří personální válka. Předtím jej navštívil Kroupa a Drobil se nato sešel i s Nečasem. 15. prosince - MfD zveřejnila přepisy rozhovorů, které zaznamenal Michálek na schůzkách s Drobilem a Knetigem. Nečas reagoval prohlášením, že Drobil má jeho plnou důvěru. Po jednání představitelů koaličních stran nakonec Drobil oznámil, že rezignuje. 16. prosince - MfD zveřejnila informace o tom, že premiér o Michálkových podezřeních věděl již dříve. Věci veřejné vyzvaly Nečase ke svolání další koaliční schůzky. Kauzou se začala zabývat protikorupční policie. ČSSD oznámila, že vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. 17. prosince - Lídři koaličních stran po dvou hodinách přerušili schůzku. Ještě před ní se sešel Nečas s policejním prezidentem Oldřichem Martinů, od něhož se dozvěděl, že o možné korupci věděl i ministr vnitra Radek John. John dal podnět inspekci, aby prověřila postup Martinů kvůli úniku informací ze spisu. 19. prosince - Jednání koaličních špiček bylo opět přerušeno. Zatímco ODS a TOP 09 deklarovaly, že vládu při hlasování o nedůvěře podrží, VV to zatím neslíbily. 20. prosince - Nečas se omluvil Michálkovi za své tvrzení, že si jednání s ním chtěl Michálek nahrát. - Ministr dopravy Vít Bárta (VV) nabídl Michálkovi místo ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Michálek nabídku odmítl s tím, že by se rád vrátil na post ředitele SFŽP. - Nečas po jednání grémia ODS řekl, že podle koaliční smlouvy musí vládní strany hlasovat jednotně a bez podmínek ohledně vyslovení důvěry i nedůvěry vládě. Nečas také spojil výměnu na místě policejního prezidenta se změnami v čele ministerstva vnitra, které vede John. Později pre- miér řekl, že debatu o širších změnách by ODS chtěla, pokud by požadavek na odchod Martinů padl v souvislosti s hlasováním o nedůvěře vládě. - Představitelé Věcí veřejných kvůli Nečasovým vyjádřením předčasně opustili jednání koaličních špiček. Představitelé ODS a TOP 09 zopakovali, že v úterý vládu podpoří. 21. prosince - Prezident si pozval na Hrad představitele koaličních stran. Byla uzavřena tajná dohoda. - Poslanci všech tří vládních stran podrželi vládu. - Knetig, který se údajně snažil ze SFŽP získat peníze pro ODS, rozeslal médiím prohlášení, podle kterého si při rozhovorech s Michálkem záměrně vymýšlel a říkal nesmysly. Drobil o jeho chování údajně nevěděl. V prohlášení uvedl, že chybou bylo vybrání Michálka do vysoké funkce. Připomenul, že se s Michálkem znal přes 10 let a měli spolu přátelské vztahy. Tvrdil, že kvůli změně Michálkových postojů se v jejich soukromých rozhovorech v rozporu se skutečností snažil vyvolat dojem, že má pověření od ministra. - Podobně hovořil v rozhovorech i Drobil, jenž chování Knetiga odsoudil. 22. prosince **

- Martinů přijel dopoledne na Hrad za Klausem. Po setkání oznámil, že k závěru roku 2010 ve funkci skončí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče