Jak se plete bič?

04. listopadu 2008, 13:44 - Martin Říman
04. listopadu 2008, 13:44

Novela horního zákona nedává úředníkům více moci, než měli doposud

Podtitul článku Vadima Fojtíka (EURO 44/2008) musel vyděsit všechny, kteří se u nás profesně věnují těžbě prakticky čehokoli, co skrývá zemský povrch. „Zelený handlíř“ Martin Bursík údajně upletl bič, který úředníkům umožní znárodnit doly. Vládou schválená novela geologického a horního zákona má prý splnit letité sny zelených – zabránit důlním společnostem v těžbě za limity a dát orgánům ochrany přírody neomezenou moc nad těžbou v Česku. Jak už to bývá, věci nejsou natolik horké, jak by se mohlo zdát.

Odpisy se nemění

Novela horního zákona především negarantuje státním úředníkům zodpovědným za ochranu přírody nové kompetence, které by jim umožnily odepsat všechny zásoby, na něž ukážou prstem. Novela totiž prakticky vůbec nemění postup úředního rozhodování o odpisu. Toho se totiž účastní mnohem více stran než jen ta, která hájí zájmy životního prostředí. Nemění se ani kompetence hlavních hráčů v tomto procesu, jimiž jsou ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a státní báňská správa. MPO nadále zůstává tím, kdo dá nakonec odpisu červenou nebo zelenou.
Orgány ochrany přírody nezískaly v případě odpisů žádné nové kompetence nad rámec dosavadní právní úpravy. Ta jim již nyní umožňuje odpisy navrhovat a požadovat po těžařích příslušnou dokumentaci, bez které nelze odpis zásob uskutečnit. Povinnosti těžařů však zákon v tomto bodě definuje poměrně mlhavě. Dle platných paragrafů záleží zcela na jejich libovůli, zda dokumentaci poskytnou. Proto je pochopitelná snaha ministerstva životního prostředí, aby neposkytnutí dokumentace ve stanovené lhůtě podléhalo penalizaci. Tato změna však v žádném případě neznamená, že návrh na odpis zásob podaný orgány státní správy na úseku životního prostředí povede automaticky k vydání rozhodnutí o odpisu zásob na daném ložisku. Je plně na MPO, jak posoudí v součinnosti s Českým báňským úřadem oprávněnost důvodů k odpisu zásob.
Orgány ochrany životního prostředí mohou navrhovat odpis zásob, pokud by jejich dobývání ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, především pak ochrany životního prostředí. Dle novely horního zákona však budou muset nově jednoznačně prokázat, do jaké míry mají být tyto zájmy chráněny. To je další brzda spekulacím, že by mohla nastat svévolná úřednická šikana podnikatelů.

Respektování právních vztahů

Co se týká zrušení přednostního práva těžařů k nákupu nebo pronájmu státních pozemků, úprava respektuje právní vztahy vzniklé z dohod sjednaných před nabytím účinnosti navrhovaného zákona. Dá se tedy předpokládat, že dotyčné subjekty, kterým byl přidělen dobývací prostor, své zájmy v tomto směru již uplatnily. Zároveň tato novelizace zamezí neoprávněnému nabývání státních pozemků pod záminkou těžby nerostů a možným majetkovým spekulacím. Dohodu o pronájmu pozemku bude samozřejmě možné uzavřít i nadále v budoucnu. Ale již bez přednostního práva na její uzavření. Nová právní úprava bude mít rovněž pozitivní vliv na hospodářskou soutěž. Narovnají se totiž podmínky pro všechny zájemce při koupi pozemků dotčených těžbou.

Zákaz těžby

Změna báňské legislativy přináší ještě jednu podstatnou změnu – nastavuje časovou lhůtu pro odnětí povolení k těžbě. Obvodní báňský úřad zahájí řízení o odnětí oprávnění k dobývání výhradního ložiska, pokud oprávněná organizace nezíská povolení k hornické činnosti do patnácti let od rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Tuto lhůtu může úřad na žádost organizace prodloužit až o tři roky. Při nedodržení termínu bude mít stát možnost znovu přehodnotit svůj zájem na vytěžení ložiska. To však neznamená, že bude automaticky odňato oprávnění k těžbě. Jako paralela se nabízí řízení o odstranění stavby dle stavebního zákona, které jen málokdy skončí její likvidací. Pokud tedy organizace prokáže vážný zájem o využití ložiska, nemusí být oprávnění vůbec odňato. Navíc nová lhůta pro získání povolení k hornické činnosti nabíhá až poté, co novela horního zákona vstoupí v účinnost. Je zde tedy dostatečný časový prostor, aby organizace prosadily své těžební záměry a získaly povolení k hornické činnosti.
Jsou případy, kdy firmy z konkurenčních důvodů desítky let drží dobývací prostor, aniž by v něm skutečně zamýšlely těžit. Poškozují tím zájem státu při využívání nerostného bohatství. Tomu lhůta stanovená v novele horního zákona zabrání – stejně jako dlouhodobému omezení využití daného území pro jiné účely.

Polemika

Na článek redaktora týdeníku EURO Vadima Fojtíka Šťastný příběh zeleného handlíře (EURO 44/2008) zareagoval ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče